Válečný veterán strana 2 z 2

Už tři desetiletí vědci diskutují o příčině takzvané „nemoci z války v Perském zálivu“ (GWI). Jde o soubor nevysvětlitelných chronických příznaků, které postihovaly veterány války v Perském zálivu. Podle nejnovější studie za zdravotními komplikacemi stojí nervový plyn sarin.

V Plzni pokračují oslavy 77. výročí konce druhé světové války. Na Slavnosti svobody, jež začaly ve čtvrtek a potrvají do neděle, přijeli mimo jiné i tři američtí a dva belgičtí veteráni, kteří v roce 1945 město osvobozovali.

V Ústí nad Labem si připomněli nedožité sté narozeniny generálporučíka Jaroslava Klemeše. Rodák ze slovenské Skalice bojoval ve Francii na frontě, posléze působil v československém útvaru v Anglii. Za komunismu zažil perzekuci, nakonec se usadil v Ústí nad Labem, kde žil přes padesát let. Součástí piety bylo odhalení 101. lavičky veteránů a přejmenování parku nad kapličkou po hrdinovi a veteránovi druhé světové války.

Zemřel veterán druhé světové války podplukovník ve výslužbě Viktor Ráža. Bylo mu 96 let. Jeho skon oznámil ředitel Vojenské nemocnice Olomouc Martin Svoboda a potvrdila organizace Paměť národa. Viktor Ráža se narodil v rodině volyňských Čechů, po vpádu Němců na Ukrajinu se zapojil do odboje, v roce 1944 se připojil k 1. československému armádnímu sboru, v jehož řadách došel přes Slovensko a Moravu až do Čech. Po válce se usadil na Moravě. Dostal mnoho vyznamenání, naposledy jej předloni poctil ministr obrany medailí k 75. výročí od konce druhé světové války.

Války v Perském zálivu se před třiceti lety účastnilo zhruba dvě stě českých a slovenských vojáků. U mnohých z nich se po návratu objevily neobvyklé zdravotní problémy. Stát přitom odmítá, že se jedná o následek jejich nasazení. Příčinu takzvaného syndromu války v Zálivu se dosud objasnit nepodařilo. Pro Reportéry ČT natáčel Tomáš Vlach.

Na čtvrtek 11. listopadu připadá Den válečných veteránů, který se slaví už od roku 1918, kdy skončila první světová válka. Lidé si tento den připomínají v řadě zemí po celém světě včetně České republiky. Například na náměstí Míru v Praze je po celý den připraven program, mimo jiné je tam vystavena historická i současná vojenská technika české armády. Pietní akce proběhla i na pražském Vítkově. Premiér Andrej Babiš (ANO) tam připomněl legionáře, bojovníky z války i novodobých misí. Ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO) ocenil zapojení armády do boje s koronavirem.

Ruský opoziční politik Alexej Navalnyj opět stanul před soudem, kde čelí obžalobě z pomlouvání veterána druhé světové války. Navalnyj pokládá proces za politický. Prokurátorka podle agentur žádá jako trest udělení pokuty ve výši 950 tisíc rublů (274 tisíc korun). Rozsudek vynese soud 20. února.

Ruští policisté v noci na pátek prohledávali moskevský štáb uvězněného opozičního vůdce Alexeje Navalného. Podle politikova týmu bylo důvodem razie údajné podezření z tisku pornografie, což štáb odmítl. Navalnyj je v pátek opět u soudu, tentokrát v případu údajné urážky válečného veterána.

Odbor pro válečné veterány na ministerstvu obrany od dubna povede plukovník Karel Vávra, který vyhrál výběrové řízení. Oznámil to Marek Vala z tiskového oddělení ministerstva obrany. Místo ředitele odboru je volné po odchodu historika Eduarda Stehlíka, kterému na konci roku skončil závazek vojáka.

Ředitel odboru ministerstva obrany pro válečné veterány Eduard Stehlík odmítl nabídku šéfa resortu Lubomíra Metnara (za ANO) na prodloužení kontraktu. Webu Euro.cz to potvrdil mluvčí ministerstva. Stehlíkův nástupce vzejde z výběrového řízení. Plukovník Stehlík měl původně ve vedení odboru skončit kvůli změnám v organizační struktuře ministerstva. Podle plánu úřadu měl jeho místo od ledna obsadit civilista. Plán však vyvolal kritiku některých politiků a ministr návrh svého úřadu změnil.

Váleční veteráni získají ve střešovické Ústřední vojenské nemocnici (ÚVN) lepší a komplexnější péči. Ve čtvrtek byl slavnostně otevřen zrekonstruovaný pavilon B, který je určen pro následnou a sociální péči převážně pro veterány. Nemocnice za modernizaci zaplatila 160 milionů korun. První klienti začnou zařízení využívat v prosinci.

