Kateřina Valachová strana 3 z 5

Vláda se bude zabývat novelou vysokoškolského zákona. Má zajistit, aby víc studentů dosáhlo na sociální stipendia, a usnadnit i přestupování mezi jednotlivými obory. Zjednodušit by měla i odebírání podvodně získaných titulů. To je teď podle zákona možné jen do tří let od jejich získání.

Bývalý premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) v pátek vypověděl jako svědek v kauze manipulování sportovních dotací, že situace ve financování sportu nebyla v letech 2016 a 2017 jednoduchá. Měnil se systém financování, s čímž souvisela i změna rozpočtových prostředků. Uvedl, že osobně by v dané době jmenoval náměstkem pro sport někoho staršího a zkušenějšího než obžalovanou Simonu Kratochvílovou.

Zamýšlené vyplacení mimořádného bonusu pro důchodce vychází z vývoje cen jejich spotřebního koše (například náklady na léky, potraviny, energie) i z toho, že si nemohou přivydělat. V Událostech, komentářích to prohlásila ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Předsedkyně opoziční TOP 09 Markéta Adamová Pekarová naopak považuje za hlavní důvod blížící se říjnové volby do krajských zastupitelstev a třetiny Senátu. Připravovaný bonus zkritizovala i hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská.

Bývalá náměstkyně ministerstva školství Simona Kratochvílová u soudu v kauze sportovních dotací vypověděla, že se cítí absolutně nevinná. Skutky popsané v obžalobě se podle ní buď nestaly, nebo nejsou trestnými činy. Ohradila se také proti tvrzení, že se řídila požadavky tehdejšího předsedy Fotbalové asociace ČR (FAČR) Miroslava Pelty a šéfa České unie sportu (ČUS) Miroslava Jansty. Exministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD) odmítla, že by Kratochvílové „přidělila“ Peltu a Janstu jako kontaktní osoby.

Sněmovna se mimořádně sešla kvůli dvěma předlohám, které souvisejí s koronavirem. Obě předlohy pak také schválila. Jednou z nich je zavedení distanční výuky do školského zákona, druhou je speciální zákon, který umožní lidem v karanténě hlasovat v senátních a krajských volbách. Nad rámec navrženého programu se sněmovna také zabývala situací v Bělorusku. V této souvislosti odsoudila násilné zásahy běloruského režimu proti jeho odpůrcům a podpořila postoj vlády.

Ředitelé od ministerstva školství dostanou na začátku příštího týdne manuál, který určí, jak mají postupovat v případě, že koronavirus znovu omezí výuku. Ta by měla prvního září začít ve standardním režimu. Vláda na začátku příštího týdne projedná také novelu, která počítá s povinným vzděláváním na dálku. Hosté pořadu Devadesátka ČT24 přitom zdůrazňují, že ne všechny děti mají přístup k internetu. Podle prezidenta Asociace ředitelů základních škol Michala Černého by pokyny pro distanční výuku neměly být příliš direktivní.

Strany a hnutí zastoupené ve sněmovně měly do úterý předložit své návrhy a připomínky na to, jak umožnit účast u podzimních voleb lidem v karanténě. Ve středu je proberou na ministerstvu vnitra. Nejpravděpodobnější variantou je zatím odevzdání lístku z auta. Podporu naopak nejspíš nezíská korespondenční hlasování.

Koronavirová krize ovlivnila i chod Poslanecké sněmovny. Zbrzdila tempo schvalování zákonů, politici projednávali prioritně vládní návrhy. Ty poslanecké a hlavně opoziční se na řadu vracejí pomalu. Opozice už teď počítá s tím, že dolní komora řadu předloh do konce svého funkčního období nestihne projednat.

Politici řeší změnu ústavy. Miloš Zeman by rád rozšířil prezidentské pravomoci, chce například navrhovat zákony. A skupina poslanců zase požaduje klouzavý mandát pro ty z nich, kteří se stanou členy vlády. Po tomtéž volá i premiér, který považuje čas strávený ve sněmovně za promarněný. Jsou pádné argumenty k tomu, měnit nejdůležitější zákon v zemi? O tom mluvila právnička a poslankyně Kateřina Valachová (ČSSD) v Interview ČT24.

