Václav Klaus strana 5 z 5

Dva měsíce po začátku války na Ukrajině dochází k odhalování zločinů, kterých se na civilistech dopustila ruská armáda. Propaganda Ruské federace ale opakuje, že se nic nestalo. Její hvězdou se stal český exprezident Václav Klaus. Ten tvrdí, že česká solidarita s Ukrajinou podle něj může být jen zástěrkou pro nenávist k Rusku. Západ prý válku uměle natahuje, aby Rusku uškodil. Klaus dokonce zpochybnil masakry civilistů s tím, že je otázka, které ze záběrů jsou skutečné a které inscenované. Tématu se pro 168 hodin věnoval Václav Crhonek.

Šéf Lesní správy Lány Miloš Balák odsouzený za ovlivňování veřejné zakázky v Lánské oboře se v případu neobohatil ani nevznikla žádná „národohospodářská škoda“, řekl v rozhovoru pro čtvrteční Mladou frontu DNES prezident Miloš Zeman, který mu udělil milost. Balák byl navíc odsouzený za zvýhodnění jedné stavební firmy tím, že jí podle hlavy státu umožnil prohlídku Lánské obory.

Rusko-ukrajinský konflikt je válkou mezi sílou dobra a sílou zla, řekl ve speciálním vysílání ČT biskup plzeňské diecéze a bývalý vojenský kaplan Tomáš Holub. Podle sociologa a politologa Fedora Gála je jasné, kdo je v tomto sporu tím zlem, míní, že ruský prezident Vladimir Putin, nikoli samotní Rusové. Oba také vyzdvihli solidaritu k uprchlíkům v Česku. Upozornili však na to, že je třeba v pomoci potřebným vytrvat.

V říjnu budou poprvé od jmenování nynější vlády voliči rozhodovat o složení parlamentu. Konkrétně převolí třetinu jeho horní komory, křesla bude obhajovat i její předseda a tři ze čtyř místopředsedů. Vládní koalice nyní má v horní komoře drtivou převahu. Zatímco v minulosti bývalo téměř samozřejmé, že v Senátu posilovala a postupem času dominovala opozice, tentokrát jsou volby do horní komory zvláštní tím, že opoziční hnutí ANO a SPD se shodně proti Senátu vymezují a od jejich představitelů zazněly návrhy, aby se horní komora zrušila.

Přesně před deseti lety senátoři schválili přímou volbu hlavy státu a umožnili občanům vybírat, kdo bude sídlit na Pražském hradě. Změna úřad prezidenta výrazně posílila, což podle oslovených politologů způsobuje v českém parlamentním systému řadu potíží. Existují podle nich ale způsoby, jak je odstranit.

Jak dál s byty, jejichž většinu vlastnil stát, řešila před 30 lety celá společnost. I jejich privatizace byla součástí ekonomické transformace. Zákon o vlastnictví bytů v roce 1992 federální parlament neschválil, potřebná legislativa vznikla až po rozdělení Československa.

Česko-německé vztahy v uplynulém století nejvíce poznamenala nacistická okupace za druhé světové války a následný odsun německého obyvatelstva z českých zemí. Vrcholem snah uzavřít sporné otázky ve vztazích obou národů a napomoci k jejich zlepšení byla Česko-německá deklarace o vzájemných vztazích a jejich budoucím rozvoji, kterou podepsali tehdejší český premiér Václav Klaus a spolkový kancléř Helmut Kohl 21. ledna 1997. Za vyjednáváními i u samotného podpisu stál také tehdejší pracovník ministerstva zahraničí Rudolf Jindrák.

Přišel s velkými kauzami jako Grossův byt, Kolibřík – Mazánek nebo Věci veřejné. Snad ještě lépe než v politice se vyzná v podsvětí, na tři knihy vydala jeho zjištění o kmotru Mrázkovi i Radovanu Krejčířovi. Investigativní novinář Jaroslav Kmenta ale umí psát články i o počasí. A jednu chvíli pracoval dokonce pro bulvár. „Kmento, odejděte, nebo se budu zlobit,“ křičel na něj také přes zavřené dveře Václav Klaus. To bylo v období dělení Československa a Kmenta pracoval v agentuře ČTK. O svých začátcích, přešlapech a historkách mluví v podcastu Background ČT24.