Plánovaný konec ředitele odboru válečných veteránů plukovníka Eduarda Stehlíka vzbudil pozornost politiků, odborníků i laické veřejnosti. Redaktor Lidových novin a historik Petr Zídek se vyjádřil, že je „skvělá zpráva“, že padlo rozhodnutí „tohoto člověka vykopnout“. Publicista Luděk Navara naopak soudí, že by měl Stehlík ve své funkci setrvat. Střetli se v pořadu Události, komentáře.

U příležitosti Dne válečných veteránů si v pondělí vojáci, politici i veřejnost na pražském Vítkově připomněli oběti a účastníky válek. Během oslav dostalo osm osobností vysoká ocenění ministerstva obrany. Jeden novodobý válečný veterán byl povýšen do hodnosti plukovníka.

Ředitel odboru pro válečné veterány na ministerstvu obrany plukovník Eduard Stehlík skončí na konci roku ve své funkci. Řekl to v pátek v rozhovoru s ČTK. Pozici šéfa odboru bude podle mluvčího ministerstva obrany Jana Pejška nově zastávat civilista. Stehlíkovi k 31. prosinci v armádě končí závazek a armáda mu nabídne prodloužení, pokud pro něj nalezne adekvátní vojenskou pozici, uvedl mluvčí.

Generálmajor Miloš Knorr bojoval proti nacistické i komunistické diktatuře, po válce odešel do exilu, a veškerý jeho majetek včetně poloviny domu v Brně tak propadl státu. Knorrova žena Betty Lee se zatím marně snažila získat majetek zpět. I přes rozhodnutí soudu, že se na Knorra vztahují rehabilitace a majetek se má jeho manželce vrátit, se chtělo Brno o polovinu jeho domu soudit. Až po natáčení pořadu Repotéři ČT město oznámilo záměr vzdát se objektu ve vdovin prospěch.

Ve věku 96 let zemřel válečný veterán Alois Dubec. České televizi to potvrdili zástupci Československé obce legionářské. Za druhé světové války působil v Itálii u partyzánů, později se dostal přes Švýcarsko do Velké Británie, kde se přihlásil k leteckému výcviku. Po únoru 1948 pracoval hlavně v dělnických profesích. V roce 1968 emigroval do Švýcarska, roku 1996 se však natrvalo vrátil do vlasti.

Veterán a bojovník druhé světové války Alois Dubec slaví 96. narozeniny. Popřát mu přišli přátelé, další veteráni a vojáci. Za službu vlasti dostal několik vyznamenání včetně Záslužného kříže náčelníka vojenské kanceláře prezidenta nebo Záslužného kříže Československé obce legionářské.

Ruská Státní duma, dolní parlamentní komora, projednávala loni v lednu návrh komunistů na přiznání statusu válečných veteránů účastníkům invaze do Československa v roce 1968. Návrh ke schválení nedoporučil věcně příslušný parlamentní výbor, plénum Státní dumy ho neschválilo a vláda s ním nesouhlasila. Přečtěte si fakta o navrhované novele a debatě, která v parlamentu proběhla koncem letošního května. Ve středu se k tomu vyjádřila i česká Poslanecká sněmovna. Snaha části ruských politiků přiznat status veteránů účastníkům invaze do Československa je podle ní „odporný pokus legitimizovat okupaci“. Ruský záměr už odsoudili prezident republiky Miloš Zeman a ministerstvo zahraničí.

Váleční veteráni ve čtvrtek oslaví 75 let od vylodění Spojenců v Normandii. Hitlerův Atlantický val tehdy prolomili vojáci ze třinácti zemí včetně Československa. Syn amerického prezidenta Theodora Roosevelta tam za osvobození Evropy bojoval po boku potomků původních obyvatel Spojených států.

České ministerstvo zahraničí kritizuje návrh ruského zákona, který by uznal účastníky sovětské okupace Československa z roku 1968 za válečné veterány. Ministerstvo je znepokojeno odůvodněním návrhu projednávaného ruskými zákonodárci, podle něhož sovětští vojáci potlačili v Československu státní převrat. Šéf resortu při té příležitosti připomněl,  že okupace Československa byla v příkrém rozporu s mezinárodním právem.

Za dvacet let českého členství v NATO prošly aliančními misemi stovky zdejších vojáků. Někteří – jako Lukáš Hirka – utrpěli zranění, jiní se z mise vrátili ve zdraví. Členství v NATO podle nich představují záruku míru a bezpečí.

Dánsko se snaží pomoci veteránům, kteří si často odnášejí z misí traumata, jež málokdo pochopí. Když opustí armádu, těžko se jim hledá společnost. V Dánsku ji nacházejí v kavárnách vyhrazených speciálně pro bývalé vojáky. V zemi jsou jich už čtyři desítky. Centra pro veterány už vyrůstají i v Česku.