Emise strana 4 z 5

Část dodavatelů eviduje větší zájem o fixace cen energií. U některých vzrostl oproti roku 2023 i o desítky procent – a to jak u elektřiny, tak u plynu. Podle analytiků je právě teď vhodná doba si cenu na delší období pojistit. Kvůli konfliktům ve světě i přechodu k nízkoemisní energetice ovšem není jisté, jestli energie letos nebudou zdražovat.

Hosty nedělních otázek Václava Moravce byli tři bývalí premiéři, kteří hovořili mimo jiné o vysokých cenách energií i situaci české ekonomiky. Podle Jana Fischera je česká ekonomika ochablá a ochabovala už před covidem, protože má spoustu strukturálních problémů. S tím souhlasil i Mirek Topolánek, který řekl, že Evropa zaspala některé dlouhodobé trendy. Bývalý premiér Vladimír Špidla zmínil, že snaha dělat věci jako předtím a uhýbat nic nepřinese.

Roku 2020 začalo platit nařízení, které omezilo množství emisí síry z lodní dopravy. Díky tomu se podařilo výrazně snížit poškozování lidského zdraví důsledky mezinárodního obchodu. Ale současně to přispělo k oteplování planety.

Loňský rok byl v Indii nejteplejším od roku 1901, oznámil indický meteorologický úřad, podle něhož roční průměrná teplota v roce 2024 byla v zemi o 0,65 stupně Celsia nad dlouhodobým průměrem. Také čínská meteorologická data ukazují, že loňský rok byl v Číně nejteplejším od doby, kdy úřady před více než šesti desetiletími začaly vést srovnatelné záznamy.

Nadcházející rok bude výzvou pro automobilový průmysl, který je důležitou součástí tuzemské ekonomiky. Některé společnosti v rozhovorech pro Českou televizi připouštějí, že vyrobí méně vozů než letos, nebo že jejich produkce bude stagnovat.

Pro východ Moravskoslezského kraje vyhlásili meteorologové v noci smogovou situaci. Důvodem je vysoká koncentrace prachových částic v ovzduší. Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) nevyloučil ani vyhlášení regulace, při které musí některé průmyslové podniky omezovat výrobu.

Tuzemští výrobci autobusů hlásí, že je o jejich stroje zájem – a to včetně těch elektrických. Aktuálně sice zažívají mírný pokles odbytu, do budoucna ale považují své vyhlídky za slušné. Většina produkce míří do zahraničí, oproti loňsku se ale zvedl i domácí odbyt.

Vláda schválila národní klimaticko-energetický plán, který vymezuje základní body rozvoje zelené politiky a snižování emisí. Počítá například se zvýšením podílu obnovitelných zdrojů energie na spotřebě ze současných osmnácti procent na třicet procent nebo s odklonem od uhlí nejpozději do roku 2033. Nezahrnuje zatím kontroverzní rozšíření emisních povolenek na domácnosti a dopravu. Investice do roku 2030 by měly činit až 2,8 bilionu korun.

Premiér Petr Fiala míří na setkání zemí Evropské unie do Bruselu. Před odletem předestřel, že setkání bude chtít využít k jednáním o podpoře automobilového průmyslu a o migraci. Je podle něj potřeba změnit návratovou politiku. Představitelé EU budou hovořit také se zástupci zemí západního Balkánu. Předmětem debaty má být posílení spolupráce a budoucí integrace Albánie, Bosny a Hercegoviny, Černé Hory, Kosova, Severní Makedonie a Srbska do EU.

Výnosy z prodeje emisních povolenek bude možné do budoucna použít výhradně na opatření, která budou snižovat nebo kompenzovat důsledky změny klimatu. Nyní musí být takto využita jen polovina výnosů. Změnu přinese v návaznosti na unijní směrnice novela, kterou ve středu schválil Senát. Předlohu, která by mohla nabýt účinnosti začátkem příštího roku, ještě dostane k podpisu prezident Petr Pavel.

Česká republika bude v EU usilovat o odklad a úpravu nového systému emisních povolenek ETS 2 minimálně na rok 2028. Podle současných plánů by systém, který má obchodování s povolenkami rozšířit například i na silniční dopravu nebo vytápění budov, měl platit od roku 2027. Česká vláda bude chtít odklad využít k úpravě systému s cílem zajistit silnější ochranu proti prudkému růstu cen energií, uvedl premiér Petr Fiala (ODS). Vláda odmítne i plán Evropské komise na zpomalení změn klimatu.

Problémy evropských výrobců v automobilovém průmyslu zasáhly i dodavatele tohoto odvětví, včetně těch z Česka. Ti často vyváží třeba do Německa, jenže tamní odběratelé snižují své objednávky. Výrobce mimo jiné brzdí vysoké náklady nebo konkurence z Číny. Společnosti proto začaly propouštět a v některých případech plánují v dalším škrtání pozic pokračovat.

Zaměstnanci Volkswagenu stávkují proti uzavírání továren, německý i český průmysl jsou v útlumu a německá industriální produkce je dokonce pod úrovní roku 2019. Na automobilový průmysl tlačí několik problémů současně. Pořad ekonomické publicistiky Bilance natáčel v několika firmách reprezentujících český autoprůmysl a zjišťoval, jak se připravují na náročné roky.

