G20 strana 2 z 3

Vyslání mírových sil NATO na Ukrajinu by vedlo k přímé konfrontaci mezi Ruskem a Severoatlantickou aliancí. V Moskvě to prohlásil ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Obvinil také USA z údajného maření „obtížných“ rozhovorů mezi Ruskem a Ukrajinou. V Bruselu ve čtvrtek začne mimořádný summit NATO, na kterém chce k vyslání mírové mise vyzvat své spojence Polsko. Ministerstvo zahraničí Polska si ve středu ráno předvolalo ruského velvyslance, Varšava později oznámila, že vyhostí 45 ruských diplomatů, které viní ze špionáže.

Francouzský prezident Emmanuel Macron řekl, že australský premiér Scott Morrison mu v září lhal ohledně zrušení kontraktu na stavbu ponorek. Zároveň naznačil, že je zapotřebí více úsilí k obnovení důvěry mezi oběma spojenci. Americký prezident Joe Biden řekl, že Spojené státy se zachovaly ohledně kontraktu neobratně.

Obyvatelé Afghánistánu čelí vysoké nezaměstnanosti a stále hlubší humanitární krizi. OSN odhaduje, že po létu ozbrojených konfliktů skončilo na předměstích Kábulu na padesát tisíc Afghánců, kteří v provinciích přišli o domovy. V těžké situaci jsou většinou ženy s dětmi či staří lidé. Mnozí jsou odkázaní na žebrotu.

Lídři dvaceti největších ekonomik světa se na druhém a posledním dni jednání skupiny G20 v Římě shodli, že jejich cílem je udržet globální oteplování pod kritickou hranicí 1,5 stupně ve srovnání s předindustriální érou. Vyplývá to ze závěrů schůze, o nichž informovala agentura Reuters. Právě opatření těchto ekonomik mají na klima klíčový dopad –⁠ společně totiž vypouštějí více než tři čtvrtiny světových emisí. Řada politiků se následně z Říma přesune na klimatickou konferenci v Glasgow. Podle odborníků může rozhodnout o tom, zda se podaří planetu ochránit před katastrofálními důsledky globálního oteplování.

V Římě začal summit skupiny velkých ekonomik G20, kde se státníci osobně setkávají poprvé po téměř dvouleté pauze vyvolané pandemií. Právě zdravotní a ekonomická krize způsobená šířením koronaviru je jedním z hlavních témat schůzky, což v úvodním projevu potvrdil i premiér hostitelské země Mario Draghi. Ten apeloval, aby bohaté státy věnovaly větší úsilí tomu, aby do rozvojových zemí putovalo více vakcín. Představitelé skupiny taktéž schválili dohodu o nových mezinárodních daňových pravidlech, včetně globální minimální daně, uvedla americká ministryně financí Janet Yellenová.

Britský premiér Boris Johnson nevyloučil případné právní kroky vůči Francii v pobrexitovém sporu ohledně práva na rybolov v britských vodách. Řekl to stanici Sky News. Podle BBC Johnson přiznal, že vztahy mezi oběma zeměmi jsou neklidné. Francouzský prezident Emmanuel Macron v sobotu v souvislosti se sporem zpochybnil důvěryhodnost Británie.

Spojené státy se zachovaly „neobratně“, když uzavřením paktu s Británií a Austrálií připravily Francii o obří zakázku na dodávku dvanácti ponorek australské armádě. Na setkání v předvečer summitu zemí G20 to řekl americký prezident Joe Biden svému francouzskému protějšku Emmanuelu Macronovi. Biden se Macronovi neomluvil, ale uznal, že Spojené státy měly svého spojence o dohodě informovat dříve, napsala agentura AP.

Nezvykle dlouho trvala schůzka amerického prezidenta Joea Bidena a papeže Františka ve Vatikánu. Oba lídři spolu podle Vatikánu mluvili 75 minut, italská televize RAI dříve hovořila o hodině a půl. Prezident s papežem jednali o klimatických změnách, dodržování lidských práv či o reakci na pandemii covidu-19. Biden poděkoval papežovi za nasazení ve prospěch chudých a ve prospěch lidí, kteří trpí konflikty či útlakem. V soukromém rozhovoru ho americký prezident označil za největšího světového bojovníka za mír. Bidena o víkendu čeká ještě summit G20 v Římě a klimatická konference v Glasgow.

