Severní Porýní-Vestfálsko strana 2 z 3

Německo chce po katastrofálních povodních z minulého týdne požádat o peníze z Fondu solidarity Evropské unie (EUSF), který členské země využívají v případech živelních pohrom. Uvedla to agentura Reuters, která má k dispozici předběžný plán vládní pomoci. Okamžitá pomoc zasaženým oblastem ze spolkových i zemských zdrojů by měla dosáhnout výše 400 milionů eur (10,3 miliardy korun).

Povodňová situace v Německu se uklidňuje. Bavorský Pasov se patrně vyhne rozsáhlejší záplavě, zlepšení hlásí také Sasko, které částečně zprovoznilo železniční spojení mezi Drážďany a Prahou. Na západě země, kde nejničivější povodeň za poslední dekádu připravila o život nejméně 165 lidí, pokračují vyprošťovací práce. Podle meteorologů by se Německu v příštích dnech měly srážky převážně vyhnout. Odklízení a vyčíslování škod zahájili podle agentury APA také v Rakousku.

Záplavy si na západě Německa vyžádaly už 143 lidských životů. Bilance stoupla poté, co policie v Koblenci uvedla, že registruje nové oběti v okrese Ahrweiler, který patří k nejpostiženějším. Pravděpodobně není konečná. Ranění se počítají na stovky.

Celkový počet obětí záplav v západních částech Německa přesáhl stovku. Země Porýní-Falc aktualizovala počet mrtvých na 63, mnoho lidí místní úřady nadále pohřešují. V Severním Porýní-Vestfálsku zahynulo nejméně 43 lidí, sdělilo zemské ministerstvo vnitra. Přírodní pohroma je pro Německo nejhorší od druhé světové války. Velká voda zabíjela i v Belgii.

Kvůli vytrvalému dešti a záplavám za posledních 48 hodin na západě Německa zemřelo nejméně 58 lidí. Nejvíce obětí bouře způsobily v noci na čtvrtek ve spolkových zemích Porýní-Falc a Severní Porýní-Vestfálsko. Další desítky osob se stále pohřešují, informovala policie. Bez proudu je 165 tisíc lidí. Záchranné akce v obou spolkových zemích pokračují. Nejméně čtyři lidé zemřeli při záplavách také na východě Belgie.

Německou vládní unii CDU/CSU povede do zářijových parlamentních voleb šéf Křesťanskodemokratické unie (CDU) Armin Laschet, potvrdil bavorský premiér a předseda sesterské Křesťansko-sociální unie (CSU) Markus Söder, který se o post volebního lídra s Laschetem ucházel. Ten bavorskému politikovi mezitím poděkoval a prohlásil, že bez spolupráce obou stran nebude možné nadcházející volby vyhrát.

Poslanecká frakce německé vládní CDU/CSU požaduje rychlé vyřešení sporu o to, kdo konzervativní unii povede do zářijových parlamentních voleb. Pokud se mezi sebou nedohodnou oba uchazeči, kterými jsou premiéři Bavorska a Severního Porýní-Vestfálska Markus Söder a Armin Laschet, chce část poslanců podle informací magazínu Der Spiegel již příští týden v úterý o kandidatuře hlasovat. Pokud poslanci hlasování skutečně vyvolají, bude to při výběru volebního lídra unie poprvé po více než 40 letech.

Bavorský premiér a zároveň šéf Křesťanskosociální unie (CSU) Markus Söder chce vést německou vládní konzervativní unii CDU/CSU do voleb jako kandidát na kancléře. Prohlásil to po zasedání poslanecké frakce CDU/CSU. O post volebního lídra se uchází i premiér Severního Porýní-Vestfálska a předseda Křesťanskodemokratické unie (CDU) Armin Laschet, který o svém zájmu mluvil už v minulosti. Oba zdůraznili, že dohody chtějí dosáhnout co nejdříve.

