Téma Česko-ruská krize strana 4 z 5

Vicepremiér a ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) předpokládá, že další evropští spojenci budou přijímat kroky proti Rusku v souvislosti s vrbětickým útokem. K objasnění míry operací na evropském území podle něj může pomoci i spolupráce mezi českou a bulharskou policií. Podle Zbyňka Stanjury (ODS) však západní spojence ve vyhošťování dalších ruských diplomatů odrazují výroky některých čekých politiků. Předseda Pirátů proto předpokládá, že situaci bude premiér Andrej Babiš (ANO) ve vládě řešit, zaznělo v Otázkách Václava Moravce.

V odhalení zapojení ruských tajných služeb do explozí muničního skladu ve Vrběticích hrála roli i mezinárodní investigativní skupina Bellingcat. Teď za to oni i jejich rodiny čelí důmyslným útokům na své internetové účty. Co vše vrbětická kauza v jejich práci změnila, popsal exkluzivně pro pořad Newsroom ČT24 novinář a šéf Bellingcatu pro ruské záležitosti Christo Grozev.

Nejdříve se objevily informace o zapojení ruských tajných agentů do výbuchu ve Vrběticích, následně přišla diplomatická roztržka a snižování počtu zaměstnanců na ambasádách v Rusku i Česku, a nakonec zařazení Česka na ruský seznam nepřátelských zemí. O všem zahraniční zpravodajové z Ruska informují, události ale mají dopad i na ně samotné. Mají problém získat respondenty a bojí se o akreditaci, bez které nemůžou v zemi novinářsky působit. Kdo z novinářů, kteří se objevují v českých médích, si post udržel, kdo o něj přišel a jak ovlivní současná situace práci českých reportérů v Rusku, zjišťoval pořad Newsroom ČT24.

Rusko zakázalo vstup osmi činitelům ze zemí EU i z unijních struktur, včetně místopředsedkyně Evropské komise (EK) Věry Jourové a šéfa Evropského parlamentu Davida Sassoliho. Oznámilo to na svém webu ruské ministerstvo zahraničí. Podle něj je krok odvetou Moskvy za nové unijní sankce. Tři nevyšší představitelé institucí EU krok Moskvy společně důrazně odmítli jako nepřijatelný a nepodložený. Jourová v reakci uvedla, že se hodlá dál zasazovat o lidská práva, svobodu médií a demokracii.

V Českém domě v Moskvě skončí od června restaurační i hotelový provoz. Důvodem je diplomatická roztržka mezi Českem a Ruskem, která vedla ke snížení počtu pracovníků na české ambasádě, stejně jako Rusů, které Češi v Moskvě najímali. Generální ředitel Českých center Ondřej Černý v dopise zákazníkům zařízení uvedl, že bytových a kancelářských pronájmů v Českém domě se situace nedotkne.

Na Václavském náměstí v Praze skončila demonstrace, kterou svolal spolek Milion chvilek pro demokracii kvůli zjištění tajných služeb o zapojení Ruska do explozí ve Vrběticích a reakcím vládních politiků a zejména prezidenta Miloše Zemana na to. Řečníci kritizovali také kroky Jana Hamáčka (ČSSD), který byl v době odhalení kauzy pověřeným ministrem zahraničí. Pražské náměstí bylo zaplněno zhruba po úroveň Vodičkovy, respektive Jindřišské ulice, lidé ale nestáli bezprostředně u sebe. V souvislosti s pražskou demonstrací se sešli lidé i na náměstích v některých dalších městech.

Poslanci Evropského parlamentu vyzvali členské země Evropské unie, aby koordinovaně vyhostily ruské diplomaty v reakci na zjištění českých tajných služeb o ruském podílu na explozích muničního skladu ve Vrběticích v roce 2014. V usnesení schváleném výraznou většinou 569 ze 682 hlasů europoslanci rovněž odsoudili ruské výhrůžky adresované Česku v následné diplomatické při.

Bulharsko oznámilo, že vyhostilo jednoho ruského diplomata. Učinilo tak den poté, co prokuratura uvedla, že podezírá šest Rusů v souvislosti s výbuchy bulharských skladů munice. Kreml vzkázal, že chování Bulharska, Česka a Pobaltí nestrpí.

