KSČ strana 4 z 5

Ministr školství Petr Vopěnka hovoří o způsobu, jakým komunistický režim zneužíval školství, a o potřebě rehabilitovat postavení učitelů ve společnosti.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1990.

Zemřel Miloš Jakeš, který byl mezi lety 1987 a 1989 generálním tajemníkem Ústředního výboru KSČ a stal se symbolem definitivního úpadku komunistického režimu. Informaci přinesla s odvoláním na dva na sobě nezávislé zdroje CNN Prima News a také s odvoláním na politika KSČM Josefa Skálu Český rozhlas. Jakešovi bylo 97 let.

Je to přesně 60 let, co začala platit Ústava Československé socialistické republiky –⁠ ČSSR. Ta  zavedla mimo jiné do názvu republiky slovo socialistická a změnou prošel i státní znak. Dokument, přijatý 11. července 1960 jako výraz „vybudování socialismu“, byl v dalších letech několikrát novelizován, ale v podstatě platil celých 32 let, až do rozpadu federace.

Hrdelní trest, který komunistický soud uložil před sedmdesáti lety Miladě Horákové, vyvolal protesty v řadě zemí světa. Za političku se přimluvili Winston Churchill či Albert Einstein. Soudu ale denně přicházely také stovky požadavků na trest smrti pro „zrádce a sabotéry“. Do štvavé kampaně komunisté zapojili i děti, které měly psát slohy o vlastizrádcích a škůdcích. Celé zrůdné divadlo vyvrcholilo 27. června 1950 v půl šesté ráno smrtí na popravišti. Kromě Horákové tam skončili i historik a kritik Záviš Kalandra, bývalý štábní strážmistr SNB Jan Buchal a podnikatel Oldřich Pecl.

V době, kdy došlo v Česku k odstranění sochy maršála Ivana S. Koněva nebo posprejování sochy Winstona Churchilla, stojí v Zákolanech u Prahy pomník druhého dělnického prezidenta Antonína Zápotockého. Tedy předního komunistického funkcionáře, který v Československu pomáhal nastolit totalitní režim, podílel se na vykonstruovaných procesech po roce 1948 a spolurozhodoval o trestech smrti. Na druhé straně se za jeho prezidentování začali z komunistických kriminálů vracet první političtí vězni. Pro pořad Reportéři ČT natáčel Karel Vrána.

Český svaz bojovníků za svobodu by měl připomínat hrdiny českého odboje druhé světové války. V posledních letech ale pod vedením bývalého agenta Veřejné bezpečnosti Jaroslava Vodičky proslul spíš skandály. Nyní se proti vedení postavili sami členové spolku. Vytvořili platformu a ptají se, co se děje s šestimilionovou dotací, kterou každoročně získávají ze státního rozpočtu. Na připomínání českého odboje podle nich jde jen zlomek z dotace. Pro pořad Reportéři ČT natáčeli Jana Neumannová a Karel Vrána.

Češi si v neděli 21. června připomenou 71 let od smrti generála Heliodora Píky. Muž, který za druhé světové války zachránil životy mnoha českých uprchlíků, internovaných zajatců a československých Židů, byl poté, co k moci nastoupili komunisté, ve vykonstruovaném procesu uznán vinným ze špionáže a vlastizrady. Popraven byl 21. června 1949 v Plzni. „Není ve mně zloby, nenávisti ani pomstychtivosti… studí mne však hořká lítost nad tím, že zmizela spravedlnost,“ napsal Píka noc před smrtí. Pietní akt na jeho památku se konal v pátek v Praze.

Z iniciativy českého křesťanského humanisty a pacifisty Přemysla Pittera byly v roce 1945 na zámcích ve Štiříně, Olešovicích, Kamenici a Lojovicích zřízeny ozdravovny pro děti z koncentračních táborů. Už jako obyvatelé Spojených států, Izraele nebo SRN se na zámky po sametové revoluci vraceli, aby se opět setkali se svými vychovateli a společně zavzpomínali.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1990.

Ministři vnitra národních vlád a vlády federativní projednávali na pracovním setkání otázku lustrací. Slovenskou vládu zastupující Vladimír Mečiar ve společném prohlášení konstatoval, že komunistická Státní bezpečnost stihla v listopadu a prosinci 1989 zlikvidovat část archivních materiálů, konkrétně svazky a lustrační karty přibližně 15 tisíc nejaktivnějších spolupracovníků StB.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1990.

Československá justice měla problémy už před komunistickým pučem v únoru 1948 a nemohla zabránit vykonstruovaným monstrprocesům, jako byl ten s Miladou Horákovou. V Událostech, komentářích to řekl expert na právní dějiny Jan Kuklík, děkan Právnické fakulty Univerzity Karlovy.

Před třiceti lety se 8. a 9. června uskutečnily první volby po pádu komunistického režimu. Lidé hlasovali do obou komor Federálního shromáždění i České a Slovenské národní rady. Volby v Česku vyhrálo podle očekávání s velkým náskokem Občanské fórum, na Slovensku Veřejnost proti násilí. Překvapivě ale uspěli i komunisti, kteří tehdy skončili druzí.