Na lánském zámku proběhlo novoroční setkání prezidenta Miloše Zemana s novým předsedou vlády Petrem Fialou (ODS). Na tradičním obědě je doprovázely i jejich manželky Ivana a Jana. Fiala po obědě oznámil, že prezident již v pondělí jmenuje novým ministrem zemědělství Zdeňka Nekulu (KDU-ČSL), který musel být kvůli nákaze covidem-19 v izolaci a úřad za něj zatím vykonával předseda lidovců Marian Jurečka.

Pokutu deset tisíc korun udělilo ministerstvo obrany bývalému předsedovi Poslanecké sněmovny Radku Vondráčkovi (ANO), vedoucímu prezidentské kanceláře Vratislavu Mynářovi a dalším aktérům říjnového videa z návštěvy u hospitalizovaného prezidenta republiky, kteří neměli zakryté dýchací cesty respirátorem.

Ve věku 93 let zemřel český básník, textař a scenárista Karel Šiktanc. Jeho literární počátky ovlivnila komunistická ideologie, ale po roce 1968 jej režim pronásledoval a publikovat mohl pouze v samizdatu a v zahraničí. V roce 2010 ho tehdejší prezident Václav Klaus vyznamenal medailí Za zásluhy.

Premiér v demisi Andrej Babiš (ANO) svolal na páteční ráno poslední jednání své vlády, aby poděkoval ministrům za spolupráci. Za úspěch považuje, že menšinový kabinet ANO a ČSSD vydržel celé funkční období. Na závěrečné tiskové konferenci, které se nezúčastnil žádný člen vlády za sociální demokracii, poděkoval lidem za podporu. Ministr zdravotnictví v demisi Adam Vojtěch (za ANO) řekl, že rušit vyhlášku o povinném očkování by byla chyba, podle končící vicepremiérky Aleny Schillerové (ANO) schodek rozpočtu za letošek přesáhne určitě 400 miliard korun.

Za právní zastupování prezidenta Miloše Zemana v prohraném sporu o údajný článek novináře Ferdinanda Peroutky zaplatila Kancelář prezidenta republiky (KPR) 729 tisíc korun. Webu Seznam Zprávy to sdělil ředitel odboru legislativy a práva KPR Václav Pelikán. Zemana u soudu zastupoval advokát Marek Nespala, podle kterého se hlavě státu podařilo snížit základní sazby za poskytování právních služeb o jednu třetinu na dva tisíce korun za hodinu.

Předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová v Otázkách Václava Moravce kritizovala postup prezidenta Miloše Zemana, který do funkce ministra zahraničí nechce jmenovat Jana Lipavského (Piráti). Uvedla však, že při případné změně Ústavy by se mělo postupovat obezřetně. Ministr dopravy a průmyslu a obchodu v demisi Karel Havlíček (ANO) neví, zda by Zeman Lipavského jmenoval, pokud by Ústavní soud (ÚS) v kompetenční žalobě vyhověl designovanému premiérovi Petru Fialovi (ODS). V takovém případě by ale zřejmě hlasoval pro ústavní žalobu na prezidenta. Profesor právní filozofie a sociologie a ředitel Centra pro právo a společnost z univerzity v Cardiffu Jiří Přibáň řekl, že Zeman je pro Česko varováním.

Většina ústavních právníků – nikoli však všichni, které Česká televize oslovila – se shoduje, že prezident Miloš Zeman nemá žádnou právní oporu pro to, aby se vyhnul jmenování jednoho z ministerských kandidátů, kterého ve vládě mít nechce. Podle Frekvence 1 doporučil Zeman na jednání v Lánech Janu Lipavskému (Piráti), aby se vzdal nominace na ministra zahraničních věcí. V minulosti zaznělo od něj i od premiéra Petra Fialy (ODS), že jednoho z kandidátů odmítá. Kdyby ani jedna strana neustoupila, mohl by se spor dostat k Ústavnímu soudu. V tom případě by ale hrozilo, že se jmenování nového kabinetu zdrží o několik týdnů.

