Před šedesáti lety se Čechům a Slovákům změnil název země i státní znak

Je to přesně 60 let, co začala platit Ústava Československé socialistické republiky –⁠ ČSSR. Ta  zavedla mimo jiné do názvu republiky slovo socialistická a změnou prošel i státní znak. Dokument, přijatý 11. července 1960 jako výraz „vybudování socialismu“, byl v dalších letech několikrát novelizován, ale v podstatě platil celých 32 let, až do rozpadu federace.

Nová ústavní listina byla navržena v dubnu 1960 na ústředním výboru komunistické strany. V té době platila v Československu ústava z roku 1948, která již odrážela státoprávní, politické, hospodářské a sociální změny po komunistickém převratu. Začátkem července pak prezident republiky a první tajemník ÚV KSČ Antonín Novotný návrh ústavy představil poslancům Národního shromáždění a ti jej jednohlasně přijali.

V úvodním prohlášení dokumentu se konstatuje, že „socialismus v naší vlasti zvítězil“. V souladu s tím bylo k názvu státu přidáno slovo „socialistická“ a upraven byl také státní znak –⁠ tvarem zkopíroval husitskou pavézu, tradiční dvouocasý lev dostal místo zlaté koruny nad hlavu pěticípou červenou hvězdu, slovenský dvojramenný kříž ve štítu na jeho hrudi nahradila silueta Kriváně.

Prezident republiky a první tajemník ÚV KSČ Antonín Novotný podepisuje novou ústavu ČSSR
Zdroj: Jiří Rublič/ČTK

Vedle deklarace socialistického charakteru Československa byl do ústavy zařazen článek, že veškerou moc ve státě má pracující lid a vedoucí silou ve společnosti i ve státě je komunistická strana.

Další důležité body se týkaly hospodářství. Za ekonomický základ republiky byla prohlášena socialistická hospodářská soustava, v níž jsou výrobní prostředky zespolečenštěny a veškeré národní hospodářství je plánovitě řízeno. Společenské vlastnictví pak mělo dvě formy –⁠ státní a družstevní.

Svoboda tisku měla být zachována

Ústava sice garantovala základní občanské svobody, včetně svobody slova a tisku, zároveň ale v této souvislosti zmiňovala „soulad se zájmy pracujícího lidu“. Platnost těchto proklamací byla navíc v podstatě jen formální.

V tomto znění vydržela ústava osm let, než ji v roce 1968 výrazně změnil ústavní zákon o československé federaci. Unitární stát byl přeměněn ve federativní útvar dvou rovnoprávných národů a ČSSR nadále tvořily dvě suverénní republiky –⁠ Česká a Slovenská socialistická republika.

Podstatné úpravy prodělala ústava po listopadu 1989. Především byla zrušena vedoucí úloha KSČ, byly přijaty zákony vztahující se k volbám prezidenta, byl stanoven postup při nahrazování poslanců, kteří ztratili důvěru voličů, změněn název státu či zřízen Ústavní soud. Platnost ústavy skončila se zánikem Československa 31. prosince 1992.

Současná Ústava České republiky, přijatá 16. prosince 1992, je v historii české státnosti první ústavou, která byla přijata pro Českou republiku jako svrchovaný a samostatný stát. Spolu s ní tvoří hlavní součást ústavního pořádku i Listina základních práv a svobod.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Bouřky postoupily na Moravu

Studená fronta přinesla do Česka bouřky. Podle radaru Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) od odpoledne postupovaly směrem od jižních Čech, intenzivně přes střední Čechy, Pardubický kraj nebo Vysočinu až na Moravu a do Slezska. Silně pršelo i v Praze, na východ od ní a na Příbramsku. Meteorologové lokálně hlásí kroupy a silné nárazy větru, kvůli nimž pro Moravu zpřísnili výstrahu. Před bouřkami na zbytku českého území platí výstraha s nízkým stupněm nebezpečí od pátečních 13:00 do půlnoci.
10:48Aktualizovánopřed 18 mminutami

EK vytýká Česku nedostatky ohledně střetu zájmů, zmiňuje i mediální poplatky

Evropská komise Česku vytýká, že v zemi dosud nedošlo k obnovení a dokončení revize pravidel o střetu zájmů, zejména pokud jde o oblast skutečného vlastnictví. Komise to uvedla ve své každoroční zprávě o stavu právního státu v členských zemích Evropské unie. V části týkající se stavu médií zpráva uvádí, že vládní návrh zrušení poplatků za veřejnoprávní média vyvolal obavy. EK vedle toho kritizuje přetrvávající problémy s bojem proti korupci na Slovensku, oceňuje reformy v Maďarsku.
13:54Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Úřad uložil Turkovi za údajnou moštárnu pokuty za 200 tisíc korun, píší SZ

