Václav Klaus strana 3 z 5

Bývá pravidlem, že český, respektive československý prezident je vyobrazen nejen na oficiálních portrétech, ale i na poštovní známce. Je to český unikát, prezidenti na známkách, na rozdíl od panovníků, nebývají. Pošta známky s českými prezidenty vydává od roku 1920, kdy vyšla první s portrétem Tomáše Garrigua Masaryka. O „prezidentských“ známkách hovořili v pátečních Událostech, komentářích grafička Klára Melichová a kurátor dokumentace známkové tvorby Poštovního Muzea Pavel Kovařík.

Dramatik, spisovatel a bývalý politik Milan Uhde se s vedoucím katedry ústavního práva na Právnické fakultě Univerzity Karlovy Markem Antošem v pátečních Událostech, komentářích shodli, že přímá volba prezidenta je v české parlamentní demokracii nesystémovým prvkem. Podle Antoše politici jejím zavedením nejspíš částečně smývali pachuť, která zbyla po tehdejší „nedůstojné“ volbě Václava Klause. Uhde se domívá, že je velmi málo pravděpodobné, že by politici Čechům odebrali možnost volit hlavu státu přímo a vrátili se k předchozímu systému, kdy prezidenta vybírali zákonodárci.

O hlasy voličů bude v prezidentských volbách usilovat Josef Středula. Téměř celou svou kariéru se pohybuje v odborech, řadu let působí jako předseda největší české odborové centrály. Záměr ucházet se o post prezidenta oznámil v květnu, jeho kandidaturu podpořil prezident Miloš Zeman. Je občanským kandidátem, svými podpisy jej podpořilo přes 62 tisíc lidí. Současně získal i hlasy jedenácti senátorů.

Novým ředitelem Lesní správy Lány se stal Pavel Rus a Správu Pražského hradu povede Jan Novák. Do funkcí je k 2. lednu jmenoval na základě doporučení výběrové komise prezidentův kancléř Vratislav Mynář. Na webu o tom v úterý informovala Kancelář prezidenta republiky.

Premiér Petr Fiala (ODS) se v podvečer v pražské Kramářově vile setkal se svými devíti předchůdci ve funkci předsedy vlády. Pozval je na slavnostní večeři u příležitosti 30. výročí vzniku samostatné České republiky. Chci a pokládám za vhodné, abychom v takovýchto slavnostních chvílích byli všichni pohromadě, řekl Fiala na tiskové konferenci po obědě s hlavou státu. Po večeři se současní i bývalí političtí představitelé sešli na koncertě v pražském Rudolfinu, který připravil úřad vlády ve spolupráci s Českou filharmonií.

Za dílo amatérů považuje Michael Kocáb zánik Československa. Připomněl, že politici, kteří rozhodnutí učinili, měli minimum zkušeností, a je přesvědčen, že rozhodnout měli občané republiky v referendu. Vzpomínky z obou zemí někdejší federace však ukazují, že postoj Čechů a Slováků byl počátkem 90. let značně odlišný. Zatímco nynější ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) vzpomíná na československý sentiment, někdejší slovenský premiér Mikuláš Dzurinda vzpomněl na agresi slovenských občanů vůči zákonodárcům, kteří se pokoušeli osamostatnění zabránit. Politici minulí i současní diskutovali o jubileu Česka a Slovenska v Událostech, komentářích.

Za hlavní důvod rozpadu federace označili Češi i Slováci politické ambice tehdejších lídrů a také touhu po vlastním státu.  Obyvatelé Slovenska pak často zmiňovali i nespokojenost s postavením v rámci ČSFR.  Vyplývá to z průzkumu agentury Median pro veřejnoprávní vysílatele v obou zemích. Československo se 1. ledna 1993 rozdělilo na dva samostatné státy.

Narozeniny neslaví na Nový rok jen Česká republika, ale i Jakub Vala. Vteřinu po půlnoci v úvodu roku 1993 se narodil v Třebíči. Stal se tak prvním člověkem, jemuž úředníci do rodného listu napsali místo Československa už jen název samostatného českého státu.

Přesně před třiceti lety, 1. ledna 1993, vznikla rozpadem Československa samostatná Česká republika. Společný stát Čechů a Slováků přestal po 74 letech existovat úderem půlnoci 31. prosince 1992. Podle vrcholových politiků tehdejší doby i současnosti šlo o završení dlouhodobých tendencí, vztahy obou nových zemí to ale nijak nepoškodilo.

Přesně před třiceti lety, 1. ledna 1993, vznikla rozpadem Československa samostatná Česká republika. Společný stát Čechů a Slováků přestal po 74 letech existovat úderem půlnoci 31. prosince 1992. Podle vrcholových politiků tehdejší doby i současnosti šlo o završení dlouhodobých tendencí, vztahy obou nových zemí to ale nijak nepoškodilo.

Ve věku 95 let zemřel emeritní papež Benedikt XVI. Zdravotní stav rodilého Němce se v poslední době zhoršil. Benedikt stál v čele katolické církve v letech 2005 až 2013, kdy se úřadu vzdal kvůli zhoršujícímu se zdraví. Pohřeb bude ve čtvrtek 5. ledna 2023 na vatikánském Svatopetrském náměstí. Povede ho současný papež František. Ten svého předchůdce označil za ušlechtilého a dobrého člověka, který byl darem pro katolickou církev. Zesnulému papeži vzdali hold také mnozí státníci, Benedikta XVI. vyzdvihují jako velkého teologa nebo obránce „tradičních hodnot“.

Barokní zámek v Lánech, který je jako sídlo prezidenta republiky běžně nepřístupný, se třetí a čtvrtý adventní víkend otevře veřejnosti. Vánočně vyzdobený zámek mohou zájemci navštívit od 9. do 11. prosince a mezi 16. a 18. prosincem. Informovala o tom prezidentská kancelář.

