Kyrgyzstán strana 3 z 3

Kyrgyzská policie zadržela bývalého prezidenta Almazbeka Atambajeva v jeho domě na jižním okraji metropole Biškeku. Exprezidentovi stoupenci zatčení popírají. Podle místních médií museli zasahující těžkooděnci překonat střelbou dav lidí, kteří prezidentovo sídlo bránili. Zahynul jeden člen speciálních jednotek, 35 lidí utrpělo zranění, uvedlo kyrgyzské ministerstvo zdravotnictví. Atambajev, který stál v čele středoasijské země v letech 2011 až 2017, byl nedávno zbaven imunity. Je podezřelý z korupce a podvodů.

Z cizinců, kteří přijeli loni v létě do Ruska na šampionát ve fotbale, jich v zemi stále pobývá ještě více než 5 tisíc, a to nelegálně. Oznámilo to ruské ministerstvo vnitra, aniž upřesnilo, odkud pocházejí. K cestě do Ruska tito cizinci využili průkaz fanouška, takže nepotřebovali víza do cestovního pasu.

Poblíž Teheránu havarovalo nákladní armádní letadlo se 16 lidmi na palubě. Jako zázrakem se zachránil jeden z mechaniků, který byl převezen do nemocnice, ostatní lidé zemřeli. Boeing 707 startoval z kyrgyzského Biškeku a do Íránu vezl dodávku masa. Pilotovi se nepodařilobezpečně přistát za špatného počasí. Ze záběrů je patrné, že se letadlo ocitlo mezi obytnými domy a začalo hořet.

Kyrgyzstán jednostranně vypověděl smlouvu s českou firmou Liglass Trading na výstavbu kaskády vodních elektráren na řece Naryn. Oznámila to státní agentura Kabar s tím, že příslušné vládní usnesení podepsal v úterý předseda kyrgyzské vlády Sapar Isakov.

Miliardový byznys v Kyrgyzstánu, ke kterému se v červenci dostala česká firma Liglass Trading CZ Michaela Smelíka, se zadrhl. Tamní vláda avizovala, že s Čechy ukončí smlouvu na výstavbu kaskády vodních elektráren na řece Naryn. Kvůli tomu, že zatím nezaplatili stamiliony korun, které byly podmínkou smlouvy. Podle Smelíka si naopak kyrgyzská strana neoprávněně nechala vratnou finanční záruku 1,15 milionu dolarů a údajně také firmě zatajila zásadní překážku pro zahájení projektu, kvůli které předchozí investor nyní ohrožuje celý projekt. Je možné, že vše skončí u soudu.

Společnost Liglass Trading CZ chce kvůli situaci kolem výstavby hydroelektráren v Kyrgyzstánu s tamní vládou jednat. Podle smlouvy má v případě sporů o výklad, platnost nebo plnění dohody tři měsíce na jednání. Pokud kyrgyzská vláda skutečně od dohody odstoupí, aniž by se držela smluvních článků upravujících pravidla řešení sporů, Liglass se obrátí na mezinárodní arbitráž. Kyrgyzské úřady v pondělí oznámily, že smlouvu s českou firmou vypoví poté, co v požadovaném termínu nezaplatila 37 milionů dolarů.

Majitel společnosti Liglass, za kterou se v kyrgyzské zakázce na stavbu vodních elektráren zaručil hradní kancléř Vratislav Mynář, dluží České republice více než osm milionů korun za dvanáct let nesplacený úvěr. Kancléř dříve tvrdil, že si solventnost podporované firmy prověřoval, nyní uvádí, že podpora firmy Liglass Trading není totéž co podpora jejího zadluženého majitele Michaela Smelíka. Případ sledoval David Havlík z týmu Reportéři ČT.

Představitelé české společnosti Liglass Trading nebyli na pondělní tiskové konferenci v kyrgyzské metropoli s to uvést, kdy převedou slibovaných 37 milionů dolarů (asi 807 milionů korun), které měla česká firma vyplatit Biškeku jako podmínku převzetí výstavby kaskády vodních elektráren v Kyrgyzstánu.

