G20 strana 2 z 4

Většina států skupiny největších ekonomik světa G20 ostře odsoudila válku na Ukrajině. V závěrečném prohlášení ze summitu na indonéském ostrově Bali ale skupina přiznává, že na konflikt existují i jiné názory, informovaly zahraniční agentury. Státy se také usnesly, že hrozby použití jaderných zbraní jsou nepřijatelné a vyzvaly k posílení mezinárodního práva.

Rusko při nové vlně vzdušných útoků, jejichž síla podle Kyjeva překonala ty z 10. října, vypálilo střely na města a energetickou infrastrukturu po celé Ukrajině. Energetická situace je kritická, upozornil zástupce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Kyrylo Tymošenko. V Kyjevě si útoky vyžádaly nejméně jednu oběť, zasaženy byly dva obytné domy. Polovina odběratelů v metropoli je bez elektřiny, řekl starosta Vitalij Klyčko. Bez elektřiny se ocitla i řada dalších ukrajinských měst. Více než sedm milionů ukrajinských domácností je po útocích bez proudu.

Je čas zastavit ruskou agresi vůči Ukrajině, řekl prezident napadené země Volodymyr Zelenskyj ve videoprojevu na summitu hospodářsky nejsilnějších států světa G20 na indonéském ostrově Bali. K ukončení ruské války vyzval i hostitel summitu, indonéský prezident Joko Widodo. Podle agentury DPA státy v usnesení ze summitu ruskou invazi odsoudí. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov, který na summitu reprezentuje Moskvu, později v úterý kontroval slovy, že Kyjev si pro mírová jednání stanovuje nerealistické podmínky. V úterý odpoledne DPA informovala, že Lavrov již z akce odjel.

Americký prezident Joe Biden a čínský vůdce Si Ťin-pching se shodli na tom, že jaderná válka by nikdy neměla nastat a že ji ani nelze vyhrát. Zdůraznili také svůj odpor vůči použití nebo hrozbě použití jaderných zbraní na Ukrajině. Biden podle Bílého domu také čínskému prezidentovi řekl, že USA budou nadále s Pekingem energicky soupeřit, soupeření ale nesmí sklouznout ke konfliktu. Politici se sešli v předvečer summitu velkých světových ekonomik G20 na indonéském ostrově Bali. Šlo o jejich první osobní schůzku od nástupu amerického prezidenta do funkce.

V Kyjevské a Čerkaské oblasti v centrální části Ukrajiny jsou v pondělí večer opět slyšet výbuchy a palba protiletecké obrany. Podle ukrajinských médií by mohlo jít o další nálet ruských dronů. Ty už ráno útočily například na centrum Kyjeva. Moskva cílí i na energetickou infrastrukturu na západě země. Rusko a Ukrajina si v pondělí vyměnily celkem 218 zajatců. Po pondělním pádu vojenského letounu Su-34 na obytnou čtvrť v ruském městě Jejsk zahynuli čtyři lidé a dalších 25 bylo zraněno.

Míra inflace v Turecku v srpnu meziročně podle oficiálních dat vystoupila na 80,2 procenta, dosáhla tak nejvyšší míry od září 1998. K růstu vedle cen energií přispělo zejména zdražování dopravy, vybavení domácností a potravin. Před rokem se inflace pohybovala těsně pod 20 procenty, zrychlovat začala na podzim.

Poprvé od začátku ruské invaze na Ukrajinu se sešli americký a čínský ministr zahraničí. Schůzka na indonéském ostrově Bali má uvolnit napětí mezi oběma zeměmi. Antony Blinken a Wang I se setkali po skončení zasedání skupiny největších světových ekonomik G20. Americký ministr požádal svůj protějšek, aby Peking ruskou agresi odsoudil.

Šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov předčasně opustil schůzku skupiny velkých světových ekonomik G20 na indonéském ostrově Bali, kde čelil kritice kvůli ruské invazi na Ukrajinu. Byla to jeho první účast na mezinárodním fóru od zahájení války. Ministryně zahraničí hostitelské země Retno Marsudiová v Lavrovově přítomnosti vyzvala k rychlému ukončení konfliktu. Lavrov odešel ze zasedání, když jeho německá kolegyně Annalena Baerbocková také kritizovala Moskvu kvůli válce na Ukrajině.

