Organizace spojených národů pomáhá handicapovaným obyvatelům válkou zničené Sýrie zapojit se zpět do života. Od začátku konfliktu v roce 2011 totiž počty tamních postižených vzrostly téměř na čtyři miliony, podle organizace je zároveň 62 procent z nich bez práce. Mezi handicapovanými Syřany jsou i hluchoněmý Badr a ochrnutý Ahmad, kteří si v životě navzájem pomáhají.
Duo postižených Syřanů nastupuje v damašské čtvrti Barámka do taxíku, aby spolu odjeli na basketbal. Ten hrají pravidelně každý týden, Ahmad přitom na hřišti pomůže Badrovi přesednout do sportovního křesla, ve kterém se může zúčastnit hry.
„Jsme spolu 24 hodin, sedm dní v týdnu. Společně jíme, pracujeme i chodíme hrát basketbal. Všechno děláme společně,“ tvrdí osmadvacetiletý Syřan na vozíku Badr Hadždžámi. V roce 2012 mu střepina poškodila míchu a od té doby je upoután na kolečkovém křesle. Po zranění žil pět let v osamění, zvrat přišel až po seznámení s Ahmadem.
„Ahmad mě doplňuje. Mé uši jsou jeho ušima a jeho nohy jsou mýma nohama. Je to, jako bychom byli dvě části jednoho srdce. Té mé něco schází a stejně tak to má on. Dohromady tvoříme celek,“ dodal Badr.
Čtyřiadvacetiletý Ahmad přišel o sluch a schopnost mluvit už ve dvou letech. „Němí lidé žijí hodně izolovaně, ve svém vlastním světě. Stejně jako ti, kteří trpí slepotou. Takový život není dobrý. Například já si musím někoho najmout, aby mi překládal do znakového jazyka. A stejné to má Badr, aby mu někdo pomohl,“ vysvětluje ve znakovém jazyce Badrův společník.
Se zapojením do společnosti jim pomáhá program OSN, který poskytuje dočasnou finanční i materiální pomoc, aby lidé s handicapem získali práci. Oba muži dostali fotoaparáty a příležitost živit se jako nezávislí fotografové.
