Jaro strana 3 z 3

Pro řadu lidí představuje jaro to příjemnější z ročních období, pyloví alergici ale nejásají – a právě pro ně je v těchto měsících důležitá nejen klasická předpověď počasí, ale i předpověď vývoje množství a druhů pylových alergenů ve vzduchu. Pylovou předpověď zařazuje do svého vysílání i Česká televize v rámci relací o počasí. Jak ale taková pylová předpověď vzniká a co je k jejímu vytvoření potřeba?

Zatímco před týdnem panovaly v Česku téměř letní teploty, s koncem Velikonoc se vrátil zimní ráz počasí. Na řadě míst, a to i v nížinách, sněžilo a mrzlo. Některé silnice například na západě Čech byly v úterý ráno zledovatělé a ležely na nich zbytky čerstvě napadaného sněhu. Podle výhledu počasí Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) má být duben chladnější, než bývá obvyklé.

Po teplém závěru února a některých teplejších dnech v první polovině března, kdy se zdálo, že jaro je tu, se zima ještě přihlásí o slovo. A to zrovna v týdnu, kdy nastává začátek astronomického, respektive kalendářního jara (v sobotu 20. března v 10:38). Příčinou bude rozsáhlá tlaková níže nad severní až východní Evropou, kolem které k nám bude proudit chladný a také vlhký vzduch od severozápadu až severu, později až od severovýchodu.

Jaro začalo v Česku počasím, které lidi rozdělilo na dvě skupiny s naprosto odlišným dojmem. První týden totiž bylo v některých nížinách, hlavně kolem Labe, Odry a dolní Vltavy, skoro celé dny mlhavé a podmračené počasí, zatímco všichni ostatní se vyhřívali na slunci s pocitem „to nám to jaro pěkně začíná“. Druhý týden meteorologického jara zase vrátil sněžení i do nížin. Jaké tedy má být jaro, které je před námi? Výhledy počasí pro střední Evropu se shodují, že bude celkem normální.

Více než třetina takzvaných vytrvalých bylin v mírném pásmu užívá zvláštní strategii pro svižný jarní start. Byliny si v pupenu na přezimovacím orgánu připraví květenství, které s příchodem jara rychle rozvinou, aby nalákaly první opylovače. Strategii volí převážně rostliny s velkými genomy, zjistili vědci z Botanického ústavu (BÚ) Akademie věd.

Sucho letos v Česku podle Martina Rulíka z katedry ekologie a životního prostředí Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého udeřilo mnohem dříve než v předchozích letech. Následkem bude další výrazný pokles hladiny podzemních vod i průtoků v řekách a potocích. Dřívější sucho je způsobeno slabou sněhovou pokrývkou a také nedostatkem deště na jaře.

Od středy je Průhonický park opět otevřený pro všechny návštěvníky. V úterý se podařilo spustit online prodej vstupenek, v pokladnách na místě se podle nařízení vlády prodávat nemůžou. Alespoň o část jarní sezony v unikátní právě kvetoucí přírodní lokalitě tak zájemci nepřijdou. Park zapsaný na seznamu UNESCO se kvůli uzavření potýká s výraznou ztrátou.

Vyfotit si kvetoucí rostliny, ohřát se na lavičce sluncem, relaxovat v parkové nebo lesní části – jindy by kilometry dlouhými stezkami v Průhonickém parku na okraji Prahy v těchto dnech proudily tisíce lidí. Letošní jaro je ale i tam úplně jiné, než kdykoliv v historii – stezky jsou prázdné, jen výjimečně člověk potká běžce nebo ženu s kočárkem. Nezvyklost situace i u nich podtrhují většinou nasazené roušky.

Na přelomu dubna a května by měly teploty výrazně kolísat. Po velikonočním pondělí bude v některých dnech až 24 stupňů Celsia a jindy zase nejvýše deset stupňů. Místy může také, hlavně ve vyšších polohách, padat sníh. Vyplývá to z měsíčního výhledu počasí, který zveřejnil Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ), i z krátkodobé předpovědi.

Ranní mrazy a odpoledne až okolo 25 stupňů Celsia. Takové počasí s jasnou oblohou vydrží ještě ve čtvrtek. Od pátku se to ale začne měnit a průměrná teplota klesne k 16 stupňům. V úterý po Velikonocích se pak dostaví citelné ochlazení, kdy bude jen okolo deseti stupňů.

