Václav Klaus strana 5 z 5

Podnikatel Michal Redl je podle lidí z jeho nejbližšího okolí posedlý touhou rozdávat svůj majetek na charitativní účely a prý se obviňuje z hladomoru v Africe. Vyplývá to z rozsudku plzeňského soudu o jeho nesvéprávnosti, který má Česká televize k dispozici. Podle policie je ale hlavou zločineckého gangu, který měl vybírat úplatky ze zakázek v pražském dopravním podniku. Podrobnosti o rozsudcích souvisejících s Redlovou nesvéprávností v pořadu Reportéři ČT zjišťovali Jana Neumannová a Ondřej Golis.

Delegace ve volbách vítězných stran ODS a HZDS se napočtvrté dohodly na programovém prohlášení nové vlády. Po dvanáctihodinovém jednání o tom v noci informovali Václav Klaus a Vladimír Mečiar. Sdělili také, jak si představitelé obou stran představovali tolik diskutovanou otázku rozdělení Československa na dva státy.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

„Volební otřes“, „rozštěpení“, „rozvod“, to byly nejčastější reakce zahraničních periodik na výsledky voleb v Česloslovensku. Italský tisk napsal, že „nad posledním mnohonárodním státem v Evropě se snášejí těžká mračna, i když jugoslávské nebezpečí zde nehrozí“.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Prezident ČSFR Václav Havel před třiceti lety pověřil Václava Klause coby předsedu nejsilnější strany vzešlé z voleb jednáním o vytvoření nové koaliční federální vlády. Vítězem voleb na Slovensku se stala Mečiarova HZDS, a jak je patrné z vyjádření obou předsedů, čekala je náročná vyjednávání, neboť v mnoha otázkách zastávaly protichůdné názory.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Ve dnech 5. a 6. června 1992 rozhodovali voliči v Československu o příštím složení parlamentů. Zatímco první polistopadové volby, konané v roce 1990, se nesly v duchu euforie z rychlého pádu komunismu, ty druhé byly doprovázeny velkou nejistotou ohledně pokračování česko-slovenské federace.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Václavu Havlovi otevíral ve studiu pivo. Václavu Klausovi zase nejdřív musel polichotit, aby se v rozhovoru otevřel a řekl něco takzvaně do titulku. A Miloš Zeman byl zase jediný prezident, který u něj v živém vysílání použil hned několik sprostých slov. Novinář a moderátor Jan Pokorný vedl rozhovory se všemi porevolučními prezidenty, vzpomínek má ale mnohem víc; v Českém rozhlase pracuje už 38 let, a v nejnovějším díle podcastu Background ČT24 proto s nadsázkou říká, že už by na Vinohradské mohl dělat i vrátného.

Česko patří k zemím s největší závislostí na ruském plynu. Ta vznikla ještě za socialismu a po roce 1990 jsme věřili, že Rusko už není nepřítel. I tehdy však byli lidé, kteří před ním varovali a dokázali na určité období prosadit menší závislost. Od roku 2017 se však vazba opět zesílila, což způsobila celá řada faktorů, od těch politických až po ekonomické. Pro Reportéry ČT natáčeli Jana Neumannová, Adéla Paclíková a Michael Fiala.

Kvůli nedávným výrokům předsedy Ústavního soudu Pavla Rychetského o údajném napojení bývalého prezidenta Václava Klause na Rusko padlo trestní oznámení. Podal ho Petr Macinka z Institutu Václava Klause. Ten se domnívá, že se Rychetský dopustil pomluvy a případně i křivého obvinění. Uvedl, že o svém kroku Klause informoval. Pavel Rychetský v SMS zprávě napsal ČTK, že se k záležitosti nebude vyjadřovat.