Návrh na zvýšení schodku letošního rozpočtu na 500 miliard korun míří v dolní komoře ke schválení. Poslanci by o něm měli hlasovat příští týden ve středu. V úterním druhém čtení navrhli změny za více než 165 miliard korun. K předloze se sešly tři desítky návrhů úprav včetně doprovodných usnesení, která nemají za cíl přesouvat peníze.

Soud v kauze ovlivňování sportovních dotací pokračoval výslechem bývalého předsedy Fotbalové asociace ČR (FAČR) Miroslava Pelty, který na dotaz soudkyně uvedl, že spoluobžalovanou náměstkyni ministerstva školství Simonu Kratochvílovou neovlivňoval. Vyjádřil přesvědčení, že na informace o rozdělování peněz pro sport měl nárok. Soudkyně ho pak konfrontovala s úryvky některých odposlechů. Vypovídali také Jan Boháč s Miroslavem Janstou, oba vinu rovněž odmítli.

Bývalý předseda Fotbalové asociace ČR (FAČR) Miroslav Pelta u soudu odmítl vinu v kauze sportovních dotací ministerstva školství. Zdůraznil, že jeho počínáním nevznikla nikomu žádná škoda. Zastal se také spoluobžalovaného, šéfa České unie sportu (ČUS) Miroslava Jansty. Obžaloba Peltu viní ze čtyř různých trestných činů včetně podplacení a navedení ke zneužití pravomoci. Hrozí mu až 12 let vězení.

Náhradu škody 1,116 miliardy korun požaduje v kauze údajné manipulace sportovních dotací ministerstvo školství. V započatém hlavním líčení to uvedla zmocněnkyně úřadu. Český olympijský výbor ani Česká obec sokolská, které v trestním řízení také figurují jako poškozené, se žádné náhrady nedomáhají.

Premiér Andrej Babiš (ANO) označil za nesmysl tvrzení, že mu zákon o evidenci skutečných majitelů, který v pondělí schválila vláda, má pomoci ve sporu o střet zájmů. Kritici upozorňují na to, že díky předpisu by nebyl považován za majitele koncernu Agrofert, ale jen za vlastníka svěřenských fondů, do kterých ho vložil.

Ke stávkové pohotovosti vyzvalo starosty svých obcí Sdružení místních samospráv. Chtějí tak reagovat na krok vlády, která zavedením kompenzačního bonusu pro OSVČ a také schválením možnosti zpětného uplatnění daňové ztráty pro firmy zároveň zkrátí příjmy měst, obcí a krajů údajně až o 25 miliard korun. Akce samospráv kvůli ztrátám příjmů považuje ale premiér Andrej Babiš (ANO) za kampaň. Kvůli krácení rozpočtů obcí a krajů ovšem Jan Bartošek (KDU-ČSL) podá i ústavní stížnost na daňové úpravy vlády. Kabinet ale uvádí, že podporu nelze jinak technicky uskutečnit a obcím ušlé peníze „bohatě vrátí“ na dotacích. Sporu o peníze pro samosprávy se věnoval i pondělní pořad 90' ČT24. 

Rodiče, kteří neposlali děti do školy, budou nejspíše dostávat ošetřovné až do konce nynějšího školního roku. Návrh na prodloužení vyplácení ošetřovného schválila Poslanecká sněmovna. Šlo o „přílepek“ k novele, která umožní odložit sociální odvody – i ta nyní míří do Senátu. Poslanci na mimořádné schůzi také schválili vládní žádost o prodloužení lhůt na přípravu státního rozpočtu, nedošlo naopak na původně navrženou změnu zákona o veřejných zakázkách, kterou poslanci vyřadili z programu.

