Miroslava Němcová strana 2 z 3

Politici, pamětníci i řada občanů si v neděli v Praze připomněli oběti komunistického režimu. Pietní akce se konaly v Ďáblicích a na Vyšehradě. Den památky obětí komunistů připadá na 27. června. Tentýž den uplyne 72 let od justiční vraždy právničky a političky Milady Horákové, jíž byla věnována jedna z nedělních piet.

Vystudovaný teolog, novinář nebo také v minulosti ředitel britské komunikační společnosti Ivo Mareš se bude ucházet o post prezidenta. V současnosti působí jako mluvčí Diakonie Českobratrské církve evangelické. Za své priority označil zastavení propadu České republiky do chudoby a léčbu „impotentního státu“, který není schopen pružně reagovat na vzniklé situace. Kandidovat chce jako občanský kandidát bez podpory politické strany, do volby se chce přihlásit za pomoci petičních podpisů.

Pro případ přítomnosti vojáků Spojených států v Česku by mohly přicházet v úvahu základny v Přerově či Mošnově, řekl v Partii CNN Prima News ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). O konkrétních lokalitách pro případnou vojenskou základnu USA v ČR se nyní nejedná, uvedlo večer na webu ministerstvo obrany. Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) v sobotu Deníku N řekla, že po Velikonocích bude jednat v USA se svým protějškem Lloydem Austinem a chce téma americké přítomnosti v Česku otevřít. Podle Jurečky debata kabinetu na toto téma ještě ani nezačala. Opozice reaguje nesouhlasem.

Senát bude v souvislosti s kontroverzním udělení milosti pravděpodobně diskutovat o podání žaloby na prezidenta republiky Miloše Zemana k Ústavnímu soudu. V pořadu 90' ČT24 to uvedli senátoři Zdeněk Hraba (STAN) a Miroslava Němcová (ODS). Středeční usnesení horní komory, které označilo omilostnění šéfa Lesní správy Lány Miloše Baláka za nepřijatelné, podle Němcové nestačí. Hraba si myslí, že je potřeba diskutovat o limitech pravomocí hlavy státu.

Horní parlamentní komora označila během středečního jednání za nepřijatelné omilostnění šéfa Lesní správy Lány Miloše Baláka prezidentem Milošem Zemanem. Senátoři schválili usnesení odsuzující masakr v Buči, odmítli ale návrh, podle něhož by se čeští dobrovolníci mohli zapojit do bojů na Ukrajině na základě vládní výjimky. Rozhodli také o uzákonění Dne národního vzdoru a Dne odchodu okupačních vojsk.

Senát zvolil v případě aktivace článku 66 ústavy racionální postup, myslí si senátorka ODS a bývalá předsedkyně Poslanecké sněmovny Miroslava Němcová. Podle ní horní komora rozhodně nechce prezidenta zbavit pravomocí za každou cenu. Prezident Miloš Zeman je od 10. října hospitalizován v Ústřední vojenské nemocnici. Podle poslední zprávy se jeho stav mírně zlepšil. Vzhledem k současné situaci nechce Němcová mluvit o své kandidatuře na prezidentku. Exšéfka dolní komory byla hostem Interview ČT24.

Sněmovna a Senát si před předpokládaným listopadovým rozhodnutím o převodu pravomocí prezidenta vyžádají další zprávu z Ústřední vojenské nemocnice (ÚVN), že Miloš Zeman nadále nemůže vykonávat povinnosti hlavy státu. Řekl to předseda koalice SPOLU a šéf ODS Petr Fiala. Podle něj se na tom shodli předsedové parlamentních stran na úterní schůzce s vedením Senátu. Tam dostali od šéfa horní komory Miloše Vystrčila (ODS) k nahlédnutí dopis z ÚVN. O věci jednala také senátní ústavní komise. Ta se podle svého předsedy Zdeňka Hraby (STAN) jednomyslně usnesla na závěru, že jsou dány podmínky aktivace článku 66. Horní komora bude hlasovat pravděpodobně 5. listopadu.

