Karel Čapek strana 2 z 2

Pražské Divadlo na Vinohradech se pustilo do adaptace Českého románu Olgy Scheinpflugové. Kniha, psaná v napjatých dobách, je odkazem ke snahám o československou samostatnost, především se ale stala dokladem velkého milostného vztahu mezi autorkou a jejím manželem – spisovatelem Karlem Čapkem.

Na začátku koronavirové krize výrazně stoupl počet stažených e-knih ze stránek Městské knihovny v Praze. Tamní odbor knihovních fondů zaznamenal v březnu víc než čtyřnásobný zájem než ve stejném měsíci loni. Knihovna proto nakupuje víc e-knih a větší množství titulů také v reakci na zájem lidí sama digitalizuje. Ve druhém čtvrtletí letošního roku přibylo v knihovně 180 nových e-knih, loni to bylo za stejné období 70. Nejstahovanější knihou ve stavu nouze byla Bílá nemoc Karla Čapka.

Malíř, spisovatel, novinář a (spolu s bratrem Karlem) jeden ze symbolů první republiky před 75 lety skončil svůj boj proti zlu. Demokrat, antifašista a pacifista byl kamenem v botě protektorátního režimu a jeden z prvních na seznamu nepohodlných. Gestapo si pro něj přišlo hned první den války, kterou Josef Čapek celou strávil v koncentračních táborech. „Jeho tělo bylo doslova rozežráno od hmyzu a mokvalo skoro dvaceti vředy. Biblický Job nemohl být zbědovanější, ale Job sachsenhausenský měl vyrovnaný úsměv na rtech, jiskrné i produševnělé oči,“ popsal Čapkův návrat z kobek pod Berlínem spoluvězeň Ivan Herben. Josef Čapek, autor nejen hřejivých příběhů O pejskovi a kočičce, okolo sebe šířil nezdolný optimismus až do smrti na konci druhé světové války.

Václav Jamek je letošním laureátem Ceny Karla Čapka. Každé dva roky ji uděluje České centrum Mezinárodního PEN klubu za prosazování demokratických a humanistických hodnot. Česky a francouzsky píšící prozaik a překladatel dostal ocenění za básnické a esejistické dílo.

Detektivky jsou nejoblíbenějším oddechovým žánrem tuzemských čtenářů. Kriminálním příběhům propadli ostatně už před více než stoletím. A právě za dějinami české detektivky se nyní ohlíží stejnojmenná monografie literárních publicistů Pavla Mandyse a Michala Jareše.

Ve čtvrtek 9. ledna uplynulo sto třicet let od narození spisovatele a novináře Karla Čapka. Jeho práce a život se tak budou letos připomínat na místech s autorem spojených. Několikrát v průběhu roku se například otevře veřejnosti pražská vila, v níž bydlel. Premiéru Čapkových her chystá několik divadel.

Knihy a myšlenky Karla Čapka jsou aktuální dodnes díky nadčasovým tématům a víře v obyčejného člověka. Spisovatel, dramatik, novinář a humanista se zájmem o veřejné dění se přitom narodil už před sto třiceti lety, 9. ledna, v Malých Svatoňovicích. Zemřel v politicky pohnuté době o pouhých 49 let později.

Exoplaneta, kterou Česku přidělila Mezinárodní astronomická unie (AUI) v Paříži, získala jméno. V hlasování veřejnosti zvítězil název Makropulos. Hvězda XO-5 v souhvězdí Rysa, kterou Makropulos obíhá, ponese jméno Absolutno. Informovala o tom Akademie věd ČR.

Poprvé vychází v češtině kompletní Kaligramy Guillauma Apollinaira v původní grafické podobě. Zakladatel moderní poezie přitom napsal sbírku obrazových básní už před stoletím. Překladatel Petr Šrůta na přebásnění textů do češtiny pracoval pět let.

Rossumovi Univerzální Roboti, tedy R. U. R., ovládli lidstvo už při premiéře v roce 1921. Od letošního října si zabrali také plzeňské Divadlo J. K. Tyla, které slavné drama Karla Čapka zařadilo na svůj repertoár. Fantaskní hra o stvoření umělé inteligence a souvisejících rizicích je podle tvůrců aktuální i po téměř století.

Památník Karla Čapka ve Staré Huti na Příbramsku nově povede spisovatel a publicista Zdeněk Vacek. O jeho jmenování ředitelem rozhodli středočeští radní. Dosazení předchozí ředitelky Alice Seidlové, která je snachou krajského radního pro školství, pobouřilo kulturní spolky. Seidlová pak po vlně kritiky rezignovala.

Poprvé v historii mohou čeští občané vymyslet oficiální název pro exoplanetu, tedy planetu nacházející se mimo náš solární systém. Mezinárodní astronomická unie přidělila každému státu jednu a její pojmenování může ovlivnit široká veřejnost.

Alice Seidlová opustí příští týden funkci ředitelky Památníku Karla Čapka. Oznámila to poté, co ji k odchodu pobídla středočeská hejtmanka Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO). Angažování Seidlové vzbudilo v uplynulých dnech kontroverze mimo jiné proto, že je snachou krajského radního pro školství.

