Papež František strana 4 z 5

Setkáním se slovenskou prezidentkou Zuzanou Čaputovou zahájil dopoledne papež František pondělní program své návštěvy Slovenska. V následném projevu vyzval Evropu k prosazování myšlenky solidarity. Zmínil také chybějící vzájemnou pomoc mezi lidmi. S prezidentkou se papež setkal už v neděli na bratislavském letišti, kde ho vítali také vrcholní politici Slovenska. V pondělí odpoledne se také setkal se zástupci židovské komunity, při té příležitosti odsoudil antisemitismus.

Dřevo z kostela v Moravské Nové Vsi bude zdobit kříž pro papeže Františka. Ten navštíví Slovensko od 12. do 15. září. Kříž, který je už téměř hotový, bude součástí pódia ve slovenském Šaštíně blízko českých hranic. Na poutním místě se už teď chystají na příjezd hlavy katolické církve.

Za dva týdny navštíví papež František v rámci svého téměř čtyřdenního pobytu na Slovensku košické sídliště Luník IX. Největší vyloučená lokalita v zemi, kde žije až čtyři a půl tisíce Romů, se na příjezd hlavy katolické církve horečně připravuje. Na sídlišti probíhají drobné stavební úpravy, začala i duchovní příprava místních, kteří jsou v drtivé většině věřící a Františkův příjezd považují za velkou čest.

Slovensku se zatím nepodařilo zastavit klesající zájem obyvatel o vakcínu proti nemoci covid-19 a země v očkování zaostává za EU. Nepomohla ani očkovací loterie, která v neděli přinesla velkou výhru. Německo se dočká novely protiinfekčního zákona. Již zřejmě nebude používat sedmidenní průměr případů covidu jako klíčový ukazatel při zavádění karanténních opatření, novým ukazatelem má být vytíženost nemocnic. Změnu navrhl ministr zdravotnictví Jens Spahn.

Tisíce Libanonců se shromáždily poblíž bejrútského přístavu, aby si připomněly první výročí mohutné exploze, která si vyžádala životy více než dvou set lidí, tisíce dalších zranila a zdevastovala rozsáhlé části města. Mnozí přitom volali po spravedlnosti. V přístavu před rokem vybuchlo velké množství roky špatně uskladněného dusičnanu amonného. Žádní vysoce postavení odpovědní činitelé dosud nestanuli před soudem, což vedlo k četným protestům.

Ve Vatikánu začal proces s deseti lidmi, kteří jsou obžalováni ze zpronevěry financí, podvodů, vydírání či zneužití úřadu. Je mezi nimi i bývalý prefekt papežského státu Giovanni Angelo Becciu, který je prvním kardinálem, jenž stanul před vatikánským trestním soudem a nejvýše postaveným úředníkem Svatého stolce obžalovaným z finančních trestných činů. Obvinění odmítá.

Trámy z tornádem poničeného kostela svatého Jakuba v Moravské Nové Vsi poslouží k výrobě kříže, před kterým papež František odslouží bohoslužbu při zářijové návštěvě Slovenska. Vyjádří tím solidaritu s lidmi zasaženými katastrofou. Dřevěné trámy ze střechy kostela v úterý sejmuli hasiči.

Bezpečnostní složky na Haiti zastřelily čtyři členy komanda, které podezírají ze středeční vraždy prezidenta Jovenela Moïseho. Další dvě osoby pak zadržely. Podle zahraničních médií to oznámil šéf místní policie. Ten později zvýšil počet zadržených podezřelých na šest a počet zabitých na sedm. Mezi zadrženými je podle jednoho z haitských ministrů přinejmenším jeden Američan. Pozadí vražedného útoku zůstává podle tiskových agentur nejasné a nejchudší země na západní polokouli se ocitla na pokraji chaosu.

Papež František oznámil, že ve dnech 12. až 15. září navštíví Slovensko poté, co odslouží mši v Budapešti. Uvedla to agentura AFP s odkazem na papežova slova určená poutníkům shromážděným na Svatopetrském náměstí k tradiční nedělní modlitbě. Papež v březnu sdělil, že se do Maďarska vydá, aby odsloužil závěrečnou mši Mezinárodního eucharistického kongresu, který se v hlavním městě uskuteční od 5. do 12. září.

Kontroverzní kapitola kanadské historie má další pokračování. U bývalé internátní školy u města Cranbrook v Britské Kolumbii bylo objeveno dalších 182 neoznačených hrobů. Většina z nich může skrývat těla dětí z původních národů, které úřady posílaly na převýchovu. Celkový počet neznámých ostatků už přesáhl tisícovku. Demonstranti v reakci na objevy ničí sochy připomínající britské koloniální období.

Raketové útoky z Pásma Gazy a naopak z Izraele dlouho neutichaly. Vyostřenou situaci na Blízkém východě nejvíce odnesli civilisté. Lidé z celého světa události sledovali a vyjadřovali podporu buď Palestině, nebo Izraeli. Den proti homofobii si připomněla komunita LGBT, v Paříži je k vidění monumentální umělecké dílo před Eiffelovou věží. V Řecku propukl nedaleko Korintu a Athén požár, který černou noc proměnil v rudý apokalyptický výjev.

V Jeruzalémě v noci na neděli pokračovaly střety mezi palestinskými demonstranty a izraelskou policií poté, co se sešly desítky tisíc muslimů před mešitou al-Aksá při oslavách svátku souvisejícího s postním měsícem ramadán. Podle zdravotníků utrpělo zranění nejméně sto lidí. Izraelská policie hlásí několik desítek raněných mezi svými příslušníky. Znepokojení nad situací vyjádřil takzvaný blízkovýchodní kvartet, tedy Evropská unie, OSN, USA a Rusko. K uklidnění vyzval i papež. Izrael mezinárodní tlak odmítá.

