Kyrgyzstán strana 2 z 4

Kazachstánští zákonodárci v pátek přejmenovali své hlavní město Nur-Sultan zpět na Astanu. Metropole dostala název Nur-Sultan v roce 2019 na počest někdejší hlavy státu Nursultana Nazarbajeva, od něhož se současný prezident Kasym-Žomart Tokajev i jeho vláda snaží distancovat, uvedla agentura Reuters.

Zástupci Kyrgyzstánu a Tádžikistánu se v pátek dohodli na klidu zbraní, napsala agentura TASS. Pohraniční stráž Kyrgyzstánu ale nedlouho poté uvedla, že Tádžikové opět ostřelují kyrgyzské vesnice. Přestřelky a konfrontace se na hranicích obou zemí opět rozhořely tento týden ve středu a obě strany se z ostřelování a palby obvinily znovu v pátek ráno. Kyrgyzstán v pátek pozdě večer oznámil 24 obětí bojů, informovala agentura AFP.

Rusko si velmi cení vyrovnaného postoje, který Peking zaujal vůči „krizi na Ukrajině“, řekl ruský vůdce Vladimir Putin svému čínskému protějšku Si Ťin-pchingovi. Informovala o tom agentura Reuters. Oba se sešli na okraj dvoudenního summitu Šanghajské organizace pro spolupráci (SCO) v Uzbekistánu. Moskva rovněž podporuje politiku jedné Číny a odmítá „provokace“ Spojených států v Tchajwanském průlivu, řekl Putin.

Na hranici mezi Kyrgyzstánem a Tádžikistánem v noci na středu propukly přestřelky, informovala agentura Interfax. Pohraniční stráže obou zemí se navzájem viní z palby z minometů a dalších zbraní, ohlášeny byly dosud nejméně dvě oběti a několik zraněných.

Bojovníci čečenského vůdce Ramzana Kadyrova, takzvaní kadyrovci, jsou součástí ruských invazivních sil od začátku války na Ukrajině. Jsou brutální a účastnili se například i masakrů v Buče, svoje schopnosti ale často nadsazují, aby se tak lépe prodali na sociálních sítích, na nichž často inscenované záběry z válečných zón slouží putinovské propagandě.

Dýmějový mor, který ve středověku zahubil nemalou část evropského obyvatelstva, pocházel z Kyrgyzstánu, a nikoliv z Číny, jak se dosud tvrdilo. Uvádí to nová studie, kterou zveřejnil časopis Nature.

Nejméně dva lidé zemřeli a deset bylo zraněno v noci ze čtvrtka na pátek při ozbrojených střetech na hranicích Kyrgyzstánu a Tádžikistánu, tvrdí tádžické úřady. Počet raněných však může být podle dalších zdrojů vyšší. Obě středoasijské země informují, že se dohodly na příměří, stažení sil a koordinaci hraničních hlídek, reportuje agentura AFP.

Na hranici mezi Kyrgyzstánem a Tádžikistánem po sobě střílí pohraničníci, uvedly tiskové agentury. Přestřelka přerostla v boj s nasazením minometů a granátometů. Hlášen je nejméně jeden mrtvý a patnáct raněných. Obě strany se obviňují z krachu chystaných jednání o nastolení klidu zbraní. Agentura TASS píše o evakuaci obyvatelstva z kyrgyzských obcí v okolí incidentu.

Kazachstán opustily poslední ruské jednotky, které Moskva vyslala do středoasijské země v reakci na krvavé nepokoje ze začátku ledna. Podle agentury TASS to uvedlo ruské ministerstvo obrany. Ruské jednotky byly součástí mise Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti (ODKB), kterou o pomoc s potlačením protestů požádal kazachstánský režim. Po skončení nouzového stavu v zemi ohlásila opozice nové demonstrace.

Kazachstán v posledních dnech zažívá největší protesty od vyhlášení nezávislosti na Sovětském svazu. Vyvolalo je zdvojnásobení cen zkapalněného ropného plynu LPG, ale příčiny nespokojenosti jsou hlubší. Souvisí s dlouhodobou politickou a hospodářskou situací v zemi, především s přetrvávajícím vlivem bývalého šéfa státu Nursultana Nazarbajeva a jeho rodiny. Jeho nástupce Kasym-Žomart Tokajev povolal na pomoc vojenskou alianci v čele s Ruskem, které má na udržení režimu u moci zájem.

Kazašští vojáci ostrou střelbou rozehnali demonstranty na hlavním náměstí v Almaty, centru nynějších nepokojů. Zásah má zřejmě oběti, přesnější údaje nejsou k dispozici. Střety si dosud vyžádaly osmnáct mrtvých a přes sedm set zraněných policistů. Úřady oznámily, že policie „zlikvidovala“ desítky demonstrantů. Prezident Kasym-Žomart Tokajev požádal o pomoc země Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti (ODKB), první ruští výsadkáři jsou už na místě. Večer zůstali na hlavním náměstí v Almaty pouze vojáci. Černínský palác nemá informace o možném ohrožení tří desítek českých občanů v zemi.

V parlamentních volbách v Kyrgyzstánu podle prvních předběžných údajů s přehledem zvítězili spojenci prezidenta Sadyra Žaparova. Toto vítězství zřejmě ještě více upevní jeho moc ve středoasijské zemi se 6,5 miliony obyvatel, která má úzké vazby na Rusko a Čínu, uvedla agentura Reuters.

