Téma Česko-ruská krize strana 3 z 5

Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) vyzvala v Otázkách Václava Moravce šéfku TOP 09 Markétu Pekarovou Adamovou, aby se omluvila za to, že vicepremiéra Jana Hamáčka (ČSSD) nazvala vlastizrádcem. Pekarová Adamová ale uvedla, že mluvila o „vlastizrádném charakteru“ Hamáčkova chování, a za tím si dál stojí. Místopředsedkyně Pirátů Olga Richterová si myslí, že Hamáček by měl hlavně vysvětlit, proč vlastně chtěl do Moskvy jet, celou situaci podle ní zamotal on sám.

Stejně jako v Česku je i v Rusku vrbětická kauza stále tématem pro média. Zpracování se ale výrazně liší, do reportáží ruských státních médií totiž výrazně zasahuje propaganda a dezinformace. Vliv mají nejen na povahu sdělovaných informací, ale také na výběr respondentů. V reportážích tak český přístup k diplomatické krizi kritizují Češi, kteří jsou ve skutečnosti zaměstnanci ruských médií. Jak tamní novináři vykreslují Česko, co zamlčují a co naopak akcentují, zjišťoval pořad Newsroom ČT24.

Premiér Andrej Babiš (ANO) požádal, aby evropské státy zvážily vyhoštění alespoň jednoho ruského diplomata v solidaritě s Českou republikou kvůli kauze Vrbětice. Řekl to v sobotu novinářům po příchodu na neformální jednání prezidentů a premiérů zemí Evropské unie v portugalském Portu. O věci debatoval s lídry členských států už v pátek večer.

Česko bude po Ruské federaci vymáhat minimálně miliardu korun jako odškodnění za následky výbuchů ve Vrběticích. České televizi to řekla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Vládu k tomu ostatně před časem vyzvala Poslanecká sněmovna. Někteří poslanci i experti na mezinárodní právo ale vidí jen malou šanci na úspěch.

Úterní text investigativních reportérů serveru Seznam Zprávy posunul kauzu Vrbětice do další úrovně. Článek obvinil předsedu ČSSD Jana Hamáčka, že chtěl informace o ruských tajných agentech v Moskvě „zahladit“ výměnou za milion dávek vakcíny Sputnik. Text pro některé čtenáře vzbuzuje otázky – především proto, že odkazuje na utajené zdroje. Politik chce podat na autory článku trestní oznámení, ke kritice se přidali i někteří čeští komentátoři. Pořadu Newsroom ČT24 potvrdili, že v takové podobě by text nevydali. Na všechna úskalí nejzmiňovanější novinářské práce uplynulého týdne upozorní Newsroom ČT24 v neděli večer.

Kauza, která se rozhořela kolem zrušené ruské cesty vicepremiéra Jana Hamáčka (ČSSD), podle europoslankyně Kateřiny Konečné (KSČM) zakrývá rozkrytí mnohem závažnější kauzy kolem výbuchů ve Vrběticích. Podle europoslance Alexandra Vondry (ODS) ale do celého dění zapadá. Také publicista a bývalý náměstek ministra vnitra Martin Fendrych považuje dění, které přišlo po obvinění, že Hamáček podle serveru Seznam Zprávy chtěl slíbit Rusům zahlazení vrbětické kauzy, za důležitý ukazatel toho, co se ve vztahu k Rusku vlastně děje. O vrbětické i odvozené Hamáčkově kauze diskutovali politici i bezpečnostní experti v Událostech, komentářích.

Političtí reprezentanti zemí Evropské unie se sjeli na summit do portugalského Porta. Zabývali se tím, zda pomoci chudším zemím k vakcínám proti covidu dočasným zrušením patentové ochrany – na tom zatím není shoda. Hovořilo se také o mimořádném fondu obnovy. Na summitu je i český premiér Andrej Babiš (ANO). Ten před odletem avizoval, že míní kolegy seznámit s vývojem česko-ruského sporu vyvolaného kauzou Vrbětice.

Vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD) hodnotil řešení vrbětické krize jako jednu z největších bezpečnostních operací. Podle někdejšího ředitele civilní rozvědky Karla Randáka se povedlaze strany tajných služeb, následné řešení v politické rovině ale není dobré. Verze ministra vnitra o zastírací cestě do Moskvy podle něj ze zpravodajského pohledu nedává smysl, řekl v Interview ČT24.

Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman si v souvislosti s vyšetřováním kauzy Vrbětice není vědom žádného pochybení ani překročení svých kompetencí při veřejném vystupování. Dodal, že o záměru ministryně spravedlnosti Marie Benešové (za ANO) podat na něj kárnou žalobu se dozvěděl pouze z médií a nemůže se k němu blíže vyjádřit. Šéf dozorového Krajského státního zastupitelství v Brně Jan Sladký sdělil, že informace ke kauze Zeman získával legitimním způsobem a že je při jednáních s ústavními činiteli využíval vždy na základě předchozích konzultací s dozorovým státním zástupcem i se Sladkým.

Jan Hamáček (ČSSD) chtěl zajistit politickou budoucnost sociální demokracie tím, že v Rusku sežene milion vakcín Sputnik, tvrdí pardubický hejtman Martin Netolický (ČSSD). Ztotožňuje se s tím i předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Radek Koten (SPD). Jako hlavní problém celého případu vnímá úniky informací o vrbětické kauze do médií. Řekl to v Interview ČT24.

Pardubický hejtman Martin Netolický (ČSSD) potvrdil, že s ním šéf sociálních demokratů, vicepremiér a ministr vnitra Jan Hamáček mluvil o získání milionu vakcín Sputnik V z Ruska. O obsahu společné schůzky obou politiků, která se odehrála 15. dubna, ve čtvrtek napsal server Seznam Zprávy. Šéf sněmovního výboru pro kontrolu BIS Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL) zároveň uvedl, že ředitel BIS Michal Koudelka potvrdil časovou osu ve vrbětické kauze, o níž mluvil Hamáček.

Vláda by měla uložit tajným službám a policii, aby prošetřily únik informací v případu Vrbětice, usnesla se sněmovna. Poslanci o okolnostech zrušené cesty vicepremiéra Jana Hamáčka (ČSSD) do Moskvy jednali v utajeném režimu a bez přítomnosti kamer, stenozáznamu a například i bez mobilních telefonů. Z jednání se omluvili dva z pozvaných hostů – nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman a policejní prezident Jan Švejdar.

Poslanci ve středu nedokončili závěrečné čtení nového stavebního zákona, jednání o něm bude pokračovat příští středu na mimořádné schůzi. Vyvolali ji poslanci vládního hnutí ANO. Opozice má velké výhrady k tomu, že zákon zavádí soustavu stavebních úřadů, které by tedy již nefungovaly v rámci radnic. Ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO) na změně trvá, považuje ji za klíčový nástroj k urychlení stavebního řízení.

Vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD) podá trestní oznámení kvůli článku serveru Seznam Zprávy o zamýšlené cestě do Moskvy. V rámci civilní žaloby žádá také odškodné deset milionů korun. Některé opoziční politiky také požádal o omluvu, ti to ale odmítli. Prověřováním informací ohledně cesty Hamáčka se už ale zabývají vyšetřovatelé. Oznámil to policejní prezident Jan Švejdar na Twitteru. Právě on byl jedním z těch, který se schůzky s Hamáčkem zúčastnil a teď čelí trestnímu řízení. Premiér Andrej Babiš (ANO) ČT řekl, že Hamáčkovi věří, zjištění Seznam Zpráv označil za nesmysl. Zpravodajský server se ale podle reportéra Janka Kroupy chystá zveřejnit další svědectví.

Agenti ruské vojenské rozvědky GRU Alexandr Miškin a Anatolij Čepiga, kteří jsou podezřelí z podílu na explozi ve Vrběticích a útoku na bývalého ruského zpravodajského důstojníka Sergeje Skripala a jeho dceru v anglickém Salisbury, byli povýšeni a pracují pro Kreml. Ve videu zveřejněném na YouTube kanálu ruského opozičníka Alexeje Navalného to uvádí investigativní novinář skupiny Bellingcat Christo Grozev.

Kybernetickým prostorem se začala šířit proruská kampaň podkopávající českou verzi událostí v kauze Vrbětice ještě předtím, než premiér Andrej Babiš (ANO) a vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD) zprávu oznámili veřejnosti. Hospodářským novinám (HN) to v rozhovoru řekl ředitel Vojenského zpravodajství Jan Beroun. Rusové podle něj s předstihem věděli, že Česko má důkazy o zapojení jejich tajných agentů do explozí muničních skladů v roce 2014.

