Harvardova univerzita strana 3 z 3

Vědci se dlouho bránili myšlence, že by dinosauři žili v řekách. Teď ale mezinárodní tým vědců podporovaný National Geographic Society našel jednoznačný důkaz, že Spinosaurus aegyptiacus, nejdelší dravý dinosaurus vůbec, ve vodě žil. Paleontologové zjistili, že svůj dlouhý ocas používal pro pohyb ve vodě. Je to poprvé, kdy se takovou adaptaci u nějakého dinosaura podařilo popsat.

O tom, že existuje vztah mezi úmrtností na nemoc způsobenou novým koronavirem a znečištěným ovzduším, se spekuluje prakticky od začátku pandemie. Místa, kde umírá nejvíce lidí, patří k těm s nejvíce znečištěným ovzduším. Nové výzkumy ukazují, že tato hypotéza může být pravdivá.

Znečištěné ovzduší je spojené s výrazně vyšší úmrtností na nemoc COVID-19, tvrdí rozsáhlá analýza opírající se o zkoumání 98 procent území USA.

Nový koronavirus útočí i na důležité buňky v nose. Vědci z americké Harvardovy univerzity tak podle agentury Bloomberg vysvětlují ztrátu čichu a chuti, která patří mezi hlavní příznaky nemoci COVID-19.

Radost z prvních teplých slunečních paprsků a končící zimy letos na severní polokouli narušila přísná omezení vycházení kvůli koronaviru. Podle některých studií však může teplejší počasí v boji s pandemií pomoci, tak jako pomáhá při šíření jiných onemocnění dýchacích cest včetně chřipky nebo rýmy. Vědci současně upozorňují, že není velký důvod obávat se mutace viru. Rychle také přibývá testovaných.

Během prvních tří týdnů epidemie připravil nový koronavirus o život více lidí než epidemie SARS za osm měsíců. Oba viry a obě choroby mají mnoho společného, ale v mnohém se také liší. Vědci popsali v čem.

V americkém státě Washington se nový koronavirus šíří zřejmě už několik týdnů. Ukazují to předběžné výsledky anylýzy genetických vzorků viru. Znamenalo by to, že by v této části USA mohly být stovky dalších zatím nediagnostikovaných případů nemoci. Ve Spojených státech bylo k neděli hlášeno sedmdesát pacientů s COVID-19.

Koronavirová epidemie mění nejen chování lidí a ekonomik, ale má dopad i na vědu. Podle řady expertů ji mění k větší rychlosti a zejména otevřenosti. Daní za to je však vznik nepřesností a falešných zpráv.

Největší sociální síť na světě – Facebook – funguje 16 let. Datum vzniku: 4. únor 2004. Místo: americký Harvard. Mark Zuckerberg a jeho dva spolužáci naprogramovali místo pro on-line setkávání studentů a učitelů z kampusu. Teď je z Facebooku platforma, kterou využívá přes 2,5 miliardy lidí po celém světě a nejen ti, ale i média a novináři.

Respirační onemocnění se obecně šíří kapénkami. Když nemocný kýchne nebo zakašle, uvolňuje do svého okolí kapičky slin či hlenu. Pokud se jakákoliv z nich dostane na nechráněný povrch lidského těla, vzniká různě velká pravděpodobnost nákazy.

Plynná struktura má hmotnost více než tří milionů Sluncí. Přestože při pohledu z centra Mléčné dráhy leží těsně za naším hvězdným systémem, až doposud unikala pozornosti vědců. O existenci struktury informovali astronomové v časopise Nature.

Většina těch nejběžnějších nebo nejvíce smrtících patogenů jsou RNA viry – ať už jsou to ebola, zika nebo chřipka. Všechny spojuje navíc i to, že se jen velmi špatně léčí a mnohdy na ně léčba dokonce ani neexistuje. Teď ale vědci z MIT a Harvardu přišli na to, jak změnit enzym Cas13 na antivirotikum, které může být naprogramované k ničení virů v lidských buňkách.

Na Harvardově univerzitě v USA udělil humoristický vědecký časopis Annals of Improbable Research neboli Anály nepravděpodobného výzkumu každoroční Ig Nobelovy ceny. Předávají se těm nejšílenějším a nejabsurdnějším vědeckým studiím roku.

Cukrovka, neboli diabetes, je závažné chronické onemocnění, kterým jen v České republice trpí přes milion lidí. Podle studie publikované v prestižním vědeckém časopise JAMA Internal Medicine je nečekaně účinnou prevencí vzniku tohoto onemocnění rostlinná strava. Změna jídelníčku může podle této práce snížit riziko vzniku diabetu II. typu až o 53 procent. Na pozitivní vliv rostlinné stravy upozorňovali vědci již dříve, nová studie to ale prokazuje na neobyčejně rozsáhlém vzorku lidí.

Než lidstvo začne zkoumat mezihvězdný prostor jinak než teleskopy, může to trvat stovky let. Ale můžeme zkoumat části mezihvězdného prostoru, které se dostaly na Zemi. A právě to udělali vědci z Harvardu.

Lidský zásah do pozemského klimatu by mohl potlačit problémy způsobené klimatickou změnou. Takzvané klimatické inženýrství s sebou ovšem nese obavu, že by takový zásah mohl negativně ovlivnit počasí. Tyto obavy nyní mírní studie zveřejněná v časopise Nature Climate Change. Její autor ovšem doporučuje, aby se lidstvo tomuto řešení zatím vyhnulo. Klimatickému inženýrství totiž současná věda zatím dostatečně nerozumí.

Muži, kteří někdy kouřili marihuanu, mají větší počet spermií v ejakulátu než ti, kteří tuto omamnou látku nikdy neužívali. Zjistili to vědci z Harvardovy univerzity. Tento závěr je samotné překvapil, neboť očekávali, že marihuana bude mít na množství spermií a plodnost neblahý vliv. Píše o tom agentura Bloomberg.

Demokracie může být u nás a ve světě v nebezpečí, varují mnozí politologové. Mezi nimi i profesor Harvardovy univerzity Steven Levitsky. Vychází z teze, že jsou Spojené státy propagátorem demokracie ve světě.