Teplo strana 2 z 5

Společnost Tameh Czech řízeně ukončí provoz do středy. Do té doby využije uhlí, které jí dodá OKD, uvedl mluvčí Tamehu Patrik Schober. Znamená to, že Tameh přestane dodávat energie hutní společnosti Liberty Ostrava. Předseda základní organizace OS KOVO Liberty ČR Petr Slanina řekl, že koksovna huti půjde do teplého útlumu. Liberty zatím na zaslané dotazy nereagovala. Se zástupci hutní firmy se ve středu setká ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN).

Společnost Tameh Czech na sebe podala insolvenční návrh, napsala ČTK. Firma, která dodává energie huti Liberty Ostrava, uvedla, že se dostala do sekundární platební neschopnosti poté, co jí Liberty téměř před půlrokem svévolně přestala platit za dodávané produkty. Vůči věřitelům má Tameh závazky po lhůtě splatnosti převyšující 255 milionů korun. Podle ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) stát situaci nehodlá řešit mimořádnou půjčkou pro hutní podnik. Vláda po Liberty požaduje věrohodný plán restrukturalizace. O společnosti chce kvůli jejímu podnikání v dalších státech hovořit i s Evropskou komisí.

Tisíce domácností v brněnských městských částech Žabovřesky a Královo Pole mají obnovené dodávky tepla a teplé vody. Havárii na horkovodu, která noční odstávku způsobila, zaměstnanci Tepláren Brno opravili. Uvedla to mluvčí městské firmy Zuzana Novotná. Výpadek ovlivnil domy napojené na centrální vytápění, kterých je v obou městských částech asi 500 až 700.

Sokolovská uhelná v roce 2024 zdraží teplo, které vyrábí v kombinátu ve Vřesové a v elektrárně Tisová. Cenový nárůst by měl být dvacet až pětadvacet procent. Společnost zdůvodnila zdražení hlavně cenami emisních povolenek, které aktuálně podle ní tvoří víc než padesát procent nákladů na výrobu tepla.

Část Prahy 4 a Prahy 12 byla od noci kvůli poruše potrubí bez dodávek tepla i teplé vody. Výpadek se týkal asi pětadvaceti tisíc domácností, sdělil Pavel Maďar ze společnosti Pražská teplárenská. Společnost i radnice městské části odhadovaly, že by se dodávky měly obnovit do jedenácti hodin večer, nakonec se je podařilo zajistit kolem sedmé večer.

Obyvatelé části Chodova na Sokolovsku, včetně školky, sociálního zařízení a stovek domácností, byli zhruba den bez tepla. Bývalý provozovatel teplofikace, společnost Marservis, odmítl v rozporu s rozhodnutím soudu předat městu majetek, a naopak při pokusu města dostat se do jednoho z výměníků odpojil dodávku tepla, zřejmě na dálku. Starosta města Patrik Pizinger (Místní) označil situaci za bezprecedentní vydírání. Dodávky byly obnoveny ve čtvrtek odpoledne poté, co se městu podařilo dálkové ovládání zařízení obejít, řekl starosta.

Odběratelé dálkového vytápění se v těchto dnech postupně dozvídají, kolik budou platit od nového roku. Teplárny zveřejňují své ceníky a část z nich počítá se zdražením. Jedná se hlavně o ty, které využívají uhlí. Některé dříve avizovaly, že naopak zlevní – především ty na plyn. Nyní se ale postoj části z nich mění, odvolávají se přitom i na návrh zvýšení regulovaných složek cen, který ohlásil Energetický regulační úřad. Ohledně cen tepla chce resort průmyslu a obchodu se společnostmi ještě jednat. Plošnou podporu ale v tuto chvíli neplánuje.

I když by měl vrcholit podzim, je počasí na polovinu listopadu docela teplé – a ještě neskončilo vegetační období. Mate to přírodu. Rostliny se namísto odpočinku před zimou vysilují. Tím se také prodlužuje období, kdy může zůstávat dobytek na pastvinách. Farmáři tvrdí, že nepamatují, že by se někdy pásl venku v tak pokročilé roční době.

