František Dobšík strana 2 z 3

Špičky koaličních stran se v předvečer druhého čtení státního rozpočtu sešly, aby si ujasnily, jak se postaví k požadavkům ministra školství Mikuláše Beka (STAN), aby jeho resort dostal ještě kolem pěti miliard. Věří, že by tak dokázal odvrátit celodenní stávku, kterou chystají školské odbory na 27. listopadu. Další rozpočtové posílení školství se části koaličních stran zamlouvá, zejména ODS a TOP 09 jsou však zdrženlivější.

Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) ve čtvrtek jednal s předsedou Českomoravského odborového svazu pracovníků školství Františkem Dobšíkem. Jde o snahu zvrátit celodenní stávku ve školách, kterou odbory vyhlásily na 27. listopadu. Vadí jim, že nepedagogickým profesím mají příští rok klesnout platy v průměru o dvě procenta. Bek pro ně chce nyní vyjednat pět miliard korun navíc. O chystané stávce bude v pondělí mluvit s premiérem Petrem Fialou (ODS), o den později se k tématu sejdou lídři vládních stran. Bez jejich konsensu už nelze upravovat státní rozpočet na příští rok.

Odbory KOVO a Asociace samostatných odborů (ASO) se 27. listopadu připojí k hodinové výstražné stávce proti krokům vády. Zároveň na stejný den na pražské Malostranské náměstí svolají demonstraci. Po společném jednání to ve středu uvedli předseda OS KOVO Roman Ďurčo a předseda ASO Bohumír Dufek.

Školské odbory rozhodly, že se 27. listopadu uskuteční celodenní výstražná stávka základních, středních i mateřských škol. Hodinová stávka by podle nich nebyla dostatečná. Po rozšířeném jednání předsednictva odborů to oznámila místopředsedkyně Českomoravského odborového svazu pracovníků školství Markéta Seidlová. Odboráři usilují o více peněz pro školství na příští rok. Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) jim vzkázal, že dále hledá možnosti k posílení rozpočtu, a nabídl další jednání.

Školské odbory mluví o možné stávce kvůli podle nich nedostatečnému rozpočtu na regionální školství na příští rok. Jde zejména o výdělky nepedagogických pracovníků. Místopředsedkyně Českomoravského odborového svazu pracovníků školství Markéta Seidlová v pondělí na tiskové konferenci prohlásila, že situace je kritická, proto svaz vyzval k aktivizaci stávkových výborů. Podrobnosti k případné stávce zatím ale známy nejsou.

Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) bude ve vládě prosazovat, aby v příštím roce zůstal počet školníků, kuchařů, uklízečů a dalších nepedagogických pracovníků stejný jako letos. Řekl to po jednání s odbory. Resort financí navrhl dvacet tisíc těchto míst zrušit. Do budoucna by Bek chtěl, aby nepedagogičtí pracovníci nebyli financováni z rozpočtu ministerstva.

Rozpočet resortu školství podle ministra Mikuláše Beka (STAN) neklesne. Řekl to České televizi s odůvodněním, že návrh, který pro příští rok počítá se sumou o 11,6 miliardy korun nižší než letos, neodráží některé dohody. S vládními kolegy chce ministr dál jednat o navýšení prostředků. Podle návrhu ministra financí by měl resort spořit a snížit počet míst ve školství o dvacet tisíc. Bek řekl, že je na místě přemýšlet o redukci míst financovaných ze státního rozpočtu v obslužných profesích.

Resort financí předložil vládě návrh státního rozpočtu na příští rok se schodkem 252 miliard korun. Příjmy by podle návrhu měly být 1,921 bilionu korun, meziročně se sníží o 0,3 procenta. Výdaje by měly klesnout o 2,2 procenta na 2,173 bilionu korun. Vyplývá to z návrhu zveřejněného v legislativní knihovně vlády. Kabinet musí rozpočet projednat do konce září, může ještě jeho parametry změnit. Na výši deficitu je podle šéfa resortu financí Zbyňka Stanjury (ODS) v koalici shoda, debata se podle něj povede o výdajích jednotlivých kapitol.

