Téma Volby do Evropského parlamentu strana 3 z 5

Ve volbách do Evropského parlamentu těsně zvítězila proevropská Občanská koalice (KO) premiéra Donalda Tuska, druhé skončilo národněkonzervativní Právo a spravedlnost (PiS). Vyplývá to z údajů zveřejněných polskou volební komisí. Portál Onet.pl píše, že Tuskovi se podařilo prolomit sérii volebních vítězství PiS, která trvala od roku 2014.

V Nizozemsku ve volbách do europarlamentu zvítězila koalice Strany práce (PvdA) a Zelené levice (GL) s 21,6 procenta hlasů před pravicově populistickou Stranou pro svobodu (PVV) Geerta Wilderse se 17,7 procenta. Údaje poskytl Evropský parlament (EP).

Ve volbách do Evropského parlamentu letos kandidoval z prvního místa kandidátní listiny koalice SPOLU. Poslancem Evropského parlamentu byl zvolen podruhé, poprvé v roce 2019 z 15. místa díky preferenčním hlasům. V Evropském parlamentu patřil ke skupině Evropských konzervativců a reformistů, v roce 2021 kritizoval před evropskými poslanci Zelenou dohodu pro Evropu (European Green Deal).

Kandidát koalice SPD a Trikolory kandidoval na post europoslance podruhé. Prvně úspěšně kandidoval v roce 2019 jako lídr kandidátky SPD. V europarlamentu byl součástí politické skupiny Identita a demokracie. Během svého působení se vyjadřoval negativně například k přijetí Green Dealu, byl proti omezení obchodních vztahů s Ruskem nebo proti poskytnutí pomoci státům EU na zmírnění ekonomických dopadů koronavirové pandemie.

Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová po víkendových volbách do Evropského parlamentu uvedla, že hodlá post obhájit. Ačkoliv bude její frakce EPP v europarlamentu zřejmě opět nejsilnější, neznamená to ale automatický zisk dalšího pětiletého období. Bruselský server Politico předpokládá, že více než deset procent členů EPP pro von der Leyenovou hlasovat nebude. Stejná situace má panovat i mezi liberály a socialisty, kteří pomohli jejímu zvolení v roce 2019. Von der Leyenová tak musí hledat nové spojence a „horečně“ vyjednávat.

Kandidát koalice SPOLU a člen TOP 09 kandidoval na post europoslance již potřetí. Poprvé se o místo ucházel v roce 2014 jako nestraník a lídr koalice TOP 09 a STAN. Mandát následně obhájil i v roce 2019 již jako člen TOP 09, kterým se stal o dva roky dříve. V Evropském parlamentu dosud působil jako první místopředseda hospodářského a měnového výboru. Patřil do frakce Evropské lidové strany, v rámci které vedl českou delegaci.

Do Evropského parlamentu letos kandidoval z druhého místa kandidátní listiny hnutí ANO. Věnuje se především tématům migrace a bezpečnosti. Za nezbytné považuje další kroky v potírání nelegální migrace. Je pro reformu opatření obsažených v Green Dealu – podle jeho názoru by se nástroj měl upravit, aby neohrožoval konkurenceschopnost EU. Vyzdvihuje také potřebu surovinové soběstačnosti. Zrušení práva veta v Evropské unii označil za nepřijatelné.

V letošních volbách do Evropského parlamentu kandidovala Klára Dostálová jako lídryně hnutí ANO. Poslankyní Evropského parlamentu se stala vůbec poprvé. Do voleb vstupovala s cílem hájit české národní zájmy, odmítnout migrační pakt, přepracovat dohodu Green Deal nebo zachovat českou korunu. Zásadní pro ni je vrátit se k původním principům EU, tedy k důrazu na ekonomiku a respektování suverenity jednotlivých členských států.

Kandidát koalice SPOLU a člen ODS se o post europoslance ucházel už v roce 2019 jako nestraník, zvolen ale nebyl. Po neúspěšné kandidatuře se stal šéfem kanceláře Alexandra Vondry v Evropském parlamentu, pro kterého pracoval až do svého zvolení.

Ve volbách do Evropského parlamentu obhajovala mandát europoslankyně jako členka ODS na druhém místě kandidátní listiny koalice SPOLU. V minulých eurovolbách byla zvolena ze třetího místa kandidátky ODS a stala se členkou parlamentního Zemědělského výboru a frakce Evropští konzervativci a reformisté (ECR). Od června loňského roku je předsedkyní europoslaneckého klubu ODS. Během svého dosavadního působení v europarlamentu podporovala zavedení sankcí na dovoz zemědělských komodit z Ruska a kriticky se vyjadřovala například k přijetí Green Dealu v jeho stávající podobě.