Václav Klaus strana 5 z 5

V Letech na Písecku začíná demolice bývalého areálu vepřína, v jehož místě stál za druhé světové války romský koncentrační tábor. Jde ale jenom o symbolické zahájení prací, příprava na demolice budov začne až v pondělí 25. července. Na místě pak vyroste Památník holocaustu Romů a Sintů v Čechách. Stavba památníku přijde na víc než sto milionů korun. Stát koupil vepřín před čtyřmi lety.

Vláda se před 30 lety zabývala novou podobou ústavy českého státu. Kabinet sice odmítl návrh k tomu vytvořené komise, ale podobu základního zákona země podrobně probíral. Jakou roli by v nové ústavě měl hrát prezident a jak by měl být volen, představili koaliční partneři Jan Kalvoda a Václav Klaus.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Dne 20. července 1992 Václav Havel skončil ve funkci prezidenta Československa. Tu zastával od 29. prosince 1989, kdy jej zvolil ještě komunistický parlament. Byl tak posledním prezidentem Československa, které zaniklo koncem téhož roku. Na zámku v Lánech ještě promluvil k přítomným hostům a novinářům. Na Hradě se s ním osobně rozloučili i premiér Václav Klaus a Milan Uhde.

Nově jmenovaný premiér české vlády Václav Klaus hovořil po návratu z Anglie o svých jednáních s britským premiérem Johnem Majorem. Mimo jiné konstatoval, že po úvodním šoku vyvolaném tuzemským povolebním vývojem Západ připustil, že případný rozpad Československa je interní záležitostí jeho občanů. Klaus mluvil také o vstupu do Evropského společenství.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Pražská arcidiecéze má nového arcibiskupa. Při pontifikální mši v katedrále sv. Víta se úřadu arcibiskupa pražského a primase českého ujal Jan Graubner, který byl doposud olomouckým arcibiskupem. Funkci převzal od kardinála Dominika Duky, který tímto dnem odchází do důchodu. Graubnera čeká v úřadu mnoho výzev, odborníci však zásadní změny ve fungování pražské části katolické církve nepředpokládají.

První kabinet Václava Klause tvořila koalice ODS, KDS, KDU-ČSL a ODA. Vládla v období od 2. července 1992 do 4. července 1996, pokračovala tedy nepřerušeně i po rozpadu Československa a vzniku samostatné České republiky 1. ledna 1993.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Podnikatel Michal Redl je podle lidí z jeho nejbližšího okolí posedlý touhou rozdávat svůj majetek na charitativní účely a prý se obviňuje z hladomoru v Africe. Vyplývá to z rozsudku plzeňského soudu o jeho nesvéprávnosti, který má Česká televize k dispozici. Podle policie je ale hlavou zločineckého gangu, který měl vybírat úplatky ze zakázek v pražském dopravním podniku. Podrobnosti o rozsudcích souvisejících s Redlovou nesvéprávností v pořadu Reportéři ČT zjišťovali Jana Neumannová a Ondřej Golis.

Delegace ve volbách vítězných stran ODS a HZDS se napočtvrté dohodly na programovém prohlášení nové vlády. Po dvanáctihodinovém jednání o tom v noci informovali Václav Klaus a Vladimír Mečiar. Sdělili také, jak si představitelé obou stran představovali tolik diskutovanou otázku rozdělení Československa na dva státy.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

„Volební otřes“, „rozštěpení“, „rozvod“, to byly nejčastější reakce zahraničních periodik na výsledky voleb v Česloslovensku. Italský tisk napsal, že „nad posledním mnohonárodním státem v Evropě se snášejí těžká mračna, i když jugoslávské nebezpečí zde nehrozí“.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Prezident ČSFR Václav Havel před třiceti lety pověřil Václava Klause coby předsedu nejsilnější strany vzešlé z voleb jednáním o vytvoření nové koaliční federální vlády. Vítězem voleb na Slovensku se stala Mečiarova HZDS, a jak je patrné z vyjádření obou předsedů, čekala je náročná vyjednávání, neboť v mnoha otázkách zastávaly protichůdné názory.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Ve dnech 5. a 6. června 1992 rozhodovali voliči v Československu o příštím složení parlamentů. Zatímco první polistopadové volby, konané v roce 1990, se nesly v duchu euforie z rychlého pádu komunismu, ty druhé byly doprovázeny velkou nejistotou ohledně pokračování česko-slovenské federace.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Václavu Havlovi otevíral ve studiu pivo. Václavu Klausovi zase nejdřív musel polichotit, aby se v rozhovoru otevřel a řekl něco takzvaně do titulku. A Miloš Zeman byl zase jediný prezident, který u něj v živém vysílání použil hned několik sprostých slov. Novinář a moderátor Jan Pokorný vedl rozhovory se všemi porevolučními prezidenty, vzpomínek má ale mnohem víc; v Českém rozhlase pracuje už 38 let, a v nejnovějším díle podcastu Background ČT24 proto s nadsázkou říká, že už by na Vinohradské mohl dělat i vrátného.

Česko patří k zemím s největší závislostí na ruském plynu. Ta vznikla ještě za socialismu a po roce 1990 jsme věřili, že Rusko už není nepřítel. I tehdy však byli lidé, kteří před ním varovali a dokázali na určité období prosadit menší závislost. Od roku 2017 se však vazba opět zesílila, což způsobila celá řada faktorů, od těch politických až po ekonomické. Pro Reportéry ČT natáčeli Jana Neumannová, Adéla Paclíková a Michael Fiala.