Václav Kaus na brífinku ODS konstatoval, že Hnutí za demokratické Slovensko (HZDS) Vladimíra Mečiara směřuje k vytvoření de facto dvou oddělených států. Případnou konfederaci, kterou podle něj HZDS prosazovalo, označil za pouhou „formální a nefunkční slupku“.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Dva měsíce po začátku války na Ukrajině dochází k odhalování zločinů, kterých se na civilistech dopustila ruská armáda. Propaganda Ruské federace ale opakuje, že se nic nestalo. Její hvězdou se stal český exprezident Václav Klaus. Ten tvrdí, že česká solidarita s Ukrajinou podle něj může být jen zástěrkou pro nenávist k Rusku. Západ prý válku uměle natahuje, aby Rusku uškodil. Klaus dokonce zpochybnil masakry civilistů s tím, že je otázka, které ze záběrů jsou skutečné a které inscenované. Tématu se pro 168 hodin věnoval Václav Crhonek.

Šéf Lesní správy Lány Miloš Balák odsouzený za ovlivňování veřejné zakázky v Lánské oboře se v případu neobohatil ani nevznikla žádná „národohospodářská škoda“, řekl v rozhovoru pro čtvrteční Mladou frontu DNES prezident Miloš Zeman, který mu udělil milost. Balák byl navíc odsouzený za zvýhodnění jedné stavební firmy tím, že jí podle hlavy státu umožnil prohlídku Lánské obory.

Rusko-ukrajinský konflikt je válkou mezi sílou dobra a sílou zla, řekl ve speciálním vysílání ČT biskup plzeňské diecéze a bývalý vojenský kaplan Tomáš Holub. Podle sociologa a politologa Fedora Gála je jasné, kdo je v tomto sporu tím zlem, míní, že ruský prezident Vladimir Putin, nikoli samotní Rusové. Oba také vyzdvihli solidaritu k uprchlíkům v Česku. Upozornili však na to, že je třeba v pomoci potřebným vytrvat.

V říjnu budou poprvé od jmenování nynější vlády voliči rozhodovat o složení parlamentu. Konkrétně převolí třetinu jeho horní komory, křesla bude obhajovat i její předseda a tři ze čtyř místopředsedů. Vládní koalice nyní má v horní komoře drtivou převahu. Zatímco v minulosti bývalo téměř samozřejmé, že v Senátu posilovala a postupem času dominovala opozice, tentokrát jsou volby do horní komory zvláštní tím, že opoziční hnutí ANO a SPD se shodně proti Senátu vymezují a od jejich představitelů zazněly návrhy, aby se horní komora zrušila.

Přesně před deseti lety senátoři schválili přímou volbu hlavy státu a umožnili občanům vybírat, kdo bude sídlit na Pražském hradě. Změna úřad prezidenta výrazně posílila, což podle oslovených politologů způsobuje v českém parlamentním systému řadu potíží. Existují podle nich ale způsoby, jak je odstranit.

Jak dál s byty, jejichž většinu vlastnil stát, řešila před 30 lety celá společnost. I jejich privatizace byla součástí ekonomické transformace. Zákon o vlastnictví bytů v roce 1992 federální parlament neschválil, potřebná legislativa vznikla až po rozdělení Československa.

Česko-německé vztahy v uplynulém století nejvíce poznamenala nacistická okupace za druhé světové války a následný odsun německého obyvatelstva z českých zemí. Vrcholem snah uzavřít sporné otázky ve vztazích obou národů a napomoci k jejich zlepšení byla Česko-německá deklarace o vzájemných vztazích a jejich budoucím rozvoji, kterou podepsali tehdejší český premiér Václav Klaus a spolkový kancléř Helmut Kohl 21. ledna 1997. Za vyjednáváními i u samotného podpisu stál také tehdejší pracovník ministerstva zahraničí Rudolf Jindrák.

Přišel s velkými kauzami jako Grossův byt, Kolibřík – Mazánek nebo Věci veřejné. Snad ještě lépe než v politice se vyzná v podsvětí, na tři knihy vydala jeho zjištění o kmotru Mrázkovi i Radovanu Krejčířovi. Investigativní novinář Jaroslav Kmenta ale umí psát články i o počasí. A jednu chvíli pracoval dokonce pro bulvár. „Kmento, odejděte, nebo se budu zlobit,“ křičel na něj také přes zavřené dveře Václav Klaus. To bylo v období dělení Československa a Kmenta pracoval v agentuře ČTK. O svých začátcích, přešlapech a historkách mluví v podcastu Background ČT24.