Už od příštího roku budou v prvních domech a bytech místo fyzických odečtů tepla a teplé vody možné už jen ty dálkové. Přibližně polovina majitelů ale podle zjištění Asociace nájemního bydlení o nové povinnosti vůbec neví.

Plzeňská teplárenská připravuje projekt odklonu od uhlí k plynu a vodíku. Jde o dosud největší investici v její historii asi za sedm miliard korun. Důvody jsou hlavně ekonomické, tedy razantní růst výdajů za emisní povolenky, ale také ekologické. Stavět se bude za plného provozu, hotovo bude do roku 2029, řekl generální ředitel teplárny Václav Pašek. Největšího dodavatele tepla na západě Čech vlastní většinově Plzeň a z 35 procent skupina EPH miliardáře Daniela Křetínského.

Plzeňští zastupitelé odsouhlasili zdražení tepla od ledna 2024 o 28,3 procenta. Představenstvo Plzeňské teplárenské navrhovalo zvýšení ceny o 40 procent, což vedení města odmítlo. Průměrná domácnost tak bude platit měsíčně o 268 korun víc. Pro zdražení hlasovalo 30 z přítomných 42 zastupitelů, opoziční ODS a TOP 09 se zdržely. Teplárnu vlastní většinově Plzeň a 35 procent skupina EPH Daniela Křetínského, jejíž zástupci nárůst schválili ve středu. Definitivní slovo bude mít valná hromada teplárny 28. listopadu.

Říjen v pražském Klementinu byl stejně jako září nejteplejší od roku 1775, kdy na této nejstarší meteorologické stanici v zemi začalo soustavné měření teplot. Průměrná teplota v říjnu dosáhla 14,1 stupně Celsia, odchylka od dlouhodobého průměru let 1775 až 2014 tak byla 4,3 stupně. Na svém webu o tom ve středu informoval Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).

Regulovaná složka ceny elektřiny pro domácnosti vzroste podle návrhu Energetického regulačního úřadu (ERÚ) oproti letošnímu roku o 71 procent, což bude znamenat zdražení asi o 1408 korun za megawatthodinu (MWh) s DPH. Ještě výrazněji stoupne regulovaná část ceny elektřiny pro velké odběratele. Vyplývá to z návrhu úřadu, konečné rozhodnutí vydá na konci listopadu. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) ceny energií nebudou příští rok růst o desítky procent a lidé za ně zaplatí převážně stejně jako letos. Opozice ale tvrdí, že návrh výrazně zatíží domácnosti i firmy.

V Česku bude dál nadprůměrně teplo. Teploty se budou v týdnu podle předpovědi šplhat až k osmnácti stupňům Celsia, od úterý se čekají přeháňky nebo déšť. Vyplývá to z předpovědi na webu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Průměrná teplota pro nynější týden z let 1991 až 2020 je pod osmi stupni Celsia.

Sobota byla stejně jako pátek v Česku nadprůměrně teplá, nové rekordy má třetina ze 160 stanic, kde se měří aspoň třicet let. Nejtepleji bylo ještě v noci v Karviné, kde teploměr ukázal 24,3 stupně Celsia. Odpoledne bylo 24 stupňů v Opavě a Pohořelicích na Brněnsku. Teplotní rekord velmi pravděpodobně padl v pražském Klementinu, kde se údaje zaznamenávají od roku 1775. Dosavadní maxima, která se v sobotu přepisovala, byla často z roku 2019, řekla Jana Hujslová z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).

Teplárna České Budějovice zahájila zkušební provoz 26 kilometrů dlouhého horkovodu z Jaderné elektrárny Temelín do Českých Budějovic. Temelínský přivaděč pokryje třicet procent potřeby tepla ve městě. Půjde o 750 terajoulů ročně, horkovod by měl dodávat teplo nejméně dvacet let. Město má tak třicet procent tepla za stabilní ceny, které neovlivní vývoj na trhu, řekli zástupci teplárny, města a firmy ČEZ. Horkovod stavěl ČEZ, investice byla 1,69 miliardy korun.