Odvrácení potravinové krize v důsledku války na Ukrajině je hlavním tématem zasedání ministrů zahraničí skupiny G20, které začalo na indonéském Bali. Navzdory nesouhlasu některých zemí dostalo pozvání na setkání i Rusko.

Ruská invaze na Ukrajinu je neomluvitelná a brutální. V prvním velkém veřejném rozhovoru po odchodu z funkce to prohlásila bývalá německá kancléřka Angela Merkelová, která Německo vedla 16 let do loňského prosince. Řekla, že z mezinárodního vývoje je jí velice smutno, ale ví, že se snažila nejčernějším scénářům zabránit.

Kvůli ruské invazi na Ukrajinu hrozí světu největší hladomor od druhé světové války. Na úvod dvoudenního zasedání ministrů pro rozvoj ze zemí skupiny velkých světových ekonomik G7 to prohlásila německá ministryně pro rozvoj Svenja Schulzeová. Řekla, že je proto nezbytné vytvořit mezinárodní alianci pro potravinovou bezpečnost. Americká ministryně financí Janet Yellenová na summitu G7 řekla, že sankce vůči Rusku mají na zemi velký dopad. Zmínila například vysokou inflaci.

Postoj Číny k Rusku zůstává nejasný. Čínský velvyslanec sice ve Washingtonu připustil, že partnerství Pekingu s Moskvou má svoje limity vyplývající z charty OSN, ale země dosud invazi na Ukrajinu neodsoudila a je považována za tichého spojence Ruska. Evropská unie ji podezřívá, že je připravena dodávat mu polovodiče a další technické komponenty, aby zmírnila dopad sankcí. Čínské rafinerie také v tichosti skupují levnou ruskou ropu.

Vyslání mírových sil NATO na Ukrajinu by vedlo k přímé konfrontaci mezi Ruskem a Severoatlantickou aliancí. V Moskvě to prohlásil ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Obvinil také USA z údajného maření „obtížných“ rozhovorů mezi Ruskem a Ukrajinou. V Bruselu ve čtvrtek začne mimořádný summit NATO, na kterém chce k vyslání mírové mise vyzvat své spojence Polsko. Ministerstvo zahraničí Polska si ve středu ráno předvolalo ruského velvyslance, Varšava později oznámila, že vyhostí 45 ruských diplomatů, které viní ze špionáže.

Francouzský prezident Emmanuel Macron řekl, že australský premiér Scott Morrison mu v září lhal ohledně zrušení kontraktu na stavbu ponorek. Zároveň naznačil, že je zapotřebí více úsilí k obnovení důvěry mezi oběma spojenci. Americký prezident Joe Biden řekl, že Spojené státy se zachovaly ohledně kontraktu neobratně.

Obyvatelé Afghánistánu čelí vysoké nezaměstnanosti a stále hlubší humanitární krizi. OSN odhaduje, že po létu ozbrojených konfliktů skončilo na předměstích Kábulu na padesát tisíc Afghánců, kteří v provinciích přišli o domovy. V těžké situaci jsou většinou ženy s dětmi či staří lidé. Mnozí jsou odkázaní na žebrotu.

Lídři dvaceti největších ekonomik světa se na druhém a posledním dni jednání skupiny G20 v Římě shodli, že jejich cílem je udržet globální oteplování pod kritickou hranicí 1,5 stupně ve srovnání s předindustriální érou. Vyplývá to ze závěrů schůze, o nichž informovala agentura Reuters. Právě opatření těchto ekonomik mají na klima klíčový dopad –⁠ společně totiž vypouštějí více než tři čtvrtiny světových emisí. Řada politiků se následně z Říma přesune na klimatickou konferenci v Glasgow. Podle odborníků může rozhodnout o tom, zda se podaří planetu ochránit před katastrofálními důsledky globálního oteplování.