Na lánském zámku proběhlo novoroční setkání prezidenta Miloše Zemana s novým předsedou vlády Petrem Fialou (ODS). Na tradičním obědě je doprovázely i jejich manželky Ivana a Jana. Fiala po obědě oznámil, že prezident již v pondělí jmenuje novým ministrem zemědělství Zdeňka Nekulu (KDU-ČSL), který musel být kvůli nákaze covidem-19 v izolaci a úřad za něj zatím vykonával předseda lidovců Marian Jurečka.

Pokutu deset tisíc korun udělilo ministerstvo obrany bývalému předsedovi Poslanecké sněmovny Radku Vondráčkovi (ANO), vedoucímu prezidentské kanceláře Vratislavu Mynářovi a dalším aktérům říjnového videa z návštěvy u hospitalizovaného prezidenta republiky, kteří neměli zakryté dýchací cesty respirátorem.

Ve věku 93 let zemřel český básník, textař a scenárista Karel Šiktanc. Jeho literární počátky ovlivnila komunistická ideologie, ale po roce 1968 jej režim pronásledoval a publikovat mohl pouze v samizdatu a v zahraničí. V roce 2010 ho tehdejší prezident Václav Klaus vyznamenal medailí Za zásluhy.

Premiér v demisi Andrej Babiš (ANO) svolal na páteční ráno poslední jednání své vlády, aby poděkoval ministrům za spolupráci. Za úspěch považuje, že menšinový kabinet ANO a ČSSD vydržel celé funkční období. Na závěrečné tiskové konferenci, které se nezúčastnil žádný člen vlády za sociální demokracii, poděkoval lidem za podporu. Ministr zdravotnictví v demisi Adam Vojtěch (za ANO) řekl, že rušit vyhlášku o povinném očkování by byla chyba, podle končící vicepremiérky Aleny Schillerové (ANO) schodek rozpočtu za letošek přesáhne určitě 400 miliard korun.

Za právní zastupování prezidenta Miloše Zemana v prohraném sporu o údajný článek novináře Ferdinanda Peroutky zaplatila Kancelář prezidenta republiky (KPR) 729 tisíc korun. Webu Seznam Zprávy to sdělil ředitel odboru legislativy a práva KPR Václav Pelikán. Zemana u soudu zastupoval advokát Marek Nespala, podle kterého se hlavě státu podařilo snížit základní sazby za poskytování právních služeb o jednu třetinu na dva tisíce korun za hodinu.

Předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová v Otázkách Václava Moravce kritizovala postup prezidenta Miloše Zemana, který do funkce ministra zahraničí nechce jmenovat Jana Lipavského (Piráti). Uvedla však, že při případné změně Ústavy by se mělo postupovat obezřetně. Ministr dopravy a průmyslu a obchodu v demisi Karel Havlíček (ANO) neví, zda by Zeman Lipavského jmenoval, pokud by Ústavní soud (ÚS) v kompetenční žalobě vyhověl designovanému premiérovi Petru Fialovi (ODS). V takovém případě by ale zřejmě hlasoval pro ústavní žalobu na prezidenta. Profesor právní filozofie a sociologie a ředitel Centra pro právo a společnost z univerzity v Cardiffu Jiří Přibáň řekl, že Zeman je pro Česko varováním.

Většina ústavních právníků – nikoli však všichni, které Česká televize oslovila – se shoduje, že prezident Miloš Zeman nemá žádnou právní oporu pro to, aby se vyhnul jmenování jednoho z ministerských kandidátů, kterého ve vládě mít nechce. Podle Frekvence 1 doporučil Zeman na jednání v Lánech Janu Lipavskému (Piráti), aby se vzdal nominace na ministra zahraničních věcí. V minulosti zaznělo od něj i od premiéra Petra Fialy (ODS), že jednoho z kandidátů odmítá. Kdyby ani jedna strana neustoupila, mohl by se spor dostat k Ústavnímu soudu. V tom případě by ale hrozilo, že se jmenování nového kabinetu zdrží o několik týdnů.