Senát Parlamentu ČR strana 4 z 5

Andrej Babiš prorazil skleněný strop. Jeho hnutí ANO se ve volbách i v průzkumech veřejného mínění vždy pohybovalo kolem třiceti procent hlasů a zdálo se, že růst výš už nejde. V okamžiku, kdy se rozhodl kandidovat sám za sebe, ukázal, že může být ještě silnější. Stále však spoléhá na podobné voliče.

Vláda by mohla dostat právo rozhodnout o vyslání vojáků do zahraničí, například k záchraně českých občanů v případě jejich ohrožení, aniž by takovou misi musel schvalovat parlament. Předpokládá to vládní ústavní novela, kterou v pátečním úvodním kole podpořila sněmovna. Vládní politici se kvůli tématu střetli s opozičním hnutím ANO, které obvinili, že si bere bezpečnost a obranu Česka jako rukojmí. Toto hnutí také požádalo o svolání sněmovní schůze k vyslovení nedůvěry současné vládě, která se bude konat v úterý.

Uprchlíci z Ukrajiny si budou moci prodloužit dočasnou ochranu v Česku o rok do konce března 2024. Ve středu to odsouhlasil Senát. Schválil také novelu energetického zákona, která má zjednodušit povolování staveb malých obnovitelných zdrojů energie. Jde hlavně o fotovoltaické elektrárny. Horní komora ve středu také kývla na rozšíření pravomoci Vojenské policie. V závěru jednání pak vyzvala ministerstvo vnitra k záchraně České pošty před insolvencí.

Sněmovna v novele o změně výběru členů rad České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) zřejmě upraví počet hlasů nutných k odvolání generálních ředitelů obou veřejnoprávních médií. Poslanci rovněž možná zruší monopol společnosti Pojišťovna VZP na zdravotní pojištění cizinců. Podpořili také návrh, aby se z nynější příspěvkové organizace Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) od příštího roku stal státní podnik. Do Rady Českého rozhlasu sněmovna zvolila režiséra a dramaturga Jiřího Dohnala.

O hlasy voličů bude v prezidentských volbách usilovat Marek Hilšer. Lékař a vysokoškolský pedagog vstoupil do veřejného prostoru jako aktivista po napadení Ukrajiny Ruskem v roce 2014. V roce 2018 neúspěšně kandidoval na prezidenta, aktuálně je Senátorem v klubu Starostů a nezávislých. Kandidaturu ohlásil již v listopadu 2019. Hilšer nezískal potřebných 50 tisíc podpisů od občanů, jeho kandidaturu podpořilo 14 senátorů.

Změna ústavy v podobě zavedení přímé volby prezidenta se podle šéfa Senátu Miloše Vystrčila (ODS) příliš nepovedla. Ústavu jako takovou nicméně považuje za základní kámen svobodné, demokratické a samostatné republiky. Řekl to na slavnostím setkání v Panteonu Národního muzea v předvečer 30. výročí přijetí Ústavy ČR. Šéfka dolní komory Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) označila dokument za záruku liberálně-demokratického právního státu. V úvodu čtvrteční parlamentní konference u příležitosti výročí také uvedla, že česká ústava by do budoucna mohla mít slavnostní výtisk, který by sloužil mimo jiné pro prezentaci veřejnosti.

Nejvyšší správní soud (NSS) při přezkoumávání registračního procesu občanských kandidátů pro prezidentskou volbu narazil podle členů specializovaného senátu na řadu problémů, deficitů právní úpravy a „neblahých skutečností“. Systém shromažďování padesáti tisíců podpisů a jejich ověřování je podle vyjádření soudců v podstatě neudržitelný a je čas uvažovat o jeho změně. „Když použiji okřídlené rčení, že volby jsou svátkem demokracie, tak musím říct, že příprava k této oslavě tomu vůbec neodpovídá, spíše naopak,“ řekl novinářům soudce Ivo Pospíšil.