Poslanci ještě v březnu rozhodnou o tom, zda bude povinná maturita z matematiky odložena na rok 2023, nebo zrušena úplně. Jednu z těchto změn má přinést novela školského zákona, kterou v pátek poslala sněmovna do závěrečného kola schvalování. Ministr školství ale varoval, že to sněmovna nemusí dodržet. Kromě toho pustili poslanci do třetího čtení vládní novelu zákona o silniční dopravě, která kromě jiného ukládá dopravcům zajistit dodržování povinných přestávek řidičů nákladních aut.

Kauza nezákonné manipulace se sportovními dotacemi má pokračování, před soudem stane pětice obviněných. Vrchní státní zastupitelství v Praze podalo obžalobu na exšéfa Fotbalové asociace (FAČR) Miroslava Peltu a bývalou náměstkyni ministryně školství Simonu Kratochvílovou. Spolu s nimi půjde před soud předseda České unie sportu (ČUS) Miroslav Jansta, někdejší ředitel odboru sportu na ministerstvu školství Zdeněk Bříza a generální sekretář ČUS Jan Boháč. Obžaloba se týká i samotných organizací ČUS a FAČR.

„Je to voják v první linii,“ říká o funkci veřejného ochránce práv poslankyně a bývalá ministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD). Zvolení Stanislava Křečka na tuto pozici respektuje, i když podle ní by byl lepším kandidátem Vít Schorm. Neprokázané výroky jejího spolustraníka, poslance Jaroslava Foldyny do volby podle Valachové nepatřily. „Měl by se přestat chovat nefér,“ řekla v Interview ČT24. V pořadu mluvila i o vzniku Národní sportovní agentury a změnách DPH u piva.

Pravomoci Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) kontrolovat hospodaření se státními penězi se možná rozšíří. Změnu ústavy schválila sněmovna, čeká se na postoj Senátu. Dolní komora už schválila změny v předkupním právu, vrátit by se mělo jeho značné omezení, které platilo před pěti lety. Poslanci se také shodli v prvním kole na zavedení klouzavého mandátu pro členy vlády.

Povinná maturita z matematiky možná od roku 2021 zavedena nebude. Jasno bude ale až na jaře. Rozdílné názory panovaly ve všech poslaneckých frakcích s výjimkou Pirátů, kteří jsou pro její zrušení. Někteří vládní poslanci navrhovali pouze odklad o rok, maximálně o dva. Sněmovna v úterý po tříhodinové debatě ukončila dvakrát přerušené první kolo posuzování předlohy, kterou nyní projedná sněmovní školský výbor. Vyrovnat by se s ní měl do konce února.

Jedno z hlavních politických témat posledních let je, kolik peněz si zaslouží učitelé. S návrhem nového zákona nyní přišli Piráti. Chtějí stanovit platy učitelů tak, aby se odvíjely od průměrné mzdy. Odpadlo by tak každoroční dohadování, o kolik vláda svým nařízením částku zvýší. Ministr školství Robert Plaga (ANO) návrh nepodpoří. Kabinet si již dříve dal závazek zvýšit do roku 2021 průměr výdělků učitelů alespoň na 45 tisíc korun.

Podle poslankyně Kateřiny Valachové (ČSSD) nyní nelze diskutovat o její možné kandidatuře na veřejnou ochránkyni práv. Senát i prezident už své nominace podali a zásah do nich by podle ní mohl zpochybnit výsledek volby. Valachová také argumentovala svou rozdělanou prací ve sněmovně a uvedla rovněž, že má i lidské důvody, totiž své přátelství s Vítem Alexandrem Schormem, kterého nominoval Senát.

Miloš Zeman si váží rozhodnutí Heleny Válkové (ANO) nekandidovat na ombudsmanku. Nevidí důvod svou nominaci stahovat, když ji Válková sama odmítla, řekl Blesku.cz. Prezident si ale prý umí představit, že by na tuto pozici navrhl poslankyni ČSSD Kateřinu Valachovou. K příslušnému návrhu vyzval předsedu sociálních demokratů Jana Hamáčka, který se pro Českou televizi vyjádřil, že je o návrhu připraven jednat.