Bomba strana 3 z 4

Pyrotechnici ve Frankfurtu nad Mohanem během noci na čtvrtek zneškodnili nevybuchlou leteckou pumu z druhé světové války pomocí kontrolované exploze. Informovala o tom agentura DPA. Na nebezpečný válečný pozůstatek ve středu narazili bagristé při práci v obytné oblasti městské části Nordend.

Tým vedený fyzikálními oceánografy ze Scrippsova institutu ukázal v nové studii, proč tak rychle taje mořský led v Severním ledovém oceánu. Příčinou jsou průniky teplé vody z Tichého oceánu, které na led působí jako tepelné bomby. Studie vyšla v časopise Nature Communications.

Americký ministr zahraničí Antony Blinken nevyloučil uvalení sankcí na Severní Koreu. V pondělním rozhovoru s televizní stanicí NBC News řekl, že je to jedna z možností, jak přinutit izolovanou zemi, aby se vzdala jaderných zbraní. Blinken také varoval, že Írán by mohl už do několika týdnů mít dostatek štěpného materiálu k výrobě jaderné zbraně, pokud bude nadále porušovat mezinárodní dohodu z roku 2015.

Německý Nejvyšší soud ve čtvrtek potvrdil rozsudek, jímž byl obžaloby zproštěn muž, kterého státní zastupitelství vinilo z odpálení bomby v Düsseldorfu v roce 2000. Trubková bomba zranila deset lidí, převážně cizinců židovského původu. Obžalovaného, kterého vyšetřovatelé označovali za pravicového radikála, soud nižší instance osvobodil už v roce 2018.

Až doposud neexistovaly veřejně dostupné záběry exploze nejsilnější jaderné zbraně všech dob – sovětské vodíkové pumy s přezdívkou Car bomba, která vznikala pod kódovým označením Ivan a pokusně explodovala v roce 1961. Nyní je ruské úřady po téměř šedesáti letech od výbuchu zveřejnily.

V pondělí 6. srpna 1945 se vysoko nad Hirošimou objevil stříbřitý bombardér amerického letectva pojmenovaný Enola Gay. Ze svých útrob v osm hodin a čtrnáct minut ráno vypustil podlouhlý předmět. O minutu později už uranová bomba Little Boy (Chlapeček) nekompromisně zničila téměř celé přístavní město.

Minutou ticha a apelem na japonskou vládu k podepsání dohody OSN o zákazu jaderných zbraní si zhruba tisícovka lidí v japonské Hirošimě připomněla 75 let od výbuchu atomové bomby. Vzpomínková akce musela být drasticky omezena kvůli současné koronavirové krizi, připomínají zahraniční média.

Když před 75 lety dopadla na Hirošimu první atomová bomba, změnilo to svět i podstatu válek. Řetězová reakce této zbraně totiž byla schopná zabíjet mnohem účinněji, než to do té doby kdokoliv dokázal.

„Je zřejmé, že diskuse o tom, zda měly být atomové bomby svrženy, bude pokračovat i v následujících letech,“ domnívá se historik Jaroslav Láník. Zastánci tohoto kroku podle něj argumentují úporným průběhem bojů v Tichomoří, kritici zase naopak zpochybňují vojenský význam jaderného bombardování.

Zatímco se celá Evropa radovala z konce druhé světové války, boje v Tichomoří nadále pokračovaly s plnou intenzitou. Spojené státy dobývaly ostrovy obsazené Japonskem, ale místní vláda se nemínila vzdát. Američané nicméně už v té době měli k dispozici novou ničivou zbraň, kterou se odhodlali použít.

Rozhovor Oty Černého s majorem Douchou o výbuchu na Hostivařské přehradě – o tom, jaký bude další postup vyšetřování a proč policie nevyvolala takovou publicitu kolem výbuchu jako v předchozím případě na Staroměstském náměstí.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1990.

Na Hostivařské přehradě vybuchla trubková bomba. Po červnovém teroristickém útoku na Staroměstském náměstí šlo o druhou podobnou událost v roce 1990. Pachatel použil stejnou trhavinu i obodobné výbušné zařízení. Naštěstí nikdo nebyl zraněn.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1990.

První pokusný jaderný výbuch se uskutečnil 16. července 1945 v poušti Nového Mexika. Byl výsledkem přísně tajného americko-britského projektu Manhattan, odstartovaného roku 1942. Od té doby na Zemi, nad ní i pod povrchem vybuchlo přes dva tisíce atomových bomb. Jen dvě z toho nebyly pokusné. Nové zbraně změnily bezpečnostní strategie a rovnováhu. Žádné mocnosti, které jimi disponovaly, už mezi sebou od té doby přímo neválčily.