Státní zástupce obžaloval muže kvůli výhrůžkám zastřelením starostovi Městské části Praha 6 Ondřeji Kolářovi (TOP 09). Žalobce za to muži navrhuje dva měsíce vězení. Kolář to uvedl na Twitteru. Muž je obžalován z trestného činu vyhrožování usmrcením pro výkon pravomoci úřední osoby. Za to mu hrozí až tři roky vězení.

Ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD) bude usilovat o co nejrychlejší rozvolnění v oblasti kultury. Požaduje srovnání podmínek na úroveň, která bude platit od pondělí pro restaurace. Podle opoziční senátorky Miroslavy Němcové (ODS) to ale vypovídá o neschopnosti a selhání vlády, která neumí nastavit jednotná pravidla pro všechny oblasti. O rozvolňování v kultuře politici debatovali v Otázkách Václava Moravce. Účast v pořadu odmítl poslanec SPD Miloslav Rozner.

Senátoři na své úterní schůzi projednali podíl Ruska na explozích ve Vrběticích na Zlínsku z roku 2014, šlo o hlavní téma schůze. Horní komora požaduje razantní kroky vůči režimu ruského prezidenta Vladimira Putina. Počet pracovníků na ruské ambasádě v Praze může podle Senátu klesnout až na jednoho, výbuch také označili senátoři jako akt terorismu. Horní komora schválila i zvýšení ošetřovného a usnesla se na tom, že vláda při nákupu testovacích sad do škol nepostupovala podle zákona.

Senát odmítl povinný podíl tuzemských potravin v českých obchodech. Novelu zákona o potravinách, která měla kvóty zavést od příštího roku, vrátil sněmovně s návrhem na vypuštění tohoto sporného návrhu. Ministr zemědělství Miroslav Toman (ČSSD) vyřazení kvót podpořil. Do vládní novely se kvóty dostaly ve sněmovně na základě pozměňovacího návrhu poslanců SPD a provází je od začátku kritika. Očekává se, že sněmovna už je znovu nepodpoří.

V takzvaném pandemickém zákonu chce Senát navázat protikoronavirové restrikce na pandemickou pohotovost, kterou bude moci ukončit nebo obnovit sněmovna. Předlohu s touto a některými dalšími úpravami ve středu vrátila horní komora k novému posouzení poslancům. Zamítnutí senátor Jaroslav Doubrava (Severočeši.cz) neprosadil. Dolní komora se k zákonu sejde s největší pravděpodobností v pátek. Ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) změny schválené Senátem podpořil.

Obhajoba svobody a snaha vyvést národ z nesvobody byl podle předsedy Senátu Miloše Vystrčila (ODS) bezprecedentní čin studenta Jana Palacha, který se před 52 lety upálil na Václavském náměstí v Praze. Počátkem roku 1969 tak učinil v pokusu o vyburcování lidí z letargie, do níž společnost upadala po srpnové okupaci země vojsky Varšavské smlouvy. V den 52. výročí jeho činu Vystrčil s dalšími třemi senátory položil květiny a svíčky v místě, kde událost připomíná dřevěný kříž v chodníku pod Národním muzeem.

Státní podpora uměleckých oborů, které zasáhly dopady koronavirové pandemie, je nedostatečná, byrokratizovaná a pomalá. V Událostech, komentářích to prohlásila senátorka Miroslava Němcová (ODS). Ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD) se hájí, že se resort takto zabývá komerční kulturou vůbec poprvé – a že bylo potřeba zohlednit unijní podmínky.

Vláda by měla od 13. prosince zkusit pracovat bez nouzového stavu, řekla v Otázkách Václava Moravce senátorka Miroslava Němcová (ODS). Nouzový stav nepovažuje za nutný. Předseda Poslanecké sněmovny Radek Vondráček (ANO) je však přesvědčen, že nutný je vzhledem k minulým rozhodnutím soudů –⁠ a myšlenku ústavního právníka Jana Kysely, že by při opakovaném prodlužování nouzového stavu mohl zakročit i Senát, odmítl. Vláda je podle něj odpovědná pouze sněmovně.