Hlavní politické skupiny v Evropském parlamentu požadují, aby země Evropské unie v reakci na kauzu Vrbětice přistoupily ke koordinovanému vyhošťování ruských diplomatů. Solidaritu s Českem už projevily východní země, ty západní dosud vyčkávají. Ochotě vypovídat ruské diplomaty a politickým reakcím na útok ve Vrběticích se věnovaly Události, komentáře.

Země Evropské unie by měly sáhnout ke koordinovanému vypovídání ruských diplomatů v reakci na kauzu Vrbětice a vyostřenou situaci mezi Českem a Ruskem. Požadují to v návrhu rezoluce hlavní politické skupiny v Evropském parlamentu. O vztazích mezi EU a Ruskem a dalším postupu vůči Moskvě debatovali ve středu europoslanci s šéfem unijní diplomacie Josepem Borrellem. O nezávazném usnesení bude europarlament hlasovat ve čtvrtek.

Bulharsko podezírá šest Rusů v souvislosti s výbuchy v bulharských skladech a továrnách, kde měl uložené zbraně a munici zbrojař Emilijan Gebrev. Tři z podezřelých byli již dříve obviněni, že se obchodníka se zbraněmi pokusili otrávit nervově paralytickou látkou novičok. Podle televize BNT o tom informovala mluvčí generální prokuratury Sijka Milevová. Gebrevova firma EMCO sdělení Milevové následně kritizovala a podle webu Novinite.bg vyjádřila podezření, zda se prokuratura nesnaží něco zakrýt. Podle Moskvy se Sofie patrně v obviňování Ruska snaží „přetrumfovat“ Česko.

Český ministr zahraničí Jakub Kulhánek (ČSSD) při návštěvě Bratislavy poděkoval Slovensku za solidaritu v roztržce s Ruskem kvůli výbuchům v muničním areálu ve Vrběticích. Kulhánek to řekl po schůzce se svým slovenským kolegou Ivanem Korčokem.

Pokud se potvrdí jediná současná vyšetřovací verze o zapojení agentů ruské rozvědky GRU do výbuchů ve Vrběticích, musí Moskva nést v mezinárodním kontextu následky, uvedl v Interview ČT24 ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO). Dodal, že vyšetřování události z roku 2014 stále probíhá. Věří, že se okolnosti tohoto případu dozvíme. Zdůraznil, že v armádních muničních skladech se nic takového stát nemůže. V pořadu také uvedl, že ke stažení českých vojáků z Afghánistánu by mělo dojít do poloviny září.

Ruský Kreml zapsal Česko na seznam nepřátelských zemí, kam už dříve zařadil státy, které se podle něho dopouštějí akcí proti Ruské federaci. Televize Rossija uvedla, že ve výčtu se dosud ocitlo už deset zemí včetně Polska, Ukrajiny, Spojených států nebo Velké Británie. Vytvoření seznamu minulý týden nařídil ruský prezident Vladimir Putin, diplomatická zastoupení v něm zmíněných zemích budou mít omezenou možnost zaměstnávat místní síly.

Senátoři diskutují o možnosti podat žalobu proti prezidentu Miloši Zemanovi. Někteří členové horní komory vidí v jeho výrocích k případu vrbětických výbuchů možnou velezradu. Podle hlavy státu existuje kromě podezření na akci ruských agentů i možnost, že explozi způsobila neodborná manipulace. Premiér Andrej Babiš (ANO) i vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD) ale jakoukoli druhou vyšetřovací verzi odmítli.

Investigativci ze skupiny Bellingcat ověřují teorii, že výbušné zařízení, které explodovalo ve Vrběticích, přivezli do Česka dva agenti GRU s diplomatickým krytím, a to v kufříku na palubě letadla. V rozhovoru pro ČT24 to řekl Christo Grozev, šéf investigativního týmu Bellingcatu pro Rusko. Nelze podle něj dále vyloučit, že kvůli nastražení bomb se ruští agenti do vrbětického areálu vloupali. Speciální jednotka GRU, která operaci prováděla, je zřejmě rozpuštěná, někteří její někdejší členové ale pracují na vrcholných pozicích v ruské exekutivě, dodal investigativec.

