Imunita strana 3 z 4

V pátek přibylo v Česku dalších 1781 potvrzených případů koronaviru, nejvíc za jeden den od začátku května a o 764 víc než před týdnem. V nemocnicích bylo s covidem 459 lidí, což je oproti předchozímu dni sice o něco méně, ale oproti minulému týdnu to znamená nárůst o 121 hospitalizovaných. Odborníci nyní navrhují začít testovat ve školách v okresech s vyšším počtem nakažených.

Trend nových nákaz koronavirem v Česku na podzim znovu stoupá, počet dvakrát v tomto týdnu překonal tisícovku. Epidemiolog Petr Smejkal předpokládá, že zhoršení epidemické situace se nelze vyhnout. Nově nakažení jsou dle něj hlavně mladí, ale i starší skupiny obyvatel, kterým vyprchala imunita z očkování. V Interview ČT24 proto apeloval na pokračování ve vakcinaci.

Ordinace pediatrů jsou plné a děti naopak chybějí ve školkách i školách. Vlna podzimních respiračních onemocnění dorazila letos nezvykle rychle. Podle Státního zdravotního ústavu se zvedl počet nemocných dětí oproti minulému týdnu o 16 procent. Jednou z příčin je i to, že kvůli pandemii se děti musely dlouho vzdělávat doma.

S každou novou variantou SARS-CoV-2, která se objeví a způsobí nárůst počtu případů, vyvstává také znepokojivá otázka: Mohl by virus nakonec dospět k takovému souboru mutací, které by mu umožnily zcela se vyhnout naší imunitní reakci?

Protilátky po prodělání nemoci a očkování se liší mírou i délkou imunity. Riziko nemoci je neporovnatelně vyšší a je lepší se nechat očkovat, konstatoval biochemik Jan Trnka. V Interview ČT24 vysvětlil, proč vakcíny nemění lidskou DNA a nezpůsobují neplodnost. Varoval před koncem pravidelného testování a připustil, že ještě nějakou dobu je třeba s covidem počítat.

Nová studie lékařů z Yaleovy univerzity přinesla důležité informace o průlomových případech covidu-19. Jde o případy, kdy se virem SARS-CoV-2 nakazili plně očkovaní lidé. Vědci především popsali, kdo je obzvlášt náchylný k závažnému průběhu onemocnění.

Studie, do které se budou moci zapojit tisíce dobrovolníků, by měla ukázat skutečné promoření populace covidem-19. Ministerstvo zdravotnictví chce na podzim ve velkém testovat lidi na protilátky a buněčnou imunitu proti koronaviru, upozornil na to Český rozhlas Radiožurnál. Na studii by se měly podílet pražské nemocnice IKEM a Fakultní Thomayerova nemocnice a také Fakultní nemocnice Olomouc. Další podzimní studie by také měla ukázat, nakolik protilátky chrání před nákazou.

Vláda by neměla říkat, že očkovaní vydrží nadlouho a že další dávka je jen pro ty, kteří ji budou chtít, myslí si místopředseda sněmovního výboru pro zdravotnictví Bohuslav Svoboda (ODS). Šéf resortu zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) s ním ale nesouhlasí. Trvá na tom, že zatím nikde neplatí, že by lidé bez třetí dávky byli znevýhodněni. O tématu debatovali politici v Událostech, komentářích. Podle biochemika Jana Konvalinky existují už první data, která dokazují, že imunita vůči koronaviru časem slábne a díky třetí dávce se opět nastartuje.

Přeočkovávání proti covidu-19 by mělo u lidí s vyšším rizikem při nákaze podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) začít v polovině září. V diskusním pořadu TV Prima také zmínil, že ani v nejrizikovějším scénáři vývoje epidemie na podzim nepočítá s uzavíráním služeb a obchodů.

Na dvou stovkách míst po celé Francii manifestovali v sobotu odpůrci covidových pasů, a to už sedmý víkend po sobě. Tentokrát se sešlo celkem 200 tisíc lidí, zhruba čtvrtina z nich v Paříži. Povinnost prokazovat se kompletním očkováním, negativním testem nebo proděláním nemoci při vstupu do veřejných interiérů platí do poloviny listopadu. Premiér Jean Castex ale nevyloučil prodloužení. V sobotu se protestovalo také v Německu a Itálii.

Světová zdravotnická organizace (WHO) aktualizovala své pokyny pro péči o pacienty tak, aby zahrnovaly takzvané blokátory receptorů pro interleukin-6. Je to skupina léků, které mohou zachránit život pacientům s těžkým nebo kritickým průběhem covidu-19, zejména když se podávají společně s kortikosteroidy.

Slavnostní prezidentskou přísahou Borise Jelcina začalo 10. července roku 1991 v Kremlu zasedání Sjezdu lidových poslanců Ruské federace. Oficiálně se tak ujal funkce prvního ruského prezidenta – ještě v době existence Sovětského svazu. Jelcin hlásal demokracii, reformy i blahobyt. Pokusy o transformaci ale uvrhly velké počty Rusů do chudoby. Jeho kariéru poznamenal krvavý konflikt s parlamentem v roce 1993 nebo válka v Čečensku. Svým odchodem z funkce na přelomu milénia otevřel dveře Vladimiru Putinovi.

