Kurzarbeit strana 2 z 2

Sněmovna vyzvala vládu, aby pokračovaly státní podpory pro firmy s karanténami zaměstnanců. Chce také zřízení skupiny k projednávání omezení ve školách. Členové vlády ve středu seznámili poslance s důvody zavedení nouzového stavu a nových opatření. Podle ministra zdravotnictví Romana Prymuly (za ANO) mají vést ke zbrždění tempa růstu počtu nemocných. Dolní komora ve středu také schválila odškodnění pro oběti násilí při demonstracích ze srpna 1969. Sněmovna jednala i o přechodu na nízkouhelnou energetiku a poslanci se věnují i poskytování dávek a vydávání průkazů zdravotně postiženým.

Vláda schválila nová pravidla kurzarbeitu, sdělil premiér Andrej Babiš (ANO). Zkrácená práce s částí mzdy od státu by se mohla zavést od listopadu. Navázala by na dočasný program Antivirus. Podle návrhu novely zákona by kurzarbeit ve státě, regionu či vybraném odvětví mohla povolit vždy jen vláda, a to po projednání v tripartitě. Využíval by se při vážném ohrožení ekonomiky, přírodní pohromě, epidemii či kyberútoku. Zástupci podnikatelů ale nejsou s výslednou verzí kurzarbeitu spokojení.

Koaliční strany se dohodly na pravidlech kurzarbeitu. Zkrácenou práci s částí výdělku od státu by mohl povolit jedině kabinet při vážném ohrožení ekonomiky. Lidé by za neodpracované hodiny dostávali 70 procent čistého, nejvýš ale celostátní průměrnou mzdu. Firma by za tu dobu hradila sociální odvody ze 70 procent hrubého výdělku, zdravotní pojištění by se platilo z celé běžné mzdy, uvedlo na webu ministerstvo financí. Vláda bude kurzarbeit projednávat znovu v pátek.

Plošná opatření jsou podle prezidenta Hospodářské komory Vladimíra Dlouhého největší obavou podnikatelů. Situace se podle nich zhoršila, ale není katastrofální. Znovuzavedení plošných restrikcí proto nelze připustit, míní Dlouhý. Vláda by podle něj měla představit plán nařízení, ke kterým bude přistupovat v návaznosti na určitý počet denních přírůstků nákazy koronavirem. Pokud se epidemiologická situace zlepší, vláda by také měla přehodnotit plošné programy podpor, uvedl Dlouhý.

Koaliční strany se dohodly na podobě kurzarbeitu. Vláda by měla návrh novely s kurzarbeitovými pravidly schválit ve středu večer, oznámila na Twitteru ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD). Uvedla, že by stát měl podle dohody pracovníkům se zkrácenou prací za neodpracované hodiny platit 70 procent čistého, a to nejvýš do celostátní průměrné mzdy. Firmy by hradily nižší odvody.

České hospodářství je v hluboké krizi, dokonce větší, než si mnozí představují, ale stojí si dobře v tom, že má poměrně malý dluh vůči HDP, uvedl v Interview ČT24 člen Národní ekonomické rady vlády Jan Švejnar. Narozdíl od ostatních ekonomů míní, že vládou schválený historicky nejvyšší schodek státního rozpočtu ve výši půl bilionu korun je v současné situaci v zásadě správný, pokud se tyto peníze budou investovat chytře.

Koaliční strany jsou blízko dohodě na podobě kurzarbeitu, vláda by ale na přípravu zákona s kurzarbeitovými pravidly měla mít asi víc času, řekla po úterním jednání vládních politiků s komunisty ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Nevyloučila to, že by se ještě mohl prodloužit dočasný kurzarbeitový program Antivirus. Podle ministryně práce Jany Maláčové (ČSSD) by se kurzarbeit měl naopak schválit co nejdříve.