V Česku se bude moci příští rok vycvičit až čtyři tisíce ukrajinských vojáků, jejichž země čelí ruské agresi. Parlamentní souhlas ve čtvrtek stvrdil Senát. Schválil také vyslání českých vojáků k výcviku Ukrajinců v jiných členských státech Evropské unie a mandát pro dvě další zahraniční mise v Kosovu a v Iráku. Horní komora podle očekávání schválila i sankční zákon proti cizincům za závažná protiprávní jednání.

Na energetické, petrolejářské či těžařské firmy a banky zřejmě od příštího roku dopadne daň z mimořádných zisků. V takzvaném daňovém balíčku ji ve čtvrtek schválil Senát. Spolu s tím schválil i další daňové změny.

Další senátní výbor doporučil schválení daňového balíčku. Ten by znamenal mimořádné odvody z výroby elektřiny. Někteří senátoři ale i tak měli výhrady – nejčastěji k dani z neočekávaných zisků. Už ve čtvrtek se nad oběma návrhy sejde celé plénum horní komory. Opatření mají sloužit jako zdroj příjmů pro zastropování cen energií. Ministr průmyslu Jozef Síkela (za STAN) mezitím v Alžírsku jednal o dodávkách plynu do Česka, dle něj už existuje i předběžná dohoda.

Kabinet na středečním zasedání schválil návrh zákona o ochraně oznamovatelů protiprávní činnosti. Během tiskové konference po jednání vlády o tom informoval ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS). Legislativní návrh o ochraně whistleblowerů je podle Blažka přijatelnou normou pro Poslaneckou sněmovnu i Senát. Navzdory názoru kritiků, mezi které patřili i koaliční Piráti, ale zákon nemá platit pro přestupky ani anonymní oznámení. Podle Blažka to neznamená, že by se zaměstnavatelé anonymními oznámeními neměli zabývat. Ministr zároveň nevyloučil možné budoucí novelizace.

Na třicet až padesát miliard korun odhaduje ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) rozpočtové náklady na stanovení maximálních možných cen energií pro velké firmy. České televizi to řekl s tím, že pro průmysl nakonec kabinet připravuje podobný cenový strop jako pro domácnosti. Zástupci podniků upozorňují, že bez takového opatření by se řada velkých firem dostala do existenčních problémů. Mnohým z nich na přelomu roku skokově zdraží elektřina i plyn.

Česko se chce kromě evropského sankčního seznamu řídit i svým vlastním. Jeho vytvoření umožní nový sankční zákon, který už je v Senátu. Platit by mohl od příštího roku. Národní sankční seznam by se v první fázi měl dotknout zejména těch Rusů a Bělorusů, kteří prokazatelně napomáhají Putinovu režimu. Stát chce jít i nad rámec unijních sankcí. Spolupracovat chce s policií i s tajnými službami. V první fázi se má v databázi ocitnout několik desítek lidí.

Česko čeká už třetí přímá volba prezidenta. O tom, jací byli porevoluční prezidenti, jak přistupovali ke své funkci a Ústavě, v Událostech komentářích diskutovali ústavní právník Jan Kysela a bývalý mluvčí Václava Havla Ladislav Špaček. Ten například uvedl, že Havel byl zastáncem přímé volby prezidenta, nečekal by ale, jaký „cirkus“ tento způsob volby přinese.

Vodáci zřejmě nebudou od příští sezony pokutováni za plavbu pod mírným vlivem alkoholu na vybraných úsecích tuzemských řek. Novelu ve čtvrtek schválil Senát beze změn. Změnu ještě čeká podpis prezidenta. Horní komora také schválila zákon, který při zakázkách zvýhodní nízkoemisní vozidla. Naopak zamítla návrh na zavedení místní příslušnosti exekutorů podle krajů. Senátoři zároveň souhlasili se zvýšením příspěvku na mobilitu pro lidi se zdravotním postižením.

