Jaro strana 2 z 3

Koróna na jasném nebi bez oblačnosti. Neříká náhodou meteorologický slovník, že koróna vzniká ohybem světla na kapičkách vody v oblacích? Rarita, kterou můžeme zahlédnout nejčastěji právě na jaře, ukazuje, že ve vzduchu jsou i jiné částečky, které dokážou přimět sluneční paprsky, aby se ohýbaly a vytvářely kolem slunečního disku soustředné kruhy: modré blíž ke slunci, červené nejdál. Pylová zrna mají podobnou velikost jako kapky vody v oblacích, tedy řádově desítky mikrometrů. A to je k tvorbě ohybových jevů ideální.

Květen je tady a přinesl s sebou konečně i hezké počasí, ale také spoustu meteorologických zajímavostí. Co víte o jaru? Otestujte si své znalosti v kvízu. Správné odpovědi najdete v boxu na konci článku.

Teploty v Česku poprvé v letošním roce překročily dvacet stupňů Celsia. Rekord pro 23. březen padl na 66 ze 160 stanic, které měří alespoň třicet let. Nejtepleji bylo v Borohrádku na Rychnovsku, kde naměřili 22,5 stupně Celsia, informoval Tomáš Mejstřík z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Meteorologové upozornili na to, že podobně teplo jako v Česku bylo ve středu třeba i v egyptských letoviscích.

Řada lidí si všimla, že i když během uplynulých dní byla jasná obloha, za letadly se téměř netvořily dobře známé kondenzační čáry. Vysvětlení poskytuje prostá fyzika.

Meteorologická zima, která před pár dny skončila, byla velmi teplá. V celorepublikovém průměru byla o víc než 2 °C teplejší, než je dlouhodobý průměr. Výrazně teplejší byla zima v nižších polohách, zato na horách šlo spíš o zimu teplotně průměrnou nebo jen mírně nadprůměrnou.

Meteorologické jaro začalo v Česku mrazivým ránem. Na horách klesla teplota v úterý nad ránem i pod minus dvacet stupňů Celsia. V nižších polohách bylo obvykle tři až osm stupňů pod bodem mrazu, ojediněle minus deset. Na Facebooku to uvedl Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Jako meteorologické jaro se označuje období od začátku března do konce května.

Meteorologické jaro začalo v Česku 1. března velmi chladně – teploty poklesly na horách až k 22 stupňům pod nulou. A podobně bude zřejmě vypadat i zbytek začátku jara, tepleji by se mělo udělat až v druhé třetině března.

Laboratoře v Česku ve středu potvrdily 11 452 případů koronaviru, jde o více než padesátiprocentní nárůst oproti minulému týdnu. Na 100 tisíc obyvatel za posledních sedm dní připadá 478 nově nakažených, vyšší byla týdenní incidence naposledy před Vánocemi. Dál se snížil počet lidí s covidem-19 v nemocnicích, je nejnižší od konce října. S variantou omikron se potká každý, řekl virolog Evžen Bouřa. Hlavní zbraní proti covidu zůstane podle něj očkování. Farmaceutické firmy už také vyvíjí vakcínu zaměřenou na omikron, která by měla být účinnější než dnešní očkovací látky, připomněl Bouřa.

Deštivý a chladný květen výrazně zkomplikoval práci zemědělcům. Problémem je mimo jiné podmáčená půda, například na východě Čech nebo na severní Moravě a ve Slezsku. Farmáři tak mají až měsíční skluz s výsevem plodin. Některé už dokonce ani letos nezasejí. Podle odhadů se opozdí i začátek letošních žní.

Zatímco v Česku je jaro chladné, Moskva zažívá tropické dny. První předpovědi na léto ukazují, že by se charakter počasí mohl změnit i u nás.

První květnové dny jsou zatím dost chladné, už víkend ale přinese po mrazivé noci výrazné oteplení. A v pondělí nastane v České republice vyloženě letní počasí.

Letošní duben je nebývale chladný a podprůměrné teploty vydrží až do konce měsíce. Přispívají k tomu i mrazivé ranní teploty. Ty vydrží do úterka. Podprůměrné budou i víkendové denní teploty, kdy se rtuť bude v maximech pohybovat kolem 12 °C.

Počasí v České republice bude i v dalších dnech a týdnech spíše chladné. Lidé na horách si tak budou i nadále užívat sněhu.

