Izrael strana 2 z 5

Izrael čelí zvýšenému vystěhovalectví. Do zahraničí ročně odcházejí desítky tisíc lidí. Teroristický útok Hamásu 7. října a války, které následovaly, částečně otřásly představou Izraele jako bezpečného útočiště pro Židy z celého světa. Válka ale přitom neměla dopad na izraelskou porodnost.

Generální tajemník OSN António Guterres v pátek vyzval Izrael, aby zrušil zákaz činnosti desítek humanitárních organizací poskytujících pomoc v Pásmu Gazy, píše agentura AFP. Izraelský krok podle něj ještě dále zhorší humanitární krizi, které obyvatelé pásma čelí. Podle izraelského ministerstva pro záležitosti diaspory tyto organizace nevyhověly novým požadavkům na registraci.

Finské úřady zatkly dva lidi v souvislosti s poškozením podmořského telekomunikačního kabelu ve Finském zálivu z tohoto týdne. Pro další dvě osoby platí zákaz vycestovat, uvedla tamní policie. Národnost čtveřice nebo to, jaká byla její role na lodi Fitburg, kterou úřady zadržely ve středu, kriminalisté nesdělili, píše Reuters.

Překvapivé rozhodnutí Izraele uznat jako první na světě africký Somaliland jako nezávislý stát odsoudily už desítky zemí. Podle expertů jsou důvody Jeruzaléma strategické, včetně příprav na možnou ofenzivu proti jemenským hútíům a snahy čelit vlivu Íránu v regionu. Spekuluje se i o plánu na přemístění Palestinců z Gazy na území Somalilandu. Izrael a Somaliland oficiálně mluví o posílení ekonomické spolupráce.

Írán možná obnovuje svůj jaderný program na jiných místech, než která Spojené státy vybombardovaly během červnové dvanáctidenní íránsko-izraelské války, uvedl americký prezident Donald Trump v pondělí večer středoevropského času po jednání s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem. Pokud se podezření prokáže, USA jsou dle Trumpa připraveny „nebezpečí odstranit“. Šéf Bílého domu rovněž pohrozil teroristickému hnutí Hamás, že pokud se v krátké době neodzbrojí, nastane pro něj „peklo“.

Podle Evropské unie je důležité respektovat jednotu, suverenitu a územní celistvost Somálska, uvedl v sobotu v prohlášení mluvčí unijní diplomacie Anouar El Anouni, dle nějž je to klíčové pro mír a stabilitu celého východoafrického regionu. Prohlášení přichází poté, co Izrael v pátek jako první země na světě oficiálně uznal nezávislost Somalilandu, který vyhlásil samostatnost na Somálsku v roce 1991. Izraelský krok již odsoudily Africká unie, Organizace islámské spolupráce a několik afrických a blízkovýchodních států, píše agentura AP.

Italská policie zadržela devět lidí, které podezřívá z financování palestinské skupiny Hamás, kterou Evropská unie považuje za teroristickou organizaci, uvedla v sobotu tisková agentura ANSA. Dle policie tři propalestinské organizace zaslaly Hamásu zhruba sedm milionů eur (asi 170 milionů korun), které původně vybraly pro dobročinné účely.

Dva životy si v pátek vyžádal útok Palestince, který na severu Izraele najel do davu lidí, přejel jednoho muže a pak ubodal mladou ženu. S odvoláním na izraelskou policii to napsala agentura AP. Izrael už zakročil v obci na Západním břehu, odkud podle něj útočník pocházel, a chystá se zbourat jeho dům.

Izrael jako první stát na světě oficiálně uznal nezávislost Somalilandu, samozvané republiky odtržené od Somálska. S odvoláním na komuniké šéfa izraelské vlády Benjamina Netanjahua o tom informovala agentura AFP. Uznání odmítli ministři zahraničí Egypta, Somálska, Džibutska a Turecka.

Křehké příměří mezi Izraelci a Palestinci se nepromítá jen do života na Blízkém východě, ale ovlivňuje i soužití obou etnik na celém světě. Provozovatelé izraelsko-palestinské restaurace v Berlíně tvrdí, že našli recept na trvalý mír. Prochází prý žaludkem. Bistro Kanaan se za deset let své existence proslavilo nejen díky domácímu hummusu, ale i kvůli propagaci solidarity mezi Židy a Araby. „Realita se pořád vlamuje do tohoto našeho mikrovesmíru,“ říká jeden z provozovatelů Oz Ben David. Letos v červenci vnitřek restaurace někdo zpustošil. Oproti loňsku ubylo hostů a tržeb asi o šedesát procent a restaurace musela bojovat o přežití. Důvody vidí majitelé i v politice. Kanaan se díky vlně solidarity hostů podařilo zachránit.

Skupina čtrnácti zemí, mezi nimi i Británie, Francie, Itálie, Německo či Kanada, odsuzuje rozhodnutí Izraele schválit dalších devatenáct osad na okupovaném Západním břehu. Vládu premiéra Benjamina Netanjahua proto žádá, aby rozhodnutí z minulého týdne zrušila. Počet izraelských osad na tomto okupovaném palestinském území se za tři roky zvýšil na 69. Jeruzalém výzvu odmítl a označil ji za morálně chybnou.

Izrael schválil dalších devatenáct židovských osad na okupovaném Západním břehu. Za poslední tři roky jich legalizoval už 69, z pohledu mezinárodního práva jsou všechny nelegální. Vláda v Jeruzalémě jejich výstavbu dlouhodobě podporuje i přes mezinárodní kritiku a nijak se netají, že tím chce zmařit možnost dvoustátního řešení. Dovnitř izraelské populace pak ještě zaznívají argumenty bezpečnostní a náboženské, říká ředitelka Herzlova centra izraelských studií Irena Kalhousová.

