V polských nemocnicích začali vypomáhat ukrajinští zdravotníci. Mohli by zmírnit nedostatek personálu

Nahrávám video
Události: V Polsku vypomáhají ukrajinští zdravotníci
Zdroj: ČT24

V polských nemocnicích začali pracovat ukrajinští zdravotníci. Zatím na nižších pozicích, spíše jako pomocná síla. Úřady jim ve zrychleném režimu vyřizují dokumenty potřebné k tomu, aby svou profesi vykonávali naplno. Některým nemocnicím by to mohlo pomoci vyřešit personální krizi.

Lidiia Brovková pracovala čtyřiadvacet let jako zdravotní sestra na ortopedii v Sumách na severovýchodě Ukrajiny. Před ruskou invazí utekla do Polska. Ihned získala místo v nemocnici, jako pomocná síla. Zatím tak může pracovat jen jako sanitářka, pod dozorem a bez kontaktu s pacienty. „Už jsem odeslala dokumenty na ministerstvo zdravotnictví. Pokud mi vyhoví, chci znovu pracovat jako zdravotní sestra,“ říká Brovková.

Takové žádosti ukrajinských zdravotníků polské úřady ověřují ve zrychleném řízení. Namísto dřívějších měsíců nebo dokonce let to trvá zhruba tři týdny.

Jedinou překážkou zůstává jazyková bariéra. Nemocnice vyčlenila překladatele a zařizuje kurzy polštiny –⁠ slibuje si od toho nový personál. „Pokud hovoříme o těch, kteří do Polska přišli po 24. únoru, tak tu máme jedenáct nových kolegů,“ uvedla ředitelka nemocnice Bielański ve Varšavě Dorota Gałczyńska-Zychová.

Ihned by podle ní mohli zaměstnat na šedesát sester a nejméně dvacítku lékařů. Pokud se všech jedenáct Ukrajinců zvládne zapracovat a složit jazykovou zkoušku, bude to pro špitál znamenat, že nemusí omezit některé služby pacientům.

Komora varuje před rychlým zaměstnáváním

Lékařská komora uvedla, že pro polské zdravotnictví, ve kterém podle některých odhadů chybí až padesát tisíc specialistů, mohou být Ukrajinci přínosem. Varuje ale před jejich příliš rychlým zaměstnáváním. „I proto se nám zdá jako dobrý nápad adaptační kurz, během kterého by lékař poznal systém, naučil se mluvit polsky a prokázal své znalosti,“ říká mluvčí komory Renata Jeziółkowská.

Ještě v březnu projevily zájem pracovat v polských nemocnicích tisíce uprchlíků z Ukrajiny. Velká část z nich se však od té doby vrátila do země.

„Prostě jsme museli utéct. Byt máme zničený, okolí je zničené. Už tam nemáme domov,“ poznamenala Brovková. Ona a ti s podobným osudem prozatím chtějí v Polsku zůstat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izrael opět útočí na Teherán. Do Libanonu poslal vojáky

Izraelské letectvo v úterý ráno oznámilo, že zahájilo vlnu rozsáhlých úderů proti Íránu a Hizballáhu. Izrael naopak čelil dalšímu íránskému raketovému útoku. Počet obětí v Íránu stoupl dle Červeného půlměsíce na 787. Válka s Íránem podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua nepotrvá věčně, jelikož jde o rychlou a rozhodující operaci. O tom, kdo Írán poté povede, by podle něj měli rozhodnout sami Íránci a Spojené státy a Izrael jim pro to zajišťují podmínky.
03:45Aktualizovánopřed 10 mminutami

USA evakuují blízkovýchodní ambasády, rijádská čelila dronům

Ambasádu Spojených států v Rijádu v noci na úterý zasáhly dva drony, což způsobilo menší požár a hmotné škody malého rozsahu, uvedlo v prohlášení ministerstvo obrany Saúdské Arábie. Americká televize Fox News uvedla, že v budově ambasády v době útoku nikdo nebyl a že na komplex zaútočil Írán pomocí dronů. Americké ministerstvo zahraničí nařídilo evakuaci zaměstnanců svých ambasád v regionu. Ambasáda v Maskatu vydala výstrahu s pokynem k vyhledání úkrytu pro své zaměstnance nejprve v prostoru ambasády a později v celém Ománu kromě dvou výjimek.
01:17Aktualizovánopřed 20 mminutami