Za přípravu teroristického útoku biologickou zbraní dostala v pátek u soudu v západoněmeckém Düsseldorfu čtyřiačtyřicetiletá Němka osmiletý trest vězení. Její tuniský manžel, s nímž chystala ricinovou bombu, byl už v březnu potrestán deseti lety odnětí svobody. Podle odborníků by si v případě realizace mohl plán dvojice vyžádat až kolem dvou set mrtvých. Šlo by o první biologický teroristický útok v Německu.

Druhý den po explozi trubkové bomby na Staroměstském náměstí. Podívejte se, jak přicházely nové informace do vysílání a jak se měnily v průběhu času. Ve vysílání ČST vystoupil předseda branně-bezpečnostního výboru Sněmovny národů Federálního shromáždění Ladislav Lis.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1990.

V sobotu 2. června 1990 vybuchla na Staroměstském námestí v Praze trubková bomba, která byla naplněná kousky olova a železa. Výbuch zranil 18 lidí. Nejhůře dopadla německá turistka, která přišla o oko. Pachatele se nikdy nepodařilo vypátrat.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1990.

Před třiceti lety otřásla Staroměstským náměstím v Praze exploze. Výbuch nálože, kterou tvořila asi půl metru dlouhá ocelová trubka naplněná střelným prachem a kovovými součástkami, si jen shodou okolností nevyžádal žádnou obět, několik lidí ale bylo zraněno. Policie dodnes pachatele nevypátrala, nepomohli ani přivolaní senzibilové.

Armáda syrského prezidenta Bašára Asada a spojenecké ruské síly podle publikované zprávy organizace na ochranu lidských práv Amnesty International (AI) útočily v uplynulém roce v severozápadní Sýrii na nemocnice a školy. Podle AI se tak dopustily válečných zločinů. Dokument o bezmála čtyřiceti stranách uvádí, že mezi květnem 2019 a únorem 2020 podnikla syrská armáda se svými spojenci nejméně 18 takových útoků.

Washington plánuje významné investice do modernizace jaderného arzenálu. Nejnovější model atomové pumy B61 by mohl v příštích letech zamířit mimo jiné na základnu Büchel v Německu, uvádí v exkluzivní zprávě německá veřejnoprávní stanice Deutsche Welle. Rozmístění amerických nukleárních bomb v Evropě zůstává veřejným tajemstvím. Jejich význam jako odstrašujícího prostředku znovu roste od ruské anexe ukrajinského Krymu.

Pražané měli za sebou tragické únorové bombardování, při kterém zemřelo více než 700 lidí. Šest týdnů před koncem války ale přišel další ničivý úder Spojenců, tentokrát již plánovaný. 25. března 1945 zaútočili američtí letci na průmyslovou část Prahy ve Vysočanech a na letiště ve Kbelích a Letňanech. I přes zkušenosti s nedávným náletem na centrum města ale znovu umíraly stovky lidí.

Desítky obyvatel Milovic musely v pondělí dopoledne opustit domovy kvůli nevybuchlé letecké pumě, kterou našli dělníci při výkopových pracích poblíž zábavního parku Mirakulum. Park samotný je sice přes zimu zavřený, ale poblíž stojí bytové domy. Evakuace skončila po třech hodinách, když pyrotechnici bombu odvezli.

Před 75 lety proběhl nálet na Prahu, jehož se zúčastnilo 62 amerických bombardérů B-17. Poškozeno bylo 2500 domů, zahynulo 701 lidí a dalších 1184 utrpělo zranění. Praha přitom vůbec neměla být cílem tohoto útoku.

Svůj první jaderný výbuch uskutečnila Francie 13. února 1960. Místem se stala atomová střelnice Reggane ležící v alžírské Sahaře. Francie se tehdy stala čtvrtou zemí světa, která vyzkoušela jadernou zbraň. Prvenství patří Spojeným státům, které 16. července 1945 odpálily bombu na letecké základně Alamogordo v Novém Mexiku.

Série anonymních výhrůžek komplikuje život v některých velkých ruských městech. Neznámí pachatelé vyhrožují bombovými útoky především v Moskvě už téměř dva měsíce. Zaměřují se hlavně na místa, kde se soustředí hodně lidí. Podle ruských tajných služeb část anonymních e-mailů přichází ze zahraničí.