KSČ strana 5 z 5

Z iniciativy českého křesťanského humanisty a pacifisty Přemysla Pittera byly v roce 1945 na zámcích ve Štiříně, Olešovicích, Kamenici a Lojovicích zřízeny ozdravovny pro děti z koncentračních táborů. Už jako obyvatelé Spojených států, Izraele nebo SRN se na zámky po sametové revoluci vraceli, aby se opět setkali se svými vychovateli a společně zavzpomínali.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1990.

Ministři vnitra národních vlád a vlády federativní projednávali na pracovním setkání otázku lustrací. Slovenskou vládu zastupující Vladimír Mečiar ve společném prohlášení konstatoval, že komunistická Státní bezpečnost stihla v listopadu a prosinci 1989 zlikvidovat část archivních materiálů, konkrétně svazky a lustrační karty přibližně 15 tisíc nejaktivnějších spolupracovníků StB.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1990.

Československá justice měla problémy už před komunistickým pučem v únoru 1948 a nemohla zabránit vykonstruovaným monstrprocesům, jako byl ten s Miladou Horákovou. V Událostech, komentářích to řekl expert na právní dějiny Jan Kuklík, děkan Právnické fakulty Univerzity Karlovy.

Před třiceti lety se 8. a 9. června uskutečnily první volby po pádu komunistického režimu. Lidé hlasovali do obou komor Federálního shromáždění i České a Slovenské národní rady. Volby v Česku vyhrálo podle očekávání s velkým náskokem Občanské fórum, na Slovensku Veřejnost proti násilí. Překvapivě ale uspěli i komunisti, kteří tehdy skončili druzí.

Prezident Václav Havel hovoří z balkonu liberecké radnice k zaplněnému náměstí a s odkazem na poválečnou zkušenost vyzývá občany, aby ve volbách nevkládali důvěru v ty, kteří se nyní prezentují jako nejnekompromisnější mstitelé křivd doby minulé.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1990.

Po převratu v únoru 1948 začali komunisté prakticky ihned likvidovat své odpůrce. Zatýkali politické oponenty, kteří se snažili stále hájit demokracii a s pučem nesouhlasili, například některé členy Československé strany lidové. K nejhlasitějším kritikům komunistů tehdy patřil poslanec Stanislav Broj, který se zastával zatčených politických vězňů a nesouhlasil se zemědělskou politikou kolektivizace. Ve vykonstruovaném procesu ho kvůli jeho názorům odsoudili k smrti a zavraždili přesně před 70 lety.

Okresní soud v Hradci Králové podruhé zamítl obnovu řízení ve více než 30 let starém případu disidenta Pavla Wonky, který se týkal údajně křivého obvinění členů KSČ. Okresní prokuratura v Trutnově za to Wonku několik let stíhala, než tehdejší hradecký okresní soud věc v únoru 1988 pro neúčelnost zastavil. Wonka byl tehdy již odsouzen za závažnější činy. O obnovu řízení usiluje Jiří Wonka, který se roky u soudů snaží očistit bratrovo jméno.

Tisícové davy přišly v Praze na Václavské náměstí podpořit skupinu dvaceti lidí, kteří tam již týden drželi hladovku na protest proti bývalé politice i současnému postavení KSČ. Poslechněte si, co o svých útrapách za minulého režimu vypověděli někteří z účastníků.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1990.

Místo dechovky rocková hudba, místo sešikovaných pionýrů parodické průvody studentů, místo slavnostních slibů brigád socialistické práce mítink nezávislých odborů. Podívejte se, jak na mnoha místech po celém Československu probíhaly prvomájové oslavy v prvním roce svobody.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1990.

Velký ohlas vzbudil v dubnu 1990 dopis, ve kterém pražský prokurátor Jan Sokol napsal Komunistické straně Československa, že její činnost může být posuzována jako trestný čin podpory a propagace fašismu a podobných hnutí. Poslechněte si, jak se ke kauze a k postavení KSČ v československé společnosti vyjádřil tehdejší místopředseda federální vlády Ján Čarnogurský.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1990.

V noci ze 13. na 14. dubna je to přesně 70 let od zahájení takzvané Akce K, která byla zaměřená na likvidaci církevních řádů a kongregací. Tehdy v roce 1950 obklíčili členové komunistických policejních složek a Lidových milicí kláštery sedmi nejpočetnějších mužských řeholí, jejich obyvatele nahnali do připravených autokarů a rozvezli do internačních táborů. Druhý zásah byl proveden v noci z 27. na 28. dubna a třetí fáze, zaměřená na ženské kláštery, následovala na podzim 1950.

Komplikovaná situace kolem vrácení majetku KSČ státu vyvolala generální stávku. K té vyzvalo vedení občanského fóra ČKD Polovodiče. Prohlášení tehdy přečetl mluvčí místní organizace Milan Kondr.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1990.