V předvečer sedmnáctého listopadu uspořádal spolek Milion chvilek virtuální demonstraci. Protiepidemická opatření akci omezila právě na internetové prostředí. Loni touto dobou byli lidé na Letné, zahájení letošního protestu podle organizátorů v úvodu sledovaly tisíce lidí. Spolek chce přispět k vítězství nynější demokratické opozice v příštích sněmovních volbách.

Ministr zdravotnictví Roman Prymula (za ANO) na jednání Poslanecké sněmovny naznačil, že přijdou další, přísnější opatření k omezení šíření nového koronaviru. Řekl, že i za současných omezení je kontaktů mezi lidmi stále příliš mnoho. Předseda sněmovny Radek Vondráček (ANO) je v preventivní karanténě, na covid-19 byl pozitivně testován jeden z členů jeho rodiny, uvedl server iDnes.cz. Vondráček řekl, že se nechá otestovat a bude postupovat podle pokynů hygieniků.

Druhé kolo voleb do třetiny Senátu přineslo i několik zajímavých soubojů. Kdo s kým prohrál a kde bylo vítězství nejtěsnější? Web ČT24 přináší několik poznámek politologa a analytika ČT Kamila Švece.

V senátních volbách v roce 2020 zvítězilo hnutí STAN. Ve vítězství proměnili jeho kandidáti účast ve druhém kole ve všech deseti obvodech, kde postoupili, dalšího jednoho senátora získali Starostové již v prvním kole. Druhá ODS má pět nových senátorů. Mnohem hůře dopadly vládní strany, které uspěly v jediném senátním obvodu.

Senátorkou ve volebním obvodu Praha 1 bude bývalá předsedkyně Poslanecké sněmovny Miroslava Němcová (ODS). Ve druhém kole senátních voleb získala 63,96 procenta hlasů. Dosavadní senátor Václav Hampl (za KDU-ČSL) skončil druhý, dostal 36,03 procenta hlasů.

ČT24 připravila duely všech kandidátů do Senátu, kteří postoupili do druhého kola a kteří tak mají reálnou šanci stát se zákonodárci v horní komoře parlamentu. V obvodu číslo 27 - Praha 1 se utkají bývalá předsedkyně Poslanecké sněmovny Miroslava Němcová (ODS) a stávající senátor Václav Hampl (za KDU-ČSL). Němcové jen těsně uniklo zvolení hned v prvním kole, kde získala 48,56 procenta hlasů, druhý Hampl obdržel 20,49 procenta. Letos v tomto okrsku byla volební účast 38,58 procenta. O tom, kdo z kandidátů nakonec místo v Senátu získá, se rozhodne ve druhém kole, které bude v pátek od 14 do 22 hodin a v sobotu od 8 do 14 hodin.

Jedno staronové křeslo v Senátu má již nyní jisté STAN, jehož děčínský senátor Zbyněk Linhart dostal v prvním kole nadpoloviční počet hlasů. Starostové zároveň budou mít spolu s ODS nejpočetnější zastoupení ve druhém kole, které proběhne 9. a 10. října. Početné bude i zastoupení ANO a lidovců. Naopak ČSSD může doufat maximálně ve čtyři senátní křesla. Obhajovala jich přitom deset.

Do druhého kola senátních voleb na Praze 1 postupuje bývalá předsedkyně Poslanecké sněmovny Miroslava Němcová (ODS) a stávající senátor Václav Hampl (za KDU-ČSL). Němcové jen těsně uniklo zvolení hned v prvním kole. Získala 48,56 procenta hlasů, druhý Hampl obdržel 20,49 procenta. Ostatní kandidáti získali pod deset procent hlasů.

Ministr kultury Lubomír Zaorálek z ČSSD, členka mandátového a imunitního výboru Miroslava Němcová z ODS a stínový ministr kultury Zdeněk Štefek z KSČM se sešli v pořadu Otázky Václava Moravce, aby diskutovali o obnově českého kulturního sektoru. Ještě předtím došlo na debatu o současném dění kolem premiéra Andreje Babiše (ANO) a usnesení Evropského parlamentu, během níž Němcová vyzvala vládu k žádosti o vyslovení důvěry.