Státní podnik Diamo, společnost Veolia Energie a Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava (VŠB-TUO) zjišťují, jak využít teplo z haldy Heřmanice. Konkrétně zda by bylo možné ho využít například k vytápění okolních domů. Odborníci budou sledovat dynamiku podzemních tepelných toků pomocí výzkumného vrtu s koaxiálním výměníkem tepla, sdělili zástupci firem a školy, kteří v úterý výměník jeřábem zasunuli do 14 metrů hlubokého vrtu.

Česko podle meteorologů zažilo v pátek teplotně extrémní den. Na mnoha místech v Čechách i na Moravě bylo výrazně více než 25 stupňů Celsia, což je hranice pro letní den. Rekordy padly na téměř polovině ze zhruba 160 stanic, které měří alespoň třicet let. Nejvíce naměřili v Kuchařovicích na Znojemsku, a to 27,9 stupně. Informoval o tom Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).

Kompenzace za vysoké ceny tepla nebudou. Vláda kvůli úsporám zrušila plánovanou sedmnáctimiliardovou podporu pro teplárny, které měly peníze použít na snížení koncových cen. Zákazníci tak zatím šetří díky nezvykle teplému počasí. Na mnoha místech se radiátory rozehřály až tento týden. Podle profesního sdružení je to poprvé od šedesátých let, kdy se v září nemuselo topit nikde v republice.

Prodejci hlásí před zimou menší zájem o palivové dříví do domácností než loni. U některých letos klesly prodeje o desítky procent. Uvedly dřevařské společnosti z většiny krajů. Podle nich za situaci může především loňská energetická nejistota, během které se lidé dřívím ve velkém předzásobili. To potvrzuje i státní podnik Lesy ČR. V souvislostí s tím letos klesá prodejní cena, ve většině případů až o stovky korun za kubík. Podle oslovených prodejců i Lesů ČR ale před zimou surovina už dál zlevňovat nebude.

Po zdražení elektřiny by se lidé v Česku mohli v příštím roce dočkat i zdražení tepla. Už ve středu má vláda rozhodovat o tom, že nedá 17 miliard korun, které měly kompenzovat ceny tepla. Tyto peníze přitom loni slíbila. Podpora měla jít přes teplárny tuzemským domácnostem. Podle vicepremiéra pro digitalizaci a ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše (Piráti) už ceny energií klesají, řekl to v Otázkách Václava Moravce. Místopředsedkyně sněmovny a bývalá ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (ANO) si myslí, že závazek pro teplárny by se měl přesto dodržet.

Ačkoli již je v plném proudu podzim, teploty ještě zůstanou nad dvaceti stupni Celsia. Odpoledne by měly tak vysoko stoupat denně až do konce týdne a po velmi chladné noci na pondělí budou teplejší i noci příští. Počasí se poněkud zkazí až koncem týdne, v pátek by mělo pršet a na příští víkend se také mírně ochladí. Začátkem příštího týdne teploty opět stoupnou, a to až na 28 stupňů.

Česko v pondělí zažilo další tropický den. Teploty na některých místech přesáhly třicet stupňů Celsia. Nejtepleji bylo ve středočeské Tuhani, kde meteorologové naměřili 30,9 stupně Celsia. Padlo také sedm rekordů pro 18. září. Informovala o tom Blanka Gvoždíková z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Tropické teploty večer vystřídala studená fronta. Meteorologové varovali před silnými bouřkami s nárazy větru a menšími kroupami. Největší dopady meteorologové předpokládali v jižních Čechách.

Ukrajina očekává s blížící se zimou další ruské útoky na kritickou infrastrukturu, přípravy na topnou sezonu proto právě vrcholí. Třeba v Kramatorsku, nedaleko frontové linie, dělníci opravují systém teplovodů, aby vydržel ostřelování a lidé na sídlištích během zimy doma nemrzli.