Zkušenosti

Bezpečnostní složky ve středu na česko-slovenské hranici nacvičovaly pro případ, že by vláda rozhodla o znovuzavedení hraničních kontrol. Do 24hodinového cvičení se zapojilo přibližně 750 policistů, celníků a příslušníků aktivních záloh, kteří prověřovali postupy na 27 bývalých přechodech i mimo ně. V Hodoníně policisté simulovali zadržení migrantů, kteří se pokoušeli překročit hranici přes řeku, nebo je převážel řidič v dodávce. Do akce se zapojily drony, vrtulník i čtyřkolky a policisté kontrolovali také takzvanou zelenou hranici a mezinárodní vlaky. Cvičení pokrývá celou hranici se Slovenskem a vychází ze zkušeností s kontrolami z krizových let 2015, 2022 a 2023. Podle ministra vnitra Lubomíra Metnara (ANO) má ověřování přímo v terénu odhalit případné nedostatky v krizových plánech dříve, než by na zavedení kontrol skutečně došlo.

Vláda v pondělí schválila zákaz používání mobilních telefonů a dalších elektronických komunikačních zařízení ve školách. V platnost má vejít v září příštího roku. Dosud školy rozhodovaly o zákazu dobrovolně samy. Podle ministra školství Roberta Plagy (za ANO) se ukázalo, že nařízení přispívá k lepší komunikaci mezi žáky i lepší koncentraci. Někteří odborníci však vyjadřují pochybnosti, jak se plošný zákaz bude vymáhat. Návrh kritizuje i dětský ombudsman Martin Beneš, podle něhož se neřeší příčina, ale jen následek. K plošným restrikcím už přistoupila řada států EU.

Slabiny ve zdravotní a sociální péči často pociťují lidé s vážnou nemocí. Po vyslechnutí diagnózy mnozí čelí nejistotě a ocitnou se bez pomoci. Oporu jim nabízejí neziskové organizace. O zkušenosti se dělí i pacienti nebo rodiny, které si těžkými situacemi samy prošly. Ze stejného důvodu byl založen například Nadační fond Úsměv nejen pro Kryštofa. Onkologicky nemocným samoživitelkám nebo seniorům pomáhají platit jídlo, léky i bydlení. Nadační fond funguje 5 let. Pravidelně spolupracují s odborníky, ale také například s hospicovou péčí v Semilech.

Ve Francii nedaleko Bordeaux se konal neveřejný zbrojní veletrh, kam zamířili především armádní nákupčí. Výrobci předvedli inovace inspirované novými zkušenostmi z bojišť na Ukrajině, Blízkém východě nebo v Africe. Vystavovaly i dvě české firmy – Česká zbrojovka, která na Ukrajině montuje útočné pušky Bren 2, na veletrhu představila jejich novou verzi. Celkem se neveřejného vojenského salónu zúčastnilo tři sta firem ze šedesáti zemí.

Ukrajinská armáda se před dlouho očekávanou protiofenzivou potýká s nedostatkem zkušených vojáků, což je důsledek velkých bojových ztrát. S odkazem na západní představitele to uvádějí web či list The Washington Post (WP) s tím, že Ukrajina přišla od začátku ruské plnohodnotné ruské invaze loni v únoru více než o sto tisíc vojáků, počítaje padlé i raněné. Kyjev popřel, že by měl tak vysoké ztráty, a odmítl spekulace o možné nepřipravenosti na jarní protiútok.

Prezident Miloš Zeman v rozhovoru pro Blesk podpořil po prvním kole prezidentské volby bývalého premiéra Andreje Babiše (ANO). Má podle něj větší politickou zkušenost. Zemanovi také vadí, že bývalého vysokého představitele armády a NATO Petra Pavla podpořili někteří politici současné vládní koalice, kvůli čemuž ho označil za vládního kandidáta. Pavel kandiduje díky podpisům občanů. Prezident také podotkl, že v drtivé většině civilizovaných zemí není hlavou státu voják.