Současné závazky na snižování emisí skleníkových plynů povedou k růstu teploty na Zemi o 2,7 stupně Celsia do konce století, varuje ve své nové zprávě Organizace spojených národů (OSN). Současné úsilí států je podle ní zcela nedostatečné a svět je nadále na cestě ke klimatické katastrofě. Varování od světových státníků i organizací jsou stále častější s blížící se konferencí OSN o klimatu COP26, která začíná v neděli ve skotském Glasgow.

Členské státy Mezinárodního měnového fondu (MMF) schválily navýšení nouzových rezerv o 650 miliard USD (13,9 bilionu korun). Padla tak poslední překážka, která tomu dosud stála v cestě. Jde o největší rozšíření nouzových rezerv za sedmasedmdesát let existence měnového fondu, platit začne od 23. srpna. Peníze mají příjmovým zemím pomoci vypořádat se s rostoucím dluhem a s následky pandemie nemoci covid-19, oznámil fond.

Evropská unie odloží jednání o digitální dani ve prospěch návrhu zemí G20. V Bruselu se na tom v pondělí shodli ministři financí, kteří jednali s jejich americkou kolegyní. Globální zdanění firem cílí hlavně na technologické giganty jako Facebook nebo Google. Ty by měly nově platit 15 procent ze zisku v zemích, kde skutečně vydělávají. Novinka má zabránit odklánění peněz do daňových rájů. V pořadu Události, komentáře o tématu hovořil ekonom a výzkumník z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Petr Janský.

Skupina G20 v sobotu při setkání v Benátkách podle očekávání podpořila společný postup proti nadnárodním firmám, které daní zisky v daňových rájích. Ministři financí členských zemí odsouhlasili plán na globální minimální daň ze zisku ve výši 15 procent. V závěrečném prohlášení členské státy také varují před ohrožením globálního oživování ekonomiky novými variantami koronaviru a zmiňují potřebu zjednat spravedlivý přístup k vakcínám.

Čtyři z pěti zemí, kde bylo loni vykonáno nejvíce poprav, se nachází na Blízkém východě. S odkazem na zprávu lidskoprávní organizace Amnesty International (AI) o tom ve středu informoval zpravodajský web BBC. Ze 483 zaznamenaných poprav v minulém roce bylo 88 procent z nich vykonáno v Íránu, Egyptě, Iráku a Saúdské Arábii, jejich celkový počet ale ve světě poklesl. Organizace tyto země obvinila, že v usmrcování odsouzených „vytrvale a nemilosrdně“ pokračují i navzdory koronavirové pandemii. Mezi 483 usmrcenými bylo šestnáct žen.

Do průběžně vedené diskuse o reformě globálních daní vstoupila nedávno těžká váha. Ministryně financí USA Janet Yellenová navrhla ostatním zemím, aby společně s Washingtonem prosadily minimální daň pro korporace po celém světě. A přestože panuje shoda, že půjde spíše o běh na delší vzdálenost, někteří odborníci nevylučují, že se návrh v nějaké podobě do mezinárodní daňové soustavy opravdu prosadí. S dopadem na státy, daňové ráje, firmy, daňové poplatníky. Včetně Česka.

Organizace Reportéři bez hranic (RSF) zveřejnila statistiku vězněných novinářů. Tento měsíc jich po celém světě bylo za mřížemi 387, podobně jako před rokem v tuto dobu. Více než polovina z nich je vězněna v pěti zemích, nejvíce v Číně. Dalších 54 novinářů je zadržováno jako rukojmí, čtyři se pohřešují. O třetinu vzrostl počet vězněných novinářek. Důvodem pro zatýkání žurnalistů ve světě je podle organizace také snaha zabránit informování o vývoji pandemie covidu-19 a krocích některých vlád.

