Státní fond životního prostředí strana 2 z 3

Státní fond životního prostředí spustil příjem žádostí o dotace od obcí z Českého Švýcarska. Připravena je pro ně speciální dotační výzva na obnovu infrastruktury, likvidaci škod po rozsáhlém požáru a podporu preventivního protipožárního opatření. Podpora na jeden projekt může být až patnáct milionů korun.

Sedm a půl miliardy korun na výstavbu vodovodů, kanalizace nebo čistíren nabízí letos v novém operačním programu ministerstvo životního prostředí (MŽP). První čtyři výzvy spustilo v pondělí, obce tak už mohou posílat žádosti. Bez připojení na veřejný vodovod jsou v Česku podle resortu zhruba čtyři procenta obyvatel a skoro každá sedmá domácnost nemá kanalizaci.

Zájem domácností o nové zdroje elektřiny a tepla vzrostl v prvním čtvrtletí ve srovnání s loňskem čtyřnásobně. Vyplývá to z žádostí o státní podporu. Poptávka je hlavně po fotovoltaice a tepelných čerpadlech. Firmy se tak nyní snaží posílit své kapacity, ale ne všude se výměna stihne do zimy.

Přínos návštěvnických center k ochraně přírody je neprokazatelný, sice pomáhají návštěvníky vzdělávat, ale jsou drahá. V některých lokalitách v chráněných územích, kde jsou tato střediska, se počet přestupků dokonce zvýšil. Vyplývá to z prověrky Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ), který kontroloval systém přidělování dotací na projekty návštěvnické infrastruktury z operačního programu Životní prostředí (OPŽP) v letech 2012 až 2020.

Plány obcí na Opavsku na zavedení energetické nezávislosti narazily na problém. V prosinci loňského roku kvůli rostoucím cenám plynu a elektřiny založily spolek EnerKom Opavsko a žádají o dotace na výstavbu solárních panelů. Některé vesnice už dokonce peníze získaly, jenže jim panely nemá kdo nainstalovat. Žádný zhotovitel se jim totiž nepřihlásil.

V areálu po bývalé rafinerii Ostramo v ostravských Mariánských Horách pokračuje likvidace jedné z největších ekologických zátěží v Česku. Aktuálně demoluje těžká technika zchátralé budovy, následně se odtěží kontaminovaná zemina pod nimi. Co bude s lokalitou dál, zatím není jasné, areál patří soukromému vlastníkovi.

Spor města Čáslav se skládkovou firmou AVE CZ z majetku miliardáře Daniela Křetínského pokračuje. Podle Čáslavi společnost dlouhé roky obchází zákon a neodvádí poplatky za ukládání odpadů na tamní skládce. Městu a Státnímu fondu životního prostředí podle radnice nezaplatila skoro čtyři miliardy korun. Čáslav se proto rozhodla neuhrazené stamiliony korun vymáhat jako škodu. Pro Reportéry ČT natáčel Dalibor Bártek.

Obec Dvorce na Bruntálsku má v úmyslu vybudovat kotelnu a zásobník zkapalněného břidlicového plynu. Vesnice, která má asi třináct set obyvatel, by tak byla zřejmě první v České republice. Břidlicový plyn se ale v Česku netěží, musel by se do regionu dovážet ze Spojených států. Dvorce by mohly plynem vytápět například místní základní školu a další obecní objekty.

Hodně stromů, málo péče o ně. Arboristé upozorňují na to, že bez údržby nově založené aleje a parky neobstojí a život ve městech nezlepší. Jen za poslední dva roky v nich přibylo díky státním dotacím 70 tisíc stromů. Podstatné bude, kolik jich vydrží.

Loni v prosinci prošel Poslaneckou sněmovnou zákon, který jde na ruku skládkovým společnostem včetně AVE jednoho z nejbohatších Čechů Daniela Křetínského. Jeho společnost totiž podle podezření České inspekce životního prostředí dlouhodobě obchází zákon o odpadech, který určuje platit za skládkování vysoké poplatky. Jsou to v úhrnu miliardy korun, o které přichází města i stát. Loňským zásahem poslanců i ministerstva životního prostředí se skládkovým firmám staré dluhy odpouštějí. Případem, který nese znaky politického lobbingu, se zabývá i policie. Pro Reportéry ČT natáčel Dalibor Bártek.

Dlouhodobý problém se suchem řeší Kateřinice na Vsetínsku, kde v úterý začali s připojováním dalších dvou vrtů. Obec je nechala vyhloubit v blízkém lese. Díky speciální technologii by pokládání vodovodního potrubí mělo být šetrnější k životnímu prostředí a také výrazně rychlejší než v uplynulých letech.

Bazén hotelu Thermal v Karlových Varech je připravený ke koupání. Pět let byl vypuštěný, než se ministerstvo financí jako vlastník rozhodlo pro jeho rekonstrukci. V neděli se plavcům opět zpřístupní, oproti avizovaným termínům to ale bude se zpožděním. Otevření zřejmě zbrzdily stavební práce a poslední úpravy, nestihne tak páteční zahájení Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary. Opravy vyšly na 140 milionů korun.