Zástupci vlády, odborů a zaměstnavatelů v pondělí nenašli shodu na pravidlech kurzarbeitu. Mimořádné jednání skončilo bez výsledku, sdělila ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD). Předák Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula řekl, že se dál bude hledat kompromis. Odbory proto navrhují prodloužit dočasný kurzarbeitový program Antivirus s příspěvky na mzdy do konce roku, aby byl čas na přípravu kurzarbeitu.

Spuštění kurzarbeitu by mělo být automatické, nemělo by tedy záležet na rozhodnutí vlády,  uvedla v pořadu Interview ČT24 předsedkyně Národní rozpočtové rady (NRR) Eva Zamrazilová. Kabinet se přípravou kurzarbeitu zabýval tento týden hned na dvou zasedáních, ale nepodařilo se mu domluvit se na všech parametrech, proto bude jednání pokračovat i příští týden.

Všichni občané starší 60 let dostanou od státu jeden respirátor a pět roušek, rozhodla vláda. Na Twitteru o tom informoval ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD). Na dodání ochranných prostředků proti koronaviru ze zásob státu České poště, která je bude distribuovat, začnou hasiči a policisté pracovat ve čtvrtek ráno, dodal Hamáček. Podle Českého statistického úřadu žilo v Česku ke konci loňského roku 2,78 milionu lidí starších 60 let. Předseda opoziční ODS Petr Fiala vládní rozhodnutí zkritizoval.

Kurzarbeit v Česku bude spouštět svým rozhodnutím vláda a umožní ponechat zaměstnance až čtyři dny v týdnu doma. Dostávat budou 50 až 70 procent mzdy. V Událostech, komentářích to řekl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO). Podle opozičního poslance Jana Bartoška (KDU-ČSL) sice vypadají parametry dobře, ale neustále se mění. Vláda podle něj léto prolenošila a klíčový zákon dotahuje na poslední chvíli.

Vláda uvolní 3,2 milionu roušek do volebních místností pro hlasování v říjnových krajských a senátních volbách. Ty se uskuteční počátkem října. Kabinet se také ve středu mimořádně sejde a ministři budou schvalovat zákon zavádějící kurzarbeit. Chtějí, aby zákon platil od listopadu. V případě zhoršení situace v souvislosti s koronavirem má vláda také v plánu doručit seniorům do tří dnů respirátory přes Českou poštu. Zatím ale neupřesnila podmínky, za jakých by senioři ochranné pomůcky dostali a kolik by jich bylo, rozhodli by hygienici.

Pracovníci na kurzarbeitu by mohli od státu dostávat za dobu, kdy pro ně firma kvůli epidemii, přírodní katastrofě či recesi nebude mít práci, 70 procent čistého výdělku. Po třech měsících by se podpora snížila. Vyplácela by se nejvýš devět měsíců. Vyplývá to z návrhu novely o zaměstnanosti s novými pravidly kurzarbeitu, kterou připravilo ministerstvo práce.

Zamýšlené vyplacení mimořádného bonusu pro důchodce vychází z vývoje cen jejich spotřebního koše (například náklady na léky, potraviny, energie) i z toho, že si nemohou přivydělat. V Událostech, komentářích to prohlásila ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Předsedkyně opoziční TOP 09 Markéta Adamová Pekarová naopak považuje za hlavní důvod blížící se říjnové volby do krajských zastupitelstev a třetiny Senátu. Připravovaný bonus zkritizovala i hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská.

Vláda schválila prodloužení programu Antivirus, který má pomoci udržet zaměstnance ve firmách a chránit je před propuštěním. Fungovat bude do konce října. Na Twitteru to uvedla ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD). Program platí od 12. března a měl původně skončit na konci srpna, Maláčová ale už dříve avizovala, že bude prosazovat jeho prodloužení.

