Festival Karlovy Vary strana 5 z 5

Několikaminutový potlesk vestoje odměnil Jaromíra Hanzlíka, když na festivalu v Karlových Varech ve čtvrtek uvedl drama Bloudění. V jeho filmografii pozapomenutý snímek byl podstatný pro Hanzlíkovu hereckou kariéru, a dovedl ho tak ke slavnějším rolím, jakým byl strýc Pepin, záchranář Jandera nebo doktor Mráček. Za umělecký přínos české kinematografii převezme Hanzlík ještě v sobotu Cenu prezidenta karlovarského festivalu. Ocenění pro něj ovšem neznamená závěrečnou bilanci, letos se chystá začít natáčet nový film.

Za televizní obrazovkou existuje paralelní realita plná našich obrazů, které nám vysávají sílu. Svědectví o ní poprvé přinesl režisér a scenárista Jan Svěrák ve „svěžím filmu o únavě“ Akumulátor 1. Sci-fi komedii z roku 1994 připomene karlovarský festival, 6. července ji uvede v sekci Návraty k pramenům v remasterované verzi. Promítat by ji později měla i další vybraná kina, přislíbil Jan Svěrák v předfestivalovém rozhovoru pro ČT. Mimo jiné v něm prozradil, proč se štáb při natáčení musel mít na pozoru před ruskou mafií a čemu vadí svaly Petra Formana.

Witek je válečný zpravodaj, přehlíží ale situaci na domácí frontě. 53 válek v titulu polského psychologického dramatu, které soutěží v sekci Na východ od Západu, totiž vede jeho žena Anka doma – „v zázemí“.

Mezi letošní festivalové hosty, kteří se mohou pochlubit oscarovou soškou, patří i dvojice Rachel Shentonová a Chris Overton – tvůrci krátkého filmu Tiché dítě. Příběh o hluché dívce, která se naučí komunikovat až pomocí empatické sociální pracovnice, vzbudil vlnu zájmu o problémy hluchoněmých.

Muž, který zabil Dona Quijota je film, který si režisér Terry Gilliam vyvzdoroval. Chvílemi to totiž vypadalo, že spíš Don Quijot – obrazně myšleno – zabije tohoto amerického filmaře. Od prvotního nápadu do premiéry totiž uplynulo bezmála třicet let. Jestli všechna anabáze stála za to, mohli posoudit i návštěvníci festivalu v Karlových Varech, kam Gilliam přijel svůj snímek osobně uvést.

Norský film režiséra Erika Poppeho Utøya, 22. července rekonstruuje tragický teroristický útok Anderse Breivika v jediném, 72 minut dlouhém záběru. Amorálnímu zobrazení masakru jako spektáklu se dokáže vyhnout, zvolený koncept ale také znemožňuje širší pohled a reflexi události.

Šesté Festivalové vteřiny Marka Ebena by si měl pustit každý, koho zajímá výstava Kamila Lhotáka v Becherově vile, kdo je „ta paní“ z vetešnictví v letošní festivalové znělce s loňským hostem Caseym Affleckem, komu se líbilo s Davidem Ondříčkem sfárat na Duklu 61, a především každý, kdo by rád věděl, proč po polovině festivalu nejsou návštěvníci vidět na trávníku.

„Karlovarský bazén byl jako Kalifornie.“ Skateboarding s Vary nespojuje jenom vzpomínka na někdejší provizorní „rampu“, ale i uvedení prvního celovečerního dokumentu o vzniku skateboardingu na tamním filmovém festivalu. Snímek King Skate ze vzpomínek a archivního videomateriálu vytvořil Šimon Šafránek.

Tradičním hostem besed v Domě ČT, který provází filmový festival v Karlových Varech, je Filmové centrum České televize. Diváky pozvalo na připravované kinofilmy v produkci ČT. V srpnu se představí Jan Palach v režii Roberta Sedláčka, podzim přinese do kin pohádku Čertí brko, drama z prostředí československé rozvědky Toman, basketbalový příběh Zlatý podraz anebo film podle detektivky Marie Poledňákové Ten, kdo tě miloval.

„Kamera funguje jako filtr od všech strašných tragédií, které vidíte,“ říká Jana Andert, blízkovýchodní reportérka, jejíž první dokument vybral karlovarský festival do dokumentární soutěže. Jmenuje se V Mosulu a je syrovým a zároveň intimním vhledem do bitvy, kterou o město svedla irácká armáda s Islámským státem. Osm měsíců, až do vítězného konce, s vojáky do prvních linií jezdila i Jana Andert.

Dva mladí lidé v zajetí svých obsesí – on chce být vrcholovým sportovcem, ona chce otěhotnět. Oba pro svůj sen dělají maximum, což vede k ničení těl i duší. Domestik, druhý český film v hlavní soutěži, je celovečerním debutem režiséra a scenáristy Adama Sedláka. Pozornost k sobě přilákal po úspěchu internetového seriálu Semestr, úspěšného experimentu v oblasti nových médií a alternativní distribuce.