Za jednu z nejhorších humanitárních krizí současnosti označil papež František občanskou válku v Sýrii. Hlava katolické církve ji zmínila týden po návratu z Iráku – a v předvečer desátého výročí začátku konfliktu, ve kterém zemřely statisíce lidí a miliony dalších musely opustit domovy.

Papež František zavítal do Mosulu, kde na místním náměstí zahájil třetí den své historické návštěvy Iráku modlitbou za oběti války. Město v letech 2014 až 2017 okupovala teroristická organizace Islámský stát (IS). Už brzy ráno papež přicestoval do Irbílu, správního střediska částečně autonomního iráckého Kurdistánu, kde ho přivítal prezident Ničirvan Barzání a další místní představitelé.

Papež František zahájil druhý den své návštěvy v Iráku setkáním s významným šíitským duchovním Alím Sistáním. Islámský duchovní papeži řekl, že křesťanům musí být v Iráku zaručena práva jako ostatním Iráčanům. Alí Sistání má velký vliv na iráckou politiku a na šíitské věřící i za hranicemi této země. Při setkání na pláni u starověkého Uru se papež vymezil vůči nábožensky motivovanému terorismu a vyzval k míru v Sýrii.

Papež František během pátečního poledne přiletěl do iráckého Bagdádu jako vůbec první hlava katolické církve. V rámci čtyřdenní návštěvy ho čeká mimo jiné setkání s jedním z nejvlivnějších šíitských duchovních Alím Sistáním. Zavítá také do několika měst, jako je historické Uru či křesťany obývaný Mosul. Právě přimět místní křesťany, kterých v zemi ubývá, aby vlast neopouštěli a podíleli se na obnově státu po mnohaletých bojích a diskriminaci, je cílem návštěvy. Podle komentátorů lze význam cesty srovnat s první návštěvou Jana Pavla II. v Polsku.

Přesně za devět dní vstoupí na iráckou půdu vůbec poprvé papež. Do země, která se pomalu vzpamatovává z několik let trvajícího brutálního sektářského násilí, se vydá s poselstvím o mírovém soužití všech náboženství. František se setká i s vlivným představitelem šíismu – velkým ajatolláhem Alím Sistáním. Jedna z hlavních modliteb se uskuteční na symbolickém místě – v historickém městě Ur.

Americký prezident Joe Biden už vybavil Oválnou pracovnu novými dekoracemi. Na úpravy ostře sledovaného prostoru měli zaměstnanci Bílého domu jen několik hodin. Nový šéf je vyslal do depozitáře. Vrátily se závěsy z doby Billa Clintona a z jeho éry pochází i modrý koberec, jenž nahradil béžový Donalda Trumpa.

Papež František schválil změnu kanonického práva, která ženám oficiálně povoluje další činnosti u oltáře v roli ministrantky. Změna uznává praxi, která je již zaběhnutá v mnoha částech světa, uvádí světové agentury. Ženám i nadále zůstává zapovězený kněžský stav a jáhenství.

Papež František v tradičním poselství Urbi et orbi zdůraznil, že v těžkých dobách pandemie je potřeba lásky a bratrství, nikoliv nacionalismu a radikálního individualismu. Už na Štědrý den na půlnoční mši ve Svatopetrském chrámě ve Vatikánu vyzval k pomoci chudým a připomněl, že sám Ježíš se narodil jako chudý vyděděnec. Letošní bohoslužba byla kvůli koronavirovým omezením komornější – účastnilo se jí včetně hloučku kardinálů a biskupů méně než sto lidí. Podobný ráz měla i půlnoční mše v betlémském chrámu Narození Páně. Kardinál Dominik Duka v katedrále svatého Víta v Praze poděkoval zdravotníkům.

Papež František o první adventní neděli nabádal v modlitbě Anděl Páně věřící k prostému oslavení letošních vánočních svátků v podmínkách koronavirové pandemie. Vyzval k jednoduchosti, k pozornosti vůči bližním a k modlitbě v kruhu rodiny. Předtím se zúčastnil mše s nově jmenovanými kardinály, mezi nimiž je i první Afroameričan v této funkci.

Konflikt v etiopském severním státě Tigraj, kam ústřední vláda minulý týden vyslala armádu, si už vyžádal životy několika stovek vojáků. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na armádní zdroj. Etiopský premiér Abiy Ahmed však popřel, že by Etiopii hrozil chaos. Vedení Tigraje dříve podle serveru BBC vyzvalo Africkou unii, aby do konfliktu zasáhla, a odvrátila tak hrozbu, že se země propadne do občanské války.

Výrok papeže Františka ohledně homosexuálních svazků, který vzbudil v uplynulých dnech ohlas po celém světě, byl výsledkem manipulace jeho předchozího vyjádření. Uvedl to zpravodajský server církevního státu Vatican News. V dokumentárním filmu rusko-amerického režiséra Jevgenije Afinejevského se objevil papežův výrok, že „homosexuálové mají právo žít v rodině a mají na rodinu právo“, což bylo médii převzato a interpretováno jako Františkova podpora svazkům lidí stejného pohlaví.

Papež František poprvé veřejně podpořil zákony, které umožňují homosexuálům vstoupit do registrovaného partnerství. Prohlásil to v biografickém dokumentárním filmu Francesco rusko-amerického režiséra Jevgenije Afinejevského, který byl ve středu představen na filmovém festivalu v Římě. Mluvil v něm i s párem, který adoptoval děti. Je to vůbec poprvé, co se hlava katolické církve vyjádřila ve prospěch civilních sňatků pro homosexuály. Vatikán na vyjádření papeže ve filmu zatím nereagoval.