Zdravotní sestra strana 2 z 3

Na dva měsíce vězení s ročním podmíněným odkladem odsoudil Okresní soud v Děčíně zdravotní sestru Kláru Pavlišovou (dříve Vtelenskou). Podle obžaloby vpíchla injekci pacientovi, který později ochrnul. Stejně děčínský soud rozhodl i před rokem, obžalovaná se tehdy na místě odvolala. Odvolací soud případ vrátil pro nedostatečné vypořádání se s důkazy. Rozsudek není pravomocný, žena se opět odvolala. Od začátku vinu odmítá.

V areálu Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem se ve čtvrtek otevřela nová budova Fakulty zdravotnických studií Univerzity J. E. Purkyně. Objekt se stavěl dva roky a stál přes 400 milionů korun, na dalších zhruba čtyřicet milionů vyšlo vybavení. Pro studenty se dveře nové fakulty otevřou 3. října, nastoupí jich jedenáct set, řekl děkan fakulty Zdeněk Havel. Ústecké univerzitě umožnily stavbu finance z projektu RE:START Ústeckého a Karlovarského kraje.

V polských nemocnicích začali pracovat ukrajinští zdravotníci. Zatím na nižších pozicích, spíše jako pomocná síla. Úřady jim ve zrychleném režimu vyřizují dokumenty potřebné k tomu, aby svou profesi vykonávali naplno. Některým nemocnicím by to mohlo pomoci vyřešit personální krizi.

Zdravotní sestra Věra Marešová neuspěla u Nejvyššího soudu. Pomocí dovolání se dožadovala vyšší náhrady újmy po mediálním domu Czech News Center (CNC), který vydává například deníky Blesk, Aha nebo týdeník Reflex. I nadále tak platí, že CNC musí Marešové zaplatit 900 tisíc korun. Původně žádala téměř pět milionů.

Rodina chlapce, který po operaci mandlí upadl do bdělého kómatu, má právo na odškodné od pardubické nemocnice. Rozhodl o tom Okresní soud v Pardubicích, který ponechal prostor pro mimosoudní dohodu rodiny s nemocnicí. Soud už v dubnu potrestal lékařku a zdravotní sestru podmínkami. Nemocnice bude dál jednat o výši narovnání, řekla mluvčí Nemocnic Pardubického kraje Kateřina Semrádová.

Pardubický soud uložil podmíněné tresty lékařce a sestře v případu chlapce, který kvůli komplikacím po operaci mandlí zůstal v bdělém kómatu. Další sestru a také Nemocnici Pardubického kraje jako právnickou osobu zprostil obžaloby.

Odvolací soud rozhodl o odškodném pro Věru Marešovou za nezákonné stíhání ve výši 2,27 milionu korun plus náklady na soudní řízení a úroky. Zdravotní sestra z nemocnice v Rumburku čelila obvinění z vražd šesti pacientů. Odškodnění značně převyšuje běžně přiznávané částky. Osvobozená žena žádala celkem pět milionů.

Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) ve středu předloží vládě dokument, díky kterému budou moci zdravotníci z Ukrajiny pracovat v tuzemských nemocnicích. Nastoupit by měli jako zahraniční stážisté, uvedl to v Otázkách Václava Moravce. Po dobu tří měsíců by tak mohli pracovat bez úředního uznání vysokoškolských diplomů. Aprobační zkouška by se navíc měla zjednodušit, kvalita však musí zůstat zachována, shodli se členka poslaneckého výboru pro zdravotnictví Iveta Štefanová (SPD) a předseda Sdružení praktických lékařů ČR Petr Šonka.

Běženci, kteří na Ukrajině pracovali jako lékaři nebo zdravotní sestry, se chtějí zapojit do práce ve svém oboru i v Česku. Problém je ale v rychlém uznání jejich kvalifikace. Dočasně by zdravotnice mohly najít práci ve speciálních ambulancích pro uprchlíky, které začaly zřizovat fakultní nemocnice a měly by vzniknout v každém kraji.

Vydavatelství Mafra musí zaplatit zdravotní sestře Věře Marešové 700 000 korun s úroky za to, že při informování o jejím trestním stíhání nerespektovalo presumpci neviny. Vltava Labe Media (VLM) musí ze stejného důvodu ženě vyplatit dalších 50 000 korun, 200 000 korun už jí v minulosti zaplatilo. Rozhodl o tom odvolací Městský soud v Praze. Vydavatelství podle soudu neinformovala o případu korektně a mohla ve čtenářích vyvolat dojem, že je Marešová vinna.

Víc než dva a půl tisíce zdravotních sester chybí momentálně v nemocnicích napříč republikou. Podle odborníků číslo dál poroste, pokud ze škol nezačne vycházet víc absolventů. Ministr Vlastimil Válek (TOP 09) chce proto během dvou let vzdělávání tohoto personálu finančně podpořit a zvažuje i změny v kompetencích zdravotníků.

Ministerstvo zdravotnictví chce finančně podpořit vzdělávání zdravotních sester podobně jako dříve všeobecných lékařů. V horizontu dvou nebo tří let by jich mělo studovat víc. Ministr Vlastimil Válek (TOP 09) to řekl při návštěvě 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy k otevření nového bakalářského studijního oboru na zdravotní sestry. V současné době je ve zdravotnictví asi 80 tisíc celých pracovních úvazků zdravotních sester, kolem 2500 jich chybí.