V noci na čtvrtek zemřel právník, někdejší politik a signatář Charty 77 Zdeněk Jičínský, bylo mu 91 let. Potvrdili to předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský a Jičínského syn Štěpán. Na přelomu 50. a 60. let byl Jičínský mimo jiné v komisi pro přípravu ústavy, po vyloučení z KSČ aktivně působil v disentu a v listopadu 1989 patřil mezi představitele Občanského fóra.

Před sedmdesáti lety došlo k největšímu leteckému útěku v dějinách Československa. Trojice někdejších příslušníků britského královského letectva 24. března 1950 synchronizovaně změnila kurz vnitrostátních linek ČSA z Brna, Ostravy a Bratislavy a místo v Praze přistála v západním Německu – i s osmdesátkou cestujících na palubách.

Vysoké účesy, krátké kalhoty a barevná saka – tak vypadali takzvaní páskové v 50. letech v Československu. A také aktéři procesu s Vyšehradskými jezdci, chuligány, ze kterých komunisté účelově udělali nepřátele režimu. Obdivovatelé americké kultury byli ale spíše drobnými kriminálníky než bojovníky proti totalitě.

Před 70 lety zemřel Josef Toufar. Tělo 48letého kněze nevydrželo brutální výslechy vyšetřovatelů Státní bezpečnosti (StB), kteří ho trýznili bitím, žízní i chladem. Velitel vyšetřovací skupiny Ladislav Mácha byl údajně také tím, kdo Toufara doslova utloukl. Svého činu nikdy nelitoval a ve vězení za jeho smrt strávil necelý rok.

Kněz Josef Toufar patří mezi nejznámější oběti tažení československých komunistů proti katolické církvi. Během jednoho jeho kázání v obci Číhošť na Havlíčkobrodsku se v roce 1949 prý několikrát pohnul kříž v tamějším kostele, což vzbudilo pozornost jak poutníků, tak i propagandistických orgánů. Ty zázrak označily za podvod. Událost se stala záminkou k umučení kněze a k diskreditaci církve.

Otevření legendárního obchodního domu Kotva na pražském náměstí Republiky 10. února 1975 asistovali vojáci z nedalekých kasáren. Ti museli zadržovat davy lidí zvědavých na nabídku zboží. Teď obchodní dům plánuje zahájit v příštím roce rekonstrukci.

Jaroslav Kubera zemřel ve věku 72 let. Odešel předseda horní parlamentní komory, bývalý dlouholetý primátor Teplic a také jeden ze služebně nejstarších senátorů. Za minulého režimu pracoval v teplických podnicích, krátce byl i členem KSČ. Po revoluci nastoupil na městský úřad a v první polovině 90. let vstoupil do politiky.

Poslankyně ANO Helena Válková zůstává ve funkci vládní zmocněnkyně pro lidská práva. Kvůli článku, který napsala s komunistickým prokurátorem Josefem Urválkem, z postu neodstoupí. Podpořila ji většina členů Rady vlády pro lidská práva. Dva členové rady, advokát Tomáš Němeček a Hubert Smekal z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity, odstoupili.

Prezident Miloš Zeman oznámil předsedovi sněmovny Radku Vondráčkovi, že bere zpět nominaci poslankyně ANO a zmocněnkyně vlády pro lidská práva Heleny Válkové na funkci ombudsmanky. Podle vyjádření předsedy Senátu Jaroslava Kubery bude prezidentovým kandidátem na post veřejného ochránce práv Stanislav Křeček, který šest let působil jako ombudsmančin zástupce a svou nominaci sám potvrdil.

Senátní ústavně právní výbor jednomyslně doporučil, aby se předseda Nejvyššího soudu Pavel Šámal stal ústavním soudcem. V tajných volbách výboru získal všech osm odevzdaných hlasů. Senát o nominaci rozhodne koncem ledna.

Miloš Zeman si váží rozhodnutí Heleny Válkové (ANO) nekandidovat na ombudsmanku. Nevidí důvod svou nominaci stahovat, když ji Válková sama odmítla, řekl Blesku.cz. Prezident si ale prý umí představit, že by na tuto pozici navrhl poslankyni ČSSD Kateřinu Valachovou. K příslušnému návrhu vyzval předsedu sociálních demokratů Jana Hamáčka, který se pro Českou televizi vyjádřil, že je o návrhu připraven jednat.

Premiér Andrej Babiš (ANO) se domnívá, že by se bývalá ministryně spravedlnosti a nynější vládní zmocněnkyně pro lidská práva Helena Válková (ANO) neměla ucházet o post ombudsmanky. Řekl to televizi Prima.