Česko bude zřejmě ze zákona vynakládat každoročně nejméně dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP) na obranu. Vládní předlohu, která má vedle zakotvení obranných výdajů také zajistit stabilní financování nákladných obranných projektů k modernizaci armády, schválila sněmovna. Poslanci také odhlasovali, že mzdu kolem 130 procent průměrné hrubé nominální mzdy v národním hospodářství mají mít od příštího roku zákonem zaručenu jen učitelé. Nebude se vztahovat na všechny pedagogické pracovníky, jak to navrhovala původně vláda.

Školské odbory vyzvou pracovníky, aby zakládali stávkové výbory. Stávku vyhlásí v případě, že se s politiky nedohodnou na podobě odměňování ve školách. Požadují například, aby od příštího roku dostali plat ve výši 130 procent průměrné mzdy všichni pedagogičtí pracovníci, nikoliv jen učitelé.

Symbolicky v Den učitelů část vysokoškolských pedagogů vyšla protestovat proti nízkým platům vyučujících humanitních a společenskovědních oborů. Pro univerzity požadují více peněz ze státního rozpočtu a zrovnoprávnění platových tarifů mezi jednotlivými obory. Požadavky akademiků se rozhodl podpořit Vysokoškolský odborový svaz, který vyhlásil symbolickou stávkovou pohotovost. O navýšení rozpočtu vysokých škol na odměňování pedagogů bude jednat ministr školství Vladimír Balaš (STAN) s premiérem Petrem Fialou (ODS). Prezident Petr Pavel s požadavky akademiků souhlasí, ministerstvo školství a univerzity by podle něj měly najít systémové řešení.

Všem zaměstnancům veřejných služeb a státu, kteří letos v lednu nedostali přidáno, se od září zvednou platové tarify neboli základ výdělku o deset procent. Nařízení o navýšení schválila vláda. Do konce roku bude podle podkladů k nařízení potřeba z rozpočtu státu, samospráv a zdravotních pojišťoven 5,17 miliardy korun navíc. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) to schodek rozpočtu nezvýší, resorty mají peníze najít ve své pokladně. Odbory požadovaly přidání kvůli vysoké inflaci, hrozily protesty. Vláda také souhlasila se zvýšením příspěvku na mobilitu pro handicapované o 350 korun.

Odbory úřadů vyhlašují stávkovou pohotovost. Vstoupí do ní od čtvrtka a ukončí ji v den, kdy s nimi vláda uzavře dohodu o úpravě platů ještě pro letošek. Přidají se k nim také školské odbory. Podle ministra práce Mariana Jurečky (KDU-ČSL) není nyní stávková pohotovost formou nátlaku nutná. Řešení situace chce najít do dvou týdnů. Premiér Petr Fiala (ODS) kritizoval odbory za to, že ke kroku přistoupily ve chvíli, kdy jednání s vládou ještě nejsou u konce.

Sílící vlna nákazy variantou omikron komplikuje výuku ve školách. V karanténě nebo v izolaci je často velká část pedagogického sboru a v některých školách je na distanční výuku odkázána více než polovina tříd. Poslanci mají zrychleně schvalovat vládní novelu pandemického zákona a možnost vyhlášení mimořádného ředitelského volna nebo dálkové výuky kvůli covidu-19. Poslanec Karel Rais (ANO), senátor Jiří Růžička (nestr. za STAN a TOP 09) a šéf školských odborů František Dobšík se v Událostech, komentářích shodli, že je důležité, aby ředitelé měli pravomoc rozhodnout o výuce na svých školách sami.

Zákonná garance pro učitele, že budou pobírat 130 procent průměrného platu v zemi, se odsouvá. Proti novele, do které navázání platů pedagogů na výdělky ostatních prosadili Piráti, se postavily vládní strany. Návrh přitom už jednou sněmovna podpořila, Senát ho ale s úpravami vrátil. Hnutí ANO tvrdí, že novela by stála státní rozpočet až 30 miliard korun.

