KSČ strana 5 z 5

Otevření legendárního obchodního domu Kotva na pražském náměstí Republiky 10. února 1975 asistovali vojáci z nedalekých kasáren. Ti museli zadržovat davy lidí zvědavých na nabídku zboží. Teď obchodní dům plánuje zahájit v příštím roce rekonstrukci.

Jaroslav Kubera zemřel ve věku 72 let. Odešel předseda horní parlamentní komory, bývalý dlouholetý primátor Teplic a také jeden ze služebně nejstarších senátorů. Za minulého režimu pracoval v teplických podnicích, krátce byl i členem KSČ. Po revoluci nastoupil na městský úřad a v první polovině 90. let vstoupil do politiky.

Poslankyně ANO Helena Válková zůstává ve funkci vládní zmocněnkyně pro lidská práva. Kvůli článku, který napsala s komunistickým prokurátorem Josefem Urválkem, z postu neodstoupí. Podpořila ji většina členů Rady vlády pro lidská práva. Dva členové rady, advokát Tomáš Němeček a Hubert Smekal z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity, odstoupili.

Prezident Miloš Zeman oznámil předsedovi sněmovny Radku Vondráčkovi, že bere zpět nominaci poslankyně ANO a zmocněnkyně vlády pro lidská práva Heleny Válkové na funkci ombudsmanky. Podle vyjádření předsedy Senátu Jaroslava Kubery bude prezidentovým kandidátem na post veřejného ochránce práv Stanislav Křeček, který šest let působil jako ombudsmančin zástupce a svou nominaci sám potvrdil.

Senátní ústavně právní výbor jednomyslně doporučil, aby se předseda Nejvyššího soudu Pavel Šámal stal ústavním soudcem. V tajných volbách výboru získal všech osm odevzdaných hlasů. Senát o nominaci rozhodne koncem ledna.

Miloš Zeman si váží rozhodnutí Heleny Válkové (ANO) nekandidovat na ombudsmanku. Nevidí důvod svou nominaci stahovat, když ji Válková sama odmítla, řekl Blesku.cz. Prezident si ale prý umí představit, že by na tuto pozici navrhl poslankyni ČSSD Kateřinu Valachovou. K příslušnému návrhu vyzval předsedu sociálních demokratů Jana Hamáčka, který se pro Českou televizi vyjádřil, že je o návrhu připraven jednat.

Premiér Andrej Babiš (ANO) se domnívá, že by se bývalá ministryně spravedlnosti a nynější vládní zmocněnkyně pro lidská práva Helena Válková (ANO) neměla ucházet o post ombudsmanky. Řekl to televizi Prima.

Bývalá ministryně spravedlnosti a nynější vládní zmocněnkyně pro lidská práva Helena Válková (ANO) v Událostech, komentářích řekla, že při setkání s prezidentem Milošem Zemanem odmítne kandidaturu na post veřejné ochránkyně práv. Prohlášení učinila v průběhu diskuse s bývalým disidentem Jiřím Gruntorádem.

Ještě v květnu 1989 seděl Václav Havel ve vězení, na konci roku se stal prezidentem republiky. Právě před třiceti lety, v pátek 29. prosince 1989, byl Pražský hrad svědkem historického paradoxu, když Federální shromáždění tvořené komunistickými poslanci jednohlasně zvolilo hlavou státu disidenta a „nepřítele socialismu“. K přelomové volbě však nevedla přímá cesta. Klíč ke zvolení Havla nakonec nenašel nikdo z Občanského fóra, nýbrž premiér a politický pragmatik Marián Čalfa.

Do konce prosince 1989 se sametové revoluci podařilo změnit podobu vlády, nabourat cenzuru médií a ovládnout nálady v ulicích. Dosud netknutá ale zůstala klíčová politická instituce v zemi – parlament. Jedním z hesel revoluce sice bylo volání po svobodné volbě poslanců, na tu ale v revoluční době nebyl čas čekat. Na řadu proto přesně před 30 lety přišly kooptace.

Postavení bývalých komunistických lídrů před soud by i po třiceti letech mohlo navrátit spravedlnost, domnívá se bývalá ředitelka Platformy evropské paměti a svědomí Neela Winkelmannová. Podle někdejšího poslance a disidenta Zdeňka Jičínského ale proces žádnou očistnou funkci pro společnost mít nebude. Oba byli hosty středečních Událostí, komentářů.

Bývalá ministryně spravedlnosti a nynější vládní zmocněnkyně pro lidská práva Helena Válková (ANO) by mohla být nástupkyní Anny Šabatové v úřadu veřejného ochránce práv. V Událostech, komentářích řekla, že své šance vidí padesát na padesát, v debatě se prý projevuje averze vůči čemukoliv z hnutí ANO. Senátor Miloš Vystrčil (ODS) se obává, že Válková nezaručí nestrannost a nezávislost instituce ombudsmana.

Před 30 lety se v Československu otevřela možnost svobodného cestování – od 4. prosince 1989 mohli lidé na Západ vyrazit bez výjezdní doložky. Odpadl tak složitý byrokratický proces, který mimo jiné zahrnoval i získání souhlasu komunistické strany,  zaměstnavatele nebo školy. S uvolňováním pravidel pro cestování ale začal režim už před listopadovým převratem.