Památník Karla Čapka má po 24 letech nové vedení – dlouholetou ředitelku a odbornici na spisovatelův život Kristinu Váňovou vystřídala právnička Alice Seidlová. Váňová výběrové řízení zpochybňuje. Deník N navíc upozornil na příbuzenský vztah nové ředitelky s krajským radním Zdeňkem Seidlem (ČSSD). Seidlová ale namítá, že by se nemohla hlásit na žádné místo, které spadá pod kraj.

Ve středu se probudí Japonci do éry harmonie a krásy. Období Reiwa, jak se bude říkat vládě devětapadesátiletého císaře Naruhita, bude čelit klimatickým změnám i proměnám společnosti. Ale co si o tom nový panovník myslí, ještě není jasné. Dosud byly jeho názory upozaďovány ve prospěch jeho otce, císaře Akihita, který k 30. dubnu abdikoval. „Císař Akihito se soustředil na to, aby dával naději tam, kde to bylo potřeba. To byla velká změna. Ale od Naruhita a jeho rodiny se čeká, že se lidem přiblíží ještě víc,“ říká v rozhovoru pro web ČT24 japanolog žijící v Tokiu Petr Holý.

Ve věku 85 let v sobotu zemřel herec Luděk Munzar. Na mistra činohry, filmového i televizního herectví nebo rozhlasové tvorby vzpomínají kolegové a představitelé české kultury. „Ještě nedávno jsme společně vzpomínali na jeho sportovní létání nebo závodění v autech po celé Evropě. Myslím, že jsme všichni opět zásadně osiřeli, ale ty vzpomínky nám nikdo nevezme,“ uvedla pro ČT herečka Hana Maciuchová.

Právě před 80 lety, na první svátek vánoční, v soumračné atmosféře druhé republiky zemřel spisovatel a novinář Karel Čapek. Ačkoliv dlouhodobě trpěl zdravotními neduhy, historici se shodují, že k jeho smrti v pouhých 48 letech fatálně přispělo nejen trauma z mnichovské dohody, ale také vlna nenávisti, které symbol české kultury čelil kvůli svým politickým názorům. Články, které ho označovaly za nepřítele národa, doprovázely anonymní výhružky nebo vytloukání oken.

Dejvické divadlo zve na kabaret o konci světa. Inspirací k novince Absolutno o zneužití vědy a víry byl fejetonový román Karla Čapka. Pod divadelním textem jsou podepsáni i Egon Tobiáš a herecký soubor.

Hovory s TGM vedl na přelomu dvacátých a třicátých let minulého století Karel Čapek. Od 18. října knižně publikované rozhovory v tuzemským kinech „převypravuje“ stejnojmenný film. Neortodoxní přístup scenáristy a historika Pavla Kosatíka k tatíčkovi národa ukazuje skutečnosti, které v Čapkově díle nejsou dohledatelné. Snímek debutujícího režiséra Jakuba Červenky je z tohoto pohledu jistě přínosný, historiografická fakta ale přibližuje příliš mechanicky.

Události, ke kterým v druhé půli roku 1938 v Československu (a především v jeho pohraničí) docházelo, vyvolávaly u celého národa oprávněné obavy. Silně prožíval chmurný podzim i spisovatel Karel Čapek, který se v těžkých chvílích snažil národ povzbuzovat svými novinovými příspěvky. Do září osmatřicet tak spadá i jeho Modlitba tohoto večera, Čapkův zřejmě nejsilnější publicistický apel, jenž sice zachycuje úzkost z budoucnosti mladé republiky, lidem se ale současně snaží dodat víru.

Jak už se stalo zvykem, Národní galerie v Praze zahajuje novou výstavní „sezonu“ vernisáží pro veřejnost. Aktuální Opening načasovala na 21. srpen – a nové výstavy se také tohoto data a jeho odkazu částečně tematicky týkají. K padesátému výročí okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy se pojí slavný cyklus fotografií Josefa Koudelky Invaze 68. Pohled na historii lze nalézt i v malbách Jiřího Petrboka. Trojici doplňuje Záhada Čapkova koberce, která se točí kolem sběratelské vášně spisovatele Karla Čapka.

Vila spisovatele Karla Čapka na pražských Vinohradech se v pátek večer vůbec poprvé otevřela veřejnosti při příležitosti oslav 100. výročí vzniku Československa. Vilu navštívily stovky lidí. Pro velký zájem otevře radnice budovu opět 9. srpna a možná i v dalších termínech.

V prostorách vojenské nemocnice Terezín propukla Bílá nemoc, naštěstí jen v divadelní podobě. Adaptaci dramatu Karla Čapka pro opuštěnou budovu připravili studenti herectví. Diváci si mohou vybrat, z pohledu které postavy chtějí příběh sledovat.

Po dlouhých osmi letech vstupuje do českých kin nový snímek proslulého surrealistického filmaře Jana Švankmajera. Film nazvaný prostě Hmyz na motivy divadelní hry bratří Čapků je prý zároveň posledním celovečerním dílem třiaosmdesátiletého tvůrce. Groteskní podobenství, které svobodně přechází mezi komedií, satirou a hororem, koprodukovala Česká televize.