Jizerské hory strana 3 z 4

Letošní leden přinesl velké výkyvy v teplotách. Zimní počasí se sněžením a sněhovými přeháňkami střídaly dny, kdy se teploty odpoledne dostávaly až k 15 stupňům – a to jsou teploty, které patří až do druhé půlky dubna.

Husté sněžení komplikuje dopravu na severu a západě Čech. Sníh zaměstnává silničáře hlavně v horských oblastech, třeba v Karlovarském kraji jsou ale špatně sjízdné také hlavní tahy a v Libereckém kraji na hlavních silnicích leží rozbředlý sníh. Meteorologové varují před náledím i sněhem.

Sněžení v kombinaci se silným větrem komplikovaly ve čtvrtek dopravu v Česku. Místy se na vozovce tvořily sněhové jazyky, vznikaly už například v horských polohách a na Vysočině. Závěje se objevovaly hlavně v Krkonoších, Jizerských a Krušných horách. Do 18 hodin platila výstraha před sněžením. V příštích dnech teploty spadnou až k patnácti stupňům pod nulu. V následujícím týdnu se pak bude oteplovat.

Varování před silným větrem, který pro víkend vydali meteorologové, se v noci a ráno naplnilo. Hasiči museli vyjíždět k popadaným větvím a stromům – v předvánočním období neodolaly poryvům ani některé ozdobené vánoční stromy. Na některých místech poškodily spadlé větve a kmeny elektrické vedení, ráno bylo bez proudu asi 30 tisíc domácností. Divoké počasí podle hasičů zřejmě přispělo i k výbuchu v rodinném domě v Suchově na Hodonínsku, při kterém utrpěl zranění jeden člověk.

V neděli 8. listopadu 2020 večer krátce před čtvrt na sedm středoevropského času ozářil především severní část Čech velmi jasný meteor – bolid. I když kvůli inverznímu rázu počasí na velké části území zůstal pro většinu obyvatel skrytý hustou vrstvou nízké oblačnosti, našla se místa, kde bylo alespoň částečně jasno, a řada lidí ho tak mohla pozorovat.

Nejvýše položená obec v České republice Jizerka lákala od konce středověku hledače drahých kamenů. Dnešní hledače zajímá ale především šumění řeky, ticho lesa a jasné nebe nad hlavou. Pro strážce přírody z CHKO Jizerské hory není někdy jednoduché takový komfort turistům zabezpečit. Každý rok řeší desítky incidentů, které můžou způsobit nevratné poškození přírody, jejíž podoba se formovala na konci doby ledové.

Úrazy cyklistů, pěších, ale také paraglidistů nebo pátrání po seniorech. I takové výjezdy řešily během letních prázdnin horské služby. Celkem ošetřili horští záchranáři přes tisíc pět set úrazů. Oproti loňsku tak měli více práce. Nejčastěji zranění byli cyklisté a pěší turisté. Podle mluvčího Horské služby České republiky Radka Zemana ve třiatřiceti případech museli horští záchranáři volat na pomoc vrtulník.

Pršet začalo 6. srpna 2010. V následujících třech dnech napadlo na hřebenech Jizerských hor v celkovém součtu přes 300 milimetrů srážek. Řeky reagovaly okamžitě a prudce: více než stoletá voda se prohnala povodím Lužické Nisy, Smědé, Ploučnice a Kamenice. Zemřelo 5 lidí, škody byly odhadovány ve stovkách milionů korun. Nejpostiženější byly Heřmanice, Raspenava, Chrastava, Hrádek nad Nisou, Frýdlant a Lindava, v Polsku pak Bogatynia a Zgorzelec.

V Praze je stále zavřená třetina hotelů. Zatímco loni v létě bylo v hlavním městě obsazených zhruba 90 procent pokojů, teď je to jen každý desátý. V metropoli proto někde mírně klesly ceny. Naopak mimo Prahu hoteliéři nezlevnili. Dovolenou v tuzemsku podle jejich odhadu tráví asi 60 procent Čechů.

Nadcházející víkend by měl přinést déšť. Jako obvykle ale nemůžeme čekat, že proprší všude v Česku. Kde by to mohlo opravdu platit, jsou Krušné a Jizerské hory, Krkonoše a některá místa na západě a severu Čech. Zbytek země bude mít sobotu přes den většinou bez deště nebo jen s přeháňkou, píše meteoroložka Taťána Míková.

Zákaz zalévání záhonů nebo napouštění bazénů. Obcí, ve kterých je odběr vody omezený, přibývá. Letos už zákaz vyhlásilo 23 většinou menších obcí. Od května začínají omezení platit v dalších dvou. Jinde platí kvůli suchu zákaz dlouhodobě už od loňského července. Vyplývá to z informací ministerstva zemědělství.

Polsko ignorovalo české připomínky i evropské právo, když povolilo rozšíření těžby v dole Turów, věří hejtman Libereckého kraje Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj). Obává se, že v důsledku těžby mohou některé obce přijít o pitnou vodu, chystá proto náhradní vodovody. Vodu chce v krajině zadržovat drobnými opatřeními, ústavní zákon se o to podle něj nepostará. Pokuta pro Arrivu kvůli komplikacím na železnici je standardní praxí, řekl v Interview ČT24 hejtman Půta, který je zároveň místopředsedou Asociace krajů ČR.

