Handicap strana 3 z 3

Organizace spojených národů pomáhá handicapovaným obyvatelům válkou zničené Sýrie zapojit se zpět do života. Od začátku konfliktu v roce 2011 totiž počty tamních postižených vzrostly téměř na čtyři miliony, podle organizace je zároveň 62 procent z nich bez práce. Mezi handicapovanými Syřany jsou i hluchoněmý Badr a ochrnutý Ahmad, kteří si v životě navzájem pomáhají.

Nové technologie mohou výrazně usnadnit život lidem s různými typy zdravotních postižení. Patří mezi ně například ovládání počítače čtením mozkových vln, takzvané hmatové knihy pro děti s poruchou zraku nebo kamera, která za nevidomého přečte text. I tyto vynálezy se nedávno představily na specializované konferenci INSPO.

S nedostatkem informací se teď potýkají především lidé se sluchovým postižením. Nevidomí pacienti si zprávy poslechnou, dobrovolníci a pracovníci organizací jim pomáhají spíše s nákupy, čtením dokumentů nebo s doprovodem k lékařům. Individuální pomoc pak poskytují neziskové organizace především seniorům, kteří nemají přístup k internetu. Pomáhají i televizní zprávy s tlumočníky do znakového jazyka.

Umění je jen jedno, nezáleží na věhlasu jména, které je pod ním podepsané. V pražském Ateliéru radostné tvorby proto malují umělci s handicapem spolu s profesionálními výtvarníky. A díla, která zde vznikla, navíc vystavují v galerii, kde je na aktuálních výstavách k vidění třeba tvorba takových autorů, jako je Petr Sís či Jiří David – v Centru současného umění DOX.

Přelom roku přinese několik změn pro lidi s vadami sluchu. Nově jim například pojišťovny budou proplácet sluchadla na obě uši. Změny se od nového roku dotknou i zaměstnavatelů lidí s handicapem, kterým stát bude přispívat více.

Devadesát pět procent lidí se zdravotním handicapem žije v Etiopii v chudobě. V lepším případě jsou odkázáni na pomoc rodiny, v tom horším žebrají. Hrozivou bilanci se snaží změnit projekt na inkluzi nevidomých dětí. Prvním dvaceti žákům se zrakovým postižením ve škole v Addis Abebě na nutné učební pomůcky přispělo i Česko, které jinak dotuje rozvojovou pomoc ve srovnání s ostatními vyspělými zeměmi hluboce podprůměrně.

Moravskoslezská vědecká knihovna v Ostravě vydala novou audioknihu pro slabozraké a nevidomé. Detektivní příběh Mrtvou neměl nikdo rád je už pátým titulem, který v edici Regionální audioknihy vychází.

Získat lékařský posudek by mělo být rychlejší a Lékařská posudková služba by měla projít generační obměnou. Změny plánuje ministerstvo práce a sociálních věcí. Posudkovým lékařům by mělo ulehčit i to, že se v budoucnu mají omezit kontroly u lidí, jejichž zdravotní stav se dlouhodobě nemění.

Někteří obyvatelé Svitávky těžce nesou postoje svých sousedů odmítajících stavbu chráněného bydlení pro 12 lidí s mentálním handicapem. Jejich obavy považují za nepodložené a některé jejich výroky na veřejném projednávání tématu za sobecké nebo „hnusné“. Někteří odpůrci projektu změnili názor s tím, že neměli dost informací, jiní si stojí za svým. Reakce ve Svitávce zjišťoval Jan Novák z pořadu 168 hodin. Vydal se také do nedalekého Klepačova, kde podobné zařízení funguje.

„Nejvíce je pro mě být matkou, to mi nikdo neodpáře,“ řekla nevidomá paralympijská vítězka a trojnásobná mistryně světa Pavla Kovaříková v Událostech, komentářích. Ač nevidí, je úspěšnou ilustrátorkou a autorkou známého loga kampaně Světluška. Vztah zdravých lidí vůči handicapovaným se podle ní postupně zlepšuje, ale lepší vzájemné komunikaci brání přílišná korektnost. S Pavlou Kovaříkovou hovořil Michal Kubal.