Bývalý prezident Václav Klaus o víkendu uklouzl na zledovatělé cestě v Krkonoších a zlomil si kotník. Informaci, kterou přinesl server Blesk.cz, potvrdil Petr Macinka z Institutu Václava Klause. Po ošetření ve Fakultní nemocnici Bulovka bude osmdesátiletý exprezident podle něj zřejmě nějakou dobu chodit o berlích.

Pražský hrad zveřejnil jména nových držitelů státních vyznamenání, která se tradičně udělují u příležitosti státního svátku 28. října. Ceremoniál se ale kvůli onemocnění a hospitalizaci prezidenta neuskutečnil. Z rukou prezidenta by měli laureáti vyznamenání převzít až 1. ledna. Mezi letošními oceněnými jsou Jiřina Bohdalová, kosmonaut Vladimír Remek, judista Lukáš Krpálek nebo in memoriam podnikatel Petr Kellner.

Česko opět stojí na klíčové křižovatce, na které začíná jít o všechno. Na akci, která připomněla výročí vzniku Československa, to v Míčovně na Pražském hradě řekl bývalý prezident Václav Klaus. Hrozbu vidí například v omezeních spojených s koronavirovu pandemií. Podle něj spolu s ní společnost přijala mylné vidění světa. Za chybný vnímá i vývoj Evropské unie. Domnívá se, že přešla od integrace k unifikaci. Řekl to ve svátečním Interview ČT24.

Politici, zástupci armády i váleční veteráni si ve čtvrtek u Národního památníku na pražském Vítkově připomněli 103. výročí vzniku samostatného Československa. U hrobu Neznámého vojína položili věnce premiér Andrej Babiš (ANO), předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS), ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO) nebo náčelník generálního štábu Aleš Opata. Zúčastnit se nemohl prezident Miloš Zeman, který je hospitalizovaný. Zastoupil ho náčelník Vojenské kanceláře prezidenta republiky Jan Kaše.

Senát zvolil v případě aktivace článku 66 ústavy racionální postup, myslí si senátorka ODS a bývalá předsedkyně Poslanecké sněmovny Miroslava Němcová. Podle ní horní komora rozhodně nechce prezidenta zbavit pravomocí za každou cenu. Prezident Miloš Zeman je od 10. října hospitalizován v Ústřední vojenské nemocnici. Podle poslední zprávy se jeho stav mírně zlepšil. Vzhledem k současné situaci nechce Němcová mluvit o své kandidatuře na prezidentku. Exšéfka dolní komory byla hostem Interview ČT24.

Zdravotní stav prezidenta Miloše Zemana se díky léčbě v posledních dvou dnech mírně zlepšil, oznámila v pátek Ústřední vojenská nemocnice (ÚVN). Sdělení zveřejnila s jeho svolením, uvedla na svém webu. Zeman je hospitalizován od neděle 10. října, podle jeho ošetřujícího lékaře a ředitele ÚVN Miroslava Zavorala jsou důvodem komplikace provázející jeho chronické onemocnění.

Prezident Miloš Zeman bude na doporučení svého ošetřujícího lékaře Miroslava Zavorala volit v pátek na zámku v Lánech. Upraven bude i další prezidentův program. Ve čtvrtek to sdělil Zemanův mluvčí Jiří Ovčáček.

Ředitel střešovické nemocnice Miroslav Zavoral navštívil v pondělí Miloše Zemana v souvislosti s poskytováním zdravotní péče prezidentovi. Šlo o předem dohodnutou návštěvu, uvedla Ústřední vojenská nemocnice (ÚVN). Její mluvčí Jitka Zinke zároveň dodala, že dle zákona o zdravotních službách nebude informovat o skutečnostech souvisejících s péčí o pacienta. Hradní kancléř Vratislav Mynář Frekvenci 1 řekl, že prezident je v Lánech a lidé ho uvidí v pátek jít k volbám. Český rozhlas a Deník N na základě několika zdrojů uvedly, že Zeman zřejmě trpí onemocněním jater. Hovořil o tom i exprezident Václav Klaus.

Před třiceti lety začala kuponová privatizace. Od prvního října 1991 měl každý občan Československa možnost koupit si knížku s investičními body. V dalších letech za ně pak ve dvou vlnách lidé nakupovali akcie podniků v rámci takzvané velké privatizace.