Přechodné snížení daně z přidané hodnoty (DPH) k většímu růstu spotřeby v Německu nevedlo. Výraznější impuls ekonomice by přinesly vyšší jednorázové bonusy na děti nebo velkorysejší podpora pro lidi, kteří kvůli koronaviru přešli na práci v režimu kurzarbeit. Zjistil to v pondělí zveřejněný průzkum zadaný institutem IMK nadace Hanse-Böcklera, ze kterého na svém webu cituje list Handelsblatt.

Česká ekonomika se v druhém čtvrtletí v meziročním srovnání propadla o 10,7 procenta, zpomalovat ale začala ještě před zavedením protipandemických opatření. Podle některých tuzemských analytiků i premiéra Andreje Babiše (ANO) už má ale Česko ten nejhorší pokles za sebou. Z krize by mělo zemi vyvést chytré investování a zvýšení konkurenceschopnosti, shodli se v Otázkách Václava Moravce ekonom Kolumbijské univerzity Jan Švejnar, bývalý ministr financí Ivan Pilný (ANO) a prezident České bankovní asociace Tomáš Salomon.

Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) chce v příštích dnech či týdnech předložit návrh zákona na trvalý kurzarbeit. Ten by měl v příštích měsících navázat na nynější program na podporu zaměstnanosti Antivirus. Ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) věří, že se koaliční špičky na podobě kurzarbeitu shodnou. Koaliční rada ANO a ČSSD by se měla jeho zavedením zabývat v pondělí odpoledne.

Změna programu na podporu zaměstnanosti Antivirus na kurzarbeit by se podle vicepremiéra a ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (za ANO) měla uskutečnit nejpozději v říjnu. Je však třeba legislativní úprava, která se podle něho nedá stihnout dříve než v září. Do té doby nevyloučil změny parametrů Antiviru. V pořadu Otázky Václava Moravce o tom spolu s ním diskutovali předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula a podnikatel a zastupitel města Liberec Zdeněk Chmelík (TOP 09).

Česko chce od 8. června upustit od povinných testů na covid-19 při návratu ze zemí, které budou označeny jako nerizikové, po jednání vlády to uvedl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). Už před tím by ale měl režim na hranicích projít rozvolněním, vláda totiž rozhodla, že od 26. května bude možné překročit hranice na více přechodech a hraniční kontroly budou jen namátkové. Povinnost prokázat se při vstupu do země negativním testem ale zatím zůstane. Mění se i pravidla používání roušek, při práci v horku nebo v kanceláři už nebudou za určitých podmínek povinné.

Vláda v pondělí rozhodla o prodloužení kurzarbeitového programu Antivirus s příspěvky na náhrady mezd, a to do konce května. Kabinet ale řešil i věci, které se netýkají současné koronavirové situace. Schválil tak snížení podpory pro solární elektrárny na minimální úroveň v rozpětí stanoveném Evropskou komisí a opět schválil novelu daňového řádu. Ministři rovněž přijali návrhy smluv mezi vládou a energetickou skupinou ČEZ o stavbě nového bloku v Dukovanech pro jednání s Evropskou komisí. O financování stavby tohoto bloku chce mít vláda jasno do konce května.

Firmy, které tratí na omezeních kvůli koronaviru a požádají o kurzarbeit, by mohly dostat příspěvky od státu na mzdy do několika dnů. Žádosti o peníze je možné podávat elektronicky na webu www.uradprace.cz od pondělních 12:00. O přesné částky mohou zaměstnavatelé začít žádat od středy, informovala při představení kurzarbeitového programu Antivirus ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD). Pražské firmy by mohly o bezúročné půjčky žádat už tento týden. V pondělí výrazně vzrostly evropské i americké akcie.

Rostoucí mzdy a nízká nezaměstnanost se projevují na cenách a inflace je jejich důsledkem, míní vicepremiér Karel Havlíček (ANO), který se neobává zpomalující ekonomiky. Strach nemá ani předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula a volá po vyšším růstu mezd. Před tím naopak varuje Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy, podle nějž je ochlazení hospodářství jednoznačné. Hosté Událostí, komentářů diskutovali také o trojí sazbě DPH u piva.