Kvůli nedávným výrokům předsedy Ústavního soudu Pavla Rychetského o údajném napojení bývalého prezidenta Václava Klause na Rusko padlo trestní oznámení. Podal ho Petr Macinka z Institutu Václava Klause. Ten se domnívá, že se Rychetský dopustil pomluvy a případně i křivého obvinění. Uvedl, že o svém kroku Klause informoval. Pavel Rychetský v SMS zprávě napsal ČTK, že se k záležitosti nebude vyjadřovat.

Václav Kaus na brífinku ODS konstatoval, že Hnutí za demokratické Slovensko (HZDS) Vladimíra Mečiara směřuje k vytvoření de facto dvou oddělených států. Případnou konfederaci, kterou podle něj HZDS prosazovalo, označil za pouhou „formální a nefunkční slupku“.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Dva měsíce po začátku války na Ukrajině dochází k odhalování zločinů, kterých se na civilistech dopustila ruská armáda. Propaganda Ruské federace ale opakuje, že se nic nestalo. Její hvězdou se stal český exprezident Václav Klaus. Ten tvrdí, že česká solidarita s Ukrajinou podle něj může být jen zástěrkou pro nenávist k Rusku. Západ prý válku uměle natahuje, aby Rusku uškodil. Klaus dokonce zpochybnil masakry civilistů s tím, že je otázka, které ze záběrů jsou skutečné a které inscenované. Tématu se pro 168 hodin věnoval Václav Crhonek.

Šéf Lesní správy Lány Miloš Balák odsouzený za ovlivňování veřejné zakázky v Lánské oboře se v případu neobohatil ani nevznikla žádná „národohospodářská škoda“, řekl v rozhovoru pro čtvrteční Mladou frontu DNES prezident Miloš Zeman, který mu udělil milost. Balák byl navíc odsouzený za zvýhodnění jedné stavební firmy tím, že jí podle hlavy státu umožnil prohlídku Lánské obory.

Rusko-ukrajinský konflikt je válkou mezi sílou dobra a sílou zla, řekl ve speciálním vysílání ČT biskup plzeňské diecéze a bývalý vojenský kaplan Tomáš Holub. Podle sociologa a politologa Fedora Gála je jasné, kdo je v tomto sporu tím zlem, míní, že ruský prezident Vladimir Putin, nikoli samotní Rusové. Oba také vyzdvihli solidaritu k uprchlíkům v Česku. Upozornili však na to, že je třeba v pomoci potřebným vytrvat.

V říjnu budou poprvé od jmenování nynější vlády voliči rozhodovat o složení parlamentu. Konkrétně převolí třetinu jeho horní komory, křesla bude obhajovat i její předseda a tři ze čtyř místopředsedů. Vládní koalice nyní má v horní komoře drtivou převahu. Zatímco v minulosti bývalo téměř samozřejmé, že v Senátu posilovala a postupem času dominovala opozice, tentokrát jsou volby do horní komory zvláštní tím, že opoziční hnutí ANO a SPD se shodně proti Senátu vymezují a od jejich představitelů zazněly návrhy, aby se horní komora zrušila.

Přesně před deseti lety senátoři schválili přímou volbu hlavy státu a umožnili občanům vybírat, kdo bude sídlit na Pražském hradě. Změna úřad prezidenta výrazně posílila, což podle oslovených politologů způsobuje v českém parlamentním systému řadu potíží. Existují podle nich ale způsoby, jak je odstranit.

Jak dál s byty, jejichž většinu vlastnil stát, řešila před 30 lety celá společnost. I jejich privatizace byla součástí ekonomické transformace. Zákon o vlastnictví bytů v roce 1992 federální parlament neschválil, potřebná legislativa vznikla až po rozdělení Československa.

Česko-německé vztahy v uplynulém století nejvíce poznamenala nacistická okupace za druhé světové války a následný odsun německého obyvatelstva z českých zemí. Vrcholem snah uzavřít sporné otázky ve vztazích obou národů a napomoci k jejich zlepšení byla Česko-německá deklarace o vzájemných vztazích a jejich budoucím rozvoji, kterou podepsali tehdejší český premiér Václav Klaus a spolkový kancléř Helmut Kohl 21. ledna 1997. Za vyjednáváními i u samotného podpisu stál také tehdejší pracovník ministerstva zahraničí Rudolf Jindrák.

Přišel s velkými kauzami jako Grossův byt, Kolibřík – Mazánek nebo Věci veřejné. Snad ještě lépe než v politice se vyzná v podsvětí, na tři knihy vydala jeho zjištění o kmotru Mrázkovi i Radovanu Krejčířovi. Investigativní novinář Jaroslav Kmenta ale umí psát články i o počasí. A jednu chvíli pracoval dokonce pro bulvár. „Kmento, odejděte, nebo se budu zlobit,“ křičel na něj také přes zavřené dveře Václav Klaus. To bylo v období dělení Československa a Kmenta pracoval v agentuře ČTK. O svých začátcích, přešlapech a historkách mluví v podcastu Background ČT24.

Na lánském zámku proběhlo novoroční setkání prezidenta Miloše Zemana s novým předsedou vlády Petrem Fialou (ODS). Na tradičním obědě je doprovázely i jejich manželky Ivana a Jana. Fiala po obědě oznámil, že prezident již v pondělí jmenuje novým ministrem zemědělství Zdeňka Nekulu (KDU-ČSL), který musel být kvůli nákaze covidem-19 v izolaci a úřad za něj zatím vykonával předseda lidovců Marian Jurečka.