Dron strana 5 z 5

Filip Brázdil a Antonín Nevrlý začínali před třinácti lety ve stejné garáži, která jim jako zázemí slouží dodnes. Jen tenkrát si na koleni vyráběli drony ze součástek nakoupených v hobbymarketu, dnes s profesionálními stroji splňují požadavky i zahraničních filmových produkcí. Třeba německého štábu válečného dramatu Na západní frontě klid, který byl před pár dny oceněn čtyřmi Oscary. Jednu ze sošek si převzal i kameraman James Friend, letecké záběry pořizoval právě i díky dvěma pilotům dronů z Olomouce.

Ruský bojový letoun Su-27 se srazil s americkým průzkumným dronem Reaper, zasáhl jeho vrtuli, uvedla americká armáda. Dron se následně zřítil do Černého moře. Spojené státy incident označily za riskantní a tamní ministerstvo zahraničí si kvůli němu předvolalo ruského velvyslance. Mluvčí Pentagonu řekl, že americká strana vyhodnocuje, co se přesně stalo. Moskva tvrdí, že dron spadl kvůli manévrování a že s ruskými stíhačkami nebyl v kontaktu.

Běloruské úřady podle vůdce Alexandra Lukašenka zatkly dvacet lidí v souvislosti s útokem na ruský radarový letoun A-50 na letišti Mačuliščy u Minsku. K dronovému náletu z konce února se přihlásila protirežimní odbojová skupina. Běloruské vedení nyní poprvé přiznalo, že k incidentu došlo. Škody jsou podle Lukašenka malé, opozice však tvrdí opak. Ukrajinská diplomacie odmítla jakékoliv zapojení Kyjeva.

Kriminalisté obvinili osmatřicetiletého muže, který loni ve Folmavě na Domažlicku vzlétl s dronem do dráhy startujícího vrtulníku letecké záchranné služby, z obecného ohrožení z nedbalosti. Vrtulník měl na palubě pacienta zraněného při dopravní nehodě. Obviněnému muži hrozí až dva roky vězení, stíhaný je na svobodě.

Rusové v únoru 2022 překvapili svět vlastní neschopností. Armáda, o níž se hovořilo jako o druhé největší síle na světě, nedokázala rychle porazit menšího soupeře a předvedla částečně zpackanou operaci. Důvody však neleží jen v samotné armádě. Ta se sice potýká s mnoha problémy, zůstává však ve světovém srovnání poměrně kvalitní a mohutnou. Ostatně i v počátku války dokázala hlavně na jihu Ukrajiny předvést velmi zručně provedenou operaci a dobýt velké území. Základní příčinou debaklu u Kyjeva bylo, že Vladimir Putin poslal své muže do úplně jiného boje, než který na ně čekal.

O sestřelení tří bezpilotních letounů ve městě Isfahán v centrální části země informovaly íránské úřady. Pohybovaly se poblíž místní zbrojovky, íránské ministerstvo obrany připustilo, že na ni zaútočily, tvrdí však, že byl útok neúspěšný. Místní média ovšem několik hodin předtím informovala o hlasitém výbuchu.

Kameraman České televize Vojtěch Hönig v Událostech, komentářích popsal vlastní zážitky z Ukrajiny zmítané válkou. Prozradil, že vojáci už poznají jednotlivé zbraně pouze podle zvuku, a pokud není palba mířená přímo na ně, dokážou přelétavající rakety sledovat „jako tenis“.

Plzeňští dronaři, kteří pomáhají při zásazích hasičům a policistům, vyvíjejí spolu s ČVUT nový bezpilotní stroj, který by měl zjednodušit práci zejména hasičům. Bude umět shazovat na požár zhášecí patrony. Zatím se ale technici potýkají s problémem v legislativě, drony v Česku nemohou nic shazovat. Šéf vývoje připustil, že o tom Plzeň jedná již několik let s Úřadem pro civilní letectví. Věří, že nakonec bude moci nový typ dronu hasičům pomáhat.

