Václav Klaus strana 4 z 5

Přesně před třiceti lety, 1. ledna 1993, vznikla rozpadem Československa samostatná Česká republika. Společný stát Čechů a Slováků přestal po 74 letech existovat úderem půlnoci 31. prosince 1992. Podle vrcholových politiků tehdejší doby i současnosti šlo o završení dlouhodobých tendencí, vztahy obou nových zemí to ale nijak nepoškodilo.

Ve věku 95 let zemřel emeritní papež Benedikt XVI. Zdravotní stav rodilého Němce se v poslední době zhoršil. Benedikt stál v čele katolické církve v letech 2005 až 2013, kdy se úřadu vzdal kvůli zhoršujícímu se zdraví. Pohřeb bude ve čtvrtek 5. ledna 2023 na vatikánském Svatopetrském náměstí. Povede ho současný papež František. Ten svého předchůdce označil za ušlechtilého a dobrého člověka, který byl darem pro katolickou církev. Zesnulému papeži vzdali hold také mnozí státníci, Benedikta XVI. vyzdvihují jako velkého teologa nebo obránce „tradičních hodnot“.

Barokní zámek v Lánech, který je jako sídlo prezidenta republiky běžně nepřístupný, se třetí a čtvrtý adventní víkend otevře veřejnosti. Vánočně vyzdobený zámek mohou zájemci navštívit od 9. do 11. prosince a mezi 16. a 18. prosincem. Informovala o tom prezidentská kancelář.

Před 30 lety schválilo Federální shromáždění zákon o zániku České a Slovenské Federativní Republiky, podle kterého měla existence Československa skončit 31. prosince 1992. Co dalšího s sebou tento zákon nesl? A co bylo s mandáty poslanců?Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Vystoupení exprezidenta Václava Klause před Obecním domem v říjnu 2020 bez roušky bude řešit Nejvyšší správní soud. Obrátilo se na něj ministerstvo zdravotnictví. To totiž nesouhlasí s tím, aby Klaus za porušení tehdy platných protiepidemických opatření nedostal pokutu. České televizi informaci potvrdil mluvčí pražského městského soudu Adam Wenig. Klausovi uložily úřady osmitisícovou pokutu. Tu ale pravomocně zrušil Městský soud v Praze letos na konci října s tím, že vládní opatření soud o měsíc později označil za nezákonné.

Česko čeká už třetí přímá volba prezidenta. O tom, jací byli porevoluční prezidenti, jak přistupovali ke své funkci a Ústavě, v Událostech komentářích diskutovali ústavní právník Jan Kysela a bývalý mluvčí Václava Havla Ladislav Špaček. Ten například uvedl, že Havel byl zastáncem přímé volby prezidenta, nečekal by ale, jaký „cirkus“ tento způsob volby přinese.

Česká společnost není ve zdravém stavu a 28. říjen se může stát určitým symbolem, kolem kterého se budou střetávat různé názory, řekl v Událostech, komentářích historik Michal Stehlík. Spory symbolizuje i předávání státních vyznamenání, na které nedostali pozvánku někteří vrcholní ústavní činitelé. Ústavní právník Jan Wintr doufá, že budoucí prezident se zachová jinak. Podle farářky a někdejší biskupky Církve československé husitské Jany Šilerové je česká společnost rozhádaná, nikoliv rozdělená a řešením je dialog.

Bývalý prezident Václav Klaus uspěl u pražského městského soudu s žalobou proti ministerstvu zdravotnictví kvůli osmitisícové pokutě za nenošení respirátoru. Její udělení bylo podle soudu nezákonné a trest tak zrušil. Ve svém rozhodnutí zohlednil, že soudy o případu rozhodovaly poté, co bylo ochranné opatření pražským městským soudem v listopadu 2020 zrušeno. Vyplývá to z rozsudku, který má Česká televize k dispozici.

Ředitel Lesní správy Lány Miloš Balák rezignuje ke konci roku na svou funkci, prezidentův kancléř Vratislav Mynář jeho rezignaci přijal. Balák, kterému soud v srpnu nepravomocně uložil peněžitý trest 870 tisíc korun a dvouletý zákaz činnosti v organizacích, které spravují státní majetek, rezignaci podal 14. října, sdělil prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček.

Vzájemná důvěra koaličních partnerů ODS a HZDS byla výrazně otřesena. Ve Federálním parlamentu neprošel společný návrh zákona o zániku federace a část poslanců HZDS následně zvedla ruku pro návrh zcela protichůdný, jenž měl místo ke vzniku dvou samostatných států vést k možné transformaci federace v unii.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Premiér Václav Klaus se sešel ke společné večeři s Václavem Havlem. Novinářům oba dva popsali svůj vzájemný vztah. Ze strany Václava Havla šlo čistě o informační setkání, na němž proběhla neformální výměna názorů. Václav Klaus pak svůj vztah s Václavem Havlem specifikoval v interview The New York Times, kde ho označil za křehký.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Čeští politici vyjadřují soustrast britské královské rodině po úmrtí královny Alžběty II. Prezident Miloš Zeman ocenil její celoživotní oddanost britské monarchii, podle ministra zahraničí Jana Lipavského (Piráti) zase odešel symbol statečnosti, pracovitosti, oddanosti a lidství. Premiéra Petra Fialu (ODS) zpráva o úmrtí panovnice hluboce zarmoutila.

