Zdravotní sestra Marešová neuspěla u Nejvyššího soudu. Místo milionů dostane od CNC 900 tisíc korun

Zdravotní sestra Věra Marešová neuspěla u Nejvyššího soudu. Pomocí dovolání se dožadovala vyšší náhrady újmy po mediálním domu Czech News Center (CNC), který vydává například deníky Blesk, Aha nebo týdeník Reflex. I nadále tak platí, že CNC musí Marešové zaplatit 900 tisíc korun. Původně žádala téměř pět milionů.

Novináři CNC podle soudu nerespektovali presumpci neviny zdravotní sestry. Mediální dům se naopak u Nejvyššího soudu snažil o snížení náhrady. Jeho žádosti soud ale také nevyhověl.

Nejvyšší soud se přiklonil k rozsudku odvolacího soudu, který o případu rozhodoval už v roce 2019. Dovolání Marešové i CNC odmítl. Podle něj není důvod, pro který by mohl podle zákona dovolání řešit. „Zadostiučinění přiznané žalobkyni ve výši 900 000 korun není zjevně nepřiměřené a obstojí ve srovnání s judikaturou nejen dovolacího, ale i Ústavního soudu,“ uvedl soud v odůvodnění rozhodnutí.

Podle soudu částka odpovídá náhradě újmy i s ohledem na podobná dřívější rozhodnutí, kdy například televize Nova musela Marešové zaplatit milion dvě stě tisíc korun, a to i s ohledem na skutečnost, že televizní vysílání má větší dosah než tištěná média.

Odškodnění za čtyři desítky článků od CNC

Na začátku roku 2019 obvodní soud pro Prahu 7 Marešové nepravomocně přiznal 840 tisíc korun, odvolací soud částku navýšil o dalších 60 tisíc.

V žalobě zdravotní sestra tvrdila, že se jí média společnosti CNC věnovala v 266 článcích, z toho ve 162 zasáhla do jejích osobnostních práv. Mimo jiné ji označovala jako „sestru Smrt“. Soudy ženě přiznaly odškodnění za dvaačtyřicet článků.

Vydavatelství se hájilo mimo jiné tím, že novináři vycházeli z informací, které jim poskytla policie nebo státní zástupci. Upozorňovalo také, že je třeba jednotlivá tvrzení posoudit v celkovém kontextu a že média společnosti masivně informovala i o tom, že Marešová byla zproštěna obžaloby. Soud vzal v potaz, že vydavatelství Marešové nabízelo omluvu, což žena odmítla.

Náhrada újmy i od jiných médií

Kromě vydavatelství CNC a televize Nova požadovala Marešová náhradu i od jiných mediálních domů, a to po vydavatelství Mafra, Economia, VLM nebo televizi Prima.

Média totiž v průběhu trestního řízení informovala o věci Marešové opakovaně. „V některých článcích ji popisovala jako sestru, která vraždila či zabíjela, dehonestujícím způsobem se věnovala její vizáži, opakovaně se pokoušela kontaktovat její dceru a činila ji a její širší rodinu tématem článků,“ uvedl soud.

Marešová čelila obžalobě z toho, že v letech 2010 až 2014 měla podávat pacientům v rumburské nemocnici silné dávky draslíku, po kterých jim selhalo srdce. Byla obviněna z několika vražd, soudy ji však pravomocně osvobodily v roce 2016. Podle rozhodnutí soudu se totiž nepodařilo prokázat, že se skutky vůbec staly.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Kongres ODS rozhodne, kdo doplní Kupku a Portlíka v novém vedení

Po sobotním zvolení Martina Kupky předsedou Občanské demokratické strany a Tomáše Portlíka jeho statutárním zástupcem bude v neděli v Praze pokračovat kongres ODS volbou řadových místopředsedů. Nominace na regionálních sněmech získalo osm kandidátů včetně Portlíka, který již kandidovat nebude. Ve večerní diskusi v sobotu zazněl návrh vyslat do souboje i poslankyni a expertku občanských demokratů na školství Renátu Zajíčkovou. Stát se tak ale může až dopoledne.
před 42 mminutami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 10 hhodinami

Novým šéfem ODS je Kupka. Prvním místopředsedou se stal Portlík

Občanští demokraté v sobotu na kongresu v Praze zvolili novým lídrem strany dosavadního místopředsedu Martina Kupku, po dvanácti letech vystřídal v čele strany expremiéra Petra Fialu. Neuspěl Kupkův protikandidát, kterým byl místostarosta městského obvodu Ostrava-Jih Radim Ivan. Strana si v sobotu zvolila také prvního místopředsedu, kterým se stal starosta Prahy 9 Tomáš Portlík.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Post šéfa Pirátů obhájil Hřib. „Míříme do příští vlády,“ řekl po zvolení

Funkci předsedy opozičních Pirátů obhájil na celostátním fóru strany v Prachaticích poslanec Zdeněk Hřib. Jeho vyzyvatelem byl místostarosta městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz David Witosz. Hřib v projevu po zvolení prohlásil, že Piráti míří do příští vlády. Místopředsedy strany byli zvoleni poslanec Martin Šmída, místopředsedkyně poslaneckého klubu Kateřina Stojanová, podnikatel Jiří Hlavenka a šéfka poslaneckého klubu strany Olga Richterová.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Vondráček kritizuje Hrad za „kádrovací materiál“ k Turkovi. Lipavský mluví o šedé zóně v ústavě

Šéf sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) a exministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) debatovali v Událostech, komentářích o situaci okolo vládního zmocněnce pro klimatickou politiku Filipa Turka (za Motoristy) a jeho nejmenování ministrem. Podle Vondráčka je odůvodnění Hradu k nejmenování Turka ministrem „kádrovací materiál“. „Měli bychom ctít, že ústava v tomto případě ten prostor nejmenovat prezidentovi nedává, i když je přímo volený občany,“ vyzval. Lipavský se kloní k tomu, že by měl prezident premiérovi v případě jmenování ministrů vyhovět, ale ta určitá šedá zóna v ústavě podle něj dává prostor k politickým jednáním. „Andrej Babiš (ANO) v tomto případě nečiní další kroky a netrvá na tom, aby byl Turek jmenován ministrem,“ podotknul. Debatu, v níž probrali také návštěvu prezidenta Petra Pavla na Ukrajině či nezvolení předsedy STAN Víta Rakušana místopředsedou sněmovny, moderovala Tereza Řezníčková.
před 17 hhodinami

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádném brífinku to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do země posílá letadlo. Macinka později Radiožurnálu sdělil, že letoun do Prahy přepraví i dalších šest propuštěných jiných národností.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Pavel: Česká iniciativa dodává Kyjevu půlku munice. Zelenskyj za ni děkoval

Česká muniční iniciativa zajišťuje polovinu dodávek velkorážní munice pro ukrajinskou armádu, řekl prezident Petr Pavel po pátečním setkání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Kyjevě. Ten ocenil, že bude projekt pokračovat i za nové vládní koalice. Hlavy státu hovořily také o stavu mírových jednání či situaci v ukrajinské energetice, která se potýká s problémy v důsledku ruských útoků.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026
Načítání...