Venezuela strana 2 z 5

Americký prezident Donald Trump chce vlastnit strategické Grónsko a tlak Bílého domu na Dánsko sílí. Mezi možné scénáře, jak by mohl dosáhnout svého cíle, patří odkoupení ostrova, asociační dohoda, začlenění území do Spojených států, případně vojenská invaze. Kodaň a většina Gróňanů spojení s USA odmítají.

Odstranění venezuelského vládce Nicoláse Madura americkými silami neznamená automatický pád chavistického autoritářského režimu, upozorňují experti. V Caracasu zůstávají klíčové osoby režimu jako prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová, šéf obrany Vladimir Padrino López, a především ministr vnitra Diosdado Cabello. Rozhodující hlas v otázce toho, zda režim udrží kontinuitu, nebo se otevře prostor pro změnu, má také armáda.

Vláda prezidenta Spojených států Donalda Trumpa pohrozila venezuelskému ministrovi vnitra Diosdadu Cabellovi, že by se mohl stát jedním z hlavních cílů, pokud nepomůže prozatímní prezidentce Venezuely Delcy Rodríguezové splnit americké požadavky a udržet v zemi pořádek. V noci na středu to napsala agentura Reuters, která se odvolává na tři zdroje obeznámené se situací. V sobotu se americké komando v Caracasu zmocnilo autoritářského vůdce Nicoláse Madura a odvezlo ho do USA.

Venezuela předá 30 až 50 milionů barelů (jeden barel je 159 litrů) sankcionované ropy Spojeným státům, které ji prodají za tržní cenu. V noci na středu to na své sociální síti Truth Social oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že získané peníze bude kontrolovat on sám, aby zajistil, že z nich bude mít užitek lid Venezuely a USA. Odhaduje se, že Venezuela, která má největší zásoby ropy na světě, v loňském roce těžila asi 900 tisíc barelů této suroviny.

Írán zažívá největší protesty za poslední roky. V islámské republice panuje podle expertky Lenky Hrabalové obrovská nespokojenost, kdy ekonomický stres pociťují už i stoupenci režimu a lidé řeší, zda si mohou dovolit koupit maso. Íránci se sice neshodnou na tom, jak by měla budoucnost vypadat, změnu ale chtějí všichni, píší média.

Nicólas Maduro se nyní nachází v brooklynském vězení. V cele – minimálně zpočátku na samotce – stráví 23 hodin denně. Budovu věznice a poměry v ní označili za naprosto nehumánní a nehygienické známí zločinci, kteří jí v posledních letech prošli. Byl to například hudebník Sean Diddy Combs nebo Ghislaine Maxwellová, spolupachatelka zločinů kuplíře a pedofila Jeffreyho Epsteina.

Po sobotním zajetí venezuelského vládce Nicoláse Madura americký prezident Donald Trump oznámil, že USA budou zemi „řídit“. Hovořil o spolupráci s nově jmenovanou venezuelskou prezidentkou Delcy Rodríguezovou, zatímco veřejně zpochybnil schopnost opoziční lídryně Maríe Coriny Machadové vést zemi. Podle řady expertů není jasné, jak by americké „řízení“ v praxi vypadalo. Zatím se navíc zdá, že Trumpova administrativa s venezuelskou opozicí nepočítá.

Americký prezident Donald Trump odmítá okamžitě podpořit lídryni venezuelské opozice Maríu Corinu Machadovou coby novou vůdkyni země. Ta uvítala intervenci USA do Venezuely, označila ji za „velký krok pro lidstvo a svobodu“. Neochota šéfa Bílého domu však podle zdrojů The Washington Post (WP) pramení z rozhodnutí Machadové přijmout Nobelovu cenu za mír, po níž prý Trump „otevřeně touží“.

U prezidentského paláce ve venezuelském Caracasu se v pondělí večer objevily neidentifikované bezpilotní letouny a ozývala se střelba a výbuchy, když proti dronům zasáhly bezpečnostní složky. Napsala to agentura AFP a web Infobae s odvoláním na svědky. Podle CNN je situace již klidná, úřady později uvedly, že policie pouze sáhla k varovným výstřelům. Incident se stal dva dny poté, co autoritářského prezidenta Nicoláse Madura v sobotu unesly americké jednotky do USA.

„Jsme svědky vzniku nových globálních geopolitických pravidel a Česko na to musí reagovat. Nelze se na to pouze dívat a komentovat, ale musíme se k tomu jako země postavit,“ míní předseda sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO). Místopředseda ústavně–právního výboru Karel Dvořák (STAN) se obává, že dochází ke změně světového řádu na imperiální uspořádání, kde neplatí mezinárodní právo. Bývalého ministra zahraničí a poslance Jana Lipavského (za ODS) zejména znervózňují výroky Trumpa ohledně Grónska a očekává silnou a jednotnou pozici EU, aby naopak pokračovala konstruktivní spolupráce s USA. Podle člena zahraničního výboru Jindřicha Rajchla (PRO, klub SPD) je důležité prosazovat střízlivou zahraniční politiku a zaměřit se na české národní zájmy, nikoliv kádrovat velmoci. Události, komentáře moderovala Tereza Řezníčková.

Pokud chceme mít vliv na dodržování mezinárodního práva, musí se Evropa mobilizovat, být silná a jednotná, řekl k zásahu USA ve Venezuele předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). USA zajaly tamního diktátora Nicoláse Madura a odvezly ho k soudu v New Yorku. Podle Vystrčila je ale takové řešení konfliktů nebezpečné. „Může se stát, že to zemi pomůže (...), ale pravidla by měli dodržovat všichni,“ dodal v Interview ČT24 s moderátorem Danielem Takáčem.

