Těhotenství strana 5 z 5

Vědci dosud neznali odpověď na otázku, zda se může imunita získaná očkováním proti covidu-19 přenést z matky na jejího potomka. První známý případ, kdy očkovaná žena porodila dítě, u kterého byly zjištěny protilátky, popsali američtí pediatři.

Obavy týkající se narušení plodnosti jsou jedním z důvodů, proč někteří lidé váhají ohledně očkování proti covidu-19. Navzdory tomu, že lékaři a vědci tyto spekulace jednoznačně odmítají. Poradce britské vlády Jonathan Van-Tam dokonce označil debatu o tom, že by vakcína mohla ovlivnit plodnost, za „nesmysl“.

Bolestivé diskuse v britské královské rodině o barvě kůže jejich syna, ztráta práva na ochranu či intenzivní tlak okolí i médií, kvůli kterému uvažovala o sebevraždě. To jsou jen některá z témat, o nichž mluvila Meghan Markleová, která byla společně se svým manželem princem Harrym hostem moderátorky Oprah Winfreyové na americké televizní stanici CBS.

Únava, ospalost, ručička na váze ukazuje nahoru nebo často studené ruce. To znamená, že tělo nejspíš volá po zvýšených dávkách jódu. Tento prvek potřebuje člověk přijímat v malém množství, přesto je pro život naprosto nezbytný. Podílí se totiž na tvorbě hormonů štítné žlázy, které ovlivňují řadu funkcí v těle. A proto na šestý březen připadá Světový den jódu, jenž má upozornit, jak je tento prvek pro tělo důležitý.

Občanky Evropské unie mohou v Česku legálně podstoupit umělé přerušení těhotenství. A to i v případě, že by do Česka přicestovaly pouze za tímto účelem na několik dnů, uvedlo ve čtvrtek ministerstvo zdravotnictví, a popřelo tak předchozí výklad ministra Jana Blatného (za ANO). Ministr v dopise pirátskému poslanci Františku Kopřivovi totiž loni sdělil, že zdravotníkům, kteří provedou potrat Polkám, hrozí vězení. O problému informoval před týdnem Respekt.

Vůdkyně protestů v Polsku proti verdiktu ústavního soudu, který prakticky úplně zakázal umělá přerušení těhotenství, Marta Lempartová byla obviněna z trestné činnosti. Hrozí jí až osmileté vězení. Napsala to agentura AP, kterou o tom ve čtvrtek informovala sama Lempartová.

Ženy, které během těhotenství postihnou vážné zdravotní komplikace, mohou mít i desítky let po porodu zvýšené riziko předčasného úmrtí. Naznačila to nová studie, kterou publikoval odborný časopis Obstetrics & Gynecology.

Nastávající matky, které pravidelně cvičí, mají nižší riziko, že se u nich v následujících měsících objeví těhotenská cukrovka. Poukázala na to nová studie, kterou publikoval časopis Diabetes Care. Podle ní se nebezpečí sníží, pokud zdravá žena přiměřeně sportuje minimálně 38 minut denně.

Argentina coby dosud největší latinskoamerická země zlegalizuje interrupce. Tamní Senát schválil zákon umožňující potraty do 14. týdne těhotenství bez udání důvodu. Ukončení těhotenství bude možné i po tomto časovém období, pokud bude ohrožen život matky nebo žena otěhotněla po znásilnění. Rozhodnutí by mohlo udat tón pro posun v případě interrupcí v konzervativní Latinské Americe, píše agentura Reuters.

Jedna z nejstarších ukázek umění na světě, slavné sošky žen vytvořené asi před 30 tisíci lety, jsou pro vědu záhadou už dvě století, tedy tak dlouho, jak se o nich ví. Se zajímavou hypotézou o jejich původu a smyslu teď přišli experti na obezitu.

Lidé v Polsku už přes měsíc protestují proti zpřísnění potratové politiky. Hnutí Stávka žen, jež demonstrace pořádá, mezitím rozšířilo své požadavky a volá po demisi vlády. Rozhodnutí ústavního soudu, které odpor původně vyvolalo, přitom úřady stále nevydaly ve sbírce zákonů. V zemi tak i nadále platí takzvaný potratový kompromis. Napětí, které panuje v polské společnosti kvůli potratům, pro Horizont ČT24 okomentoval sociolog a analytik Marcin Duma z institutu IBRiS.

Prokuratura ve Varšavě zahájila vyšetřování některých okolností demonstrací, které vyvolal říjnový nález ústavního soudu ve věci potratů. Ve čtvrtek o tom informovala polská média. Polsko v posledních týdnech zažívalo nebývalou vlnu protestů poté, co ústavní soud 22. října označil za protiústavní tu část zákona o potratech, která dovoluje přerušení těhotenství v případě vážných vývojových vad plodu.

Řada Polek a Poláků vyšla do ulic na třetí blokádu Varšavy. Protestovali tak proti říjnovému rozhodnutí ústavního soudu významně omezujícímu právo ženy na přerušení těhotenství. Policie podle webu liberálního listu Gazeta Wyborcza byla připravena a krátce po zahájení akce kolem čtvrté hodiny odpoledne zadržela první demonstranty.

