Státní fond životního prostředí strana 3 z 4

Loni v prosinci prošel Poslaneckou sněmovnou zákon, který jde na ruku skládkovým společnostem včetně AVE jednoho z nejbohatších Čechů Daniela Křetínského. Jeho společnost totiž podle podezření České inspekce životního prostředí dlouhodobě obchází zákon o odpadech, který určuje platit za skládkování vysoké poplatky. Jsou to v úhrnu miliardy korun, o které přichází města i stát. Loňským zásahem poslanců i ministerstva životního prostředí se skládkovým firmám staré dluhy odpouštějí. Případem, který nese znaky politického lobbingu, se zabývá i policie. Pro Reportéry ČT natáčel Dalibor Bártek.

Dlouhodobý problém se suchem řeší Kateřinice na Vsetínsku, kde v úterý začali s připojováním dalších dvou vrtů. Obec je nechala vyhloubit v blízkém lese. Díky speciální technologii by pokládání vodovodního potrubí mělo být šetrnější k životnímu prostředí a také výrazně rychlejší než v uplynulých letech.

Bazén hotelu Thermal v Karlových Varech je připravený ke koupání. Pět let byl vypuštěný, než se ministerstvo financí jako vlastník rozhodlo pro jeho rekonstrukci. V neděli se plavcům opět zpřístupní, oproti avizovaným termínům to ale bude se zpožděním. Otevření zřejmě zbrzdily stavební práce a poslední úpravy, nestihne tak páteční zahájení Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary. Opravy vyšly na 140 milionů korun.

Další etapa Nové zelené úsporám (NZÚ) podpoří renovaci a výstavbu bytových domů i mimo Prahu. Zahrne také dotační program Dešťovka. Žadatelé, kteří v žádosti zkombinují více různých opatření, například zateplení a výměnu kotle, získají bonus. Příjem žádostí do nové etapy začne v říjnu, plynule naváže na dosavadní program. Do roku 2030 má na podporu ekologických opatření jít nejméně 39 miliard korun.

Vodu pro libereckou část Ruprechtice zajistí nový vodojem Horská a přivaděč, jejichž stavba byla ve čtvrtek zahájena. Tamní obyvatelé si už bezmála čtvrt století stěžují na špatné zásobování vodou. Kapacita vodovodní sítě tam už nestačí a brání rozvoji lokality a další výstavbě, řekl náměstek primátora Jiří Šolc (Starostové pro Liberecký kraj). Projekt bude stát až 64 milionů korun, skoro dvě třetiny nákladů by měla pokrýt dotace ze Státního fondu životního prostředí, 13 milionů přidá Severočeská vodárenská společnost.

V následujících letech násobně přibude fotovoltaických elektráren. Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) na pondělní tiskové konferenci řekl, že Modernizační fond by mohl do roku 2030 zvýšit jejich instalovaný výkon v republice ze současných 2,2 gigawattu na sedm až 14 gigawattů (GW), záležet podle něj bude na ceně emisních povolenek. Fond má přispět k přechodu tuzemské energetiky na ekologické zdroje, celkem do roku 2030 nabídne minimálně 150 miliard korun z prodeje emisních povolenek.

V prvních dvou ostrých výzvách Modernizačního fondu je k dispozici 6,4 miliardy korun pro ekologizaci tuzemských tepláren. Fond má přispět k přechodu tuzemské energetiky na ekologické zdroje, celkem do roku 2030 nabídne minimálně 150 miliard korun z prodeje emisních povolenek, uvedli ministři životního prostředí Richard Brabec (ANO) a průmyslu a dopravy Karel Havlíček (za ANO).

U veřejných budov se energetické úspory nedaří tak rychle, jak by bylo potřeba. Stát na ně neumí využít připravené peníze, vyplývá z prověrky Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ), který prověřil dotace z operačního programu Životní prostředí (OPŽP) a programu Nová zelená úsporám (NZÚ). Z obou programů je pro veřejné instituce k dispozici na energetické úspory přes 20 miliard korun, do poloviny roku 2020 šlo na tyto projekty 3,5 miliardy. Ministerstvo některé závěry odmítá.

Ekologický projekt za třicet milionů vzniká v Kojetíně na Přerovsku. Na deseti hektarech stavbaři budují rybník, tůně a naučnou stezku. Biocentrum, které vyrůstá na místě stávajícího mokřadu, bude sloužit k zadržení vody v přírodě.

V rámci programu ministerstva životního prostředí přibyly na veřejných prostranstvích v Česku tisíce nových listnatých stromů. Obec Klapý pak z dotací obnovila historickou hrušňovou alej, v Opavě zase vznikl luční sad s ovocnými stromy. Žádosti o peníze lze podávat do konce srpna.

Obce měly poslední šanci získat peníze na vodovody a kanalizace. V pátek končí dotační výzva od ministerstva životního prostředí, žádosti do ní mohli starostové posílat od začátku listopadu. Pomoct v boji se suchem a zlepšit kvalitu vody má i program Velká Dešťovka, který skončil v polovině ledna. Nové kolo žádostí ale začíná už v pondělí.

Čtyřletou sanaci staré ekologické zátěže areálu bývalé firmy ICEC zahájily Šlapanice na Brněnsku. Znečištění vzniklo v 30. letech při výrobě dehtové lepenky. Jedy, zejména fenoly, desítky let prosakovaly do podzemních vod a dostávaly se tak i mimo areál. Pětihektarová plocha by v budoucnu měla sloužit jako zeleň nebo parkoviště.

