Václav Klaus strana 3 z 5

První obálka české a slovenské verze časopisu Vogue obsahovala jediný kousek oblečení. Byl jím obnošený kabát. „Podařilo se nám ukázat, že i takhle velký módní časopis může jít jiným směrem,“ vzpomíná šéfredaktorka Andrea Běhounková. V redakci v centru Prahy, kam se Vogue přestěhoval po vypuknutí pandemie koronaviru, pro pověstný šatník nabitý kousky od těch nejvěhlasnějších návrhářů není místo. „Řekli jsme si, že je pro nás důležitá kvalita obsahu, a přestěhovali jsme se do menších prostor,“ říká v podcastu Background ČT24 žena, která začínala jako politická reportérka.

Dezoláti nebo pětikolka jsou jen dva z expresivních výrazů, které do jazyka pronikly v souvislosti s aktuální politickou situací. Jazykovědec Karel Oliva v úterních Událostech, komentářích prozradil, že nyní často užívané slovo flastenec mělo hanlivý význam už za první republiky. Promluvil i o tom, kdo jsou původně čučkaři.

Bývalý prezident Václav Klaus se ve speciálním vydání Událostí, komentářů u příležitosti inaugurace Petra Pavla podivoval nad tím, že lidé na internetu řeší, že netleskal projevu nové hlavy státu. Pavlova řeč ho prý nezaujala, chtěl „od ní víc“. Naopak ocenil, že nový prezident hodlá přesunout novoroční projevy na jejich tradiční místo. „Kéž by se mu ve funkci dařilo,“ vyjádřil přání a zavzpomínal na jejich dávné setkání.

Petr Pavel je prezidentem republiky. Odpoledne při ceremoniálu ve Vladislavském sále složil slib předepsaný ústavou do rukou předsedy Senátu Miloše Vystrčila (ODS), čímž se ujal úřadu. V sále se sešlo osm stovek pozvaných hostů, po ceremoniálu přišel nový prezident pozdravit i další lidi shromážděné na III. hradním nádvoří a na Hradčanském náměstí. Slavnostní program skončil v katedrále svatého Víta, Václava a Vojtěcha ekumenickou modlitbou, požehnáním novému prezidentovi a koncertem České filharmonie a Pražského filharmonického sboru.

Končící prezident Miloš Zeman před první volbou avizoval, že práva vracet do parlamentu zákony hodlá užívat zřídka. Vetoval například zavedení povinné maturity z matematiky, zákon o střetu zájmů nebo zavedení takzvaných politických náměstků. Zeman vracel nejčastěji zákony vládě Bohuslava Sobotky (dříve ČSSD), u současné garnitury Petra Fialy (ODS) tak učinil třikrát.

Funkce prezidenta republiky se ve čtvrtek ujme dvanáctý člověk od vzniku Československa. Prezidentská inaugurace to ovšem bude již pětadvacátá. Zpočátku to byla spíše formální drobnost – krátké zastavení na cestě Tomáše Garrigua Masaryka po návratu do Prahy – anebo tečka za volbou. Dnes, v době přímé volby hlavy státu, je to ale velká slavnost, které bývá vyhrazen takřka celý den.

Končící prezident Miloš Zeman ve své funkci rozděloval společnost i natahoval ústavu. Měl také určitou strategii, která sázela na Rusko. Podle politologa Lubomíra Kopečka využil benefity, které přinášela přímá volba prezidenta. V Devadesátce ČT24 také upozornil na Zemanovy výroky, které rád používal v konkrétních situacích.

Mandát prezidenta republiky Miloše Zemana zakončí o půlnoci na 9. března ceremoniální akt svěšení prezidentské standarty. Následně bude na znamení neobsazenosti prezidentského úřadu také uzavřena Brána gigantů Pražského hradu. Odemčena bude znovu ve čtvrtek dopoledne, až na Hrad přijede Petr Pavel složit slavnostní slib, řekl končící ředitel hradního protokolu Vladimír Kruliš.