O dopadu covidu-19 na těhotenství se během jarní části pandemie vědělo jen málo. Pozitivně testovaných těhotných totiž nebylo mnoho. První větší zprávu k tomuto tématu zveřejnila Světová zdravotnická organizace (WHO) až v září.

Argentinský parlament má na stole zákon, který legalizuje přerušení těhotenství do 14. týdne. Prezident Alberto Fernández ho tento týden předložil s tím, že „reprodukční práva jsou otázkou veřejného zdraví“. Podpořit se ho vydaly do ulic hlavního města Buenos Aires tisíce demonstrantů. Tentokrát mají naději, že se ho na rozdíl od roku 2018 podaří prosadit. Argentina by se tak stala první velkou latinskoamerickou zemí, která by dala ženám právo rozhodnout, zda plod donosí.

Přibývá případů, kdy příbuzní nemůžou za svými blízkými do nemocnice. Takové situace zažívají i matky, které porodily předčasně, a dítě muselo zůstat v péči lékařů. Rodiče za ním ale nyní kvůli epidemickým opatřením často nemůžou, jak zjistili tvůrci pořadu 168 hodin. Mnohá miminka přitom neopustí inkubátor dlouhé týdny.

Stále častější vlny veder, které jsou spojeny se změnami klimatu, s sebou nesou zvýšené nebezpečí předčasných porodů a mrtvě narozených dětí. Poukázala na to nová analýza desítek existujících studií, kterou publikoval časopis British Medical Journal (BMJ). Nejohroženější jsou přitom podle vědců nastávající matky z chudších zemí.

V řadě nemocnic v Česku sice museli kvůli koronavirové epidemii omezit péči, lékaři ale také varují před podceňováním jiných zdravotních problémů. Kardiologové například upozorňují na mezinárodní studii, podle které během jarní vlny klesl počet diagnostikovaných infarktů téměř o polovinu. Další pacienti vyhledali pomoc pozdě. Odborníci ujišťují, že i navzdory náročné situaci se k neodkladné péči lidé dostanou. A o ty, co mohou počkat, se postarají, jakmile to půjde. Musí se ale o jejich komplikacích dozvědět.

Navzdory koronavirovým restrikcím se tisíce lidí z celého Polska zapojily ve Varšavě do protestního pochodu proti faktickému zákazu potratů. V reakci na několik dní trvající protesty se prezident Andrzej Duda rozhodl předložit parlamentu mírnější znění nového protipotratového zákona. Na interrupci by podle něj měly mít právo ženy, jejichž nenarozené dítě má závažné vývojové vady. Svou snahou o mírnější postup se tak Duda odchyluje od stanoviska konzervativně katolického vedení země.

Andrzej Duda prohlásil, že ženy by samy měly mít právo rozhodovat, zda donosí, anebo nedonosí smrtelně poškozený plod. „Není možné, aby právo nařizovalo ženě hrdinství tohoto druhu,“ řekl polský prezident rozhlasové stanici RMF FM a poukázal na to, jaké psychické a fyzické strádání by musela snášet žena při donošení plodu se smrtelnými vadami. Je nicméně i nadále zastáncem toho, že by stát měl ženě nařídit povinnost donosit dítě, pokud není plod poškozen vážně.

Desítky tisíc lidí se na mnoha místech Polska zapojily do protestů v rámci stávky žen kvůli omezení možnosti podstoupit interrupci. Potratová politika v zemi, kde má silný vliv katolická církev, už nyní patří k nejpřísnějším v Evropě. Protesty se konají v době, kdy se Polsko potýká s rychle rostoucími počty nakažených koronavirem. Do Varšavy se sjeli i zemědělci nespokojení s plánem vlády zpřísnit předpisy týkající se ochrany zvířat.

Policie ve Varšavě zadržela ve čtvrtek patnáct lidí při protestech proti rozhodnutí ústavního soudu ohledně interrupcí. Oznámily to tiskové agentury. Stovky lidí vyšly v noci do ulic demonstrovat proti verdiktu ústavního soudu, podle něhož přerušení těhotenství z důvodu poškození plodu odporuje ústavě. Protesty pokračovaly i v pátek. Tisíce lidí se po celé zemi sešly navzdory omezením vyhlášeným kvůli šíření koronavirové nákazy, napsala agentura Reuters.

Polský ústavní soud rozhodl, že přerušení těhotenství z důvodu poškození plodu, které až dosud představovalo nejčastější zákonem povolenou výjimku ze zákazu potratů v katolické zemi, odporuje ústavě. Podle kritiků nález ústavních soudců, nominovaných až na jedinou výjimku vládnoucí konzervativní stranou Právo a spravedlnost (PiS), povede fakticky k úplnému zákazu legálních interrupcí v Polsku. Proti omezení potratů dlouhodobě protestují některé nevládní organizace i část polské opozice.

Lékaři ve Francii popsali první prokázaný případ, kdy se covid-19 přenesl z těhotné ženy na dítě v její děloze. Jde o jediný případ z mnoha zdokumentovaných těhotenství nakažených žen.