Po mrazivé noci ze čtvrtka na pátek se Česko dočká teplého závěru týdne. Nejteplejší bude neděle, kdy meteorologové očekávají až 21 °C. Poté ale přijde opět ochlazení. V následujícím týdnu může ve vyšších polohách napadnout až 20 centimetrů sněhu. V souvislosti se sněhem evidovali policisté ve čtvrtek desítky dopravních nehod. Kvůli ochraně úrody před mrazem budou také už třetí noc v řadě hořet ohně v sadech na Uherskohradišťsku.

Pro řadu lidí představuje jaro to příjemnější z ročních období, pyloví alergici ale nejásají – a právě pro ně je v těchto měsících důležitá nejen klasická předpověď počasí, ale i předpověď vývoje množství a druhů pylových alergenů ve vzduchu. Pylovou předpověď zařazuje do svého vysílání i Česká televize v rámci relací o počasí. Jak ale taková pylová předpověď vzniká a co je k jejímu vytvoření potřeba?

Zatímco před týdnem panovaly v Česku téměř letní teploty, s koncem Velikonoc se vrátil zimní ráz počasí. Na řadě míst, a to i v nížinách, sněžilo a mrzlo. Některé silnice například na západě Čech byly v úterý ráno zledovatělé a ležely na nich zbytky čerstvě napadaného sněhu. Podle výhledu počasí Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) má být duben chladnější, než bývá obvyklé.

Po teplém závěru února a některých teplejších dnech v první polovině března, kdy se zdálo, že jaro je tu, se zima ještě přihlásí o slovo. A to zrovna v týdnu, kdy nastává začátek astronomického, respektive kalendářního jara (v sobotu 20. března v 10:38). Příčinou bude rozsáhlá tlaková níže nad severní až východní Evropou, kolem které k nám bude proudit chladný a také vlhký vzduch od severozápadu až severu, později až od severovýchodu.

Jaro začalo v Česku počasím, které lidi rozdělilo na dvě skupiny s naprosto odlišným dojmem. První týden totiž bylo v některých nížinách, hlavně kolem Labe, Odry a dolní Vltavy, skoro celé dny mlhavé a podmračené počasí, zatímco všichni ostatní se vyhřívali na slunci s pocitem „to nám to jaro pěkně začíná“. Druhý týden meteorologického jara zase vrátil sněžení i do nížin. Jaké tedy má být jaro, které je před námi? Výhledy počasí pro střední Evropu se shodují, že bude celkem normální.

Více než třetina takzvaných vytrvalých bylin v mírném pásmu užívá zvláštní strategii pro svižný jarní start. Byliny si v pupenu na přezimovacím orgánu připraví květenství, které s příchodem jara rychle rozvinou, aby nalákaly první opylovače. Strategii volí převážně rostliny s velkými genomy, zjistili vědci z Botanického ústavu (BÚ) Akademie věd.

Sucho letos v Česku podle Martina Rulíka z katedry ekologie a životního prostředí Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého udeřilo mnohem dříve než v předchozích letech. Následkem bude další výrazný pokles hladiny podzemních vod i průtoků v řekách a potocích. Dřívější sucho je způsobeno slabou sněhovou pokrývkou a také nedostatkem deště na jaře.

Od středy je Průhonický park opět otevřený pro všechny návštěvníky. V úterý se podařilo spustit online prodej vstupenek, v pokladnách na místě se podle nařízení vlády prodávat nemůžou. Alespoň o část jarní sezony v unikátní právě kvetoucí přírodní lokalitě tak zájemci nepřijdou. Park zapsaný na seznamu UNESCO se kvůli uzavření potýká s výraznou ztrátou.

Vyfotit si kvetoucí rostliny, ohřát se na lavičce sluncem, relaxovat v parkové nebo lesní části – jindy by kilometry dlouhými stezkami v Průhonickém parku na okraji Prahy v těchto dnech proudily tisíce lidí. Letošní jaro je ale i tam úplně jiné, než kdykoliv v historii – stezky jsou prázdné, jen výjimečně člověk potká běžce nebo ženu s kočárkem. Nezvyklost situace i u nich podtrhují většinou nasazené roušky.

Na přelomu dubna a května by měly teploty výrazně kolísat. Po velikonočním pondělí bude v některých dnech až 24 stupňů Celsia a jindy zase nejvýše deset stupňů. Místy může také, hlavně ve vyšších polohách, padat sníh. Vyplývá to z měsíčního výhledu počasí, který zveřejnil Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ), i z krátkodobé předpovědi.

Ranní mrazy a odpoledne až okolo 25 stupňů Celsia. Takové počasí s jasnou oblohou vydrží ještě ve čtvrtek. Od pátku se to ale začne měnit a průměrná teplota klesne k 16 stupňům. V úterý po Velikonocích se pak dostaví citelné ochlazení, kdy bude jen okolo deseti stupňů.