Za největší výzvy z poslední doby považuje moderátorka CNN Prima News Markéta Fialová rozhovory, které vedla s opozičními lídry Andrejem Babišem (ANO) a Tomiem Okamurou (SPD). Srovnání si může dovolit, vedla prezidentské debaty i rozhovory s Václavem Klausem a Milošem Zemanem. Žurnalistickou kariéru začala v novinách, poté prošla všemi velkými televizemi. O adrenalinu při živém vysílání nebo moderování s Karlem Voříškem vypráví v podcastu Background ČT24.

Další lidé z kanceláře končícího prezidenta oznámili odchod. Jde o mluvčího Jiřího Ovčáčka a vedoucího Vratislava Mynáře. Ten dal výpověď ve středu. Nastupující šéfka kanceláře zvoleného prezidenta Petra Pavla Jana Vohralíková má k dispozici informace o rezignaci sedmi nejbližších spolupracovníků Miloše Zemana.

Kárný senát Nejvyššího správního soudu v pondělí snížil pražskému soudci Kamilu Kydalkovi plat o 30 procent na dva roky. Důvodem jsou průtahy. Nadřízení žádali Kydalkovo odvolání z funkce, jak kvůli průtahům, tak kvůli celkovému způsobu práce. Kárný senát vyhověl žalobě jen částečně, u některých konkrétních průtahů Kydalku zprostil, v sedmi případech ale dospěl k závěru, že soudce skutečně pochybil.

Je to světově významná událost. Poražením populismu jsme vstoupili na jeviště světových dějin, řekl v Interview ČT24 bývalý premiér a bývalý dlouholetý místopředseda Senátu Petr Pithart ke zvolení Petra Pavla prezidentem. Dodal, že ačkoliv je odpůrcem silných slov, tak zde je musí použít. Zmínil, že světová média bude v příštích dnech zajímat, jak se stalo, že byl tento chytlavý politický styl, který razil Andrej Babiš (ANO), poražen.

Ve věku 93 let zemřel diplomat a bývalý ministr zahraničí Jaroslav Šedivý. Během své politické kariéry se historik a velvyslanec významně zasloužil o odchod sovětských vojsk z Československa a přispěl ke vstupu Česka do Severoatlantické aliance. O úmrtí informoval jeho syn Jiří Šedivý.

Pro Petra Pavla se jeho zvolením do úřadu prezidenta mění řada věcí. On i jeho rodina dostali přidělenou ochrannou službu a nyní ho čeká mimo jiné rozhodnutí o stěhování. Podle bývalého ředitele protokolu Kanceláře prezidenta republiky Miroslava Sklenáře by mohl úřad vykonávat i ze svého současného bydliště v obci Černouček, spíš se ale nabízí areál Pražského hradu či Lány.

Před třiceti lety, 26. ledna 1993, se Václav Havel stal prvním českým prezidentem. Do funkce hlavy státu jej zvolila Poslanecká sněmovna, přesněji 109 poslanců. Šlo o velmi neklidnou dobu, kdy se Československo rozdělilo na dva samostatné státy – Českou republiku a Slovenskou republiku. Ani doma v Česku si Havel nebyl jistý, že dostane nadpoloviční podporu poslanců. V Událostech, komentářích na něj vzpomínali hosté, kteří byli Havlovi nejblíž.

Bývá pravidlem, že český, respektive československý prezident je vyobrazen nejen na oficiálních portrétech, ale i na poštovní známce. Je to český unikát, prezidenti na známkách, na rozdíl od panovníků, nebývají. Pošta známky s českými prezidenty vydává od roku 1920, kdy vyšla první s portrétem Tomáše Garrigua Masaryka. O „prezidentských“ známkách hovořili v pátečních Událostech, komentářích grafička Klára Melichová a kurátor dokumentace známkové tvorby Poštovního Muzea Pavel Kovařík.