Noc na pondělí i ráno byly v celém Česku mrazivé. Teplota na Šumavě klesla místy pod minus 16 stupňů Celsia, na Jezerní slati pak bylo ráno dokonce minus 22,1 stupně. Potvrdily se tak předpovědi meteorologů, kteří ochlazení očekávali. Mrazivé noci mají trvat až do pátku.

Zavřené bary a kulturní zařízení mohou svádět k trávení času venku, na procházky v přírodě se však bude nutno tento víkend ještě teple obléknout. Sobotní noc bude chladná a ani neděle nepřinese výrazné oteplení. Toho se dočkáme začátkem týdne, maxima dosáhnou až 17 stupňů, ale jenom dočasně. Příští víkend teploty zamíří k nule.

Zima uplynulého roku byla velmi teplá. Průměr za prosinec až únor byl dva stupně Celsia – a to je o 3,3 stupně více, než je dlouhodobý normál z let 1981 až 2010. Prožili jsme tak druhou nejteplejší zimu od roku 1961. Vyšší hodnoty byly naměřeny už jenom v letech 2006/2007 s průměrnou teplotou vzduchu ještě o 0,7 stupně vyšší. K nadprůměrné zimě pomohl především únor, kdy odchylka od normálu byla skoro pět stupňů Celsia. Letošní únor se tak stal společně s únorem z roku 1966 vůbec nejteplejším v historii pozorování.

Na konci týdne, 29. února, skončí meteorologická zima, která se zapíše do archivu jako jedna z nejteplejších a mimořádně chudých na sníh – hlavně mimo horské oblasti. V nížinách ležel sníh jen pár dnů a sněhová pokrývka vesměs nepřesahovala pět centimetrů. Velmi málo sněhu ale napadlo také ve středních a vyšších polohách. A sněžení, které nás čeká ve čtvrtek večer a v noci na pátek, situaci příliš nezachrání, protože v nížinách pokrývka během dne roztaje.

Polsko prožívá mimořádně intenzivní kampaň před evropskými volbami. Vládnoucí Právo a spravedlnost přichází se sociálními balíčky, opozice volá po změně a kabinet obviňuje z porušování zásad demokracie. Květnové hlasování je jedním z velkých testů rozložení sil před podzimními parlamentními volbami.

Neobvykle teplé počasí vydrží i v následujících dnech. Ochladí se až na konci příštího týdne, kdy by teploty měly klesnout až o deset stupňů. V závěru týdne bude podle meteorologů také pršet, srážky by mohly být místy i vydatné. Celkově by následující čtyři týdny měly být teplotně průměrné a srážkově slabě nadnormální nebo normální. Vyplývá to z měsíčního výhledu počasí Českého hydrometeorologického ústavu.

Příští týden bude nadprůměrně teplý. Denní maxima se budou pohybovat mezi 6 a 13 stupni Celsia, ojediněle se ale mohou dostat i na 18 stupňů. Navazující tři březnové týdny bude kolem deseti stupňů. Vyplývá to z dlouhodobé předpovědi, kterou zveřejnil Český hydrometeorologický ústav.

Extrémní mrazy, jež ochromily život na americkém středozápadě, má vystřídat další rekordní změna počasí. Podle meteorologů už v první polovině příštího týdne přijde zvýšení teploty téměř o padesát stupňů Celsia. Informace o úmrtích způsobených polární bouří se různí. Podle některých zdrojů zemřelo už 21 lidí.

Pyl v posledních dnech zahalil celé Česko. Za vysokou koncentraci pylu a také prachu v ovzduší může dlouhotrvající teplo, sucho a také vítr. Kvůli rychlému nástupu teplého počasí totiž letos vykvetlo mnoho rostlin a stromů najednou. Problém zhoršuje i stále se rozšiřující plocha, kde se pěstuje řepka. Alergické příznaky tak nyní zažívají i lidé, kteří alergii nemají.

Lidé si sice často myslí, že nejvíce sebevražd se odehraje v zimě, vědci si ale už v 19. století všimli, že výrazně větší množství lidí dobrovolně odejde ze světa na jaře. „V jarních měsících umírá vlastní rukou o 20 až 60 procent více lidí než v měsících zimních,“ uvádí Fotis Papadoulos z Uppsala University ve Švédsku, který se výzkumu sebevražd dlouhodobě věnuje.