Věta v titulku je názvem pro devitiminutový film, který promítá karlovarský festival a jehož titul použil Marek Eben v pátých Festivalových vteřinách jako komentář k nemilé situaci, v níž se ocitli lidé, kteří ve Varech pili užitkovou vodu místo pitné. Jako hrom burácel také koncert na dočasné festivalové scéně v Lázních I, které se otřásaly třeba vystoupením kapel FVTVRE a Lazer Viking. Naopak éterickým protikladem k drsným hochům je osmnáctiletá novozélandská herečka Thomasin McKenzie, která by podle Marka Ebena vyhrála soutěž o nejnevinnější tvář festivalu.

Kolaborativní projekt Útěk režisérky Agnieszky Smoczyńské a scenáristky a herečky Gabriely Muskały vznikl v polsko-česko-švédské koprodukci. Mysteriózní zápletka o amnézii značila jistý posun od současné polské žánrové kinematografie, snímek ale vlastně příliš nevybočuje.

Po oznámení titulů filmů, které se budou ucházet o ocenění na karlovarském festivalu, bylo mnoho zraků upřeno na nové dílo rumunského režiséra Radua Judeho. Etablovaný autor v minulých letech slavil se svými snímky úspěchy v Berlíně či Locarnu. Jeho nejnovější počin – s dlouhým názvem Je mi jedno, že se zapíšeme do dějin jako barbaři – skutečně pozvedává soutěžní sekci na vysokou úroveň.

Dobrý film potřebuje dobrého producenta. Jeden takový se letos vrátil do Varů už počtvrté. Greg Shapiro je držitelem Oscara za film Smrt čeká všude, diváky ale také pobavil komediální sérií Zahulíme, uvidíme a v Česku nedávno natáčel thriller Dítě číslo 44 s Tomem Hardym.

Už čtvrtstoletí hodnotí filmy na festivalu v Karlových Varech také ekumenická porota. K pětadvacátému výročí „dostala“ snímek Lucky, který je rozloučením loni zesnulého herce Harryho Deana Stantona. Drama v režii Johna Carolla Lynche získalo ocenění ekumenické poroty na festivalu v Locarnu, Vary ho promítají v sekci Jiný pohled. O Luckym a vůbec „vkusu“ ekumenické poroty si povídal šéf kulturního zpravodajství ČT Petr Vizina s knězem a porotcem Petrem Vacíkem.

Jestli má někdo rád filmová překvapení, poskytnou mu je Chvilky, český zástupce v soutěži Na východ od Západu. Tak čistý a precizně vystavěný film by stěží někdo čekal od debutantky. Režisérka Beata Parkanová napsala i scénář k filmu, v němž postřehneme dobře odpozorovaný život, s živými a reálnými dialogy.

Kouř, Přelet nad kukaččím hnízdem, Rocky IV, Pulp Fiction a Kokosy na sněhu. Odpovědi českých olympioniků na festivalovou anketu „film mého srdce“. Kdo z tuzemských vrcholových sportovců má jaký filmový vkus, se dozvíte ve čtvrtých festivalových vteřinách Marka Ebena. A také to, proč jsou režiséři jako děti, před kým se schovává moderátor Jakub Železný a kam se vypravit za uměním, když už vás z promítání přechází zrak.

Asi 40 lidí se na filmovém festivalu v Karlových Varech během víkendu přiotrávilo pravděpodobně užitkovou vodou. Museli vyhledat pomoc v nemocnici, kde dostali infuze a léky, poté byli propuštěni. Případem se zabývají hygienici, na policii se zatím nikdo neobrátil.

Dva chlapci v zimní road movie s touhou od něčeho utéct – a také s touhou něco zažít. Nový film režiséra Olma Omerzua s názvem Všechno bude patří v soutěži karlovarského festivalu k těm, na které se čeká. Nejen proto, že je jedním ze dvou českých zástupců v hlavní soutěži.

Domestik je v cyklistice jakýsi „sluha“ stájové jedničky, které pomáhá vyhrát. Domestikem je také hlavní hrdina stejnojmenného klaustrofobního vztahového dramatu z prostředí cyklistiky. Režisérský a scenáristický celovečerní debut Adama Sedláka od začátku pořádně šlápnul do pedálů – je jedním ze dvou českých snímků v hlavní soutěži filmového festivalu v Karlových Varech. V premiéře ho uvede v úterý, na trailer se s předstihem můžete podívat už nyní.

Od doby, kdy Anna Paquinová získala coby jedenáctiletá Oscara, vyrostla v respektovanou herečku. Jako takovou ji mohli poznat diváci na festivalu v Karlových Varech, jehož je hostem. Přijela představit svůj poslední počin - Sklenku na rozloučenou, režijní debut jejího manžela Stephena Moyera.

Jedna z mnoha karlovarských sekcí je poctou americké organizaci Austin Film Society. Od osmdesátých let podporuje originální nezávislé tvůrce a její zakladatel Richard Linklater ji přijel na festival přiblížit osobně. Uvedl v ní svůj kultovní titul Flákač.

Snaha byla. Poznámka Marka Ebena v úvodu třetích Festivalových vteřin by se dala vztáhnout na téměř všechny příspěvky. Na zprávu o tom, kde zjistit, kolik berou spolupracovníci festivalu, i na způsob, jakým bratři Cabanové, tvůrci festivalových slavnostních ceremoniálů, vybírali svůj tip do kategorie „film mého srdce“. Dozvíte se také, kde se dá ve Varech hezky přemýšlet o sebevraždě, uspat dítě anebo kde mohl Puškin ztratit brejle.