V Římě začal summit skupiny velkých ekonomik G20, kde se státníci osobně setkávají poprvé po téměř dvouleté pauze vyvolané pandemií. Právě zdravotní a ekonomická krize způsobená šířením koronaviru je jedním z hlavních témat schůzky, což v úvodním projevu potvrdil i premiér hostitelské země Mario Draghi. Ten apeloval, aby bohaté státy věnovaly větší úsilí tomu, aby do rozvojových zemí putovalo více vakcín. Představitelé skupiny taktéž schválili dohodu o nových mezinárodních daňových pravidlech, včetně globální minimální daně, uvedla americká ministryně financí Janet Yellenová.

Britský premiér Boris Johnson nevyloučil případné právní kroky vůči Francii v pobrexitovém sporu ohledně práva na rybolov v britských vodách. Řekl to stanici Sky News. Podle BBC Johnson přiznal, že vztahy mezi oběma zeměmi jsou neklidné. Francouzský prezident Emmanuel Macron v sobotu v souvislosti se sporem zpochybnil důvěryhodnost Británie.

Spojené státy se zachovaly „neobratně“, když uzavřením paktu s Británií a Austrálií připravily Francii o obří zakázku na dodávku dvanácti ponorek australské armádě. Na setkání v předvečer summitu zemí G20 to řekl americký prezident Joe Biden svému francouzskému protějšku Emmanuelu Macronovi. Biden se Macronovi neomluvil, ale uznal, že Spojené státy měly svého spojence o dohodě informovat dříve, napsala agentura AP.

Nezvykle dlouho trvala schůzka amerického prezidenta Joea Bidena a papeže Františka ve Vatikánu. Oba lídři spolu podle Vatikánu mluvili 75 minut, italská televize RAI dříve hovořila o hodině a půl. Prezident s papežem jednali o klimatických změnách, dodržování lidských práv či o reakci na pandemii covidu-19. Biden poděkoval papežovi za nasazení ve prospěch chudých a ve prospěch lidí, kteří trpí konflikty či útlakem. V soukromém rozhovoru ho americký prezident označil za největšího světového bojovníka za mír. Bidena o víkendu čeká ještě summit G20 v Římě a klimatická konference v Glasgow.

Současné závazky na snižování emisí skleníkových plynů povedou k růstu teploty na Zemi o 2,7 stupně Celsia do konce století, varuje ve své nové zprávě Organizace spojených národů (OSN). Současné úsilí států je podle ní zcela nedostatečné a svět je nadále na cestě ke klimatické katastrofě. Varování od světových státníků i organizací jsou stále častější s blížící se konferencí OSN o klimatu COP26, která začíná v neděli ve skotském Glasgow.

Členské státy Mezinárodního měnového fondu (MMF) schválily navýšení nouzových rezerv o 650 miliard USD (13,9 bilionu korun). Padla tak poslední překážka, která tomu dosud stála v cestě. Jde o největší rozšíření nouzových rezerv za sedmasedmdesát let existence měnového fondu, platit začne od 23. srpna. Peníze mají příjmovým zemím pomoci vypořádat se s rostoucím dluhem a s následky pandemie nemoci covid-19, oznámil fond.

Evropská unie odloží jednání o digitální dani ve prospěch návrhu zemí G20. V Bruselu se na tom v pondělí shodli ministři financí, kteří jednali s jejich americkou kolegyní. Globální zdanění firem cílí hlavně na technologické giganty jako Facebook nebo Google. Ty by měly nově platit 15 procent ze zisku v zemích, kde skutečně vydělávají. Novinka má zabránit odklánění peněz do daňových rájů. V pořadu Události, komentáře o tématu hovořil ekonom a výzkumník z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Petr Janský.

Skupina G20 v sobotu při setkání v Benátkách podle očekávání podpořila společný postup proti nadnárodním firmám, které daní zisky v daňových rájích. Ministři financí členských zemí odsouhlasili plán na globální minimální daň ze zisku ve výši 15 procent. V závěrečném prohlášení členské státy také varují před ohrožením globálního oživování ekonomiky novými variantami koronaviru a zmiňují potřebu zjednat spravedlivý přístup k vakcínám.