Strany ODS a HZDS se i přes dřívější rozpor dohodly na postupu, jak rozdělit Českou a Slovenskou federativní republiku, a stanovily nástin harmonogramu. Do konce září měl být přijat zákon o způsobech zániku federace, v říjnu pak zákon o oddělení majetku. V listopadu měly přijít na řadu zásady budoucí spolupráce mezi Českem a Slovenskem.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Pochopil jsem, že Slovensko chce být prvně v dějinách samostatným státem, že chce nezávislost, řekl k situaci před třiceti lety bývalý český premiér a prezident Václav Klaus. Jako člověka, který se narodil ve státě společném, ho to netěšilo. Vědomí nevyhnutelnosti rozpadu u něj pramenilo ze tří momentů – pomlčkové války, dvouletého působení v roli federálního ministra financí, které provázely každodenní spory, a také neformální rozhovor s tehdejším slovenským premiérem Jánem Čarnogurským, který mu oznámil, že Slovensko chce samostatnost. „Bránit se tomu by vytvořilo neklid a nestabilitu a komplikace do budoucna,“ uvedl Klaus.

Rozpadu Československa podle bývalého slovenského premiéra Vladimíra Mečiara předcházela řada chyb. První podle něj udělal Václav Havel v lednu 1990, kdy přednesl návrh na změnu názvu státu. Mečiar míní, že „spor o pomlčku“ vyvolal mnoho emocí. Také řekl, že při jednání s Václavem Klausem prošli všechny varianty možného budoucího státu, nakonec se však shodli na rozpadu. „Mnoho prostoru pro rozhodování jsme neměli. Vyžadovala si to ekonomika i sociální tlak,“ uvedl v rozhovoru pro ČT24.

I po třiceti letech od osudového léta 1992 se zdá, že po tehdejších červnových volbách nebylo cesty zpět. Soužití České a Slovenské Federativní republiky (ČSFR) se pomalu, ale jistě chýlilo ke konci. Václav Klaus a Vladimír Mečiar, dva hlavní strůjci poklidného rozdělení federace, našli v napjaté době při stupňujících se problémech společnou řeč. S dalšími politickými aktéry doby vzpomínali na atmosféru a další okolnosti posledních měsíců rozpadajícího se státu v pořadu Události, komentáře.

Po československých parlamentních volbách v červnu 1992 bylo jasné, že zdlouhavé vyjednávání o budoucnosti společného státu nabere jiný směr. Předsedové vítězných stran Václav Klaus (ODS) a Vladimír Mečiar (HZDS) se tenkrát shodli, že jejich představy o budoucnosti společného státu jsou neslučitelné. Proto se 26. srpna 1992 Klaus a Mečiar sešli v brněnské vile Tugendhat, aby vyjednali rozdělení československého státu. Několikahodinového rozhovoru mezi čtyřma očima se nesměli účastnit novináři, jeho obsah tak dodnes zůstává veřejnosti neznámý.

Před třiceti lety vrcholila jednání vítězů voleb o rozdělení Československa. Dohodu podepsali 26. srpna 1992 tehdejší český premiér Václav Klaus a slovenský premiér Vladimír Mečiar. Dva samostatné státy, Česká a Slovenská republika, vznikly 1. ledna 1993. Roli v rozpadu hrálo i to, že čeští politici nevěděli o problémech Slováků nic, domnívá se bývalý premiér Petr Pithart, který byl hostem pořadu Interview ČT24.

Předseda HZDS Vladimír Mečiar opakovaně odmítl plánované setkání s ODS v Praze. V dopise, který poslal Václavu Klausovi předchozí týden, kritizoval postup poslaneckého klubu ODS ve Federálním shromáždění a označoval jej za zpochybnění vzájemných dohod.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Trestní oznámení na Pavla Rychetského kvůli jeho výrokům o údajném napojení exprezidenta Václava Klause na Rusko bylo nedůvodné. Státní zastupitelství případ ukončilo, aniž by se věcí zabývala policie. Pro Českou televizi to uvedl Tomáš Svoboda z Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 2. Trestní oznámení na předsedu Ústavního soudu podal na jaře Petr Macinka, mluvčí Institutu Václava Klause. Podle Macinky se Rychetský dopustil pomluvy a křivého obvinění.

V létě 1992 Československo směřovalo k rozdělení na dva samostatné státy. O tom, co všechno to bude obnášet, se v parlamentu bavili poslanci vládnoucí ODS se svými opozičními kolegy.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Pro první kolo prezidentské volby má stále největší podíl hlasů šéf hnutí ANO Andrej Babiš, ale v druhém kole by ho porazil někdejší vysoký představitel české armády a NATO Petr Pavel. Vyplývá to z aktuálního volebního modelu agentury Median. V prvním kole se na společné třetí místo za Babišem a Pavlem posunuli senátor Marek Hilšer a bývalá rektorka Mendelovy univerzity Danuše Nerudová.

Česká vláda projednávala ideový návrh Ústavy České republiky. Premiér Václav Klaus představil hlavní myšlenky a body, které by ústava určitě měla obsahovat. Zároveň nastínil podobu českého parlamentu, územněsprávního členění státu a pravomocí prezidenta.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

V roce 1992 již řadu měsíců čeští a slovenští politici jednali o budoucí podobě Československa. Již nějakou dobu sílily tendence k osamostatnění Slovenska. Značná část veřejnosti i řada politiků si rozpad státu nepřály. Snahy o záchranu společného státu však pohřbila společná jednání vítězných stran parlamentních voleb: české ODS a slovenské HZDS. Nejen jejich předsedové Václav Klaus a Vladimír Mečiar se právě před 30 lety shodli, že společný stát už nemá budoucnost. Československo zaniklo posledním dnem téhož roku.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.