Chtěl ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) v Moskvě vyměnit kauzu Vrbětice za vakcíny Sputnik? Podle informací Seznam Zpráv ano, podle Hamáčka jde o pomluvu. Důkazy jsou naprosto věrohodné a jsem si jistý, že informace, které jsme publikovali, jsou pravdivé, řekl v Událostech, komentářích šéfredaktor Seznamu Jiří Kubík. V rozhovoru s ním mluvila Jana Peroutková.

Poslanci nedokončili debatu o zrušené cestě vicepremiéra a ministra vnitra Jana Hamáčka (ČSSD) do Moskvy. Podle předsedy poslanců KDU-ČSL Jana Bartoška debata přerostla ve vzájemné osočování. O slovních útocích mluvila také šéfka TOP 09 Markéta Pekarová Adamová. Podle Hamáčka byla diskuse korektní. Uzavřené projednání okolností plánované cesty do Moskvy před vypuknutím kauzy Vrbětice prosadila opozice. Podle informací Seznam Zpráv chtěl Hamáček v Rusku vyměnit zpravodajské informace o vrbětických výbuších za dodávky vakcíny Sputnik V a setkání ruského a amerického prezidenta v Praze. Hamáček tyto informace odmítl.

Vicepremiér a ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) odmítl informace serveru Seznam Zprávy, že chtěl na plánované cestě do Moskvy vyměnit informace související s útokem na muniční sklady ve Vrběticích na Zlínsku v roce 2014 za dodávky vakcíny proti covidu-19 Sputnik V a uspořádání summitu amerického a ruského prezidenta v Praze.

Informace, že plánoval vyměnit informace související s útokem na muniční sklady ve Vrběticích na Zlínsku v roce 2014 za dodávky vakcíny proti covidu-19 Sputnik V, je podle vicepremiéra Jana Hamáčka (ČSSD) absurdní. Web Seznam Zprávy, který s ní přišel, nemá žádné důkazy, tvrdí Hamáček. Uvedl, že v době, kdy se sešel s šéfy tajných služeb a policie, věděl, že informace o ruské zodpovědnosti za exploze již unikly do médií a některé redakce s nimi pracují. Jan Hamáček byl hostem Interview ČT24.

Poslanci na uzavřeném jednání sněmovny nedořešili kauzu ohledně cesty ministra vnitra Jana Hamáčka (ČSSD) do Moskvy. Podle místopředsedy KDU-ČSL Jana Bartoška by ve středu mohla sněmovna rozhodnout, kdy se ke kauze znovu vrátí. O zařazení na program schůze požádala část opozice, která tím reaguje na článek serveru Seznam Zprávy, že Hamáček chtěl vyměnit informace o útoku ve Vrběticích za vakcíny proti covidu. Ministr vnitra byl ochotný okolnosti své cesty vysvětlit, informace v médiích označil za lži.

Policisté se nebudou dál zabývat nápisem „Velezrada“, který někdo promítal na Pražský hrad. O trestný čin ani přestupek se podle nich nejednalo. České televizi informaci potvrdil mluvčí pražské policie Jan Rybanský. Uvedl také, že případ kečupem potřísněné zdi ruské ambasády v Praze oznámili policisté Úřadu městské části Prahy 6 pro podezření ze spáchání přestupků.

Evropští lídři budou na konci května řešit další dopady zhoršujících se vztahů s Moskvou. Podle místopředsedkyně Evropské komise Věry Jourové to bude pro Česko příležitost potvrdit jednotné stanovisko své zahraniční politiky. Řekla to v pondělní 90' ČT24. Vyzývá také západoevropské státy k silnější společné reakci na kauzu Vrbětice. Podle místopředsedkyně Evropského parlamentu Dity Charanzové (za ANO) se diplomatická jednání zintenzivňují.

Bulharské úřady mají důkazy o tom, že výbuchy tamních muničních skladů byly úmyslné, mnohem déle, než dosud přiznávaly. S odkazem na oficiální dokumenty to uvedlo Rádio Svobodná Evropa. Sérii explozí v letech 2011 až 2020 dala prokuratura v Sofii tento týden veřejně do souvislosti s otravou zbrojaře Emiliana Gebreva, kauzou Vrbětice a s aktivitou ruských tajných služeb v Evropě.