Kyrgyzka Altyn Kapalovová se rozhodla porušit kulturní pravidlo a dala svým dětem takzvané patronymum odvozené ze svého jména. A způsobila tím celostátní poprask. Nyní stojí před soudem a část národa ji obviňuje z ničení tradic. O její příběh se však začaly zajímat lidskoprávní organizace a soudy nevědí, jak s případem naložit.

Desítky lidí přišly o život, stovky utrpěly zranění a tisíce musely opustit své domovy kvůli pohraničnímu konfliktu mezi Tádžikistánem a Kyrgyzstánem. Uvádějí to místní úřady. Konflikt původně vypukl ve středu o vodní zdroj na hranicích a ve čtvrtek přerostl v přestřelky. Střety trvaly většinu dne a propukly znovu i poté, co představitelé obou zemí oznámili příměří a stažení vojáků z oblasti.

Nejméně šest mrtvých a desítky raněných si vyžádal konflikt mezi Kyrgyzstánem a Tádžikistánem o vodní zdroj na hranicích obou zemí. Místní média informovala o střelbě z ručních zbraní i minometů. Střety trvaly většinu dne a propukly znovu i poté, co představitelé obou zemí oznámili příměří a stažení vojáků z oblasti, napsaly zahraniční tiskové agentury.

Letos v listopadu uplyne sto let od narození Alexandra Dubčeka. Československý politik a jeden z iniciátorů pokusu o reformu socialismu v roce 1968 se narodil ve slovenském Uhrovci, dětství ale prožil v Sovětském svazu, kam odjeli jeho rodiče. V kyrgyzském Biškeku dodnes stojí dům, který tu postavila rodina Dubčekových. Zachoval se skoro v původní podobě, je ale ve velmi špatném stavu. Pro Reportéry ČT natáčel Tomáš Vlach.

Dosavadní kyrgyzský premiér Sadyr Žaparov vítězí v prezidentských volbách v Kyrgyzstánu a vede s velkým náskokem před svými soupeři, uvedla agentura TASS s odvoláním na dílčí výsledky. Po sečtení hlasů z 51 procent volebních místností vedl Žaparov se 76,87 procenta, zatímco druhý kandidát v pořadí měl sotva šest procent hlasů. A po sečtení hlasů z 82 procent obvodů zvýšil Žaparov svůj náskok na 79,86 procenta, vyplývá z údajů ústřední volební komise.

Kyrgyzský parlament schválil ukončení výjimečného stavu v hlavním městě Biškeku. Nový premiér Sadyr Žaparov zároveň převzal pravomoci hlavy státu. Kyrgyzstánem zmítaly nepokoje a politická krize od voleb ze 4. října. Strany, které podle oficiálních výsledků neuspěly, rozpoutaly v Biškeku protesty. Ústřední volební komise mezitím výsledky voleb zrušila.

Po rezignaci kyrgyzského prezidenta Sooronbaje Žeenbekova se funkce vzdal i předseda sněmovny Kanatbek Isajev, který měl podle ústavního zákona převzít pravomoci hlavy státu. Oznámil to kyrgyzský premiér Sadyr Žaparov. Zároveň uvedl, že přebírá veškeré povinnosti spojené s prezidentským úřadem, píší agentury Reuters a Interfax. Středoasijskou zemi zachvátily nepokoje po parlamentních volbách 4. října, když strany, které podle oficiálních výsledků neuspěly, rozpoutaly protesty v hlavním městě Biškeku.

Kyrgyzští poslanci na středečním mimořádném zasedání potvrdili kandidaturu Sadyra Žaparova na post premiéra. Žaparov byl do funkce nominován minulý týden, parlament pro něj hlasoval v sobotu. Prezident Sooronbaj Žeenbekov ale toto hlasování podle agentury Reuters zpochybnil, protože někteří poslanci se ho účastnili na dálku. Stvrzení hlasování podle prezidenta přispěje ke stabilizaci situace v zemi. Nově jmenovaný premiér oznámil, že do konce středy očekává prezidentovu rezignaci, Žeenbekov to ale odmítá.

Kyrgyzský prezident Sooronbaj Žeenbekov podruhé vyhlásil výjimečný stav v metropoli Biškeku. Při prvním pokusu jeho rozhodnutí neschválil parlament, informuje agentura TASS. Středoasijský Kyrgyzstán, kde žije zhruba 6,5 milionu lidí, patří k nejchudším postsovětským republikám. Nepokoje touto zemí zmítají potřetí za posledních 15 let.

Kyrgyzské bezpečnostní síly znovu zadržely bývalého prezidenta Almazbeka Atambajeva, kterého v úterý jeho přívrženci během nepokojů osvobodili z vězení. V Biškeku se v sobotu sešel parlament, aby jednal o nové vládě. Podle zpravodaje agentury Reuters ale zatím není jasné, zda je sněmovna usnášeníschopná, vyžaduje to účast alespoň jednašedesáti poslanců.

Kyrgyzský prezident Sooronbaj Žeenbekov v pátek vyhlásil v Biškeku výjimečný stav a nařídil rozmístit v ulicích metropole vojáky. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na prezidentský palác. Žeenbekov rovněž podepsal rezignaci premiéra Kubatbeka Boronova a rozpustil vládu. Středoasijskou zemí zmítají nepokoje po nedělních parlamentních volbách.

Krize v Kyrgyzstánu se ve středu prohloubila o spory mezi tamními opozičními stranami. Jak informovala agentura Reuters, prezident Sooronbaj Žeenbekov vyzval k dialogu zástupce všech politických stran. V Kyrgyzstánu v pondělí vypukly demonstrace na protest proti nedělním parlamentním volbám, jejichž výsledek v úterý volební komise zrušila.