Téma Volby do Evropského parlamentu strana 5 z 5

Ve volbách do Evropského parlamentu kandidovala za koalici Přísaha a Motoristé z druhého místa. Její prioritou je zajištění bezpečnosti a ochrany vnějších hranic EU, obrana suverenity členských států a ekonomická stabilita.

Do Evropského parlamentu letos kandidovala z šestého místa kandidátní listiny hnutí ANO 2011. Poslankyní Evropského parlamentu se stala poprvé. Prosazuje zachování právo veta, kritizuje migrační pakt a Green Deal.

Ve volbách do Evropského parlamentu letos kandidoval z šestého místa kandidátní listiny SPOLU, kam byl nominován stranou TOP 09. Prosazuje především posílení české národní bezpečnosti. Na evropské úrovni usiluje o to, aby se prostřednictvím konkrétní legislativy řešilo téma zabavených ruských majetků. Podle Kolářova názoru by zabavený majetek měl být využit k obraně a následné obnově Ukrajiny.

O post poslance Evropského parlamentu se ucházel ze sedmého místa kandidátky ANO. Poprvé kandidoval úspěšně již v roce 2019 jako nestraník také za ANO. V rámci europarlamentu byl součástí hospodářského a měnového výboru a delegace pro vztahy s Kanadou.

Do Evropského parlamentu letos Jana Nagyová (dříve Mayerová) kandidovala z pátého místa kandidátky hnutí ANO. To by v Evropském parlamentu chtělo prosazovat několik priorit. Hlavními jsou boj proti nelegální migraci, obrana suverenity a odpor proti Green Dealu, tedy Zelené dohodě.

Polské politické strany se snažily zmobilizovat voliče ještě těsně před otevřením hlasovacích místností. Hlavním tématem kampaně byla bezpečnost, ať už v souvislosti s eskalující migrační krizí na hranici, nebo posilováním obrany země.

Účast v letošních evropských volbách by mohla být vyšší než před pěti lety, přesto je nižší, než když se rozhoduje o obsazení sněmovny nebo hlavě státu. Šéfové koaličních i opozičních stran přiznávají, že se jim nedaří občanům dostatečně vysvětlit, proč je toto hlasování důležité. Velká část zákonů, které přijímá český parlament, přitom vzniká právě na unijní úrovni.

V Česku v sobotu odpoledne skončily historicky páté volby do Evropského parlamentu. Volební místnosti se po noční přestávce otevřely v osm ráno, zavřely se ve 14 hodin. Letošní účast byla zřejmě vyšší než u eurovoleb před pěti lety. V některých městech a obcích lidé také rozhodovali v místních referendech o lokálních záležitostech.

Vedle Česka se v sobotu volilo také na Maltě, v Itálii, v Lotyšsku a na Slovensku, kde kampaň výrazně ovlivnil atentát na premiéra Roberta Fica (Smer). I proto by ale volební účast, která je v evropských volbách obvykle nízká, mohla být tentokrát vyšší.

Češi v pátek rozhodovali o tom, kdo je příštích pět let bude zastupovat v Evropském parlamentu. Volební místnosti se zavřely ve 22:00. Po noční pauze se znovu otevřou v sobotu od 08:00 do 14:00. Voliči mají na výběr třicet kandidujících stran, hnutí nebo jejich koalic. Výsledky budou s ohledem na celounijní charakter voleb oznámeny až v neděli před půlnocí, kdy se uzavřou poslední volební místnosti v dalších státech EU. V některých městech a obcích Česka lidé v místních referendech rozhodnou o lokálních záležitostech.