Slovensko vyčkává s použitím ruské vakcíny Sputnik V, Bavorsko se předběžně dohodlo s Moskvou na její výrobě. Zatímco německá kancléřka Angela Merkelová podporuje návrh krátkého a důrazného lockdownu v celé zemi, Maďarsko přes nesouhlas odborníků naopak začalo s uvolňováním restrikcí a Polsko je o týden prodloužilo.

Rumunsko slíbilo vyslat na pomoc těžce zasaženému Slovensku patnáct zdravotníků. V dalších německých spolkových zemích se do tříd vrátily vybrané ročníky základních škol poté, co tak už před týdnem učinily Sasko a Dolní Sasko. V Austrálii, která se pandemii zvládla bránit nepoměrně lépe než evropské země, teprve v pondělí začíná očkování proti covidu-19. Britský premiér Boris Johnson zveřejnil plán postupného uvolňování vládních opatření.

Německou vládní Křesťanskodemokratickou unii (CDU) povede premiér Severního Porýnní-Vestfálska Armin Laschet, který v rozhodujícím kole volby porazil někdejšího šéfa poslanců vládní konzervativní unie CDU/CSU Friedricha Merze. Laschet se nyní může ucházet o kancléřskou kandidaturu. Volbu sjezdu, který kvůli pandemii probíhá pouze elektronicky, musí ještě delegáti potvrdit korespondenčně. Oficiálně se tak Laschet stane předsedou CDU až 22. ledna.

Křesťansko-demokratická unie (CDU) a Německo překonaly za dobu kancléřství Angely Merkelové řadu překážek, na což je možné být hrdý. Na sjezdu CDU to řekla sama kancléřka, pro kterou je sjezd poslední v roli předsedkyně spolkové vlády. V zářijových volbách již funkci obhajovat nebude. Německá CDU v pátek zahájila dvoudenní sjezd, který v sobotu vybere nového předsedu. Sjezd je kvůli pandemii nemoci covid-19 digitální. Výjimečnost situace zdůraznila na úvod on-line setkání i dosluhující šéfka Annegret Krampová-Karrenbauerová.

Německo má před sebou supervolební rok. Zemi letos čekají několikery zemské volby a na podzim i volby do Spolkového sněmu, kromě toho bude řada politických stran vybírat své nové předsedy a kandidáty na kancléře. „Prvním kolem“ je v pátek a v sobotu kvůli pandemii mnohokrát odkládaný a neobyčejně důležitý sjezd Křesťansko-demokratické unie (CDU). Nejsilnější německá strana si na něm zvolí nové vedení, a to v roce, kdy politiku definitivně opustí její dlouholetá šéfka a kancléřka Angela Merkelová.

V sobotu si německá Křesťanskodemokratická unie (CDU) zvolí nové vedení. O místo po Annegret Krampové-Karrenbauerové, která dala funkci k dispozici už před rokem, se uchází tři muži: premiér Severního Porýní-Vestfálska Armin Laschet, bývalý předseda poslanců CDU Friedrich Merz a odborník strany na zahraniční politiku Norbert Röttgen. Hlavním úkolem nového předsedy bude stranu nastartovat do nového desetiletí a nasměřovat ji k dalším volebním vítězstvím. V době, kdy se s politikou pomalu loučí nejvýraznější tvář CDU posledních desítek let, Angela Merkelová.

Úřady ve Spolkové republice Německo zasáhly proti další skupině hlásící se k neonacistické ideologii. Tamní ministerstvo vnitra zakázalo neonacistickou skupinu Wolfsbrigade 44, která usilovala o svržení demokracie. Na Twitteru o tom v úterý informoval mluvčí resortu Steve Alter. Brzy ráno policisté prohledali byty členů organizace ve třech spolkových zemích. Našli zbraně i hákové kříže.

