Kyrgyzský prezident hájí český Liglass: Do měsíce vyplatí Rusy a štěkání skončí

Kyrgyzský prezident Almazbek Atambajev se postavil za české investory ze společnosti Liglass Trading, která chce v zemi za ruskou společnost RusGidro dostavět kaskádu vodních elektráren. Atambajev na pondělní tiskové konferenci řekl, že firma po definitivním schválení příslušné dohody vyplatí ruskou společnost během třiceti dnů, čímž by měla skončit i kritika českého vstupu do kyrgyzské energetiky. Firmu Liglass Trading svému kyrgyzskému protějšku Almazbeku Atambajevovi při společné schůzce doporučoval prezident Miloš Zeman. Vyplynulo to z vyjádření v rozhovoru pro Český rozhlas Radiožurnál. Zeman uvedl, že firmu při setkání s kyrgyzským prezidentem zmínil na základě údajů ministerstva průmyslu a obchodu.

Tuzemská společnost Liglass Trading má v Kyrgyzstánu dostavět kaskádu dvou velkých a desítky malých vodních elektráren na řece Naryn. V projektu mají nahradit Rusy, kteří smlouvu o vybudování energetické kaskády uzavřeli v roce 2012. Před půldruhým rokem ale Kyrgyzstán smlouvu vypověděl s tím, že ruští partneři nemají dost prostředků na realizaci stavby. Podle některých ruských médií finanční tíseň společnosti RusGidro vyvolaly mimo jiné protiruské sankce Západu.

Celková výše investic české firmy má v první etapě dosáhnout 230 milionů dolarů (5,1 miliardy Kč). Dohodu o stavbě a provozu dvou hydroelektráren podepsala v Biškeku v polovině června, doporučení Liglassu pro jeho plány ve střední Asii dal kancléř prezidenta Miloše Zemana Vratislav Mynář.

O Liglassu a jeho schopnosti ujmout se projektu a finančně ho zajistit se ovšem v minulých dnech v českém a kyrgyzském tisku objevily pochybnosti, které majitel společnosti Michael Smelík odmítl. Firma už podle něj v Kyrgyzstánu proinvestovala několik milionů dolarů, více než milion dolarů musela složit v souvislosti s výběrovým řízením na prestižní zakázku.

Atambajev: Češi do měsíce zaplatí 37 milionů dolarů

Elektrárna je přitom pro prezidenta Atambajeva významný projekt; zavázal se, že investora pro dostavbu najde do konce svého mandátu letos v říjnu a podle serveru Knews vnímá celou záležitost jako otázku „osobní cti“.

Nyní hydroelektrárně věnoval i tiskovou konferenci, na které se postavil za českého investora a upozornil, že jakmile bude červencová dohoda 4. srpna schválena valnou hromadou akcionářů kyrgyzského Energoholdingu, Češi budou muset během měsíce zaplatit 37 milionů dolarů firmě RusGidro, čímž umlčí výhrady vůči této společnosti.

„Češi do měsíce zaplatí 37 milionů dolarů (téměř 827 milionů Kč) firmě RusGidro, aby umlčeli to ‚štěkání‘,“ prohlásil doslova. Pokud by k transakci nedošlo, hodlá Kyrgyzstán podle prezidenta hledat nového investora. Atambajev zároveň poznamenal, že si již zvykl, že jeho počínání napadá hned „celá smečka“ oponentů, podle kterých kontrakt s Ruskem a společností RusGidro neměl být vypovězen.

Podle prezidenta bylo správné vypovědět smlouvu s Ruskem

„Udělali jsme naprosto správně, že jsme smlouvu s Ruskem vypověděli. Přesvědčil jsem se o tom já sám i prezident Ruska, že ruské společnosti se nechystaly kaskádu stavět. Chovaly se v tom duchu, že ‚toto je naše, nesahejte nám na to‘,“ hájil se prezident. Zdůraznil, že je nutné nehledět na to, co říkají Spojené státy či Rusko, ale myslet výlučně na zájmy Kyrgyzstánu.

Pochybnosti ohledně české společnosti Liglass Trading vyvrátil podle hlavy státu šéf celé skupiny v interview rozhlasové stanice Azattyk: „Ptal se, ‚čeho se bojíte?‘. Řekl bych, že někteří soudruzi (…) se bojí toho, že se projekt uskuteční,“ poznamenal Atambajev. Kritika podle prezidenta plyne z obav, že se projekt uskuteční, tak jako v případě jiných projektů, které dokázal dotáhnout do konce. Je přesvědčen, že se tak stane i v tomto případě. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do Česka již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings, celkem se čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž jsou i tři Češi.
02:15Aktualizovánopřed 1 mminutou