Před třiceti lety se obyvatelé Československa probudili do světa, v němž už komunistická strana nebyla vedoucí silou ve společnosti. Den předtím, 29. listopadu 1989, tento článek 4 československé ústavy totiž zrušila. „Je to jedno z mých prvenství: byl jsem to já, kdo o potřebě zrušit článek 4 poprvé promluvil v živém vysílání televize,“ vzpomínal v pořadu Události, komentáře herec a bývalý představitel hnutí Veřejnost proti násilí Milan Kňažko.

Dva dny po generální stávce, kdy se lidé postavili komunistickému režimu, se v Ostravě sešel dav na tehdejším náměstí Lidových milicí znovu. Manifestaci ale tentokrát svolal městský výbor KSČ a měla naopak stávající režim podpořit. O měsíc později zmizel z náměstí jeden ze symbolů komunismu, socha lidového milicionáře.

Sametovou revoluci jsme si zvykli vnímat díky rychlosti jejího průběhu jako sled událostí, které vyvrcholily vítězstvím demokracie a porážkou komunistického režimu. Přechod k demokracii ale není jen kontinuem protirežimních akcí. Podíváme-li se podrobněji na jednotlivé dny, zjistíme, že i československá revoluce, jejíž 30. výročí si v těchto dnech připomínáme, má své fáze. Ta, která byla rozhodující, začala 28. listopadu 1989.

Ke stěžejním událostem, jež v listopadu 1989 v Československu pomohly svrhnout totalitní režim komunistické strany, patřila dvouhodinová generální stávka, která se uskutečnila 27. listopadu 1989. Přidali se k ní lidé z celého Československa: provoz se zastavil mezi 12. a 14. hodinou ve všech městech a obcích, ve většině továren, podniků a institucí. Podle průzkumu Ústavu pro výzkum veřejného mínění se jí zúčastnilo 75 procent občanů.

Policejní Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu (ÚDV) zahájil stíhání někdejšího generálního tajemníka Komunistické strany Československa Miloše Jakeše, bývalého předsedy vlády Lubomíra Štrougala a exministra vnitra Vratislava Vajnara. Klade jim za vinu zneužití pravomoci, a to v souvislosti s používáním střelných zbraní na československých hranicích. Předseda KSČM Vojtěch Filip stíhání označil za „náhradní téma, když pravicové opozici chybí něco jiného, čím by oslovila“.

Sobota 25. listopadu byla v roce 1989 sychravá a mrazivá. Přesto dorazilo na Letenskou pláň 800 tisíc lidí demonstrovat proti komunistickému režimu a podpořit požadavky Občanského fóra. „Co je však největší? Ta lidská svoboda,“ zazpívala si zaplněná Letná s písničkářem Jaroslavem Hutkou, který přijel z nuceného exilu rovnou z letiště.

Přesně před třiceti lety, 24. listopadu 1989, rezignovalo vedení KSČ v čele s Milošem Jakešem. Vyvrcholil tak týden rostoucích protirežimních protestů, jejichž účastníci mimo jiné provolávali heslo „Jakeše do koše!“. Zatímco dosavadní generální tajemník se do nového předsednictva strany už nevrátil, pražský stranický šéf Miroslav Štěpán se do něj dostal znovu. A to přesto, že ho pouhý den před odvoláním celého vedení vypískali dělníci v závodě ČKD.

Ještě 30 let po sametové revoluci jsou někde stále vidět symboly komunismu. Přestože s koncem roku 1989 začaly z budov mizet srpy, kladiva i rudé hvězdy a z podstavců sochy, někde zůstávají dodnes. Totalitních artefaktů se města snaží postupně zbavit. Novelu zákona, která by zakazovala použití komunistických symbolů, se však opakovaně prosadit nepodařilo.

Po surovém potlačení studentské demonstrace na Národní třídě v pátek 17. listopadu 1989 nabraly události v Československu rychlý spád. Už následující den oznámili herci pražských divadel a studenti vysokých škol v Praze vstup do protestní stávky, v neděli 19. listopadu pak v Činoherním klubu vzniklo Občanské fórum. A již v pondělí 20. listopadu dorazilo na pražské Václavské náměstí na první z řady demonstrací protestovat proti režimu až sto padesát tisíc lidí.

Zatímco v Praze vyrazili studenti do ulic 17. listopadu 1989, v Ostravě se daly věci do pohybu až o několik dní později. Podle novináře, publicisty a později i politika Ladislava Vrchovského byla Ostrava jako parní válec, který potřeboval nahromadit hodně páry, aby se vůbec rozjel. Vlna pak strhla i havíře, kteří byli symbolem režimu. S Ladislavem Vrchovským si povídal redaktor ČT Jiří Šíma.

Dvě desítky aktérů sametové revoluce, kteří zahýbali československými dějinami. Patří mezi ně disidenti, zástupci herců, studentů a protirežimních hnutí, ale také komunističtí politici a funkcionáři. Podívejte se, kdo a jak se před třiceti lety podílel na tehdejších událostech, změně režimu a předání moci.