Paliativní péče zlepšuje kvalitu života nevyléčitelně nemocným pacientům i jejich rodinám, vyplývá z dat končícího projektu ministerstva zdravotnictví, který se na paliativní týmy zaměřil. Projekt probíhal dva roky v šesti zařízeních v Česku. Od letošního roku se pro paliativní péči podařilo nastavit jednotná pravidla. Do běžné praxe se zavádějí týmy v 25 nemocnicích. Poprvé se dostaly do úhrad a spolufinancují je zdravotní pojišťovny.

Vydavatelství Mafra má zaplatit zdravotní sestře Věře Marešové 700 tisíc korun s úroky za to, že při informování o jejím trestním stíhání nerespektovalo presumpci neviny. Rozhodl o tom Obvodní soud pro Prahu 5, rozsudek ale není pravomocný, Marešová i Mafra se proti němu mohou odvolat. Zdravotní sestra podala žaloby i na další vydavatelství, soudy jí už v několika případech odškodnění přiznaly.

Soud začal projednávat případ tří zdravotníků a Pardubické nemocnice obžalovaných kvůli chlapci, který je po operaci  v kómatu. Lékařku a zdravotní sestru obžaloba viní z těžkého ublížení na zdraví z nedbalosti, další sestru z neposkytnutí pomoci. Nemocnice neměla podle státního zástupce přesně určenou metodiku, jak postupovat v podobných případech. Případ zmapoval i pořad České televize Infiltrace s názvem Obchod se svědomím.

Státní zástupce podal k soudu obžalobu na tři zdravotníky a Pardubickou nemocnici kvůli případu chlapce, který je po operaci v roce 2017 v takzvaném bdělém kómatu. Informoval o tom státní zástupce Lukáš Hrubý. Nemocnice stále vyjednává o mimosoudním vyrovnání s jeho rodinou. Případ před dvěma roky detailně popsal jeden z dílů dokumentárního cyklu Infiltrace.

Domácí péče o nemocné je na hraně svých možností. Společnostem, které ji poskytují, dramaticky ubyly zdravotní sestry. Často totiž zaměstnávají na částečný úvazek ty, které běžně pracují i v nemocnici. Teď buď nemají čas, nebo je nemocnice vůbec neuvolní.

Práce zdravotní sestry patří mezi nejproblematičtěji obsazovanou pozici na pracovním trhu. Vyplývá to z dat za období od letošního srpna do října společnosti LMC, která České televizi poskytl analytik firmy Tomáš Ervín Dombrovský. Podle ekonoma Petra Pelce ze společnosti Cyrrus se také změnilo chování lidí na trhu práce. Obavy z možného propouštění se projevily na klesajícím zájmu měnit práci a rostoucí loajalitě vůči stávajícímu zaměstnavateli, řekl.

Kdysi chtěly být zdravotními sestrami, ale pak je život odvedl jinam. V době koronavirové krize ale zamířily zpět do nemocnic. Do projektu Sestry v záloze se jich přihlásilo několik set. „Odnáším si to, že i práce ve zdravotnictví je také trochu herectví, protože ne vždycky máte náladu, ale stejně se na pacienty musíte pořád usmívat,“ říká zdravotní sestra v záloze a herečka Městského divadla v Mostě Markéta Hausnerová v pořadu Události, komentáře. Rozhovor vedl Martin Řezníček.

Lidé, kteří onemocní koronavirovou infekcí, bojují často s útoky svého okolí i panikou blízkých. Tuto stránku nemoci pak označují jako mnohem horší než její průběh. Zdravotní sestra ze Slezské nemocnice v Opavě onemocněla společně se svým manželem a když mluví o době, kdy byli nemocní, zmiňují strach, sociální izolaci a změnu žebříčku hodnot.

Personálu v nemocnicích pomáhají kromě mediků i bývalé zdravotní sestry. Sdružují se pod platformou Sestry v záloze. Kvalifikaci mají, stejně jako čas a chuť pomáhat. S iniciativou přišla minulý týden jedna z nich Renata Dubcová. Během několika dní se přihlásilo skoro dvě stě čtyřicet sester a také třicet zařízení, která je poptávají.

Nedostatek zdravotnického personálu znamená pro některé nemocnice už téměř kritickou situaci. Chybí zejména absolventi, což potvrzují některé pojišťovny i ministerstvo zdravotnictví. Přesné statistiky neexistují, profesní komory ale odhadují, že ve zdravotnictví schází přes dva tisíce lékařů a více než tři tisícovky sester. Nové lidi se nemocnice snaží nalákat hlavně na zaměstnanecké výhody, byty a školky.

Projekt sdíleného bydlení zdravotních sester v Brně se dál rozšiřuje. Zatím se do něj zapojily čtyři brněnské nemocnice, nově Fakultní nemocnice u svaté Anny. Benefit má pomoci vyřešit nedostatek personálu. Celkem v Brně chybí přes sto zdravotních sester.

Mediální dům Czech News Center (CNC), který mimo jiné vydává deníky Blesk a Aha, musí zaplatit zdravotní sestře Věře Marešové 900 tisíc korun za to, že v článcích o jejím trestním stíhání novináři nerespektovali presumpci neviny. Pravomocně o tom rozhodl odvolací pražský městský soud. Kvůli nerespektování presumpce neviny Marešová žaluje i další vydavatelství, celkem se domáhá zhruba 35 milionů korun. Po CNC požadovala 4,8 milionu korun.