Kombinace deště a silného větru bude důvodem pro rychlé tání sněhu. Přitom na horách je ho za poslední tři roky vůbec nejméně. Starosti to působí například i organizátorům ČEZ Jizerské padesátky, uvádí meteoroložka České televize Alena Zárybnická.

Víkend bude zpočátku oblačný až zatažený, místy lze očekávat přeháňky, v polohách nad 500 metrů sněhové. Během soboty ale budou srážky ustávat a ubude oblačnosti a v neděli se dá očekávat většinou slunečné nebo polojasné počasí. Lyžařům v Česku letošní zima zatím příliš nepřeje, na svazích leží především technický sníh. Přírodní se ve vyšší vrstvě vyskytuje jenom v nejvyšších polohách hor.

Národní přírodní rezervace Jizerskohorské bučiny v Jizerských horách usiluje o zápis na seznam UNESCO. Pokud by se to podařilo, stala by se rezervace prvním územím přírodního světového dědictví v České republice. Česko má zatím na seznamu čtrnáct památek v kategorii kulturního dědictví a dalších šest položek mezi nehmotným kulturním dědictvím.

Přibližně 102 hektarů v národní přírodní rezervaci Rašeliniště Jizery se stalo novým bezzásahovým územím. Lesníci a ochránci přírody tady už nebudou sázet ani těžit: výjimečnou lokalitu v Jizerských horách v blízkosti polských hranic ponechají přírodnímu vývoji.

V Česku v nižších polohách druhý den prší, ale s přibývající výškou se srážky mění ve sněhové. Dopoledne způsobil sníh potíže kamionům na dálnici D1 u Humpolce. V Jizerských horách je poprvé od jara uzavřena silnice u přehrady Souš, kterou silničáři neupravují, když ji sníh zavane. Český hydrometeorologický ústav vyhlásil na středeční odpoledne a večer výstrahu na vydatné sněžení, v noci a ráno se navíc může tvořit náledí.

Zástupci obcí Uhelná a Václavice na Liberecku předali ministru životního prostředí Richardu Brabcovi (ANO) petice se zhruba sedmi stovkami podpisů. Signatáři se staví proti rozšíření hnědouhelného dolu Turów u česko-polské hranice. Obávají se hlavně toho, že důl by ohrozil zdroje pitné vody pro obce. Brabec už v pátek prohlásil, že s rozšířením dolu nesouhlasí. V úterý vláda informaci ministerstva životního prostředí o nesouhlasném stanovisku vzala na vědomí. Podle Lubomíra Zaorálka (ČSSD) by se celá záležitost měla řešit i v Evropské komisi.

Tmy a ticha nejen v Jizerské oblasti tmavé oblohy stále ubývá. Za deset let od vzniku prostoru v Jizerských horách se podle odhadu astronomů světelné podmínky zhoršily zhruba o deset procent. Přírodu ale neruší jen velké světelné zdroje, jako jsou rozrůstající se města či zimní střediska, stále větším problémem jsou v Jizerských horách například i běžkaři nebo houbaři se stále populárnějšími čelovkami.

Česko ve čtvrtek zažilo mrazivé ráno, nejchladněji bylo v Jizerských horách, kde teplota sestoupila na zhruba minus třináct stupňů Celsia. Republikový průměr teplot v šest hodin činil minus 3,8 stupně Celsia. S přízemními mrazy se dá počítat v pátek a ještě i v sobotu. Pak už budou rána ale výrazně teplejší a denní teploty se posunou nad desítku.

Policisté na Jablonecku se zaměřili na neukázněné houbaře, kteří své vozy parkují proti pravidlům. V oblasti Bedřichova, Smědavy a v okolí přehradní nádrže Souš totiž přibývá lidí, kteří nechávají svoje auta stát přímo na lesních cestách navzdory zákazu v chráněné krajinné oblasti. Během července a září policisté pokutovali v Jizerských horách už padesát neukázněných řidičů. A v kontrolách chtějí pokračovat.

Rovnodennost, která nastane v pondělí v 9:50, značí nástup astronomického podzimu. Na počasí to ale poznat ještě nebude. Nebe sice bude zamračenější než o víkendu a bude i místy pršet, teploty ale stále zůstanou u dvaceti stupňů Celsia.

Sedmičlenná skupina skautů z Podkrkonoší se v létě 1949 pokusila utéct za hranice – komunistický režim jejich hnutí zakázal a členům hrozila perzekuce. Plán na emigraci ovšem skončil v Jizerských horách krvavým přepadením bezpečnostními složkami, při kterém dva skauti zemřeli a další čekalo mnohaleté vězení. Od policejní „operace Jizerka“ uběhlo 24. července sedmdesát let, a třebaže přesné místo tvrdého zásahu není známé, stopy po akci Státní bezpečnosti se objevují dodnes.

Po mimořádně žhavých dnech, kdy teploty stoupaly vysoko nad 30 stupňů Celsia, přišlo výrazné ochlazení. Ve středu brzy ráno dokonce mrzlo. Nejchladněji bylo na Jizerce nad Kořenovem, kde spadla teplota 2,3 stupně pod nulu.