Potraty strana 2 z 3

V Polsku odsoudili na osm měsíců obecně prospěšných prací aktivistku Justynu Wydrzyńskou za to, že poskytla jiné ženě tablety, které vyvolávají potrat. Na svém webu o tom informuje list Gazeta Wyborcza. Jde podle něj o první případ, kdy je v Evropě souzena aktivistka za pomoc při umělém přerušení těhotenství. Odůvodnění verdiktu bylo podle listu utajeno, Wydrzyńská se odvolá.

Obyvatelé amerických států Kalifornie, Vermont a Michigan si v referendech odhlasovali zakotvení práva na potrat do svých ústav. V Kentucky, které je považováno za republikánskou baštu, stále podle projekcí není jasné, zda se tuto iniciativu podařilo prosadit. V Montaně rozhodují o trestech pro lékaře za provedení potratu. Voliči v Marylandu a Missouri si v referendu odsouhlasili rekreační užívání marihuany a v několika státech také definitivní konec otroctví, které tam dosud bylo povoleno jako trest za zločin.

Americká Indiana coby první stát USA od přelomového rozsudku nejvyššího soudu týkajícího se potratů tyto zákroky prakticky zakázala. Nové předpisy schválili zákonodárci v tomto republikány ovládaném státě a krátce poté je podepsal tamní guvernér Eric Holcomb. Stalo se to šest týdnů poté, co nejvyšší soud USA zrušil ústavní právo na ukončení těhotenství.

Voliči v americkém státě Kansas v referendu zamítli návrh na změnu ústavy, který by umožnil většinově republikánským zákonodárcům omezit, nebo zcela zrušit právo na potrat. Jde o první referendum o potratech v USA od chvíle, kdy nejvyšší soud v červnu anuloval ústavní právo na ukončení těhotenství.

Voliči ve státě Kansas mají jako první ve Spojených státech možnost vyjádřit se v hlasování k otázce potratů po verdiktu nejvyššího soudu, který anuloval ústavní právo na ukončení těhotenství. V centrálním regionu USA se v úterý souběžně s primárkami před kongresovými volbami koná také referendum o změně státní ústavy, která by mohla otevřít cestu k omezování interrupcí. Hlasování je označované za test politických důsledků červnové intervence nejvyšší soudní instance.

Americká Sněmovna reprezentantů schválila návrh zákona, jenž má na federální úrovni ochránit manželství lidí stejného pohlaví. Informovala o tom stanice CNN, podle níž tento krok pramení z obav demokratů, že by si sňatky homosexuálů v zemi mohl vzít na mušku nejvyšší soud, jenž nedávno svým rozsudkem umožnil zákonodárcům napříč Spojenými státy zakazovat potraty. Zda návrh zákona projde rovněž Senátem, není podle CNN v tuto chvíli jasné.

Dolní komora amerického Kongresu schválila návrh, který by v celých Spojených státech uzákonil právo na potrat. Zákon prosadila Demokratická strana poté, co nejvyšší soud zvrátil téměř padesát let platný výklad americké ústavy. Demokraté ale mají potřebnou převahu pouze ve Sněmovně reprezentantů. Na překonání republikánských obstrukcí v Senátu nejspíše nebudou mít sílu.

Americký prezident Joe Biden podepsal nařízení, kterým pověřil složky své vlády, aby se snažily více podporovat přístup k potratům a antikoncepci. Samotný verdikt nejvyššího soudu, jenž anuloval federální právo na přerušení těhotenství, ale zvrátit nemůže. Protipotratové zákony jsou teď v gesci jednotlivých států. Kritici tvrdí, že zdravotnická péče se ocitla v chaosu.

Do ulic amerických měst vychází tisíce demonstrantů, potratové kliniky ve světle nových zákazů ruší naplánované termíny, těhotné ženy rychle hledají alternativní péči a u soudů začíná nové kolo sporů. To vše přináší víkend ve Spojených státech, kde nejvyšší soud v pátek svým rozhodnutím zrušil ústavní právo na potraty a umožnil jednotlivým státům procedury zakazovat. Manifestace se neobešly bez výtržností lidí z obou názorových táborů, v Arizoně už v noci na sobotu policie rozháněla dav u státního kapitolu slzným plynem.

Guvernér Oklahomy Kevin Stitt ve středu podepsal nový zákon, který dále zpřísňuje podmínky pro potraty. Podle zákona ze začátku měsíce byly potraty zakázané od šestého týdne těhotenství, nová norma obsahuje zákaz od oplodnění. Patří tak k nejstriktnějším zákonům proti interrupcím, jež v USA platí. Ze zákazu existuje několik výjimek a povolená zůstává i kontracepce.

Spojené státy s napětím očekávají verdikt nejvyššího soudu týkající se alabamského zákona o potratech. Ten totiž rozhodne nejen o pravidlech v jižanském státě, ale o právu žen na interrupci v celých Spojených státech. Zpráva o pravděpodobném zrušení precedentu známého jako Roe vs. Wade vyvolala protesty po celé zemi. Svůj nesouhlas vyjádřil i prezident Joe Biden.

V několika amerických městech v sobotu vyšly do ulic tisíce zastánců práva na potrat. Protesty jsou reakcí na uniklý návrh stanoviska nejvyššího soudu, které by zrušilo dosavadní legalizaci interrupcí na federální úrovni. Jestliže k tomu skutečně dojde, čeká Spojené státy podle organizátorů protestů „léto plné hněvu“.

Velkou pozornost vzbudil před několika dny blog kardinála Dominika Duky, v němž se mimo jiné vyjádřil k problematice znásilnění na válkou zmítané Ukrajině. Text v pátečních Událostech, komentářích hájil generální vikář pražské arcidiecéze Jan Balík a kritizovala výkonná ředitelka organizace Konsent Johanna Nejedlová.