Stavební úřad uložil čestnému prezidentovi Motoristů a poslanci Filipovi Turkovi pokuty v celkové výši 200 tisíc korun v případu dvou staveb, které postavil bez stavebního povolení. Jeden přestupek označil za nedbalost, druhý za úmysl. O sankcích rozhodl stavební odbor Úřadu městské části Praha 15 ve dvou samostatných správních řízeních. Rozhodnutí nabyla právní moci 3. července, zjistily Seznam Zprávy. Turek na dotazy serveru, zda už pokuty zaplatil, nereagoval. Podle ČTK později uvedl, že bude postupovat v souladu se zákonem a platnými právními předpisy.
07:44Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Ministerstvo financí naposled oznámilo maximální ceny benzinu a nafty

Ministerstvo financí v pátek oznámilo maximální ceny pohonných hmot na víkend. Litr benzinu se bude prodávat maximálně za 43,41 koruny, litr nafty nejvýše za 42,13 koruny. Ceny ropy přitom s další eskalací situace na Blízkém východě dál rostou, což ovlivní ceny na tuzemských čerpacích stanicích. Kromě situace ve světě k tomu povedou také domácí faktory – vláda totiž ukončí nejen zastropování cen paliv, ale i marže obchodníků a snížení spotřební daně u nafty. Současná opatření mají platit do neděle.
04:05Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Regulace cen paliv s nedělí skončí

Vláda neprodloužila regulaci cen pohonných hmot. Cenové stropy tak budou platit naposledy v neděli, od příštího pondělí se ceny benzinu a nafty budou řídit pouze podle tržních mechanismů. Novinářům to po pondělním jednání kabinetu řekla ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Mimořádná tržní situace podle ní pominula. Zároveň ale zdůraznila, že resort financí bude ceny paliv i marže prodejců nadále pozorně monitorovat.
13. 7. 2026Aktualizovánopřed 5 hhodinami

V pákistánském Karákóramu zemřel český horolezec Jaroslav Bánský

V pákistánském pohoří Karákóram ve čtvrtek zemřel šestačtyřicetiletý český horolezec Jaroslav Bánský. Spolu se dvěma členy české expedice se pokoušel o prvovýstup na horu Biarchedi II, uvedl rodinný přítel a horolezec Libor Dušek. Úmrtí potvrdilo ministerstvo zahraniční. Podle resortu je české velvyslanectví v Islámábádu ve spojení s tamní policií. Okolnosti neštěstí nejsou známy. O tragédii informoval také Blesk.
před 11 hhodinami

VideoZadržení Číňana a Čecha spolu souvisí, míní Votápek. Svoboda: Vyřeší to verdikt soudu

Čína vyšetřuje zadrženého českého občana pro podezření z ohrožení státní bezpečnosti. Informaci Pekingu potvrdil ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé), podle nějž případ nesouvisí se zatčením čínského občana tuzemskou policií na začátku roku. Exministr zahraničí Cyril Svoboda (KDU-ČSL) souhlasí s tím, že to je „diplomacie rukojmí“. O osudu českého občana podle něj rozhodne soudce v Praze, nikoliv „žádná vláda“. Zdůvodnil to možným odsouzením Číňana v tuzemsku, což by se pak dle něj i odehrálo v Pekingu. Bývalý generální konzul v Rusku Vladimír Votápek (Piráti) doplnil, že jde o vytváření podmíněného fondu, což dle něj dělá i Moskva. Nesouhlasil však s tím, že další průběh závisí na soudci, poukázal na možnou milost prezidenta republiky. Oba případy spolu dle něj souvisí. Diskuzí v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
před 11 hhodinami

Uzavíráme zvířata v menších lokalitách. Je to cesta k jejich záhubě, varuje expertka

„Liniovými stavbami krájíme krajinu na menší části, čímž porcujeme i možnost zvířat migrovat a zavíráme ty populace v menších lokalitách, což je cestou k jejich postupné záhubě,“ říká ředitelka Odboru druhové ochrany Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK) Jindřiška Jelínková. V obsáhlém rozhovoru o ekologické konektivitě, tedy průchodnosti krajiny pro zvířata na zemi, ve vodě i ve vzduchu, vysvětluje, jak lidská infrastruktura krajinu narušuje, co to způsobuje zvířatům i jak lze tyto nežádoucí efekty kompenzovat. Na to se zaměřuje i aktuální projekt AOPK, jehož je Jelínková odbornou garantkou.
před 13 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.