„Máme sny, ale nakonec všechno pokazíme.“ Terry Gilliam doprovodil do Varů Dona Quijota

Muž, který zabil Dona Quijota je film, který si režisér Terry Gilliam vyvzdoroval. Chvílemi to totiž vypadalo, že spíš Don Quijot – obrazně myšleno – zabije tohoto amerického filmaře. Od prvotního nápadu do premiéry totiž uplynulo bezmála třicet let. Jestli všechna anabáze stála za to, mohli posoudit i návštěvníci festivalu v Karlových Varech, kam Gilliam přijel svůj snímek osobně uvést.

Terry Gilliam natočil desítky filmů, řadu z nich jako jediný americký člen britské komediální skupiny Monty Python. Častěji než před kamerou ale tvořil za ní, třeba filmy Brazil, Král rybář nebo 12 opic. V mnohých jeho počinech je znát Gilliamův vlastní způsob magického realismu a smyslu pro absurdno. Netajil se tím, že jeho velkou inspirací byl i český filmový surrealista Jan Švankmajer. 

Gilliamův nejnovější snímek vypráví o prodejci obuvi, který je přesvědčený o tom, že je důmyslný rytíř Don Quijote, a o arogantním režisérovi, jehož prodejce pasoval na svého sluhu Sancha Panzu. Dvojici z románu, který před čtyřmi staletími napsal Miguel de Cervantes Saavedra jako parodii rytířských příběhů, poslal Terry Gilliam v 21. století na středověkou pouť.

Každý z nás má v sobě Dona Quijota a Sancha Panzu. Jeden z nich představuje pragmatickou stránku a druhý je snílek. My všichni přece máme sny, ambice a nakonec stejně všechno pokazíme.
Terry Gilliam

Haló, já jsem pořád tady!

Svou verzi Dona Quijota vytvořil až na druhý pokus. Ten první na začátku milénia, do něhož obsadil Jeana Rocheforta a Johnnyho Deppa, stíhala jedna katastrofa za druhou. Lokace a kulisy odnesly záplavy, po pár dnech natáčení navíc onemocněl představitel hlavního hrdiny a napnutý rozpočet prasknul ve švech. Filmařský boj s větrnými mlýny zachytil alespoň dokument Ztracen v La Mancha. 

„Často jsem uvažoval o tom, že to vzdám,“ přiznává filmař, „ale pokaždé, když jsem dokončil nějaký jiný projekt, tak se v mojí hlavě ozvalo: haló, já jsem pořád tady! Don Quijote byl stále v mojí hlavě.“

4 minuty
Terry Gilliam přijel na festival ve Varech
Zdroj: ČT24

Nově Gilliam příběh natočil s Adamem Driverem coby Sanchem Panzou a Jonathanem Prycem v hlavní roli. „Jediná věc, kterou jsem věděl jistě, bylo to, že nechci, aby Jonathan Pryce hrál Dona Quijota. Ale bohužel Michael Palin odstoupil a Jonathan mi zůstal,“ žertoval režisér při představování snímku ve Varech o nepřítomném herci. Na festival ho ale doprovodila herečka Joana Ribeiroová.

„Jonathan je naprosto úžasný,“ upozornil vzápětí. „Dnes si neumím představit lepšího Quijota. Největší radost mám z toho, že i Španělé si myslí, že je to ten vůbec nejlepší Quijote, jaký kdy byl. Vidíte, nemusíte být Španělem, abyste mohli být Quijotem. Quijote je univerzální.“

Starého psa soutěžit nenaučíš

Film promítají Vary v nesoutěžní sekci Horizonty. Gilliam je za to rád. „Nemám rád soutěže s filmy. Domnívám se, že jediná chvíle, kdy mám ze soutěží dobrý pocit, je, když hlavní cenu získá mladý filmař. Jemu to dá velkou šanci rozjet kariéru. Starým psům jako mně je úplně jedno, jestli prohrají, nebo vyhrají. Pro nás už je pozdě,“ nepochybuje.

