Téma Kandidát na prezidenta Jiří Drahoš strana 2 z 2

Neúspěšní prezidentští kandidáti Pavel Fischer, Marek Hilšer, Michal Horáček, Vratislav Kulhánek a Mirek Topolánek vyjádřili pro druhé kolo prezidentské volby podporu soupeři současného prezidenta Miloše Zemana – někdejšímu šéfovi Akademie věd Jiřímu Drahošovi. Hlavu státu podpořil Petr Hannig.

Prezidentský kandidát Jiří Drahoš, který postoupil do druhého kola voleb, ocenil své protikandidáty, s nimiž se setkával v debatách, za kultivovanou kampaň. Doufá, že od nich dostane podporu do druhého kola. V něm plánuje změnit volební strategii, vyjede za voliči hlavně mimo Prahu.

Osmašedesátiletý vědec a bývalý předseda Akademie věd Jiří Drahoš šel do volby prezidenta jako nestraník s podporou občanů – pod svou petici nasbíral přes 142 tisíc podpisů. V programu slíbil respekt k ústavě, důraz na vzdělání a rodinu, či znovuotevření Pražského hradu veřejnosti. Ze všech konkurentů Miloše Zemana získal největší podporu a postoupil do druhého kola, které rozhodne, kdo bude úřadovat na Hradě příštích pět let.

Atmosféru v politice i mezi lidmi je třeba změnit a hlava státu by tomu měla pomoci, shodli se v Prezidentské debatě ČT prezidentští kandidáti Michal Horáček, Vratislav Kulhánek, Petr Hannig a Jiří Drahoš. Prezident by podle nich měl jít občanům příkladem. Odmítají také přístup současného prezidenta ke jmenování vlády Andreje Babiše, i když někteří by na většině 101 hlasu netrvali.

Není důvod ke zrušení protiruských sankcí a Česko by to ani nemělo iniciovat, shodli se prezidentští kandidáti Jiří Drahoš a Michal Horáček v pořadu Události, komentáře. Oba také negativně hodnotí chystané změny v Polsku.

V případě, že by se stal Jiří Drahoš prezidentem republiky, stavěl by se ve prospěch přijetí jednotné evropské měny a proti referendu o odchodu Česka z Evropské unie. Někdejší šéf Akademie věd a jeden z devíti uchazečů o Pražský hrad to prohlásil v rozhovoru pro Události ČT.

Většina prezidentských kandidátů se k přijímání migrantů nebo k povinným kvótám na přerozdělování uprchlíků staví rezervovaně či odmítavě. Vyplývá to z jejich odpovědí na anketu ČTK. Někteří ze zájemců o Pražský hrad spojují migraci s nebezpečím šíření extremistických náboženských myšlenek islámu. Své vyjádření ČTK z oslovených kandidátů neposkytl pouze prezident Miloš Zeman.

Trestně stíhaný člověk nemá být premiérem a vláda se nemá opírat o hlasy extremistů, míní kandidát na prezidenta Jiří Drahoš. Sám by takovou vládu nejmenoval, řekl v Interview ČT24. Rolí prezidenta je podle něj vyjednávat se všemi stranami a dát šanci těm, kteří mají možnost sestavit vládu. Současná ústava podle Drahoše dává prezidentovi dostatek pravomocí a není ji nutné měnit.

Prezidentský kandidát Jiří Drahoš se obává, že zahraniční tajné služby ovlivňují výsledky voleb v Česku. Sešel se kvůli tomu s premiérem v demisi Bohuslavem Sobotkou (ČSSD). Ten ho ujistil, že se hrozbou zpravodajci zabývají. Civilní kontrarozvědka následně uvedla, že nemá žádné relevantní informace o tom, že by cizí tajné služby ovlivňovaly volby. Riziko záměrného ovlivňování voleb dezinformacemi připustili i někteří další prezidentští kandidáti. Prezident Miloš Zeman naopak uvedl, že se Drahoš na sebe snaží upozornit šířením konspirací.

Zatím se zdá, že do prezidentských voleb nastoupí devět kandidátů. Jejich programy jsou různé, každý se chce soustředit na jinou oblast, ať už jde o školství, zdravotnictví nebo vztahy se zahraničím. Jedno téma však přesto mají všichni společné – slibují bezpečnou a také sebevědomou zemi. Česká televize připravila první přehled toho, s čím potenciální kandidáti do voleb jdou.