V Praze přistálo další letadlo s turisty z Blízkého východu

Další Češi se ráno vrátili z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě. Letadlo s asi dvěma sty krajany přiletělo z ománského Maskatu do Prahy, dalších dvě stě lidí se vrátilo už v noci. V ohroženém regionu je podle systému dobrovolných registrací Drozd, který spravuje české ministerstvo zahraničí, asi 6,4 tisíce lidí. Nejvíce Čechů je ve Spojených arabských emirátech.
02:15Aktualizovánopřed 46 mminutami

Ceny plynu a ropy dál prudce rostou

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě prudce zvyšuje. V úterý ráno se dostala na 56 eur (1360 korun) za megawatthodinu (MWh), po poledni už to bylo 62 eur (1510 korun) za MWh. K růstu přispívá, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu výrazně rostou i ceny ropy. Brent v úterý ráno přidal čtyři procenta na téměř 81 dolarů za barel, okolo 12:45 překročil hodnotu 85 dolarů za barel.
09:46Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Kongresový výbor zveřejnil záznamy výpovědí Clintonových kvůli Epsteinovi

V pondělí bylo zveřejněno video bývalého prezidenta USA Billa Clintona ze slyšení před zákonodárci o jeho vazbách na sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Těm Clinton například řekl, že mu současný prezident Donald Trump sdělil, že předtím, než se jejich vztah zkazil, zažil s Epsteinem „skvělé chvíle“, nicméně rozhovor ho prý nevedl k myšlence, že by Trump byl do zapojen do něčeho nekalého. Před kongresovým výborem vypovídala také Clintonova manželka a bývalá ministryně zahraničí Hillary, jež uvedla, že si nepamatuje, že by se někdy s Epsteinem setkala.
před 1 hhodinou

VideoHosté Událostí, komentářů probrali zahraniční vysílání Českého rozhlasu

Před devadesáti lety začalo zahraniční vysílání Českého rozhlasu. Výročí si Český rozhlas připomíná speciální výstavou v galerii Vinohradská 12 a také dokumentárním seriálem Praha volá svět. O budoucnosti zahraničního vysílání se však nyní diskutuje na politické úrovni. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) navrhuje snížení jeho rozpočtu téměř o čtvrtinu. V Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou se tématu věnovali generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral a vedoucí německé redakce v Radio Prague International Till Janzer.
před 3 hhodinami

VideoVláda zareagovala okamžitě, říká Vondráček. Lipavský kritizuje její komunikaci

Čechy v Jordánsku vyzvedne repatriační letoun až v úterý, uvedl ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé), a to kvůli uzavření vzdušného prostoru v zemi. Repatriace se pak týká i Egypta a Ománu. „Jsem rád, že se vláda a opozice shodnou, že je potřeba se postarat o české občany. Jsem velmi zdrženlivý v tom, abych komentoval konkrétní kroky, (...) jak danou situaci vyřešit,“ uvedl v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou exministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS). Kritický je ale ke komunikaci kabinetu. „Vláda zareagovala okamžitě, převládá racionální duch a snažíme se pomáhat. Je zbytečné kritizovat vládu, že snad měla být v něčem rychlejší,“ sdělil místopředseda poslaneckého klubu ANO Radek Vondráček. O situaci na Blízkém východě debatovali také europoslanec Jan Farský (STAN) a místopředseda sněmovního výboru pro bezpečnost Radek Koten (SPD).
před 4 hhodinami

Satelitní snímky ukazují škody po úderech na Blízkém východě

Izrael a USA pokračují v úderech proti Íránu, které zahájily v sobotu 28. února 2026. Při úderech zemřel íránský nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí a desítky dalších vysokých představitelů tamního režimu. Teherán v reakci spustil protiútok například na izraelský Tel Aviv, ale i na cíle v dalších zemích regionu. Satelitní snímky přibližují způsobené škody.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...