O prohrách a výhrách ví své i v souvislosti s Mužem, který zabil Dona Quijota. Momentálně je nejisté jeho pokračování v cestě po světových kinech, i když do těch českých vstoupil uvedením ve Varech. Hned  po dokončení snímku se jeden z producentů začal s Gilliamem soudit o filmová práva. V půlce června soud rozhodl v jeho prospěch.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Filmový festival Karlovy Vary 2018

Glosa k vítězům Varů: Může film něco změnit? Nepříjemná pravda o světě a rodině

Výrazné mnohovýznamné filmy o závažném tématu jsou tituly, kterými se pyšní velké festivaly. Takový se objevil i na festivalu v Karlových Varech – a v sobotu večer si z něj odnesl hlavní cenu Křišťálový globus. Drama s dlouhým názvem „Je mi jedno, že se zapíšeme do dějin jako barbaři“ oslovilo i proto, že sděluje nepříjemnou pravdu o (současném) světě.
8. 7. 2018

Pro české turisty není Mars demodé. Plundrují ho ve filmu Benjamina Tučka

Od prvního letu na Měsíc se lidstvo chlubilo, že do roku 2000 bude létat na Mars. Zatím na to nedošlo. S jednou výjimkou, filmový let si dopřál režisér Benjamin Tuček se svojí filmovou posádkou.
8. 7. 2018

Best of: Podívejte se na sestřih z 53. ročníku festivalu v Karlových Varech

Letos do Varů přijelo 13 080 akreditovaných návštěvníků. Vidět mohli 501 filmových představení, na která se prodalo 140 135 vstupenek. Tolik statistika 53. ročníku. O tom, jaký byl, ale lepší zprávu podá sestřih festivalových okamžiků.
7. 7. 2018

Festival ve Varech vyhráli rumunští barbaři, i pro Čechy něco bude

„Je mi jedno, že se zapíšeme do dějin jako barbaři,“ hlásá dlouhý název snímku o bolestivém místě rumunské národní historie. Jedno to ale není filmaři Raduovi Judemu, který o této „bolavé patě“ natočil film. A ten zas není jedno filmovému festivalu v Karlových Varech, který titul ocenil Křišťálovým globem pro nejlepší snímek 53. ročníku. Úspěch může letos opět těšit i Čechy – slovinský „famák“ Olmo Omerzu získal cenu za režii pro svou road movie Všechno bude. I v souvislosti s vítězným snímkem se během večera mluvilo o svobodě a politice.
7. 7. 2018Aktualizováno7. 7. 2018

Exupír Robert Pattinson: Chtěl bych hrát postavy, které nemají zuby

Na festivalu v Karlových Varech začíná poslední den, který si nenechá ujít poslední letošní „velký“ host. Do západočeských lázní dopoledne přijel britský herec Robert Pattinson, známý především z upírské ságy Twilight a filmové série o Harrym Potterovi. Především na Stmívání by ale prý rád zapomněl.
7. 7. 2018Aktualizováno7. 7. 2018

Festivalové vteřiny Marka Ebena: Vždycky je druhá šance

Jak ukážou poslední festivalové vteřiny, Masaryk se ve Varech ještě nesesypal a Marek Eben také ne. Naopak stíhá toho docela dost. Třeba poslechnout si koncert Karlovarského symfonického orchestru s Ewou Farnou, dojmout Jaromíra Hanzlíka anebo vyzpovídat oscarového filmaře Barryho Levinsona. Je možné dostat v Hollywoodu ještě jednu šanci, když zklamete? ptá se ho Marek Eben. „Vždycky je druhá šance,“ odpovídá mu režisér filmů Rain Man či Vrtěti psem. Ovšem Festivalové vteřiny další dostanou až příští rok.
7. 7. 2018Aktualizováno7. 7. 2018

K čemu dospěly první ceny z Varů? Že ocenit si zaslouží nedospělí

Předskokanem hlavních soutěžních kategorií jsou i na 53. ročníku filmového festivalu v Karlových Varech ceny nestatutárních porot. Vybírají ze soutěžní nabídky nejlepší evropský či ekumenický film nebo titul, na němž se shodne Mezinárodní federace filmových kritiků. Víceméně všechny čtyři letošní poroty si získaly příběhy, jejichž hrdiny jsou dospívající. Patří k nim i české drama Všechno bude.
7. 7. 2018

Filmový postřeh: Touch Me Not je nepříjemná, ale vtahující studie intimity

Hranice hraného filmu a dokumentu se rozmlžují v celovečerním debutu rumunské režisérky Adiny Pintilie. Koprodukce pěti zemí, včetně České republiky, obdržela na festivalu v Berlíně Zlatého medvěda. I přes ubezpečení, že se jedná o fikci, jde o vizi natolik autentickou, že postavy jde jen ztěží nevnímat jako skutečně žijící osoby.
7. 7. 2018
Načítání...