Dramatik, spisovatel a bývalý politik Milan Uhde se s vedoucím katedry ústavního práva na Právnické fakultě Univerzity Karlovy Markem Antošem v pátečních Událostech, komentářích shodli, že přímá volba prezidenta je v české parlamentní demokracii nesystémovým prvkem. Podle Antoše politici jejím zavedením nejspíš částečně smývali pachuť, která zbyla po tehdejší „nedůstojné“ volbě Václava Klause. Uhde se domívá, že je velmi málo pravděpodobné, že by politici Čechům odebrali možnost volit hlavu státu přímo a vrátili se k předchozímu systému, kdy prezidenta vybírali zákonodárci.

O hlasy voličů bude v prezidentských volbách usilovat Josef Středula. Téměř celou svou kariéru se pohybuje v odborech, řadu let působí jako předseda největší české odborové centrály. Záměr ucházet se o post prezidenta oznámil v květnu, jeho kandidaturu podpořil prezident Miloš Zeman. Je občanským kandidátem, svými podpisy jej podpořilo přes 62 tisíc lidí. Současně získal i hlasy jedenácti senátorů.

Novým ředitelem Lesní správy Lány se stal Pavel Rus a Správu Pražského hradu povede Jan Novák. Do funkcí je k 2. lednu jmenoval na základě doporučení výběrové komise prezidentův kancléř Vratislav Mynář. Na webu o tom v úterý informovala Kancelář prezidenta republiky.

Premiér Petr Fiala (ODS) se v podvečer v pražské Kramářově vile setkal se svými devíti předchůdci ve funkci předsedy vlády. Pozval je na slavnostní večeři u příležitosti 30. výročí vzniku samostatné České republiky. Chci a pokládám za vhodné, abychom v takovýchto slavnostních chvílích byli všichni pohromadě, řekl Fiala na tiskové konferenci po obědě s hlavou státu. Po večeři se současní i bývalí političtí představitelé sešli na koncertě v pražském Rudolfinu, který připravil úřad vlády ve spolupráci s Českou filharmonií.

Za dílo amatérů považuje Michael Kocáb zánik Československa. Připomněl, že politici, kteří rozhodnutí učinili, měli minimum zkušeností, a je přesvědčen, že rozhodnout měli občané republiky v referendu. Vzpomínky z obou zemí někdejší federace však ukazují, že postoj Čechů a Slováků byl počátkem 90. let značně odlišný. Zatímco nynější ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) vzpomíná na československý sentiment, někdejší slovenský premiér Mikuláš Dzurinda vzpomněl na agresi slovenských občanů vůči zákonodárcům, kteří se pokoušeli osamostatnění zabránit. Politici minulí i současní diskutovali o jubileu Česka a Slovenska v Událostech, komentářích.

Za hlavní důvod rozpadu federace označili Češi i Slováci politické ambice tehdejších lídrů a také touhu po vlastním státu.  Obyvatelé Slovenska pak často zmiňovali i nespokojenost s postavením v rámci ČSFR.  Vyplývá to z průzkumu agentury Median pro veřejnoprávní vysílatele v obou zemích. Československo se 1. ledna 1993 rozdělilo na dva samostatné státy.

Narozeniny neslaví na Nový rok jen Česká republika, ale i Jakub Vala. Vteřinu po půlnoci v úvodu roku 1993 se narodil v Třebíči. Stal se tak prvním člověkem, jemuž úředníci do rodného listu napsali místo Československa už jen název samostatného českého státu.

Přesně před třiceti lety, 1. ledna 1993, vznikla rozpadem Československa samostatná Česká republika. Společný stát Čechů a Slováků přestal po 74 letech existovat úderem půlnoci 31. prosince 1992. Podle vrcholových politiků tehdejší doby i současnosti šlo o završení dlouhodobých tendencí, vztahy obou nových zemí to ale nijak nepoškodilo.