Další etapa Nové zelené úsporám (NZÚ) podpoří renovaci a výstavbu bytových domů i mimo Prahu. Zahrne také dotační program Dešťovka. Žadatelé, kteří v žádosti zkombinují více různých opatření, například zateplení a výměnu kotle, získají bonus. Příjem žádostí do nové etapy začne v říjnu, plynule naváže na dosavadní program. Do roku 2030 má na podporu ekologických opatření jít nejméně 39 miliard korun.

Vodu pro libereckou část Ruprechtice zajistí nový vodojem Horská a přivaděč, jejichž stavba byla ve čtvrtek zahájena. Tamní obyvatelé si už bezmála čtvrt století stěžují na špatné zásobování vodou. Kapacita vodovodní sítě tam už nestačí a brání rozvoji lokality a další výstavbě, řekl náměstek primátora Jiří Šolc (Starostové pro Liberecký kraj). Projekt bude stát až 64 milionů korun, skoro dvě třetiny nákladů by měla pokrýt dotace ze Státního fondu životního prostředí, 13 milionů přidá Severočeská vodárenská společnost.

V následujících letech násobně přibude fotovoltaických elektráren. Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) na pondělní tiskové konferenci řekl, že Modernizační fond by mohl do roku 2030 zvýšit jejich instalovaný výkon v republice ze současných 2,2 gigawattu na sedm až 14 gigawattů (GW), záležet podle něj bude na ceně emisních povolenek. Fond má přispět k přechodu tuzemské energetiky na ekologické zdroje, celkem do roku 2030 nabídne minimálně 150 miliard korun z prodeje emisních povolenek.

V prvních dvou ostrých výzvách Modernizačního fondu je k dispozici 6,4 miliardy korun pro ekologizaci tuzemských tepláren. Fond má přispět k přechodu tuzemské energetiky na ekologické zdroje, celkem do roku 2030 nabídne minimálně 150 miliard korun z prodeje emisních povolenek, uvedli ministři životního prostředí Richard Brabec (ANO) a průmyslu a dopravy Karel Havlíček (za ANO).

U veřejných budov se energetické úspory nedaří tak rychle, jak by bylo potřeba. Stát na ně neumí využít připravené peníze, vyplývá z prověrky Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ), který prověřil dotace z operačního programu Životní prostředí (OPŽP) a programu Nová zelená úsporám (NZÚ). Z obou programů je pro veřejné instituce k dispozici na energetické úspory přes 20 miliard korun, do poloviny roku 2020 šlo na tyto projekty 3,5 miliardy. Ministerstvo některé závěry odmítá.

Ekologický projekt za třicet milionů vzniká v Kojetíně na Přerovsku. Na deseti hektarech stavbaři budují rybník, tůně a naučnou stezku. Biocentrum, které vyrůstá na místě stávajícího mokřadu, bude sloužit k zadržení vody v přírodě.

V rámci programu ministerstva životního prostředí přibyly na veřejných prostranstvích v Česku tisíce nových listnatých stromů. Obec Klapý pak z dotací obnovila historickou hrušňovou alej, v Opavě zase vznikl luční sad s ovocnými stromy. Žádosti o peníze lze podávat do konce srpna.

Obce měly poslední šanci získat peníze na vodovody a kanalizace. V pátek končí dotační výzva od ministerstva životního prostředí, žádosti do ní mohli starostové posílat od začátku listopadu. Pomoct v boji se suchem a zlepšit kvalitu vody má i program Velká Dešťovka, který skončil v polovině ledna. Nové kolo žádostí ale začíná už v pondělí.

Čtyřletou sanaci staré ekologické zátěže areálu bývalé firmy ICEC zahájily Šlapanice na Brněnsku. Znečištění vzniklo v 30. letech při výrobě dehtové lepenky. Jedy, zejména fenoly, desítky let prosakovaly do podzemních vod a dostávaly se tak i mimo areál. Pětihektarová plocha by v budoucnu měla sloužit jako zeleň nebo parkoviště.

Babišův kabinet měl v úterý projednávat čtveřici zákonů, které řeší mimo jiné nakládání s odpady, obaly a vybranými výrobky s ukončenou životností. Tento bod ale podle tiskového odboru přerušil, vláda by se k němu měla vrátit na konci listopadu. Nová odpadová legislativa má začít platit od roku 2021 a má za cíl motivovat k většímu třídění odpadu a recyklaci. Zákony však mají své kritiky, například ekologové nesouhlasí s odložením konce skládkování z původně plánovaného roku 2024 na rok 2030.

O dotaci na výstavbu vodovodů nebo čistíren odpadních vod mohou obce žádat v nové výzvě, která startuje v listopadu. Státní fond životního prostředí (SFŽP) v ní celkem rozdělí dvě a půl miliardy korun, které se přičtou k dalším programům na boj proti suchu.

V Budišově nad Budišovkou na Opavsku začala fungovat malá lokální síť pro distribuci tepla a elektřiny, která zásobuje místní radnici, kulturní dům a také základní školu. Je založena na fotovoltaickém systému s bateriemi a na kombinované výrobě elektřiny a tepla ze zemního plynu. Projekt přišel zhruba na pět milionů korun, radnice ročně ušetří až tři sta tisíc.