Po dvou letech války prožívají i křesťané v Izraeli advent a vánoční svátky v poněkud klidnější atmosféře. V klášteře Latrun na pomezí židovského státu a Západního břehu se koledy zpívají arabsky. Arabové totiž tvoří většinu křesťanů v zemi. Nejrozšířenější světové náboženství je v Izraeli menšinovým. Kvůli populačnímu nárůstu židů a muslimů se podíl křesťanů dále snižuje.

Australané drželi den smutku a rozjímání, aby uctili památku patnácti obětí střelby proti židovské komunitě, která se stala před týdnem na pláži Bondi Beach v Sydney. Po celé zemi se v neděli držela minuta ticha, kdy se kvůli pietě zastavilo i televizní a rozhlasové vysílání. Na deset tisíc lidí se účastnilo pietní akce na místě tragédie, kam přijel i premiér Anthony Albanese, jehož dav vypískal. Země se zároveň chystá prověřit pravomoci policie, píše Reuters.

Izraelský útok na bývalou školu ve čtvrti Túfa v Pásmu Gazy podle Times of Israel zabil nejméně pět Palestinců. Armáda židovského státu tvrdí, že vojáci spatřili několik podezřelých osob, na které následně vystřelili. Místní zpravodajské agentury uvádějí, že útok nastal ve chvíli, kdy se v objektu konala svatební oslava. Izraelská armáda případ prošetřuje.

Americký prezident Donald Trump při různých příležitostech tvrdí, že dokázal ukončit někdy šest, jindy osm válečných konfliktů. V některých případech boje skutečně skončily, jinde jsou příměří křehká, místy se konflikty opět rozhořely, případně i přes podpisy dohod ani neskončily.

Až šest západních i arabských zemí už podle izraelských médií přislíbilo, že se zapojí do fungování správního orgánu pro dohled nad poválečnou Gazou. Má jít o výsledek amerických vyjednávání – včetně úterní konference v Kataru. Seznam „účastníků“ ale oficiálně neexistuje. Navíc panuje nejistota ohledně složení a role mezinárodních jednotek. Teroristické hnutí Hamás odmítá složit zbraně a nepřímo budoucím mezinárodním silám vyhrožuje.

Izrael provedl sérii intenzivních útoků na území jižního a severovýchodního Libanonu, které podle deníku L'Orient-Le Jour zranily nejméně čtyři lidi. Jeruzalém uvedl, že pouze cílil na infrastrukturu militantního teroristického šíitského hnutí Hizballáh. Děje se tak v den diplomatických jednání mezi zástupci Libanonu, Saúdské Arábie, Spojených států, Francie a mírové mise OSN v Libanonu (UNIFIL), kteří v Paříži rokovali o finálním odzbrojení Hizballáhu, informuje ve čtvrtek agentura Reuters.

Střelba na pláži Bondi v Sydney si vyžádala patnáct obětí, včetně dítěte. Zraněných je nejméně 40. Na místě byl zabit také padesátiletý střelec, čímž se počet zemřelých zvýšil na šestnáct. Podle agentury Reuters to uvedla australská policie. Druhý útočník je v kritickém stavu v nemocnici. Premiér státu Nový Jižní Wales Chris Minns oznámil, že útok cílil na židovskou komunitu v Sydney. Podle izraelského serveru The Jerusalem Post se na místě konaly oslavy židovského svátku chanuka, kterých se účastnily přibližně dva tisíce lidí.

Příslušníci amerických speciálních sil provedli v Indickém oceánu zásah na lodi směřující z Číny do Íránu a zabavili náklad, který mohl mít vojenské využití, uvedl deník The Wall Street Journal (WSJ). Podle něj několik týdnů stará operace ukazuje, že administrativa prezidenta Donalda Trumpa používá vůči protivníkům na moři agresivnější postupy.

Počet izraelských osad budovaných na okupovaném Západním břehu letos proti minulým letům výrazně narostl. Je nejvyšší za sledované období od roku 2017, uvádí neveřejná zpráva OSN, kterou citovala agentura AFP. Generální tajemník organizace António Guterres to ve zmíněném dokumentu odsoudil jako porušení mezinárodního práva, které ještě zhoršuje situaci Palestinců na území okupovaném židovským státem.

Vleklý korupční proces s premiérem Benjaminem Netanjahuem rozděluje izraelskou společnost. Podle expertů by prezidentská milost, o níž Netanjahu požádal, bez předchozího odsouzení či přiznání viny byla nejspíš napadena u nejvyššího soudu a vyvolala protesty. Podle průzkumů si většina Izraelců předběžné omilostnění Netanjahua bez jeho rezignace nepřeje. Židovský stát čekají příští rok volby a premiérovi hrozí až deset let vězení.

Pásmo Gazy zasáhla silná bouře Byron, která si v posledních 24 hodinách vyžádala nejméně jedenáct obětí a několik dalších zranila, informovala v pátek palestinská agentura Wafa. Kvůli silným dešťům, které v Gaze vypukly ve středu, se zřítila řada budov a záplavy se rozšířily do více částí oblasti.

Palestinské teroristické hnutí Hamás navrhuje „zmrazit“ své vyzbrojování výměnou za dlouhodobé příměří v Gaze. Podle agentury AFP to ve středu řekl bývalý vůdce hnutí Chálid Mišal v rozhovoru se stanicí al-Džazíra. Podle něho je také uskupení otevřené myšlence, že by na mír na hranicích palestinského území s Izraelem dohlížely zahraniční síly.