Venezuelská viceprezidentka a ministryně ropného průmyslu Delcy Rodríguezová se po složení přísahy oficiálně stala prozatímní prezidentkou země, napsaly agentury. Do funkce se dostala poté, co v sobotu americké speciální síly zajaly autoritářského prezidenta Nicoláse Madura. Nejvyšší soud již dříve nařídil, aby převzala funkci hlavy státu.

Venezuelský autoritářský prezident Nicolás Maduro se před newyorským soudem označil za nevinného a odmítl veškerá obvinění z obchodování s drogami, informuje agentura AP. Termín dalšího slyšení soudce Alvin Hellerstein stanovil na 17. března. Maduro spolu s manželkou Cilií Floresovou stanuli poprvé před soudem na Manhattanu poté, co byli v sobotu v Caracasu zajati americkými speciálními silami a převezeni do USA. Při odchodu ze soudní síně se Maduro podle médií označil za válečného zajatce.

Tvorbu současných venezuelských autorů přibližuje českým čtenářům několik překladů. Prózy popisují každodenní realitu za vlády prezidenta Nicoláse Madura, kterého nyní po vojenském zásahu ve Venezuele zadržují Spojené státy. Mnozí autoři během Madurovy vlády odešli do exilu, říká překladatelka ze španělštiny Lada Hazaiová.

Jihoamerický stát, který se ocitl v centru světové pozornosti, se může pochlubit velkými přírodními zdroji. Současně ale Venezuela není schopna tyto zdroje využívat.

María Corina Machadová nemůže převzít moc ve Venezuele, protože nemá respekt armády a ve vlasti ji hrozí nebezpečí, připustil Venezuelan žijící v Česku Juan Sánchez Téllez. V rozhovoru pro ČT tak reagoval na prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa, že Machadová není respektovanou osobou. Podle Télleze americký úder na Venezuelu vyvolává rozporuplné pocity, ale kroky Bílého domu zatím směřovaly ke konci venezuelského autoritativního režimu. Rozhovor vedl Jiří Václavek.

Prezident USA Donald Trump varoval země produkující drogy na západní polokouli, že nebude dlouhodobě tolerovat příliv těchto nelegálních látek do USA. Podle agentury Reuters naznačil, že po Venezuele by mohly čelit vojenskému zásahu Kolumbie a Mexiko.

Obnova ropného průmyslu „vypleněného“ socialistickým režimem Venezuely by podle expertů trvala roky a vyžádala si náklady v řádu desítek miliard dolarů. Americké rafinerie jsou na zpracování specifické venezuelské suroviny připravené. Venezuela má největší zásoby takzvaného černého zlata na planetě. Analytici ale neočekávají po vojenském zásahu USA výrazné změny na trhu.

Venezuelané se v neděli 4. ledna probudili do nejistoty. Netuší, co se bude dít poté, co byl prezident Nicolás Maduro spolu se svou ženou Cilií Floresovou zadržen a deportován do USA. Funkce prozatímní prezidentky se na příkaz Nejvyššího soudu ujala viceprezidentka Delcy Rodrígezová. Mnozí lidé se pustili do odklízení trosek, které za sebou americký útok zanechal. Tisíce vládních stoupenců vyšly do ulic Caracasu, aby vyjádřily požadavek na návrat prezidenta Madura a odmítly možné zavedení vlády vybrané Spojenými státy.

Útok na Venezuelu nevyžadoval schválení Kongresem, protože se jednalo o operaci s cílem vymáhat právo, ne o dlouhodobou invazi do cizí země. Šéf diplomacie USA Marco Rubio to řekl stanicí ABC News. Podle některých zákonodárců vojenská akce, včetně únosu venezuelského autoritáře Nicoláse Madura do USA, představuje porušení amerického práva.

Venezuela usiluje o mezinárodní spolupráci a život bez vnějších hrozeb, sdělila tamní viceprezidentka Delcy Rodríguezová v prohlášení, které adresovala světu a USA. Rodríguezová svolala v neděli první zasedání kabinetu poté, co americké síly v sobotu unesly autoritáře Nicoláse Madura a jeho manželku do Spojených států. Prezident USA Donald Trump řekl, že nad situací ve Venezuele drží kontrolu, a pohrozil další vlnou úderů, pokud nebude její vedení spolupracovat.

Hosté Událostí, komentářů týdne hovořili o důsledcích útoku USA na Venezuelu, při kterém došlo k zatčení autoritářského vůdce Nicoláse Madura. Pořad se také věnoval obsahu novoročních projevů prezidenta Petra Pavla, premiéra Andreje Babiše (ANO) a předsedy Poslanecké sněmovny Tomia Okamury (SPD). Hosté probrali i možné cesty k míru v rusko-ukrajinské válce. Pozvání přijali filmový režisér a producent Václav Marhoul, diplomat a bývalý ministr obrany Karel Kühnl, epidemiolog a bývalý ministr zdravotnictví Roman Prymula, komentátorka Tereza Povolná a publicista Roman Joch. Diskusí provázela Jana Fabianová.

Premiér Andrej Babiš (ANO) doufá, že americký zásah ve Venezuele povede k tomu, že občané budou mít svobodu a demokracii a zvolí si demokratický režim. Uvedl to na instagramu. Americké síly při sobotním útoku na Caracas zadržely venezuelského autoritářského prezidenta Nicoláse Madura a jeho manželku a odvezly je do USA.

KLDR v neděli provedla testy hypersonických raket, píše agentura Reuters s odkazem na severokorejská státní média, podle kterých střely zasáhly cíle nad mořem ve vzdálenosti asi tisíc kilometrů východně od KLDR. Podle AFP se jednalo o první testy raket v letošním roce, přičemž severokorejský vůdce Kim Čong-un nepřímo odkázal na sobotní americkou vojenskou intervenci ve Venezuele.