V Česku pokračuje debata o uznávání protilátek po onemocnění covidem-19. Podle části opozice by měl být údaj součástí covidových certifikátů – stejně jako třeba záznam o očkování. Podle ministra zdravotnictví ale zatím není jasné, jaká hladina protilátek člověka ochrání.

K očkování se od pátku již může hlásit každý, kdo o něj má zájem a je mu alespoň 16 let. Již první den ukázal, že zájem v nejmladší skupině do 29 let není kdovíjaký, do pátečního odpoledne se přihlásila asi pětina. Odborníci se domnívají, že část z nich to zkrátka nepovažuje za důležité, myslí si, že pro ně nepředstavuje covid-19 hrozbu. Podle pediatra Jana Lebla ale má i každé tisící dítě, které covidem onemocní, závažný průběh. Podle biochemika Zdeňka Hostomského i imunologa Václava Hořejšího jde také o to, že jen proočkováním celé společnosti lze ochránit nejohroženější skupinu starých lidí. Očkování bylo tématem 90' ČT24 i Interview ČT24.

Riziko, že se člověk znovu nakazí koronavirem, je v prvních deseti měsících od prodělání covidu-19 výrazně nižší. Vyplývá to ze studie výzkumníků londýnské univerzity UCL, kteří zkoumali pravděpodobnost opakované koronavirové nákazy u klientů a zaměstnanců domovů pro seniory. Informovala o tom agentura Reuters.

V kostní dřeni lidí, kteří prodělali covid-19 nebo proti němu byli očkovaní, přežívají důležité imunitní buňky – a to naznačuje, že by imunita proti této nemoci mohla být velmi dlouhodobá, možná dokonce prakticky celoživotní.

Stát poprvé stanovil lhůtu, během níž považuje ochranu po vakcinaci za dostatečně spolehlivou: je to devět měsíců. České televizi to potvrdila hlavní hygienička Pavla Svrčinová. První definice se objevila v ochranném opatření, které se týká cestování. S devíti měsíci už ale počítají i předpisy, které začínají platit od pondělí.

Jako potvrzení o bezinfekčnosti bude od pondělí 24. května stačit doba tří týdnů po první dávce očkování proti covidu-19, dosud se uznávalo jen dokončené očkování. Po jednání vlády to řekl ministr zdravotnictví Petr Arenberger (za ANO). Lidé se doposud po první dávce museli prokazovat testem. Jejich cena má podle ministra klesnout, antigenní bude za zhruba 250 korun, PCR nejspíše za 600 korun.

Mezi vědci a odborníky na veřejné zdraví je nyní silná shoda na tom, že Spojeným státům se přinejmenším v dohledné době nepodaří dosáhnout stavu kolektivní imunity vůči koronaviru SARS-CoV-2. Experti se za zpomalující vakcinace přiklání k závěru, že virus v USA nevymizí, nýbrž bude dalších několik let „zvladatelnou“ hrozbou.

Nastávající matky reagují na očkování proti koronaviru velmi podobně jako jejich netěhotné vrstevnice. Naznačila to nová, zatím nerecenzovaná studie, kterou publikoval server medRxiv. Podle vědců jsou vakcíny typu mRNA i u této skupiny vysoce účinné.

Ve výzkumu buněčné imunity proti nemoci covid-19 pokračují vědci z Centra buněčného a tkáňového inženýrství Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně. Od května zjišťovali z krevních vzorků dobrovolníků množství paměťových buněk, které se tvoří po prodělání nemoci. Teď vědce zajímá vývoj buněčné imunity vytvořené díky očkování.

Vědci po celém světě popsali už téměř čtyři tisíce mutací koronaviru. Úplně nové varianty viru objevili i v Česku. Většina mutací výrazně nemění vlastnosti viru a neliší se ani průběh onemocnění, některé však vzbuzují obavy.

S příchodem vyšších teplot, které v některých částech republiky mohou dosáhnout až ke 20 stupňům, se probouzí i příroda. Začínají kvést první rostliny, což znamená začátek nepříjemného období pro alergiky. Ve vzduchu se objevují první pyly. Úlevu by jim však mohly přinést povinné respirátory a další ochrana dýchacích cest, které zabraňují vniknutí alergenů na sliznici.

Zatímco pandemie covidu-19 negativně ovlivnila téměř všechny aspekty života a zábavního průmyslu, úspěch videoherní branže naopak prudce narostl. Kvůli přísným protiepidemickým opatřením a častým uzávěrám lidé hledají způsoby, jak trávit v izolaci čas. Mnoho z nich se obrátilo právě k virtuálnímu světu. Již velmi úspěšný průmysl tak díky epidemii zaznamenal nejlepší rok za poslední dekádu.