Sněmovna reprezentantů amerického státu Florida schválila návrh zákona, jenž zakazuje ukončení těhotenství po patnáctém týdnu. Očekává se, že novelu brzy schválí místní Senát. Přísné protipotratové zákony nyní prosazuje několik republikány kontrolovaných amerických států, zatímco nejvyšší soud posuzuje, zda jsou tyto zákony v souladu s ústavou.

Lidstvo stojí před zkouškou, ve které selhává, je přesvědčena Ujgurka Rushan Abbas, která s organizací Kampaň pro Ujgury roky usilovala o zastavení olympiády v Pekingu kvůli genocidě v Sin-ťiangu. Mezinárodní olympijský výbor viní z legitimizace zločinů proti lidskosti, upozorňuje ale, že nejde pouze o Ujgury, ale o demokracii všude ve světě. Čína totiž minulé století vnímá jako etapu ponížení ze strany Západu a toto století plánuje odplatu. „Moderní kolonizace nevypadá tak, že přijde člověk a namíří vám pušku mezi oči, nevyžaduje hlavně tanků,“ varuje lidskoprávní aktivistka v rozhovoru pro ČT24.

Americký nejvyšší soud v pátek ponechal v platnosti texaský potratový zákon, který zakazuje veškeré interrupce po zhruba šestém týdnu těhotenství. Rozhodl však, že potratové kliniky mohou o zablokování tohoto zákona požádat federální soudy. Odstranil tak jednu z hlavních právních kliček, kterou se předkladatelé zákona snažili normu „ochránit“ před případným zrušením kvůli nesouladu s americkou ústavou. Ohledně zákona se tak povede v příštích měsících řada dalších soudních sporů, poznamenávají americká média.

Konzervativní soudci nejvyššího soudu Spojených států naznačili, že by umožnili poskytovatelům potratů soudně napadnout přísný protipotratový zákon, který zavedl stát Texas. K tomu, zda předpis může napadnout vláda prezidenta Joea Bidena, ale konzervativní soudci byli skeptičtí. Klíčovým parametrem je unikátní podoba zákona, která jeho vymáhání skrze žaloby na poskytovatele potratů svěřuje do rukou soukromých osob.

Nezvykle dlouho trvala schůzka amerického prezidenta Joea Bidena a papeže Františka ve Vatikánu. Oba lídři spolu podle Vatikánu mluvili 75 minut, italská televize RAI dříve hovořila o hodině a půl. Prezident s papežem jednali o klimatických změnách, dodržování lidských práv či o reakci na pandemii covidu-19. Biden poděkoval papežovi za nasazení ve prospěch chudých a ve prospěch lidí, kteří trpí konflikty či útlakem. V soukromém rozhovoru ho americký prezident označil za největšího světového bojovníka za mír. Bidena o víkendu čeká ještě summit G20 v Římě a klimatická konference v Glasgow.

Americké ministerstvo spravedlnosti požádalo Nejvyšší soud Spojených států, aby na dobu probíhající soudní bitvy zablokoval vymáhání texaského zákona zakazujícího většinu potratů. Vláda odvolání avizovala poté, co minulý týden federální odvolací soud umožnil Texasu ponechat prozatím kontroverzní opatření v platnosti.

Na víc než 660 místech ve Spojených státech v sobotu pochodovali aktivisté a aktivistky bojující za možnost volby – tedy za zachování práva na umělé přerušení těhotenství. Potraty jsou v USA legální 48 let. Jenže se změnilo složení Nejvyššího soudu a konzervativní státy v čele s Texasem se to snaží zvrátit. Přicházejí s legislativou, která jejich provádění velmi výrazně omezuje. Právě to vyvolalo mnohatisícové víkendové demonstrace.

Floridský republikánský poslanec Webster Barnaby předložil návrh zákona, který by v tomto americkém státě zakázal interrupce po šestém až osmém týdnu těhotenství a umožnil žalovat lékaře, kteří zákrok provedou. Informuje o tom agentura Reuters. Podle ní je návrh první snahou napodobit podobný potratový zákon, který nově platí v Texasu.

Americké ministerstvo spravedlnosti podalo žalobu na stát Texas ve snaze zastavit vymáhání tamního nového zákona, který v zásadě znemožňuje provádět potraty po šestém týdnu těhotenství. Ministr spravedlnosti Merrick Garland na tiskové konferenci novelu označil za zjevně protiústavní. Zákon vstoupil v platnost na začátku září a Nejvyšší soud USA jej nezablokoval, i když zatím nezvrátil precedenční verdikt z roku 1973, který interrupce v USA legalizoval.

Americký Nejvyšší soud odmítl zablokovat zákon, kterým Texas zakázal potraty od zhruba šestého týdne těhotenství. Americký prezident Joe Biden dnes rozhodnutí soudu označil za „bezprecedentní útok na ústavní práva žen“. Podle agentury Reuters je verdikt velkou ranou pro zastánce práva na potrat a ukázkou konzervativního složení soudu – odmítnutí uspělo nejtěsnější možnou většinou. Soudci ale zdůraznili, že nehodnotili ústavnost normy a nebrání dalším stížnostem proti zákonu.

Američtí katoličtí biskupové rozhodují o tom, zda veřejně činní katolíci, kteří podporují některé liberální kroky, mohou ke svatému přijímání. Debata se dotýká i prezidenta Joea Bidena, který je celoživotním katolíkem a zároveň podporuje právo na potrat či manželství stejnopohlavních párů. Některé představitele katolické církve, ke které se v USA hlásí téměř čtvrtina lidí, Bidenův přístup znepokojuje. Sám Biden je teprve druhým katolíkem v nejvyšším úřadě Spojených států.