Na podporu ekologické železniční dopravy vyhradilo ministerstvo životního prostředí v Modernizačním fondu 15 miliard korun. Peníze půjdou na výměnu starých dieselových vlaků za moderní soupravy. Cílem je snížit emise, zvýšit energetickou účinnost a zlepšit kvalitu ovzduší. Podle dopravců nebudou peníze na proměnu české železnice zdaleka stačit.

Sobotní StarDance bude patřit nejen latinskoamerickému a standardnímu, ale i současnému tanci. Na parketě a také mimo něj letos ale rezonuje i další velké téma: ekologie a udržitelnost. A oblíbený taneční pořad se snaží jít příkladem. Nejvýraznější novinkou jsou záložní zdroje pro výrobu elektřiny. Doposud se produkce spoléhala na technologie poháněné naftou. „Pro představu ty dieselagregáty spotřebovaly za celou StarDance nějakých patnáct set litrů nafty. Letos se nám je podařilo vyměnit za velkou baterii,“ říká výkonný producent Vojtěch Svoboda.

Česko a Itálie s podporou dalších zemí vyzývají Evropskou unii, aby zmírnila sankce, které se mají od příštího roku uplatňovat vůči automobilkám, jež neprodávají dostatečný podíl elektromobilů. Vyplývá to z takzvaného non-paperu, tedy neformálního dokumentu, který Praha a Řím představí na čtvrtečním jednání unijních ministrů průmyslu v Bruselu a který má k dispozici ČTK.

Klimatická konference OSN COP29 se v Ázerbájdžánu po dlouhém vyjednávání dohodla na výrazném navýšení klimatické pomoci pro rozvojové země. Jedná se o financování ve výši 300 miliard dolarů (asi 7,3 bilionu korun) ročně do roku 2035. Představitelé rozvojových zemí dohodu kritizují jako málo ambiciózní či přímo žalostně nedostatečnou, podle zástupců Velké Británie nebo EU jde o krok vpřed. Účastníci konference OSN se také dohodli na pravidlech globálního trhu pro nákup a prodej uhlíkových povolenek.

Emise skleníkových plynů klesají ve všech oblastech kromě dopravy, ukazuje Zpráva o životním prostředí ČR za rok 2023. Od roku 1990 dopravní emise narostly o sedmdesát dva procent. Souvisí to nejen s počty vozidel, ale i větší mobilitou lidí. Ta podle zprávy zůstává závislá na benzinu a naftě. Alternativní pohony v Česku příliš populární nejsou.

Kvalita ovzduší a vody v Česku se loni dále zlepšovala, ubývá ale stále orné půdy a ptáků. Vyplývá to ze Zprávy o životním prostředí ČR za rok 2023, jejíž výsledky zveřejnilo ministerstvo životního prostředí. Krajina v zemi čelí rizikům spojeným se změnou klimatu, což podle úřadu dokládají častější extrémní projevy počasí, například povodně. Odklon od fosilních zdrojů energie k obnovitelným brzdí kolísání cen a dostupnost energie, třeba doprava je nadále závislá především na fosilních palivech, uvedlo ministerstvo.

Účastnické země se na klimatické konferenci COP29 v ázerbájdžánském Baku dohodly na nových pravidlech pro – Organizací spojených národů podporovaný – trh s takzvanými uhlíkovými kredity. Ten má být klíčovým nástrojem pro plnění klimatických závazků. Informovaly o tom agentury AFP a Reuters.

Arktickou tundru pokrývají miliony kilometrů čtverečních zmrzlé půdy. Ta tvoří celou čtvrtinu souše na severní polokouli. Půda a vegetace v této oblasti v minulosti uchovávala velké zásoby uhlíku, metanu a dusíku, které jsou součástí skleníkových plynů. Teď ale taje a část těchto prvků se vrátí do atmosféry. Problém je, že věda neví, jak velká část to bude. V novém výzkumu se to vědci pokusili spočítat.

Čína podpoří regionální vlády částkou deset bilionů jüanů (32,7 bilionu korun). Umožní jim také vydat v příštích třech letech dluhopisy až za šest bilionů jüanů (19,6 bilionu korun), aby se mohly zbavit skrytých dluhů z minulosti. K dalším čtyřem bilionům jüanů (více než 13 bilionům korun) se dostanou díky doplňkovému financování rozloženému do více let. Peking také přijal nový energetický zákon, který má za cíl podpořit uhlíkovou neutralitu.

Eurokomisař pro klima a čisté hospodářství a opětovný kandidát na tuto funkci v Evropské komisi i pro příští pětileté období Wopke Hoekstra dál počítá s tím, že v EU začne od roku 2035 platit zákaz prodeje nových aut, která vypouštějí emise oxidu uhličitého. To se týká především těch se spalovacím motorem. Řekl to při „grilování" europoslancům. Celkem devatenáct adeptů na eurokomisaře podle ČTK prošlo, maďarský kandidát ještě musí odpovědět na další dodatečné písemné otázky.

Mimořádné kontroly technických stanic a těch, kde se měří emise aut, vedly k zastavení provozu ve dvou místech. I tak ale závažnější chyby poslední prověrka odhalila jen zhruba ve čtyřech procentech případů.