Americké ministerstvo spravedlnosti chce zabránit vydání knihy bývalého bezpečnostního poradce Bílého domu Johna Boltona. V žalobě, kterou podalo v úterý u federálního soudu ve Washingtonu, tvrdí, že Bolton v knize zveřejní utajované informace, a ohrozí tím „národní bezpečnost“. Ministerstvo proto soud vyzvalo, aby vydal předběžné opatření a zveřejnění knihy zakázal.

Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) a další přední světoví těžaři v čele s Ruskem se dohodli na snížení těžby v květnu a v červnu o 9,7 milionu barelů denně. To představuje zhruba deset procent světových dodávek suroviny. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na mexickou ministryni pro energetiku Normu Rocío Nahleovou Garcíaovou. Cílem je reagovat na pokles poptávky v důsledku současné pandemie koronaviru.

Automobilka Škoda Auto v pátek prodloužila odstávku výroby ve všech třech českých závodech kvůli pandemii koronaviru nejméně do 14. dubna. Původně se měla výroba spustit 6. dubna. Provoz v Česku i ve světě dočasně přerušují i další firmy a lídři zemí EU se zatím nedokázali dohodnout na tom, jakou sílu mají mít opatření určená na pomoc ekonomikám poškozeným koronavirovou krizí. Koncern Volkswagen už také oznámil, že by mohl přikročit ke snižování počtu zaměstnanců, pokud se šíření koronaviru nepodaří dostat pod kontrolu. Mezinárodní měnový fond čeká letos pokles globální ekonomiky. Američané schválili rekordní finanční injekci. Půjde na ni 2,2 bilionu dolarů.

Mezinárodní měnový fond (MMF) kvůli epidemii nového typu koronaviru snížil odhad letošního růstu čínské ekonomiky na 5,6 z dosavadních šesti procent, s nimiž počítal ještě v lednu. V sobotním prohlášení to uvedla šéfka fondu Kristalina Georgievová.

Konference v Madridu, která se pod vlajkami OSN zabývá změnami klimatu, nemá kýžený výsledek. Výstup z ní je tváří v tvář naléhavosti tématu rozpačitý. Ani během dvou týdnů se účastníci nedokázali shodnout na podstatném výsledku. Proto je možné, že se, jako loni v Polsku, akce protáhne.

Americký prezident Donald Trump a čínský prezident Si Ťin-pching se v sobotu na napjatě sledované schůzce na okraj summitu zemí G20 domluvili na pokračování jednání o vzájemné obchodní dohodě, která má vyřešit celní válku. Samotný summit G20 pak opět v závěrečném prohlášení neuvedl výslovný závazek boje proti ochranářství. Vyzval ale k podpoře volného a spravedlivého obchodního prostředí. Součástí závěrů ze summitu je i závazek boje proti klimatu, ačkoli USA si původně nepřály, aby se komuniké o tomto tématu zmiňovalo.

Kandidát Evropské lidové strany Manfred Weber se nestane předsedou Evropské komise (EK). Podle německého listu Die Welt se na tom dohodli evropští lídři na summitu G20. Premiéři zemí visegrádské čtyřky se na pátečním jednání v Praze shodli, že šéfem EK by se neměl stát nikdo z takzvaných spitzenkandidátů, mezi něž Weber patří. K obsazení klíčových unijních funkcí by mělo dojít už na nedělním mimořádném zasedání Evropské rady.

Americký prezident Donald Trump se v pátek v japonské Ósace sešel se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem. Během hodinu a půl dlouhého jednání se dohodli, že budou pokračovat v rozhovorech o kontrole zbrojení. Trump přitom prohlásil, že nový kontrolní režim musí zahrnovat Čínu. Mluvili spolu také o Íránu, Sýrii, Venezuele nebo situaci na Ukrajině. Oba státníci jsou v zemi na summitu nejsilnějších ekonomik světa G20.

Čínský prezident Si Ťin-pching hodlá na setkání se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem představit řadu požadavků, které by měly Spojené státy splnit, aby byl Peking ochoten urovnat vzájemné obchodní spory. Jednou z podmínek je odstranění obchodních restrikcí proti čínské společnosti Huawei. S odvoláním na zdroje obeznámené se situací o tom informoval americký list The Wall Street Journal.