V polských nemocnicích začali pracovat ukrajinští zdravotníci. Zatím na nižších pozicích, spíše jako pomocná síla. Úřady jim ve zrychleném režimu vyřizují dokumenty potřebné k tomu, aby svou profesi vykonávali naplno. Některým nemocnicím by to mohlo pomoci vyřešit personální krizi.
V polských nemocnicích začali vypomáhat ukrajinští zdravotníci. Mohli by zmírnit nedostatek personálu
Lidiia Brovková pracovala čtyřiadvacet let jako zdravotní sestra na ortopedii v Sumách na severovýchodě Ukrajiny. Před ruskou invazí utekla do Polska. Ihned získala místo v nemocnici, jako pomocná síla. Zatím tak může pracovat jen jako sanitářka, pod dozorem a bez kontaktu s pacienty. „Už jsem odeslala dokumenty na ministerstvo zdravotnictví. Pokud mi vyhoví, chci znovu pracovat jako zdravotní sestra,“ říká Brovková.
Takové žádosti ukrajinských zdravotníků polské úřady ověřují ve zrychleném řízení. Namísto dřívějších měsíců nebo dokonce let to trvá zhruba tři týdny.
Jedinou překážkou zůstává jazyková bariéra. Nemocnice vyčlenila překladatele a zařizuje kurzy polštiny – slibuje si od toho nový personál. „Pokud hovoříme o těch, kteří do Polska přišli po 24. únoru, tak tu máme jedenáct nových kolegů,“ uvedla ředitelka nemocnice Bielański ve Varšavě Dorota Gałczyńska-Zychová.
Ihned by podle ní mohli zaměstnat na šedesát sester a nejméně dvacítku lékařů. Pokud se všech jedenáct Ukrajinců zvládne zapracovat a složit jazykovou zkoušku, bude to pro špitál znamenat, že nemusí omezit některé služby pacientům.
Komora varuje před rychlým zaměstnáváním
Lékařská komora uvedla, že pro polské zdravotnictví, ve kterém podle některých odhadů chybí až padesát tisíc specialistů, mohou být Ukrajinci přínosem. Varuje ale před jejich příliš rychlým zaměstnáváním. „I proto se nám zdá jako dobrý nápad adaptační kurz, během kterého by lékař poznal systém, naučil se mluvit polsky a prokázal své znalosti,“ říká mluvčí komory Renata Jeziółkowská.
Ještě v březnu projevily zájem pracovat v polských nemocnicích tisíce uprchlíků z Ukrajiny. Velká část z nich se však od té doby vrátila do země.
„Prostě jsme museli utéct. Byt máme zničený, okolí je zničené. Už tam nemáme domov,“ poznamenala Brovková. Ona a ti s podobným osudem prozatím chtějí v Polsku zůstat.