Německé spolkové země kvůli prudkému nárůstu případů nemoci covid-19 zpřísňují hygienická opatření. Ve středu bude kancléřka Angela Merkelová jednat s premiéry spolkových zemí o tom, jak dále postupovat. Belgie omezila volný pohyb osob po desáté večer a zavřela kulturní zařízení. Na několika místech Itálie lidé demonstrovali proti vládním opatřením, která se v zemi rovněž zpřísňují. Ve Španělsku stávkují lékaři, kteří požadují, aby byla jejich práce náležitě oceněna. Slovensko se chystá na celoplošné testování obyvatelstva.

Šéfové vlád východoněmeckých spolkových zemí nechtějí kvůli případu otravy předáka ruské opozice Alexeje Navalného pozastavit projekt německo-ruského plynovodu Nord Stream 2. Uvádí to podle informací deníku Bild závěr pátečního jednání představitelů zemí této části Německa. Přerušit dostavbu takřka dokončeného plynovodu v odvetě za otravu Navalného požaduje v Německu řada politiků. Kancléřka Angela Merkelová sice předem nevylučuje žádnou odpověď, diskutovat o konkrétních krocích zatím ale považuje za předčasné.

Čtením obžaloby začal v západoněmeckém Kolíně nad Rýnem proces s hlavním podezřelým v rozsáhlém případu zneužívání dětí. Vyšetřovatelé získali na 30 tisíc IP adres, které mohou vést k tisícům podezřelých a k desítkám zneužívaných dětí.

Německou sociální demokracii (SPD) povede do parlamentních voleb v příštím roce ministr financí Olaf Scholz. Politik, který je zároveň vicekancléřem v nynější vládě Angely Merkelové, to v pondělí oznámil na Twitteru. Lídr konzervativní unie CDU/CSU zatím znám není. Volby do Spolkového sněmu by se měly konat příští rok na podzim.

Plošnou karanténu německého okresu Gütersloh zrušil soud. Uzavírku úřady vyhlásily kvůli šíření covidu-19 mezi zaměstnanci jatek ve Rhedě-Wiedenbrücku. Podle soudu bylo opatření, které dopadlo asi na sto tisíc lidí, nepřiměřené.

Poslanci německého Spolkového sněmu schválili dvojici zákonů potvrzujících postupný odklon Německa od uhelné energetiky. První schválený zákon počítá s podporou ve výši 40 miliard eur (více než bilion korun) pro regiony, kde se ještě hnědé uhlí těží, ale těžba má být utlumována. Druhý zákon stanovuje harmonogram postupného útlumu uhelné energetiky do roku 2038. Ještě v pátek má o obou normách hlasovat také Spolková rada, v níž zasedají zástupci spolkových zemí.

Německá policie přišla na stopu více než 30 tisíc lidí, které podezřívá z držení a šíření dětské pornografie i zneužívání dětí. Informovala o tom agentura DPA. Na podezřelé, kteří spolu komunikovali na internetu pod krycími jmény, narazili policisté při vyšetřování případu zneužívání dětí ve městě Bergisch Gladbach. Totožnost zná zatím jen u malé části z nich.

V Německu prudce vzrostlo reprodukční číslo, které udává, kolik dalších lidí v průměru nakazí jeden infikovaný. Podle Institutu Roberta Kocha (RKI) dosáhlo hodnoty 2,88, přičemž v sobotu bylo na úrovni 1,79. Je tedy výrazně nad kritickou hodnotou jedna, která tvoří mezník, zda se bude nákaza v dlouhodobém horizontu dále šířit nebo naopak ustupovat.

Madrid a Barcelona v pondělí uvolní část restrikcí, povolí například setkání skupin do deseti lidí či otevření zahrádek restaurací a barů. Francouzský premiér Édouard Philippe oznámil, že kvůli koronaviru odložené druhé kolo místních voleb se bude  konat na konci června. Podmínkou ale zůstává pozitivní vývoj epidemiologické situace. Bulharsko povolilo vstup do země občanům zemí Evropské unie a schengenského prostoru. Jižní Amerika se podle Světové zdravotnické organizace stala novým epicentrem pandemie.