Čeští dobrovolníci, kteří pomáhali ukrajinským ozbrojeným složkám v boji proti ruské agresi, jednali podle senátního výboru pro obranu v zájmu České republiky a její bezpečnosti. Výbor se na tom v úterý shodl jednomyslně. Reagoval tak podle senátora Václava Lásky (SEN 21) na desítky případů trestních řízení, v nichž figurují Češi kvůli službě v ukrajinské, tedy zahraniční armádě.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) věří, že zákonodárci letos stihnou schválit zrušení elektronické evidence tržeb. Ve sněmovně se v závěrečném čtení dají čekat dlouhé projevy poslanců ANO, kteří s ukončením povinnosti nesouhlasí. Nyní je jen pozastavená do konce roku.

Pietní vzpomínka na Vítkově, předávání státních vyznamenání na Pražském hradě i kladení věnců po celé republice. Tak si budou Češi v pátek 28. října připomínat 104. výročí vzniku Československé republiky. Kromě tradičních událostí představitelů státu mohou lidé oslavit státní svátek třeba běžeckým závodem nebo večerními koncerty.

Senát má za sebou poslední schůzi třináctého funkčního období. Někteří senátoři, kteří ve volbách na přelomu září a října neobhajovali nebo neobhájili funkci, se tak s horní komorou rozloučili. Předtím ještě schválili nominaci vládního zmocněnece pro zastupování České republiky před Evropským soudem pro lidská práva Víta Alexandera Schorma na zástupce ombudsmana, přičemž druhého kandidáta Senát nezvolil. Funkce se uvolnila předčasně rezignací Moniky Šimůnkové. Horní komora také nominovala ekonoma Petra Musila do Národní rozpočtové rady.

Nejvyšší soud se bude zabývat případem dotačního podvodu, kterého se dopustili tvůrci nedokončeného českého filmu Poslední z Aporveru. Jeden ze tří odsouzených podal dovolání. České televizi informaci poskytl mluvčí Městského soudu v Praze Adam Wenig. Tvůrci navyšovali fiktivně náklady filmu a způsobili tím Státnímu fondu kinematografie škodu přibližně třináct milionů korun. Podmíněné tresty potvrdil odvolací soud letos v květnu.

Ministryně životního prostředí Anna Hubáčková (za KDU-ČSL) se rozhodla ze zdravotních důvodů rezignovat na vládní funkci. Do čela resortu životního prostředí navrhli lidovci jmenovat svého místopředsedu Petra Hladíka, o němž se jako o kandidátovi na post mluvilo už minulý rok.

Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) se v pondělí v Praze setkal s novým šéfem slovenské diplomacie Rastislavem Káčerem. Jednali o vzájemných vztazích, situaci na Ukrajině, nelegální migraci či energetické bezpečnosti. Lipavský považuje za důležité pokračovat v opatřeních proti Rusku, o dalším balíku sankcí se podle něj aktuálně v EU debatuje. Co se týče nelegální migrace, ministři se shodli, že problém je nutné řešit na celoevropské úrovni.

Tématem po téměř každém hlasování do horní komory je nízká účast. Dokonce se pro odpůrce a nepřátele Senátu stává argumentem, proč ho zrušit, nebo alespoň změnit volební systém na většinový jednokolový. Malá atraktivita pro voliče ale není pravidlem. Jsou ochotni přijít i k druhému kolu, když vědí proč a když v tom vidí smysl, píše analytik ČT Kamil Švec.

Horní komora parlamentu se po letošních volbách, kdy voliči rozhodovali o třetině křesel, personálně promění. Z oné třetiny 27 senátorů jich pět svůj mandát neobhajovalo. Dalších pět jich nepostoupilo do kola druhého. A pro dalších pět skončilo druhé kolo neúspěchem. Přehled, kdo neuspěl v druhém kole, zpracoval politolog a analytik ČT Kamil Švec.