Prezident Václav Havel hovoří z balkonu liberecké radnice k zaplněnému náměstí a s odkazem na poválečnou zkušenost vyzývá občany, aby ve volbách nevkládali důvěru v ty, kteří se nyní prezentují jako nejnekompromisnější mstitelé křivd doby minulé.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1990.

Po převratu v únoru 1948 začali komunisté prakticky ihned likvidovat své odpůrce. Zatýkali politické oponenty, kteří se snažili stále hájit demokracii a s pučem nesouhlasili, například některé členy Československé strany lidové. K nejhlasitějším kritikům komunistů tehdy patřil poslanec Stanislav Broj, který se zastával zatčených politických vězňů a nesouhlasil se zemědělskou politikou kolektivizace. Ve vykonstruovaném procesu ho kvůli jeho názorům odsoudili k smrti a zavraždili přesně před 70 lety.

Okresní soud v Hradci Králové podruhé zamítl obnovu řízení ve více než 30 let starém případu disidenta Pavla Wonky, který se týkal údajně křivého obvinění členů KSČ. Okresní prokuratura v Trutnově za to Wonku několik let stíhala, než tehdejší hradecký okresní soud věc v únoru 1988 pro neúčelnost zastavil. Wonka byl tehdy již odsouzen za závažnější činy. O obnovu řízení usiluje Jiří Wonka, který se roky u soudů snaží očistit bratrovo jméno.

Tisícové davy přišly v Praze na Václavské náměstí podpořit skupinu dvaceti lidí, kteří tam již týden drželi hladovku na protest proti bývalé politice i současnému postavení KSČ. Poslechněte si, co o svých útrapách za minulého režimu vypověděli někteří z účastníků.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1990.

Místo dechovky rocková hudba, místo sešikovaných pionýrů parodické průvody studentů, místo slavnostních slibů brigád socialistické práce mítink nezávislých odborů. Podívejte se, jak na mnoha místech po celém Československu probíhaly prvomájové oslavy v prvním roce svobody.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1990.

Velký ohlas vzbudil v dubnu 1990 dopis, ve kterém pražský prokurátor Jan Sokol napsal Komunistické straně Československa, že její činnost může být posuzována jako trestný čin podpory a propagace fašismu a podobných hnutí. Poslechněte si, jak se ke kauze a k postavení KSČ v československé společnosti vyjádřil tehdejší místopředseda federální vlády Ján Čarnogurský.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1990.

V noci ze 13. na 14. dubna je to přesně 70 let od zahájení takzvané Akce K, která byla zaměřená na likvidaci církevních řádů a kongregací. Tehdy v roce 1950 obklíčili členové komunistických policejních složek a Lidových milicí kláštery sedmi nejpočetnějších mužských řeholí, jejich obyvatele nahnali do připravených autokarů a rozvezli do internačních táborů. Druhý zásah byl proveden v noci z 27. na 28. dubna a třetí fáze, zaměřená na ženské kláštery, následovala na podzim 1950.

Komplikovaná situace kolem vrácení majetku KSČ státu vyvolala generální stávku. K té vyzvalo vedení občanského fóra ČKD Polovodiče. Prohlášení tehdy přečetl mluvčí místní organizace Milan Kondr.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1990.

V noci na čtvrtek zemřel právník, někdejší politik a signatář Charty 77 Zdeněk Jičínský, bylo mu 91 let. Potvrdili to předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský a Jičínského syn Štěpán. Na přelomu 50. a 60. let byl Jičínský mimo jiné v komisi pro přípravu ústavy, po vyloučení z KSČ aktivně působil v disentu a v listopadu 1989 patřil mezi představitele Občanského fóra.

Před sedmdesáti lety došlo k největšímu leteckému útěku v dějinách Československa. Trojice někdejších příslušníků britského královského letectva 24. března 1950 synchronizovaně změnila kurz vnitrostátních linek ČSA z Brna, Ostravy a Bratislavy a místo v Praze přistála v západním Německu – i s osmdesátkou cestujících na palubách.

Vysoké účesy, krátké kalhoty a barevná saka – tak vypadali takzvaní páskové v 50. letech v Československu. A také aktéři procesu s Vyšehradskými jezdci, chuligány, ze kterých komunisté účelově udělali nepřátele režimu. Obdivovatelé americké kultury byli ale spíše drobnými kriminálníky než bojovníky proti totalitě.

Před 70 lety zemřel Josef Toufar. Tělo 48letého kněze nevydrželo brutální výslechy vyšetřovatelů Státní bezpečnosti (StB), kteří ho trýznili bitím, žízní i chladem. Velitel vyšetřovací skupiny Ladislav Mácha byl údajně také tím, kdo Toufara doslova utloukl. Svého činu nikdy nelitoval a ve vězení za jeho smrt strávil necelý rok.

Kněz Josef Toufar patří mezi nejznámější oběti tažení československých komunistů proti katolické církvi. Během jednoho jeho kázání v obci Číhošť na Havlíčkobrodsku se v roce 1949 prý několikrát pohnul kříž v tamějším kostele, což vzbudilo pozornost jak poutníků, tak i propagandistických orgánů. Ty zázrak označily za podvod. Událost se stala záminkou k umučení kněze a k diskreditaci církve.