Ruská státní společnost RusGidro (RusHydro) se chce soudit s Kyrgyzstánem o náhradu škody za zrušenou smlouvu na výstavbu kaskády vodních elektráren na řece Naryn. Zakázku po doporučení hradního kancléře Vratislava Mynáře získala česká firma Liglass Trading. Oznámila to kyrgyzská média s odvoláním na prohlášení šéfa ruského holdingu Nikolaje Šulginova.

Kyrgyzský prezident Almazbek Atambajev se postavil za české investory ze společnosti Liglass Trading, která chce v zemi za ruskou společnost RusGidro dostavět kaskádu vodních elektráren. Atambajev na pondělní tiskové konferenci řekl, že firma po definitivním schválení příslušné dohody vyplatí ruskou společnost během třiceti dnů, čímž by měla skončit i kritika českého vstupu do kyrgyzské energetiky. Firmu Liglass Trading svému kyrgyzskému protějšku Almazbeku Atambajevovi při společné schůzce doporučoval prezident Miloš Zeman. Vyplynulo to z vyjádření v rozhovoru pro Český rozhlas Radiožurnál. Zeman uvedl, že firmu při setkání s kyrgyzským prezidentem zmínil na základě údajů ministerstva průmyslu a obchodu.

Kyrgyzský prezident Almazbek Atambajev se seznámil s informacemi o sporu kolem české firmy Liglass Trading, která má ve středoasijské zemi dostavět kaskádu vodních elektráren na řece Naryn. Oznámil to kyrgyzský zpravodajský server 24.kg. Atambajev prohlásil, že při realizaci projektu je třeba klást důraz na „bezpodmínečnou prioritu zájmů státu“.

Smlouva s českou společností Liglass Trading o dostavbě energetické kaskády v Kyrgyzstánu plně ochraňuje zájmy země, Kyrgyzstán nemá informace o údajném bankrotu české firmy. V rozhovoru pro kyrgyzskou agenturu Kabar to řekl šéf státního výboru pro průmysl a energetiku Dujšebek Zilalijev. V místních médiích se nicméně objevují výzvy, aby středoasijský stát smlouvu s Liglassem vypověděl.

Úřady v Kyrgyzstánu prověřují údajnou nezpůsobilost české firmy Liglass Trading ke stavbě vodních elektráren. Objem zakázek by mohl přesáhnout 700 milionů dolarů, tedy zhruba 16 miliard korun. Firma však podle českého tisku není v oboru známá a nehlásí se k ní ani zástupci vlády. Jedno z médií, které v Česku tuto kauzu sleduje, je server Neovlivní.cz. Jeho šéfredaktorka Sabina Slonková byla hostem Studia ČT24.

Čtyřiadvacet obětí včetně devíti dětí si vyžádal sesuv půdy ve vesnici na jihu Kyrgyzstánu. Bilanci obětí podle agentury AFP potvrdilo místní ministerstvo pro mimořádné situace. Zhruba milion krychlových metrů půdy zavalilo jedenáct domů. Čtyři z nich byly prázdné, protože jejich obyvatelé uposlechli úřady a evakuovali se.

Když letos v září zemřel uzbecký prezident Islam Karimov, objevily se obavy, že úmrtí autoritářského vůdce, který zemi vládl víc než čtvrtstoletí, zemi i celou Střední Asii destabilizuje. Po volbách ze začátku prosince, které vyhrál dosavadní premiér Šavkat Mirzijojev, to sice zatím vypadá, že předání moci proběhne bez větších problémů. Karimovova smrt nicméně poukázala na to, že čtvrtstoletí po zániku SSSR Střední Asie čelí nebo brzy bude čelit řadě výzev, které by mohly dosud relativně klidný region výrazně destabilizovat. A právě otázka nástupnictví je jednou z nich.