Hlavní hygienička Pavla Svrčinová připraví do příštího týdne úpravy protiepidemického systému PES, řekl po zasedání Ústředního krizového štábu jeho předseda a vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD). PES má obsahovat jasná kritéria, za kterých bude možné přistoupit na rozvolňování. V úterý přibylo v Česku dalších 13 934 případů covidu-19, což je zhruba o 1400 méně než ve stejný den předchozího týdne. Reprodukční číslo zůstává těsně pod hodnotou jedna, zvýšilo se z 0,94 na 0,97.

Zástupci školských odborů, zaměstnavatelů a ministerstva školství vyzvali resort vnitra k urychlenému zakoupení a distribuci testů na covid-19 do škol. Zároveň také apelovali na ministerstvo zdravotnictví, aby urychlilo schvalování testů k samoodběru bez asistence zdravotníka. Návrat dětí do tříd je další podmínkou hejtmanů pro prodloužení nouzového stavu. Testování ve školách by podle vlády mělo začít 1. března, kdy by se měli do lavic vrátit žáci posledních ročníků středních škol.

V neděli zřejmě skončí nouzový stav. Česko by se v novém týdnu ocitlo bez celoplošných omezení zaváděných kvůli pandemii koronaviru, řadu oblastí by ale mohla dál regulovat souhra krajů a rozhodnutí ministerstva zdravotnictví na základě zákona o ochraně veřejného zdraví. Přinášíme přehled dostupných informací.

Lidé v karanténě by mohli dostávat k náhradě mzdy bonus až 370 korun za den, schválila v pondělí vláda. Ta navíc opět zažádá o prodloužení nouzového stavu do 16. března. Schváleno bylo také rozšíření registru o přestupky z krizového zákona a nový systém kompenzací. Podpora podnikatelů se má zjednodušit, dosáhnout na ni má více subjektů. Podnikatelé ve veletržním, kongresovém a eventovém průmyslu budou mít kvůli krizi nově nárok na náhrady. Restrikce zavedené proti šíření nákazy kabinet nezpřísnil.

Co s dětmi, které zůstaly doma, a jak to bude s ošetřovným. Tím vším se musejí zabývat rodiče žáků, jejichž školy zůstaly kvůli karanténě pedagogů zavřené. Přestože děti nemá kdo učit, hygienici tato zařízení oficiálně neuzavřeli. Ministr školství Robert Plaga (ANO) proto žádá, aby resort zdravotnictví vydal přesné pokyny.

Ministr školství Robert Plaga (ANO) se v pátek dohodl se zástupci školských odborů a zaměstnavateli na růstu platů učitelů pro příští rok o devět procent. Navýšení by tak mělo odpovídat tomu, na čem se Plaga domluvil loni s ministryní financí Alenou Schillerovou (za ANO).

Školní rok končí, právě nyní ale ředitelé nejvíc shání učitele. Chybí jich tisíce a situace se podle prognóz bude zhoršovat. Inspekce navíc zatím neví, kolik kantorů kvůli koronavirové krizi odejde do penze dříve, než zamýšleli. Pomoci má novela zákona, která chce usnadnit zaměstnávání nepedagogických vysokoškoláků.

Někteří kantoři jsou krátce před obnovením částečného provozu základních a středních škol skeptičtí k tomu, jak bude výuka fungovat. Ředitelé dostali od ministerstva školství sadu doporučení, někteří ji ale hodnotí jako nepřehlednou. Podle odborů jsou některé body pro učitele škodlivé. Ministr školství Robert Plaga (ANO) ale považuje doporučení za správně připravená a konzultovaná s kantory. Obnovením výuky se zabývala úterní 90' ČT24.

Jedno z hlavních politických témat posledních let je, kolik peněz si zaslouží učitelé. S návrhem nového zákona nyní přišli Piráti. Chtějí stanovit platy učitelů tak, aby se odvíjely od průměrné mzdy. Odpadlo by tak každoroční dohadování, o kolik vláda svým nařízením částku zvýší. Ministr školství Robert Plaga (ANO) návrh nepodpoří. Kabinet si již dříve dal závazek zvýšit do roku 2021 průměr výdělků učitelů alespoň na 45 tisíc korun.