Před 30 lety schválilo Federální shromáždění zákon o zániku České a Slovenské Federativní Republiky, podle kterého měla existence Československa skončit 31. prosince 1992. Co dalšího s sebou tento zákon nesl? A co bylo s mandáty poslanců?Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Vystoupení exprezidenta Václava Klause před Obecním domem v říjnu 2020 bez roušky bude řešit Nejvyšší správní soud. Obrátilo se na něj ministerstvo zdravotnictví. To totiž nesouhlasí s tím, aby Klaus za porušení tehdy platných protiepidemických opatření nedostal pokutu. České televizi informaci potvrdil mluvčí pražského městského soudu Adam Wenig. Klausovi uložily úřady osmitisícovou pokutu. Tu ale pravomocně zrušil Městský soud v Praze letos na konci října s tím, že vládní opatření soud o měsíc později označil za nezákonné.

Česko čeká už třetí přímá volba prezidenta. O tom, jací byli porevoluční prezidenti, jak přistupovali ke své funkci a Ústavě, v Událostech komentářích diskutovali ústavní právník Jan Kysela a bývalý mluvčí Václava Havla Ladislav Špaček. Ten například uvedl, že Havel byl zastáncem přímé volby prezidenta, nečekal by ale, jaký „cirkus“ tento způsob volby přinese.

Česká společnost není ve zdravém stavu a 28. říjen se může stát určitým symbolem, kolem kterého se budou střetávat různé názory, řekl v Událostech, komentářích historik Michal Stehlík. Spory symbolizuje i předávání státních vyznamenání, na které nedostali pozvánku někteří vrcholní ústavní činitelé. Ústavní právník Jan Wintr doufá, že budoucí prezident se zachová jinak. Podle farářky a někdejší biskupky Církve československé husitské Jany Šilerové je česká společnost rozhádaná, nikoliv rozdělená a řešením je dialog.

Bývalý prezident Václav Klaus uspěl u pražského městského soudu s žalobou proti ministerstvu zdravotnictví kvůli osmitisícové pokutě za nenošení respirátoru. Její udělení bylo podle soudu nezákonné a trest tak zrušil. Ve svém rozhodnutí zohlednil, že soudy o případu rozhodovaly poté, co bylo ochranné opatření pražským městským soudem v listopadu 2020 zrušeno. Vyplývá to z rozsudku, který má Česká televize k dispozici.

Ředitel Lesní správy Lány Miloš Balák rezignuje ke konci roku na svou funkci, prezidentův kancléř Vratislav Mynář jeho rezignaci přijal. Balák, kterému soud v srpnu nepravomocně uložil peněžitý trest 870 tisíc korun a dvouletý zákaz činnosti v organizacích, které spravují státní majetek, rezignaci podal 14. října, sdělil prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček.

Vzájemná důvěra koaličních partnerů ODS a HZDS byla výrazně otřesena. Ve Federálním parlamentu neprošel společný návrh zákona o zániku federace a část poslanců HZDS následně zvedla ruku pro návrh zcela protichůdný, jenž měl místo ke vzniku dvou samostatných států vést k možné transformaci federace v unii.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Premiér Václav Klaus se sešel ke společné večeři s Václavem Havlem. Novinářům oba dva popsali svůj vzájemný vztah. Ze strany Václava Havla šlo čistě o informační setkání, na němž proběhla neformální výměna názorů. Václav Klaus pak svůj vztah s Václavem Havlem specifikoval v interview The New York Times, kde ho označil za křehký.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Čeští politici vyjadřují soustrast britské královské rodině po úmrtí královny Alžběty II. Prezident Miloš Zeman ocenil její celoživotní oddanost britské monarchii, podle ministra zahraničí Jana Lipavského (Piráti) zase odešel symbol statečnosti, pracovitosti, oddanosti a lidství. Premiéra Petra Fialu (ODS) zpráva o úmrtí panovnice hluboce zarmoutila.

Strany ODS a HZDS se i přes dřívější rozpor dohodly na postupu, jak rozdělit Českou a Slovenskou federativní republiku, a stanovily nástin harmonogramu. Do konce září měl být přijat zákon o způsobech zániku federace, v říjnu pak zákon o oddělení majetku. V listopadu měly přijít na řadu zásady budoucí spolupráce mezi Českem a Slovenskem.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Pochopil jsem, že Slovensko chce být prvně v dějinách samostatným státem, že chce nezávislost, řekl k situaci před třiceti lety bývalý český premiér a prezident Václav Klaus. Jako člověka, který se narodil ve státě společném, ho to netěšilo. Vědomí nevyhnutelnosti rozpadu u něj pramenilo ze tří momentů – pomlčkové války, dvouletého působení v roli federálního ministra financí, které provázely každodenní spory, a také neformální rozhovor s tehdejším slovenským premiérem Jánem Čarnogurským, který mu oznámil, že Slovensko chce samostatnost. „Bránit se tomu by vytvořilo neklid a nestabilitu a komplikace do budoucna,“ uvedl Klaus.

Rozpadu Československa podle bývalého slovenského premiéra Vladimíra Mečiara předcházela řada chyb. První podle něj udělal Václav Havel v lednu 1990, kdy přednesl návrh na změnu názvu státu. Mečiar míní, že „spor o pomlčku“ vyvolal mnoho emocí. Také řekl, že při jednání s Václavem Klausem prošli všechny varianty možného budoucího státu, nakonec se však shodli na rozpadu. „Mnoho prostoru pro rozhodování jsme neměli. Vyžadovala si to ekonomika i sociální tlak,“ uvedl v rozhovoru pro ČT24.