Živnostníci strana 2 z 2

Poslanecká sněmovna na svém středečním jednání schválila dvě významná opatření týkající se ochrany zvířat. Do roku 2027 má v Česku skončit klecový chov slepic, zakazuje se také cirkusová drezura šelem. Oproti pondělí se opozici podařilo na pořad odpoledního jednání dostat i diskusi o pandemii nemoci covid-19. Kabinetu vyčetla především to, že se nepřipravil na druhou vlnu pandemie.

Vláda s podporou komunistů se vyslovila proti uskutečnění mimořádné schůze Poslanecké sněmovny, kterou navrhla opozice. Ta chtěla slyšet vyjádření ministrů k současné pandemii a řešit další pomoc živnostníkům.

Česká advokátní komora varuje před telefonáty falešných advokátů. Podvodníci se zaměřují na živnostníky a lékaře. Vymáhají od nich desetitisícové částky za nikdy neobjednané a neuskutečněné služby. Někdy využívají i jména zemřelých právníků.

Zhruba 450 tisíc lidí požádalo kvůli zavřeným školám o ošetřovné. Tři sta tisíc žádostí zaměstnanců vyřizovala Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ), na ministerstvo průmyslu pak dorazilo asi sto padesát tisíc žádostí živnostníků. Kvůli zahlceným úřadům, ale i chybám při odesílání elektronických žádostí nabíralo vyplácení dávek zpoždění. Některým rodičům například přišel březnový příspěvek až v červenci.

Živnostníci a další osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) budou moci dostat od státu příspěvek až 25 tisíc korun. Na příspěvek budou mít nárok podnikatelé, kteří se kvůli omezením v souvislosti s koronavirem dostali do problémů. Návrh, který v úterý ve zrychleném projednávání schválila sněmovna, už podepsal i prezident Miloš Zeman. Senátoři schválili i další dva návrhy, zbylých patnáct zákonů budou projednávat příští týden.

Poslanci v úterý prodloužili nouzový stav do konce dubna, schválili také pětadvacetitisícový jednorázový kompenzační příspěvek pro živnostníky. Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) je se schválenou délkou nouzového stavu spokojený. Vláda by ale podle něj měla mluvit jedním hlasem. Šéf horní komory to uvedl v Událostech, komentářích. Spolu s ním v pořadu vystoupili také místopředseda Senátu Milan Štěch (ČSSD) a senátor Tomáš Goláň (za SEN 21).

Kvůli epidemii COVID-19 je nyní fakticky ochromeno téměř 90 procent automobilového průmyslu v Česku, z toho zhruba třetina firem byla nucena zastavit výrobu. Současná situace ohrožuje až 150 tisíc přímých pracovních míst a až osm procent hrubého domácího produktu, uvedlo Sdružení automobilového průmyslu (AutoSAP). A podle poradenské firmy Bisnode nouzový stav v Česku paralyzuje zhruba pětinu aktivních živnostníků. Úřady práce musely stornovat zhruba 70 procent žádostí o kurzarbeit, které v prvních hodinách po spuštění programu Antivirus dostaly.

Vláda odsouhlasila návrh ministerstva financí na prominutí DPH na bezúplatné dodání zboží, které pomáhá zmírnit dopady šíření nákazy. Jde o roušky, respirátory a další ochranné pomůcky, ale i o dezinfekce a suroviny k jejich výrobě. Prominutí platí od 12. 3. po dobu nouzového stavu. Ministerstvo též rozhodlo, že zálohy silniční daně splatné v dubnu a v červenci bude možné uhradit až do 15. října. Podnikatelé, kteří museli kvůli vládním opatřením zavřít provoz, budou moci požádat o odklad nájemného až o šest měsíců. Stát zároveň navýší rozpočet na dopravní stavby o 6,5 miliardy na 113 miliard korun. O tři měsíce budou moci dopravci také odložit platbu mýtného.

Ministerstvo financí poslalo k připomínkám návrh na zavedení takzvané paušální daně. Místo daňového přiznání a dalších formulářů by živnostníci s příjmy do milionu korun ročně mohli využít jednotný měsíční odvod. Platili by tak jednou za měsíc zhruba pět a půl tisíce korun. Přišli by tím ale o daňové slevy, to kritizuje část opozice.

Ministryně financí Alena Schillerová (nestr. za ANO) do konce roku předloží v koalici návrh na zrušení takzvané superhrubé mzdy. Zároveň by od roku 2021 plošně klesly daně víc než čtyřem milionům zaměstnanců. Pokud se ministryni podaří prosadit největší daňovou reformu od roku 2008, přinese to v rozpočtu výpadek desítek miliard korun. Koaliční sociální demokraté s ohledem na to, že kabinet na pokrytí takto velkého výpadku pravděpodobně nenajde dost peněz, už ovšem nevěří, že ke zrušení superhrubé mzdy dojde ještě v tomto volebním období.

Vláda zvažuje, že živnostníci s obratem do milionu ročně budou moci od ledna 2021 zaplatit státu jeden paušální odvod místo dnešních tří. Výše jednotného odvodu, která má nahradit daň z příjmu, sociální i zdravotní pojištění, má činit zhruba 5,5 tisíce měsíčně.

Řemeslníků je nedostatek a lidé nejčastěji shánějí truhláře, tesaře nebo podlaháře. Podle ředitele Střední školy polytechnické Brno Andrzeje Bartośe závisí zájem o řemeslné obory na tom, jak jsou prezentované a lukrativní. Jiří Vojtěch z Národního ústavu pro vzdělávání vidí roli i ve vývoji populace; počty žáků podle něj už nesvedou nahradit lidi, kteří odcházejí do důchodu. O tématu se bavili v pořadu 90' ČT24.

Vláda dokončuje opatření na podporu drobných a středních živnostníků. Jedním z hlavních bodů je zavedení jednotného paušálu pro osoby samostatně výdělečně činné. Místo daní, sociálních odvodů a zdravotního pojištění by podnikatelé s příjmem do jednoho milionu odvedli státu jednotný, předem stanovený paušál. Podle zjištění České televize by novinka měla platit od roku 2021.

Živnostníci s příjmem nad milion ročně mají v připravované velké daňové reformě platit vyšší odvody než dosud, zjistila Česká televize. Lepší podmínky naopak čekají na ostatní živnostníky, stejně jako na zaměstnance. Zatím hnutí ANO předpokládá, že by reforma mohla vstoupit v platnost v roce 2021.

Chystané rozšíření elektronické evidence tržeb (EET) o další obory v rámci 3. a 4. fáze si nevyžádá přijetí dalších kontrolorů, řekl v pořadu Devadesátka ČT24 ředitel sekce metodiky a výkonu daní Generálního finančního ředitelství Jiří Fojtík. Se současnými 300 kontrolory se totiž podle něho počítalo pro všechny čtyři fáze EET.