Nasazení bezpilotních letounů do bojů na Ukrajině urychlilo technologický trend, který by mohl brzy přinést na světová bojiště první plně autonomní bojové roboty, a zahájit tak novou éru válčení. Čím déle bude válka trvat, tím je pravděpodobnější, že drony budou identifikovat, vybírat i útočit na cíl bez asistence člověka, domnívají se vojenští analytici, bojovníci a výzkumníci v oblasti umělé inteligence. Vize využití plně autonomních zbraní zároveň vyvolává pochyby, zda je technologie dostatečně spolehlivá, aby nezabíjela civilisty.

Ruská armáda v noci na pondělí opět útočila bezpilotními letouny na Kyjev a jeho okolí. Podle starosty Vitalije Klička úder poškodil objekt energetické infrastruktury, v důsledku čehož byly přerušeny dodávky elektřiny a tepla. Škody na elektrické síti oznámila i společnost Ukrenerho, podle které je ale situace pod kontrolou. Protivzdušná obrana hlásí sestřelení bezmála čtyř desítek cílů. Ukrajinská armáda tvrdí, že na Nový rok zabila ve městě Makijivka v Doněcké oblasti stovky ruských vojáků. Moskva přiznala několik desítek mrtvých.

V Kyjevě a okolí byly v noci slyšet výbuchy a po celé Ukrajině se opět rozezněly sirény varující před leteckým útokem. Ukrajinská armáda oznámila, že její protivzdušná obrana v noci na neděli sestřelila 45 íránských dronů Šáhed, které Rusko používá ke vzdušným útokům. Jen nad Kyjevem byly zničeny přes tři desítky vzdušných cílů.

Jižní Korea v pondělí nasadila do akce stíhačky a bojové vrtulníky a vypálila varovné výstřely poté, co se v jejím vzdušném prostoru objevilo pět severokorejských bezpilotních letounů. S odvoláním na jihokorejskou armádu o tom informují světové zpravodajské agentury. Soul také oznámil, že po narušení svého vzdušného prostoru provedl výzvědný let nad KLDR.

Pád vraku sestřeleného ukrajinského dronu na leteckou základnu Engels v ruské Saratovské oblasti si vyžádal životy tří vojáků, podle ruských tiskových agentur to v pondělí oznámilo ruské ministerstvo obrany. Letecká technika dle něj poškozena nebyla. Základna je od frontové linie na Ukrajině vzdálená stovky kilometrů. Ukrajinská a ruská média předtím informovala o výbuších na této letecké základně. Kyjev se k incidentu nijak nevyjádřil, mluvčí ukrajinského letectva nicméně uvedl, že jde o důsledek ruské agrese vůči Ukrajině.

Rusko v pondělí nad ránem znovu zaútočilo na Kyjev a okolí bezpilotními letouny. Podle úřadů se v hlavním městě podařilo sestřelit 18 z 23 dronů íránské výroby. Drony poškodily kritickou infrastrukturu a podle starosty Kyjeva Vitalije Klička si úder podle dosavadních informací nevyžádal žádné oběti na životech. Z Kyjevské oblasti kolem metropole jsou hlášeni dva zranění a rozsáhlé škody.

Jednou z ikonických fotografií války na Ukrajině se stal snímek krví potřísněné tváře pilota Vadima Borošylova, který se po sestřelování dronů katapultoval z poškozené stíhačky a ještě si stihl udělat „selfie“. Muže, který pomocí dalších fotografií a videí na sociálních sítích mapuje podobu vzdušného boje s drony, ocenil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, když vojáka vyznamenal nejvyšším vojenským řádem Hrdina Ukrajiny.

Na vojenském letišti nedaleko ruského Kursku hoří zásobník ropy. Guvernér Kurské oblasti Roman Starovojt na svém telegramovém profilu napsal, že letiště se stalo terčem ukrajinského dronového útoku. Oběti nejsou hlášeny. Požár podle guvernéra stále trvá. Na místo podle agentury TASS vyjely tři speciální hasičské vlaky. Kyjev se k incidentu nevyjádřil. Spojené státy večer uvedly, že nepodporují Ukrajinu v tom, aby útočila mimo své hranice.