Říkají si bojovníci proti cizím dezinformačním kampaním na českém internetu. Bohumil Kartous patří mezi České elfy, kteří aktivně vyhledávají, analyzují a uvádějí na pravou míru dezinformace, které působí na českou veřejnost. Teď jsou to především zprávy týkající se výbuchu ve Vrběticích a česko-ruského konfliktu. O tom, jak tyto dezinformace číst a co může následovat, mluvil Kartous s pořadem Newsroom ČT24.

Moravskoslezský kraj finančně nepřispěje ruskému konzulátu v Ostravě na Dny Ruska. České televizi to sdělil hejtman Ivo Vondrák (ANO). Kraj každoročně přispíval na tuto akci částkou do dvou set tisíc korun. Rada kraje tak reaguje na ochlazení česko-ruských vztahů.

Vláda, tajné služby, státní zastupitelství i policie v souvislosti s kauzou Vrbětice hovoří o jedné vyšetřovací verzi, tedy že v areálu měl být nastražen výbušný systém. Prezident Miloš Zeman přitom v proslovu řekl, že se pracuje se dvěma verzemi. Předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová v Událostech, komentářích řekla, že prezident buď lže, nebo neumí posoudit informace. Místopředseda sněmovního zahraničního výboru Jaroslav Bžoch (ANO) řekl, že analýza, kterou si Zeman nechal vypracovat, byla špatně provedená. Šéf Pirátů Ivan Bartoš Zemana zkritizoval za pozdní reakci.

Informace v kauze Vrbětice, které poskytla česká vláda, nejsou podle europoslance Ivana Davida (SPD) věrohodné. Pokud existovaly důkazy o tom, že na ruské ambasádě působí agenti pod diplomatickým krytím, měla přijít reakce už dříve. Kabinet podle něj navíc různým zemím měří dvojím metrem. Česko by se mělo soustředit hlavně na rozvoj ekonomických vztahů s Ruskou federací, uvedl v pořadu Interview ČT24.

Výbuchy ve Vrběticích z konce roku 2014 jsou už týden opět ve středu pozornosti. Důvodné podezření ze zapojení ruských agentů vyvolalo diplomatickou roztržku Česka a Ruska. Tématem se zabýval i pořad Reportéři ČT, který zrekonstruoval tehdejší události. Nepřímých důkazů je podle Reportérů ČT mnoho, dohromady tvoří logický řetězec. Natáčeli Adéla Paclíková a Ondřej Golis.

Rumunsko ze země vyhostí ruského diplomata na výraz solidarity s Českem, které se dostalo do roztržky s Moskvou kvůli výbuchu muničního skladu ve Vrběticích. Napsala to agentura AFP. Prohlášení rumunského ministerstva zahraničí solidaritu jako důvod vypovězení ruského diplomata výslovně neuvádí. Výslovně ji naopak vyjádřili po společné videokonferenci premiéři zemí visegrádské čtyřky (V4). Jednání svolal polský premiér Mateusz Morawiecki, jehož země nyní V4 předsedá. Podporu evropským spojencům po vyhoštění dvaceti českých diplomatů z Ruska vyjádřil francouzský prezident Emmanuel Macron.

Podle ministra zahraničí Jakuba Kulhánka (ČSSD) česká diplomacie obstála v roztržce s Ruskem. Ta se rozhořela po vyhoštění části ruských diplomatů kvůli důvodnému podezření, že se na výbuších v muničním skladu ve Vrběticích podíleli ruští agenti. To je v současnosti dle ministra vnitra Jana Hamáčka (ČSSD) jediná vyšetřovací verze. Kulhánek pak míní, že se česká diplomacie ve sporu zachovala úvážlivě a rozhodně a získala i podporu spojenců.

K diplomatům, které Česká republika vyhostila kvůli podílu tajných služeb na výbuchu ve Vrběticích, patří i tři tajemníci pražského velvyslanectví. Jejich jména se pojí s ruským odporem proti odstraňování pražské sochy maršála Koněva nebo kauzou ricin, při které podle některých médií hrozila otrava českým komunálním politikům. Česko-ruské diplomatické krizi se pro pořad 168 hodin věnoval Václav Crhonek.