ŽivěSněmovna podpořila pravomoc NKÚ prověřovat hospodaření ČT a ČRo

Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) možná získá ústavní pravomoc prověřovat hospodaření České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Senátní novelu podpořila v úterním úvodním kole sněmovna. Poslanci také zrychleně schválili návrh premiéra Andreje Babiše (ANO) na doplnění významných dnů o Den české vlajky. Připadnout má na 30. března. Novelu projedná Senát. Na úvod schůze vystoupil s projevem k poslancům prezident Petr Pavel. Babiš poté seznámil poslance s průběhem repatriace Čechů z Blízkého východu.
14:15Aktualizovánopřed 32 mminutami

VideoTaxi na hranice a zdržené letadlo. Češi popsali návrat z Blízkého východu

Strach o děti a odhodlání riskovat, aby se pokud možno rychle a bezpečně dostali ze země ohrožené válkou. Takto popisují někteří Češi své pocity po návratu například z Dubaje. Někteří se rozhodli pro cestu přes poušť do ománského Maskatu, odkud už v pondělí odletěla první dvě evakuační letadla společnosti Smartwings. „Jeden taxík na hranice, druhý z hranic, přijeli jsme asi půl hodiny po plánovaným odletu letadla, ale ještě se podařilo ho zdržet a dostat se na palubu,“ popsal jeden z turistů vracejících se z Dubaje. Jiní pak využili armádních letadel, která vyslala vláda do Jordánska, Ománu a Egypta. Tisíce Čechů ale dál zůstávají v zemích, které blízkovýchodní konflikt ohrožuje. Někteří spoléhají na cestovní kanceláře, mnozí se snaží domů vrátit po vlastní ose.
před 59 mminutami

Pavel vyzval poslance, aby se snažili o konsenzus v základních otázkách

Prezident Petr Pavel vyzval ve sněmovně poslance, aby nerezignovali na hledání shody a pokusili se vytvořit alespoň základní konsenzus mezi vládou a opozicí v otázkách bezpečnosti, vzdělávání, kvality zdravotní péče, energetické bezpečnosti nebo inovačního potenciálu. Zákonodárci by podle něj měli jít vzorem a ukazovat, že není nutné se vždy a na všem shodnout, ale je nutné spolu mluvit, poslouchat se a snažit se porozumět. Pavel mluvil ke stávající sněmovně poprvé. Prezident se mimo jiné vyslovil pro vyšší obranné výdaje a zastal se nevládních organizací.
14:01Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Na jihu Moravy je nejvíc případů žloutenky v zemi

Situace kolem virové hepatitidy A v Jihomoravském kraji zůstává podle hygieniků nepříznivá. Od začátku roku přibyly stovky případů a kraj letos překonal Prahu, která měla loni nejvíce nemocných. V důsledku onemocnění zemřelo v Česku od ledna 2025 do února 2026 celkem 42 lidí, z toho šest na jižní Moravě. Epidemie však podle odborníků postupně slábne.
před 5 hhodinami

Akademický senát KTF UK zvolil Dvořáčka kandidátem na děkana

Akademický senát Katolické teologické fakulty Univerzity Karlovy (KTF UK) v úterý zvolil kandidátem na děkana církevního právníka Jiřího Dvořáčka. Pro bylo osm z devíti přítomných senátorů. Jeho protikandidát Jaroslav Brož z volby odstoupil. Vyjádřil překvapení nad tím, že volební zasedání nebylo zrušeno vzhledem k odkladnému účinku, který v únoru přiznal Brožově stížnosti Nejvyšší správní soud (NSS). Ten pozastavil účinek rozhodnutí bývalé rektorky UK Mileny Králíčkové o odvolání Brože z funkce děkana z loňského února.
před 6 hhodinami

Nikdo nám nedal žádné informace, stěžují si cestující, kteří se vrátili z Ománu

Cestující, kteří se do Česka vrátili druhým letadlem z Ománu, si po výstupu v Praze stěžovali na nedostatek informací i na dlouhý let s mezipřistáním. V Česku přistál letoun společnosti Smartwings před půl devátou dopoledne. Bylo v něm zhruba dvě stě lidí, většinou klientů cestovních kanceláří. Letoun, který odstartoval v pondělí z ománského města Salála, měl původně přistát v Praze v noci na úterý. Několik hodin ale strávil na mezipřistání v řeckém Heráklionu.
před 6 hhodinami

Konec uhlí přináší zlom, na který česká energetika není připravena

Řada hnědouhelných elektráren v Česku v současné době nevydělává peníze kvůli ceně emisních povolenek, jež musí platit. Vyplývá to z nového dílu ekonomické publicistiky ČT Bilance, který také upozorňuje, že překotný odchod od uhlí s sebou nese rizika pro české hospodářství.
14:50Aktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...