Pondělní výbuchy na dvou ruských leteckých základnách přilákaly pozornost k ukrajinským snahám o vývoj bojových dronů s delším doletem. Ruské ministerstvo obrany v této souvislosti tvrdí, že za nimi stojí úlomky dronů, které předtím jejich protivzdušná obrana sestřelila. Že za útoky stojí ukrajinské drony, potvrdil podle deníku The New York Times (NYT) i nejmenovaný vysoce postavený ukrajinský činitel. Kyjev se k nim ale oficiálně nepřihlásil.

Rusko zaútočilo na Ukrajinu novou vlnou vzdušných útoků. Úřady hlásí nejméně dva mrtvé a na řadě míst také výpadky proudu. Letecký poplach byl vyhlášen na téměř celém území země. Ukrajinská protivzdušná obrana ale podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského většinu raket sestřelila. Útoky přišly v reakci na exploze na dvou ruských leteckých základnách u Rjazaně a Saratova. Podle ruského ministerstva obrany na ně udeřily ukrajinské drony.

Pokračující ruská agrese na Ukrajině má dopady i na vzdálený Blízký východ. Nestabilní region sužuje nebývalá ekonomická a potravinová krize, která nejvíce zasáhla miliony uprchlíků a přispívá k nepokojům. Když Západ uvalil na Rusko tvrdé sankce, blízkovýchodní region odmítl s Moskvou přetrhat vazby a místo toho posílá zbraně mlčky; Turecko zásobuje Kyjev raketomety, Írán zase Rusko drony. Z války těží hlavně bohaté státy Perského zálivu v čele se Saúdskou Arábií. Konflikt posílil i mocenskou pozici Ankary jako klíčového prostředníka mezi Moskvou a Západem. Turecko chce nyní rozehrát svou vlastní krvavou partii proti kurdským silám v Sýrii.

Firma Excalibur Army ve Šternberku začíná vyrábět nové protiletadlové zbraně pro Ukrajinu. Dvojkulometné systémy na plošinách speciálních terénních aut jsou určené především na obranu proti dronům. Část dodávky zaplatí veřejná sbírka.

Že se konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou vede pomocí nejmodernější vojenské techniky, není žádným tajemstvím. Ukrajinská armáda se zejména díky pomoci Severoatlantické aliance může spoléhat na jedny z nejvýkonnější raketometů HIMARS nebo turecké bezpilotní letouny Bayraktar. V minulých týdnech ale veřejnost upoutala jiná vymoženost ve službách obránců vlasti – dálkově ovládaná hladinová plavidla, známá také jako námořní drony nebo odborně USVs (unmanned surface vessels).

Írán se s Moskvou dohodl na výrobě bezpilotních prostředků na ruském území. Začít by mohla do několika měsíců, píše deník The Washington Post s odkazem na zdroje z tajných služeb. Rusko podle západních rozvědek nasadilo na Ukrajině už zhruba čtyři sta bezpilotních prostředků íránské výroby.

Ukrajinští operátoři dronů se pohybují velmi blízko fronty, jen těsně z dohledu nepřátel. A přesto, že ve válečných podmínkách používají jen upravené civilní stroje, daří se jim Rusům vzdorovat a znepříjemňovat bojové operace už měsíce. Pokud nepřítele objeví, informace okamžitě předávají letectvu či dělostřelcům.

Kolmý start i přistání a zásluhou elektrického pohonu i tichý let až 300 kilometrů, to slibuje bezpilotní stroj Miya. S podporou ministerstva průmyslu ho vyvíjí Výzkumný a zkušební letecký ústav. Podle představ autorů bude sloužit k civilním i vojenským účelům. Určený je pro čtyři pasažéry.