Znečištění vzduchu způsobené spalováním fosilních paliv, jako je uhlí a ropa, bylo v roce 2018 celosvětově zodpovědné za 8,7 milionu úmrtí. Poukázala na to nová studie, kterou publikoval odborný časopis Environmental Research. Nejvíce obětí v tomto ohledu vědci zaznamenali v Číně a Indii.
Emise z fosilních paliv zabily v roce 2018 téměř devět milionů lidí, vypočítali vědci
Dlouhodobý pobyt na špatném vzduchu spojují vědci se zvýšeným rizikem celé řady závažných zdravotních potíží, které mohou vést k předčasnému úmrtí. Může se například jednat o srdeční choroby či o problémy s dýchacími cestami.
Znečištěné ovzduší se přitom ve velké míře týká také Česka, kde je vzduch špinavější než ve většině zemí Evropské unie. Na vině je zejména těžba a spalování uhlí. Podle dostupných dat zde tento problém vede každoročně k předčasné smrti zhruba deseti tisíc osob.
V oblastech, kde jsou překračovány zákonné limity pro obsah znečištění vzduchu, žije více než 60 procent Čechů. Vážná situace je například v Karviné, Havířově či Ostravě, které nedávno publikovaná mezinárodní studie zařadila do desítky evropských měst, kde tento problém zabíjí nejvíce.
Vědci navíc upozorňují, že obyvatelé takto znečištěných oblastí umírají s nemocí covid-19 častěji než lidé, kteří žijí v čistějších místech. Jeden z nedávných výzkumů uvedl, že špatný vzduch přispěl v tuzemsku téměř ke třetině úmrtí pacientů s nemocí covid-19.
- Emise skleníkových plynů pocházejí z největší části ze spalování fosilních paliv pro výrobu elektřiny, tepla a v dopravě (pohon spalovacích motorů, lodí a letadel). Značnou měrou přispívá i průmyslová činnost, stavebnictví, zemědělství (chov skotu a používání umělých hnojiv) i odlesňování.
Téměř devět milionů mrtvých
Špatný vzduch nicméně představuje celosvětový problém. V nové studii se mezinárodní vědecký tým snažil spočítat, kolik lidí mu ročně globálně podlehne. Došel k závěru, že jenom v roce 2018 způsobil jedovatý koktejl drobných částic, které se do vzduchu dostávají v důsledku spalování ropy, uhlí či zemního plynu, dokonce pětinu všech úmrtí. Celkem tak ve světě v daném roce zemřelo v této souvislosti 8,7 milionu lidí starších 14 let.
Číslo, které je vyšší než předchozí odhady, šokovalo i autory studie. „Je to všudypřítomné. Čím intenzivněji dopady hledáme, tím více jich nacházíme,“ poznamenala podle serveru The Guardian jedna z nich, Eloise Maraisová z University College London.
Nejhůř je na tom východní Asie
Nejhorší situace v tomto ohledu panuje v asijských zemích. Zatímco ve Spojených státech a Evropě dávají emise z fosilních paliv vědci do souvislosti s jedním z deseti úmrtí, ve východní Asii se jedná téměř o třetinu. Naopak výrazně nižší byla tato čísla v Jižní Americe nebo Africe.
V Číně tak špatný vzduch snížil průměrnou délku života o 4,1 roku, v Indii o 3,9 roku a v Pákistánu o 3,8 roku. Evropanům pak emise skleníkových plynů průměrně zkracují život o osm měsíců.
Vědci se domnívají, že bez využívání fosilních paliv by se průměrná délka života světové populace zvýšila o jeden rok. Zároveň by v tomto ohledu výrazně klesly zdravotní náklady.
Nutnost akce
„Často o nebezpečích plynoucích ze spalování fosilních paliv hovoříme v souvislosti s klimatickou změnou a možné dopady na zdraví přehlížíme,“ poznamenal podle serveru Science Alert spoluautor studie Joel Schwartz, který působí na Harvard T.H. Chan School of Public Health.
Možnost vyhnout se milionům předčasných úmrtí by podle něj měla pro politiky představovat dostatečnou motivaci k tomu, aby emise skleníkových plynů snížili a urychlili přechod na obnovitelné zdroje.