Babišův kabinet měl v úterý projednávat čtveřici zákonů, které řeší mimo jiné nakládání s odpady, obaly a vybranými výrobky s ukončenou životností. Tento bod ale podle tiskového odboru přerušil, vláda by se k němu měla vrátit na konci listopadu. Nová odpadová legislativa má začít platit od roku 2021 a má za cíl motivovat k většímu třídění odpadu a recyklaci. Zákony však mají své kritiky, například ekologové nesouhlasí s odložením konce skládkování z původně plánovaného roku 2024 na rok 2030.

O dotaci na výstavbu vodovodů nebo čistíren odpadních vod mohou obce žádat v nové výzvě, která startuje v listopadu. Státní fond životního prostředí (SFŽP) v ní celkem rozdělí dvě a půl miliardy korun, které se přičtou k dalším programům na boj proti suchu.

V Budišově nad Budišovkou na Opavsku začala fungovat malá lokální síť pro distribuci tepla a elektřiny, která zásobuje místní radnici, kulturní dům a také základní školu. Je založena na fotovoltaickém systému s bateriemi a na kombinované výrobě elektřiny a tepla ze zemního plynu. Projekt přišel zhruba na pět milionů korun, radnice ročně ušetří až tři sta tisíc.

Lidé v Plzeňském kraji mohli v úterý žádat o dotace na výměnu starých kotlů za nové, ekologičtější. Ve třetí vlně takzvaných kotlíkových dotací kraj rozdělí mezi obyvatele 230 milionů korun, které si zájemci rozebrali už dopoledne. Systém elektronických žádostí ale od rána znovu kolaboval, podobně jako před týdnem v Jihočeském kraji. Státní fond životního prostředí (SFŽP) zkontroluje, jestli rozdělování peněz probíhá regulérně.

Během září a října začne většina krajů přijímat žádosti o dotace na výměnu kotlů. Jde o třetí a zároveň poslední vlnu takzvaných kotlíkových dotací. Letos budou moci žadatelé využít elektronický systém. Oproti druhé vlně dotací se podpora tentokrát nebude vztahovat na kombinované kotle na uhlí a biomasu.

Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) a Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond (PGRLF) podle Pirátů nadále schvalují dotace pro koncern Agrofert.  Firma podle mluvčího postupuje podle zákona a má stejné podmínky jako ostatní.

Ministerstvo životního prostředí rozdělí obcím dvě a půl miliardy korun na nové vodovody, kanalizace a čistírny odpadních vod, přiblížil v Brně šéf resortu Richard Brabec (ANO). Nová výzva má pomoci v boji se suchem a zlepšit kvalitu podzemích i povrchových vod. Na projekty mohou obce získat téměř dvě třetiny z celkových výdajů. Příjem žádostí začne 1. listopadu a potrvá do konce ledna příštího roku.

Moravskoslezský kraj dostane více peněz na bezúročné půjčky pro zájemce o dotace na nové ekologičtější kotle. Pro kraj bylo původně vyčleněno 500 milionů korun, částka ale naroste o dalších 100 milionů korun. Ve čtvrtek to řekl ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO). Zopakoval, že kraj by měl v aktuální výzvě navíc získat i dalších 500 milionů korun na samotnou výměnu kotlů. O navýšení prostředků by vláda měla rozhodnou v červenci, peníze se mají přesunout z programu Nová zelená úsporám.

Zájem o takzvané kotlíkové dotace je v Moravskoslezském kraji velký, žadatelé v pondělí vyčerpali přidělené peníze za 54 vteřin. Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) vzápětí oznámil, že by kraj mohl na výměnu kotlů získat další peníze. Do Moravskoslezského kraje jde v aktuální výzvě půl miliardy korun, minimálně stejnou sumu by podle ministra mohl kraj ještě dostat.

Státní fond životního prostředí (SFŽP) registruje více než 4400 žádostí o dotaci z programu Dešťovka; z toho přes tisíc od začátku tohoto roku. České televizi to potvrdila Lucie Früblingová ze SFŽP. Největší zájem je podle ní o akumulaci srážkové vody pro zálivku zahrady, naopak nejmenší zájem je o přečištění odpadní vody. Zájemci můžou stále podávat žádosti o dotaci, nevyčerpaných zůstává ještě asi 180 milionů korun.

Olomoucký kraj v úterý vyhlásil poslední kolo dotací na výměnu starého kotle za moderní zdroj tepla. Domácnosti budou moci získat na jeden projekt až 127 500 korun. Podmínky dotací schválilo krajské zastupitelstvo v pondělí. Hejtmanství očekává velký zájem lidí, žádosti začne přijímat 4. června.

Ve třetí vlně kotlíkových dotací mohou domácnosti získat až 127 500 korun na výměnu starých kotlů na tuhá paliva za plynový kondenzační kotel, tepelné čerpadlo nebo kotel na biomasu. Poslední fáze začne 1. dubna a nejpozději do konce září musejí kraje vyhlásit výzvy pro občany. Ministerstvo životního prostředí krajům dohromady poskytne na výměnu zdrojů tepla 3,125 miliardy korun.