Téma Volby do Evropského parlamentu strana 4 z 5

Evropské volby přinesly politickým stranám nejedno překvapení. Voliči se rozhodli využívat preferenčních hlasů a upravovat pořadí zvolených kandidátů. A v několika případech se jim to i výrazně podařilo. Jednotlivých jmen na volebních lístcích si všímali a některým pomohli až do lavic evropského parlamentu. Naopak jiným kandidátům se přízeň vyhýbala. Kdo patřil mezi oblíbence a kdo mezi smolaře letošních voleb?

Hlavní akciové trhy v Evropě reagovaly na výsledky voleb do Evropského parlamentu lehce pozitivně, vyhodnotily je jako roztříštěné vítězství proevropských sil, shodli se analytici. Většinou se daří také dluhopisům, ale ani tam nebyly změny příliš velké. Společná evropská měna klesla těsně pod hladinu 1,12 dolaru za euro, britská libra mírně ztrácí. Koruna nezaznamenává výraznější pohyb. Významnější dopad na evropské trhy má v pondělí spíše jednání o fúzi mezi automobilkami Fiat Chrysler a Renault, míní analytici.

Evropské volby v Itálii drtivě vyhrála protiimigrační Liga vicepremiéra Mattea Salviniho, která získala 34,3 procenta hlasů. Zdvojnásobila tak zisk z loňských voleb do italského parlamentu, v nichž pro ni hlasovalo 17 procent voličů. Na druhém místě skončila opoziční Demokratická strana (PD) s 22,7 procenta hlasů a až třetí vládní Hnutí pěti hvězd (M5S) se 17 procenty.

Volby do Evropského parlamentu změnily dlouholetý status quo celoevropské politiky. Například v Německu, Francii a Velké Británii ztrácely tradiční vládní strany, a svých nejlepších výsledků naopak dosáhli pravicoví nacionalisté v Itálii či Polsku. Navzdory jejich úspěchu se ale nenaplnila možnost razantního nástupu pravicových stran ve všech členských státech. Ty dohromady získaly zhruba 112 mandátů ze 751 křesel a na společně deklarovaný cíl rozkladu evropské integrace to tedy stačit nebude.

V neděli skončily volby do Evropského parlamentu. Celkových 21 mandátů českých europoslanců si rozdělí sedm politických stran. Nejvíce jich získá vítězné hnutí ANO, nově uspěli Piráti či SPD Tomia Okamury. Naopak ČSSD ve volbách propadla a nezískala ani jeden mandát. Jak se na volební podpoře projevovala míra nezaměstnanosti či jak se měnila volební účast? A kdo na volbách vydělal?

Ve státech EU pokračovaly třetím dnem volby do Evropského parlamentu. V sobotu se hlasovalo kromě Česka, kde jde již o druhý volební den, také na Slovensku, v Lotyšsku a na Maltě. Na Slovensku prezidentka Zuzana Čaputová očekává, že aktuální volby rozhodnou o míře další integrace Unie. Tak jako v Česku nabádali již předem všichni vrcholní slovenští politici občany k účasti, podobné výzvy zazněly také v Lotyšsku.

Na zabezpečení výsledků hlasování při volbách do Evropského parlamentu se připravil Český statistický úřad. Volební místnosti se uzavřely, výsledky ale ČSÚ zveřejní až v neděli v noci. Úniku informací se má předejít například tím, že data z jednotlivých okrskových komisí sečte ČSÚ až těsně před celkovým zveřejněním výsledků. Členové komisí jsou také vázáni mlčenlivostí, zákon ale s porušením tohoto zákazu žádnou sankci nespojuje.

Evropským tématem číslo jedna jsou volby do europarlamentu. Vedle indických voleb jde o nejsložitější operaci demokratické logistiky. Víc než půl miliardy Evropanů bude zastupovat 751 poslanců a poslankyň. A podle průběhu předvolební kampaně i aktuální atmosféry v Evropě se očekává, že část z nich bude z nacionalistických a protiunijních stran.

Úderem dvaadvacáté hodiny se v Česku zavřely volební místnosti. Znovu se otevřou v sobotu osm ráno, a voliči budou mít až do dvou odpoledne příležitost rozhodnout o složení Evropského parlamentu. Výsledky ovšem nebudou zveřejněny krátce po volbách, Český statistický úřad musí počkat až do nedělního večera, kdy skončí hlasování ve všech zemích Unie.

Ohrožují bezpečnost českých občanů teroristé, migranti nebo hrozby z kyberprostoru? O tom debatovali lídři politických stran zastoupených ve sněmovně v poslední ze tří velkých večerních debat před eurovolbami, které vysílala ČT. Hosty byli předsedové Andrej Babiš (ANO), Vít Rakušan (STAN), Jiří Pospíšil (TOP 09), Vojtěch Filip (KSČM), Petr Fiala (ODS), Marek Výborný (KDU-ČSL), Ivan Bartoš (Piráti), Tomio Okamura (SPD) i Jan Hamáček (ČSSD). Diskusi moderovala Světlana Witowská.