Ministerstvo vnitra začalo kontrolovat kandidátní listiny do prezidentské volby. Blížící se lednový termín stupňuje také volební kampaň, ve které může každý kandidát utratit nejvýše 40 milionů korun. Zájemci o prezidentský post proto musí povinně zřídit transparentní účet.

„Liberální demokracie je takové uspořádání společnosti, které je vždycky ohroženo. Závisí na tom, že si jí někdo hledí a někomu na ní záleží. Když se lidem začne zdát, že je samozřejmostí, tak je ohrožena eminentně,“ řekl v Otázkách Václava Moravce filozof Jan Sokol. Stejně jako jeho kolegové z akademického prostředí Jiří Drahoš a Mikuláš Bek míní, že klíčové jsou v moderní společnosti především dobře ustavené instituce a důvěra v ně. Tu podle nich někteří politici, například prezident Miloš Zeman, poškozují.

Oficiální registraci k prezidentské volbě podalo zatím na ministerstvo vnitra pět kandidátů. Zájemci přitom mají už jen posledních devět dní na rozhodnutí. Zájem o úřad hlavy státu nebo aspoň úvahy o něm deklaruje zhruba 20 lidí. Z jakých osobností mohou voliči už vybírat, přiblíží medailonky v tomto článku.

Prezident Miloš Zeman je podle bookmakerů opět hlavním favoritem prezidentských voleb. V létě dávali větší šance bývalému předsedovi Akademie věd ČR Jiřímu Drahošovi, nyní se ale situace obrátila. Snížení kurzu na Zemana pomohly hlavně výsledky sněmovních voleb. Vyplývá to z vyjádření sázkových kanceláří a jejich vypsaných kurzů.

O prezidentský úřad má zájem přes deset lidí. Že mají dostatek podpisů, aby mohli skutečně kandidovat, jich ale zatím oznámilo podstatně méně. Ještě na počátku prázdnin byl mezi nimi favoritem Miloš Zeman. V posledních týdnech ale ztrácel. Bookmakeři v současnosti považují za největšího favorita Jiřího Drahoše. Podstatně menší šance než jemu a Zemanovi pak dávají Michalu Horáčkovi.

Bývalý šéf Akademie věd Jiří Drahoš už nasbíral 78 321 podpisů, čímž výrazně přesáhl padesátitisícovou hranici potřebnou pro kandidaturu na Pražský hrad. Oznámil to v pražských Žlutých lázních během neformálního setkání s užším okruhem svých příznivců a s dobrovolníky, kteří mu pomáhají v kampani. Hranici už dříve překonali současný prezident Miloš Zeman nebo textař Michal Horáček. Už v příštím týdnu chce předseda Senátu Milan Štěch vyhlásit datum konání prezidentských voleb.

Bývalý předseda Akademie věd Jiří Drahoš má mezi ohlášenými prezidentskými kandidáty největší podporu, zjistil průzkum agentury Median z přelomu května a června. V případném druhém kole volby by Drahoš podle volebního modelu Medianu získal 53,5 procenta hlasů a porazil tak současnou hlavu státu Miloše Zemana. Průzkum také ukázal, že roste skupina lidí, pro které je Zeman jako prezident nepřijatelný. Ve svých večerních zprávách to uvedl Seznam Zprávy.

Postoje a jednání prezidenta Miloše Zemana během vládní krize mu sebraly část voličů, naproti tomu přibylo potenciálních voličů bývalého předsedy Akademie věd ČR Jiřího Drahoše. Takové jsou výsledky průzkumu společnosti Median pro Český rozhlas. Podle nich má z kandidátů na funkci hlavy státu stále největší podporu současný prezident.

Prezident Miloš Zeman a bývalý šéf Akademie věd Jiří Drahoš začali sbírat podpisy k nominaci na prezidenta. Jako nezávislí kandidáti musí shromáždit nejméně 50 tisíc podpisů. Podpisovou kampaň už dříve zahájil také textař a podnikatel Michal Horáček a lékař a aktivista Marek Hilšer.

Kandidát na prezidenta Jiří Drahoš chce získat peníze na kampaň od běžných podporovatelů i od větších firem, v pondělí si už za tímto účelem zřídil transparentní účet. Ke své kandidatuře plánuje sehnat potřebné podpisy občanů.

Bývalý předseda Akademie věd ČR Jiří Drahoš oznámil, že bude kandidovat na prezidenta České republiky. Své rozhodnutí sdělil na besedě v kulturním domě v Jablunkově, odkud pochází. Uvedl, že má strach o českou demokracii a chce zabránit nárůstu extremismu a populismu. O funkci hlavy státu se bude ucházet jako nezávislý kandidát.